Jížní a Rovníková Afrika

JIŽNÍ AFRIKA

Náleží do tzv. „vysoké Afriky“. Její povrch tvoří rozsáhlé plošiny s výraznými stupni na okrajích a centrální bezodtokové pánve.

Převážná část leží v zόně jihovýchodních pasátů, nejjižnější část Afriky má klima subtropické.

Je velmi bohatá na nerostné suroviny

V zemědělství převládá malovýroba, pěstují se i exportní plodiny

Geomorfologie

Povrch jižní Afriky je tvořen velkou náhorní plošinou. Ta uprostřed poklesla, čímž se vytvořila centrální bezodtoká Kalaharská pánev, která je na svých okrajích ohraničená plošinami a výrazným terénním stupněm na východě, jihu a západě. Kalaharská pánev je vyplněna sedimenty, které sem byly naneseny řekami. Nalezneme zde i diamantonosné sedimenty formace karru, které vznikaly v období od karbonu po juru. Během třetihor vzniklo v Kalaharské pánvi jezero, které pak bylo odvodněno do povodí řeky Zambezi. Na severu Kalaharské pánve se nachází bezodtoká jezera (např. Ngami), slané pánve s bažinami (např. Makgadikgadi, Etoša) a vnitrozemská delta Okavango.

Na západě se táhne pruh zarovnaných povrchů

Západní pobřeží je pokryto pouští Namib

Na východě je pánev lemována náhorní plošinou Matabele

V nejjižnější části jižní Afriky se tyčí Kapské hory, což je vrásono-zlomové pohoří

Ve vnitrozemí je mezi západní a jižní větev Kapských hor vklíněna sníženina Velké karru

Vysoké karru je vysoko položená plošina oddělená od Velkého karru velkým skarpem, vysoké karru se vyznačuje zarovnanými povrchy, které se postupně snižují od východu k západu

Dračí hory jsou vlastně erozí silně rozčleněný velký skarp, a vyznačují se vulkanickými příkrovy a pískovci formace karru.

Podnebí

Podnebí je v jižní Africe velmi pestré. Při východním pobřeží je teplé a vlhké, při západním relativně chladnější a suché. Jižní pobřeží má klima středomořské. Hory Lesotha mají podnebí chladné. Rozdíly v podnebí jsou způsobeny nadmořskou výškou. V severní části jižní Afriky jsou nejvyšší teploty dosahovány před deštivými maximy, v jižní části v lednu.

Západní pobřeží patří mezi nejsušší místa na světě, a to díky Benguelskému studenému proudu a studeným vodám vynořujícím se z hlubin oceánu. Vzduch ochlazený studenou vodou se vysušuje a dostává nad pevninu. Podnebí vzhledem k zeměpisné šířce je tam zejména v létě chladné. Srážky tam padají jen ve formě mlhy.

Jižní pobřežní pás má srážky téměř pravidelně rozložené po celý rok.

Na jihoafrické náhorní plošině přibývá srážek s nadmořskou výškou. Deště tam spadají v letních měsících, kdežto zimy jsou suché.

Vodstvo

Východní svahy velkého skarpu mají mnoho řek s velkým spádem a dostatkem vody a na jeho západních svazích pramení nejdelší řeky jižní Afriky - Oranje a její přítok Vaal. Od soutoku s Vaalem teče Oranje suchým územím a jen zásluhou bohatých srážek na horním toku má tolik vody, že prorazí Kalahari, Karru i pobřežní pruh pouště.

Na severu protéká pouští Kalahari řeka Zambezi. Z plošiny Bié stéká řeka Cubango, která mizí ve vnitrozemské deltě Okavango či případně pokračuje odtud dále jako Boteti do pánve Makgadikgadi, kde definitivně končí.

Viktoriiny vodopády, jedny z nejkrásnějších vodopádů na světě, se nalézají na řece Zambezi mezi africkými státy Zimbabwe a Zambie.

Jinou velkou řekou je Limpopo.

Rostlinstvo

Jen Namib je pouští téměř bez rostlinstva (místy tam ale rostou různé keře), kdežto Kalahari a ostatní suché oblasti mají stepní vegetaci nebo xerofytní rostlinstvo, akácie a rozsáhlé křovinaté formace.

Charakteristickým rysem jihoafrické krajiny je obvykle ostrý přechod z jednoho vegetačního typu k druhému. Na území nižším než 1 200 m n. m. se rozkládá savana. V nejjižnějších částech zaujímá rozsáhlé plochy macchie (zde zvána fynbos), tvořená stále zelenými, trnitými a suchu odolávajícími křovinami. Na západě Kapska je rozšířen vegetační typ karru, tvořený maximálně 1 m vysokými křovinami, které se vyskytují roztroušeně, jsou většinou trnité a odolné vůči suchu; jinak je půda téměř holá.

Lesů je málo, jsou především v Lesothu. Nad výškou 1 200 m se rozkládají travnaté stepi.

Státy Jižní Afriky

Angola

Zambie

Zimbabwe

Mosambik

Malawi

Botswana

JAR

Lesotho

Namibie

Svazijsko

Jižní Afrika – chudé státy

Do této části počítáme Angolu, Malawi, Mosambik, Zambii, Zimbabwe, Lesotho a Svazijsko

Tyto státy mají nízký HDP na obyvatele

Mají rozmanité etnické skupiny, dělí se do mnoha kmenů

Vlivem válek jsou tyto země ve svízelných hospodářských situacích

Mají velkou nezaměstnanost

Průmysl je z velké části založen na těžbě nerostných surovin

Zemědělství je extenzivního typu, na nízkém stupni modernizace a z velké části samozásobitelské

V těchto oblastech je velký problém s HIV

Doprava není moc rozvinutá, většinou jsou to prašné cesty nebo doprava po řekách

Angola má bohaté přírodní zdroje, mezi něž patří zlato, diamanty, úrodná půda a lesy, vody bohaté na ryby a velké zásoby ropy, ale kvůli dlouholeté válce je využívá jen minimálně.

Lesotho a Svazijsko jsou zbytky kmenových království, tedy monarchie, využívají vyspělosti JAR.

Botsawana

Území Botswany je převážně rovinaté s několika náhorními plošinami. Na jihozápadě se rozprostírá poušť Kalahari. V severozápadní části je rozlehlá delta řeky Okavango, která se po období dešťů mění v rozsáhlé mokřady. Mezi významnější toky patří Limpopo, Shashe a Linyanti.

Většinu obyvatel tvoří příslušníci kmene Batswana (95%). Dalšími kmeny jsou Kalanga, Basarwa a Kgalagadi (4%), bílí osadníci představují 1% populace. Polovina obyvatel vyznává původní kmenová náboženství, zbytek jsou křesťané.

Mezi lety 1975 až 1990 rostlo hospodářství Botswany hlavně díky těžbě diamantů nejrychleji na celém světě. Političtí představitelé již od počátku podporovali příliv zahraničního kapitálu a snažili se cizím investorům nabízet bezpečné podnikatelské prostředí. Nemalé zásluhy na rozvoji Botswany má zahraniční pomoc. Vláda podporovala rozvoj nejen zemědělství, ale také poměrně sofistikovanějších oborů jako je cestovní ruch a jiné služby. Botswana se díky rozumným hospodářským opatřením brzy zbavila závislosti na zahraniční pomoci.

Aids představuje hrozbu pro budoucí rozvoj botswanského hospodářství. Dnes je nakažena asi třetina dospělé populace Botswany; mezi lidmi v produktivním věku tento podíl dosahuje 50%.

Jihoafrická republika

Dominantní postavení v oblasti i v celé Africe má Jihoafrická republika (JAR), která je vyspělým státem průmyslově zemědělským státem, hospodářsky nejvyspělejším v celé Africe. JAR má všestranné nerostné bohatství, které se podílí 13% na tvorbě HDP. Světově významná je těžba zlata, platiny a chrόmu, manganu, diamantů a uranu. Je také významným producentem černého uhlí. Minerální suroviny se podílí 2/3 na jihoafrickém vývozu. Zemědělství využívá asi 70% rozlohy země, problémem je nedostatek srážek na většině území. Hlavními plodinami jsou kukuřice, pšenice, cukrová třtina, bavlna, tabák, vinná réva, ovoce a další. V živočišné výrobě se zaměřuje na chov ovcí, skotu a koz. Doprava je na poměry afrického kontinentu rozvinutá.

V roce 1996 žilo v Jihoafrické republice 37,6 mil. obyvatel. Černošské obyvatelstvo tvoří 76,1% populace, běloši 12,8%, zbytek tvoří míšenci a Asiaté. Původ přistěhovalého obyvatelstva je pestrý. Od poloviny 17. století se na jihu Afriky usazovali Nizozemci, Němci a Francouzi. V první polovině 19. století došlo válkám mezi bělochy a Zuly. Velká Británie zabrala Kapsko a Natal . V letech 1899 až 1902 probíhala britsko-búrská válka. V roce 1910 bylo vytvořeno britské dominium Jihoafrická unie, která získala nezávislost v roce 1931. Búrové jsou potomci původních evropských usedlíků. V roce 1948 byly přijaty zákony o apartheidu, odděleném soužití různých ras a 40 let byla proto Jihoafrická republika izolována od ostatního světa ekonomicky, politicky i společensky. V roce 1961 byla vyhlášena Jihoafrická republika. Na přelomu 80. a 90. let došlo k počátku uskutečňování reforem vedoucích k likvidaci apartheidu. V dubnu 1994 se uskutečnily první mnohorasové demokratické parlamentní volby a byl zvolen první černošský prezident. Úředními jazyky byly v minulosti afrikánština a angličtiny. Po volbách v roce 1994 jim bylo postaveno na roveň prozatím dalších 9 bantuských jazyků.

Namibie

Nejdelší řekou je část řeky Okawango na severu, v tzv. Capriviho výběžku, a také část řeky Zambezi. Při pobřeží se rozkládá poušť Namib, ve vnitrozemí pak poušť Kalahari. Savany a pastviny tvoří asi 45% rozlohy státu.

Namibijci jsou většinou příslušníky Ovambského kmene (50 %), zastoupení ostatních kmenů je velice nízké. 75 % Namibijců je gramotných a téměř 82 % obyvatel jsou křesťané, hlavně protestanti.

Namibie má na africké poměry celkem slušnou síť silnic, vybudovanou německými kolonisty a modernizovanou jihoafrickými dělníky v 80. letech. Významným přístavem je Velrybí zátoka (Walvis Bay), přes ni se do země dováží a vyváží většina zboží. Země je významným producentem diamantů, těží se ale také zinek, uran, stříbro a jiné rudy. HDP dosahuje 2500 USD na hlavu, což je na africké podmínky mimořádné. Mezinárodní obchod je úzce provázán s JAR a zeměmi Commonwealthu. Měnou je namibijský dolar. 6 % obyvatelstva je evropského původu. Tato skupina obyvatel má také značně vyšší kupní sílu, oproti původnímu obyvatelstvu.

ROVNÍKOVÁ AFRIKA

Lze ještě rozdělit na tři regiony: Západní Afriku, tj. země při Guinejském zálivu, Střední Afriku a Východní Afriku.

Většina zemí náleží mezi chudé země s nízkou hodnotou HDP na obyvatele. Pro ekonomiku a rozmístění obyvatelstva v této části kontinentu je v mnoha ohledech určujícím činitelem klima.

Celá oblast leží v tropickém podnebném pásu, v zόně pasátového proudění a rovníkových tišin. Část zemí při Guinejském zálivu a ve východní části kontinentu je ovlivňována monzuny. Srážky jsou proto prostorově velmi diferencované.Rozsáhlé plochy ve střední části kontinentu pokrývají tropické deštné lesy. Velmi nepříznivé klimatické podmínky mají země ležící podél obratníku Raka, jejichž povrch je z velké části kryt pouští a polopouští.

Západní Afrika

Západní Afrika je region na západu Afriky, do nějž zařazujeme tyto země: Benin, Burkina Faso, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Togo.

Západní Afrika je oblast, která má široké spektrum druhů oblastí, bioregionů a kultur. Je umístěna na západ od pomyslné severo-jižní osy rozdělující Afriku na dvě poloviny. Na západě a na jihu ohraničuje tento region Atlantský oceán. Severní hranici tvoří poušť Sahara. Záhyb Nigeru v těchto místech se považuje za nejsevernější část regionu. Východní hranice je méně zřetelná. Někdy se označuje za údolí Benue a jindy se bere za hranici pomyslná spojnice Mount Cameroon a jezera Čad.

Geografie a klima

Patnáct států, které tvoří přísnou definici západní Afriky, tvoří území přibližně 6 082 680 km². Převážná část regionu jsou planiny ležící ve výšce přibližně 300 metrů nad mořem, s výjimkou izolovaných vrcholků v Pobřeží Slonoviny, Guineji, Libérii, Nigérii, Sierře Leone, Togu a částečně v Kamerunu. Mount Cameroon je nejvyšší bod této oblasti s nadmořskou výškou 4 095 metrů.

Severní část západní Afriky je tvořena subtropickými oblastmi zvanými Sahel, což je přechodné území mezi Saharou na severu a savanou v západním Súdánu na jihu. Rovníkový deštný prales je třetí pás, který má šířku od 160 km do 240 km.

Guinejský záliv je součástí Atlantského oceánu na jihozápadě Afriky a bývá považován za geografické centrum Země, protože má nulovou zeměpisnou šířku i délku. Záliv získal název podle území na jeho pobřeží. Pobřeží západní Afriky bylo původně nazýváno „Horní Guinea“.

Horní Guinea zaujímá úzký pruh podél severního okraje Guinejského zálivu. Jde o oblast původně tropických deštných lesů, které směrem do vyšších poloh ve vnitrozemí přechází v savany. V oblasti Ghany, Toga a Beninu je pás lesů díky suššímu podnebí přerušen a savany se dostávají až na pobřeží. Pobřežní pruh vystavený přílivu je porostlý magrovníkem, a to hlavně v bažinaté deltě Nigeru a na pobřeží Libérie. Oblast se vyznačuje celoročně vydatnými srážkami, neboť tudy celoročně proudí vlhké pasáty směřující z Atlantského oceánu k intertropické zóně konvergence.

Ekonomika

Státy bohaté na nerostné suroviny, je zde velký výskyt těžby diamantů

Obyvatelstvo žije v chudobě, gramotnost je velmi nízká

Obyvatelstvo

Obyvatelé se dělí do několika kmenů

Úředním jazykem je francouzština

Náboženství, která vyznávají jsou křesťanství, islám,animismus jsou zde i muslimové

 

Střední Afrika

Střední Afrika je termín, který se používá pro označení regionu jihu pouště Sahara, západně od Velké příkopové propadliny. Dominantou regionu je řeka Kongo a její přítoky.

Země které patří do tohoto regionu jsou: Čad, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Gabon, Kongo, Zair, Uganda, Rwanda, Burundi.

Stejně jako celá Afrika i tato část trpěla kolonizací a občanskými válkami. Ani v současné době zde není klid a ve větší vzdálenosti od pobřeží se stále objevují militantní skupiny.

Konžská pánev

Ústřední částí regionu je vlastní Konžská pánev, která tvoří rozsáhlou mělkou sníženinu, jejíž značně zarovnané dno se nachází v nadmořské výšce 300 až 500 m. Konžská pánev je poklesové území již od prvohor. Po stranách je Konžská pánev obklopena náhorními plošinami a pohořími:

Náhorní plošina Azande lemuje severní okraj pánve.

Jih Konžské pánve je ohraničen plošinou Lunda-Katanga

Na západě plošiny Lunda se nachází masiv Bié, který se vyznačuje radiální říční sítí.

Podnebí

Je tropické, vlhké s nepatrnými teplotními amplitudami. Obloha je většinou zatažena, neboť stálým vypařováním z vlhkých pralesů se vytvářejí husté mraky. V důsledku toho nejsou teploty natolik vysoké; měsíční průměr nepřesahuje 27 °C. Po celý rok je vysoká relativní vlhkost.

Bouřky se dostavují téměř denně, jakmile se vyhřeje vzduch tak, že začne prudce vystupovat vzhůru. Déšť bývá prudký a náhlý. V rovníkovém pásu nebývá ani ve vnitrozemí suché období.

Od třetího stupně severní a jižní zeměpisné šířky se objevuje krátké období sucha, které se směrem od rovníku výrazněji prodlužuje.

Vodstvo

Říční síť je díky velkému množství srážek nejhustší v celé Africe. Hlavním vodním tokem je Kongo. Z rozvodních prahů obklopujících pánev stéká zvláště z jihu mnoho vodnatých přítoků ústících do Konga, např. Lomami, Ruki, Kwa.

Severně od Konga ústí do Atlantiku např. Sanaga a Ogooué a jižně do Atlantiku ústí např. Cuanza.

Rostlinstvo

Celá Konžská pánev je vyplněna deštnými lesy, které na jejích okrajích vystupují do výše 750 m. Dešťový prales se vyznačuje velkou pestrostí druhů. Uprostřed dna Konžské pánve jsou bažinné lesy. Výběžky pralesa probíhají říčními údolími i do sousední savany.

Okrajové plošiny a pohoří jsou pokryty savanou, podél říčních toků jsou galeriové lesy.

Kongo

Ekonomika

Burundi, Uganda a Rwanda patří mezi velice chudé země, jakémukoliv růstu navíc brání epidemie AIDS, jsou do značné míry závislé na zahraniční pomoci.

Čad, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Gabon, Kongo, Zair mají ekonomiku docela rozvinutou a to díky těžbě nerostných surovin (diamanty, ropa, různé rudy). I přes bohatství těchto zemí žije většina obyvatel v chudobě, třetina dospělých ani neumí číst a psát.

Gabon je jednou z nejbohatších zemí Afriky, hlavně díky její těžbě, zpracování a vývozu ropy.

Čad

Obyvatelstvo

Většinu obyvatel tvoří příslušníci kmenů, jinak jsou zde Arabové, Sárové.

Úředním jazykem je francouzština, užívané jazyky jsou jazyky a nářečí kmenů.

Náboženství je velmi rozmanité (křesťanství, protestanti, muslimové, anisté, islám)

Východní Afrika

Pojmem východní Afrika se často označuje Keňa, Tanzanie, ale z geografického a geopolitického pohledu také zahrnuje země: Etiopie, Somálsko, Súdán a Eritrea.

Několik částí východní Afriky byly proslulé pro množství divoce žijících zvířat na jejich území. Jsou to hlavně : slon, žirafa, lev, zebra a nosorožec, postupně byla ale jejich populace snižována hlavně co se týče populace slonů a nosorožců.

Geografie východní Afriky je často ohromující a scénická. Přírodní síly zde vytvořily takové divy jako je Velká příkopová propadlina, Kilimandžáro a Mount Kenya, dva nejvyšší vrcholy v Africe.

Etiopská oblast

Etiopská vysočina je rozdělena Etiopským příkopem (riftem) na dvě části

1)vlastní Etiopskou vysočinu na západě, V pohoří se nachází tektonická deprese - pánev jezera Tana, která je hrazená lávovými proudy; z jezera vyčnívá několik vulkanických kuželů. Jezerem protéká Modrý Nil.

2) Hřbet Ahmar na východě

Etiopský příkop má charakter prohlubně široké až 80 km, jejíž členité dno je prostoupeno neovulkanity a ve své střední části se v podstatě vytrácí. V Etiopském příkopu se nachází řada jezer, která jsou slaná i sladká, např. Ziway, Abiyata, Shala, Abaya, Ch’amo, Stephanie

Východoafrická náhorní plošina

západní, který začíná v údolí řeky Šire a dolní Zambezi a táhne se přes jezera Malawi, Tanganika, Kivu, Rutanzige a Albertovo,

východní (hlavní), který začíná ve střední Tanzanii a táhne se k severu k jezeru Turkana, odkud pokračuje v Etiopském příkopu,

další větev se táhne od jezera Malawi ke Kilimandžáru, přičemž narozdíl od předchozích větví se projevuje pouze v geologické stavbě a nikoli v morfologii.

Kilimandžáro, které se tyčí na severovýchodě Tanzanie při hranici s Keňou. Od západu k východu měří 80 km, od severu k jihu 40 km. Je tvořeno třemi vrcholy - Kibo, který je nejvyšší (5 895 m), Mawenzi a Shira.

Meru (4 565 m), je dodnes aktivní sopka na západ od Kilimandžára

Ugandská pánev leží mezi oběma hlavními příkopy. Je nehluboká a její nejnižší místa jsou vyplněna jezery Ukerewe (Viktoriiným) a Kyoga.

Podnebí

Na podnebí má vliv nadmořská výška. V zimě převládá suchý severovýchodní pasát přinášející z vnitrozemí Arábie suchý kontinentální tropický vzduch, který se jen občas částečně obohacuje vodními parami nad Rudým mořem. V létě vane jihozápadní monzun, který se přes Súdán dostává do Etiopské vysočiny, kam přináší srážky. Naopak Somálsko je chudé na srážky, neboť je pod vlivem pasátů, které přinášejí málo vláhy, a jednak v závětří Etiopské vysočiny. V pobřežním pásmu a kolem jezera Ukerewe se teploty po celý rok pohybují kolem 26 °C a je tam značná relativní vlhkost. Východní Afrika má největší deště, když přes ni přechází intertropická zóna konvergence, tj. nejprve od února do května a poté od října do prosince.

Vodstvo

Velká jezera leží většinou v nejhlubších příkopech, např. Tanganika a Malawi, která jsou obě protažena v severojižním směru.

Největším jezerem je poměrně mělké jezero Ukerewe

Všechny řeky většinou pramení v Etiopské vysočině. Nejdůležitější je Modrý Nil

Rostlinstvo

Většinou se zde setkáváme se savanami; v sousedství Somálska má krajina polopouštní ráz. Tropické deštné lesy se rozkládají jenom při severních březích jezera Ukerewe. Savany jsou zpestřovány baobaby, akáciemi a sukulenty; jinde jsou vystřídány světlými lesy, které zcela převládají mezi jezery Ukerewe, Tanganika a Malawi. Na vysokých masívech se rostlinný kryt mění podle výškových zón.

Podél celého pobřeží rostou kokosové palmy; při estuáriích a v deltách řek jsou mangrovové porosty. V Tanzanii je Masajská step, což je jediná suchá oblast při rovníku na světě.

Ekonomika

Většinu příjmů tvoří cestovní ruch

Zemědělství je málo rozvinuté

Těžba se zde vyskytuje jen velmi málo

Madagaskar

je ostrovní stát v Africe

jeho flóra a fauna má s africkou jen málo společného

Východ země je hornatý nachází se zde pohoří Ankaratra. Západ Madagaskaru je nížinatý.

Podnebí je tropické vlhké. Střídají se roční doby.

V nejvyšších horách najdeme horské louky, níž tropické deštné pralesy. Místo původních opadavých lesů zde najdeme bambusové křoviny.

vyskytuje se zde velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například lemuři. Jiné druhy zde však chybí například dravé šelmy.

Hodnocení referátu Jížní a Rovníková Afrika

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  3. srpen 2007
  11 905×
  2959 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Jížní a Rovníková Afrika

Nikča Litvová
Ahoj..Prosimtě co si dostala s tadych tych referatu !! ?? Potřebovala bych to do Zemaku !! :DD Tak jestli by si my odpověděla