Křivoklátsko

Základní údaje

Křivoklátsko je oblast o rozloze 62 792 ha zasahující na území 3 okresů Středočeského kraje o celkové rozloze 53 358 ha ( okres Rakovník - 32 472 ha, okres Beroun - 16 237 ha, okres Kladno - 4 649 ha ) a 2 okresů Plzeňského kraje o celkové rozloze 9 234 ha ( okres Rokycany - 8 178 ha, okres Plzeň-sever - 1 056 ha ). Nachází se mezi 49° 52' a 50° 08' severní zeměpisné šířky a mezi 13° 37' a 14° 04' východní zeměpisné délky. Lesy zaujímají 62 % jeho rozlohy, orná půda 23 %, trvalé travní porosty 6 % a vodní plochy 1 %, na ostatní zbývá 8 %. Osou Křivoklátska je řeka Berounka. Nejvyšším bodem je vrch Těchovín, nejnižším hladina Berounky u Hýskova, v místě, kde Berounka Křivoklátsko opouští.
Chráněnou krajinnou oblastí bylo vyhlášeno výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky č.j. 21972/1978 ze dne 24.11.1978 podle zákona č. 40/56 sb. o státní ochraně přírody jako 16. v pořadí. V současnosti je jednou z 24 CHKO. Spolu s Třeboňskem bylo však již v roce 1977 jako první v republice zařazeno do světové sítě biosférických rezervací v rámci programu Man and the Biosphere ( Člověk a biosféra ) vyhlášeného UNESCO, organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu. V současnosti jsou v České republice již další čtyři.

Geomorfologické poměry

Území Křivoklátska náleží pěti celkům Poberounské provincii České vysočiny. Náleží podcelku Řevničovská pahorkatina celku Džbán, podcelkem Hořovická brázda celku Hořovická pahorkatina, podcelkům Lánská pahorkatina a Zbirožská vrchovina celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Kralovická pahorkatina celku Plaská pahorkatina a podcelku Kněževeská pahorkatina celku Rakovnická pahorkatina.

Rostlinstvo

Převážnou část rozlohy Křivoklátska ( 62 % ) pokrývají lesy. V nejrozšířenějším typu, kterým jsou květnaté bučiny, které vznikly většinou na podkladu tvořeném algonkickými břidlicemi, ale i v habrových doubravách, které vznikly v teplejších polohách na četných svazích a suťových stráních, doubravách, bukových doubravách a dubových bučinách se z bylin vyskytuje např. bažanka vytrvalá, několik druhů černýše, chrpa Triumfettiho, jaterník podléška, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, lecha jarní, mařinka vonná, plicník lékařský, ptačinec velkokvětý a sasanka hajní. Na strmých údolních svazích vznikly rozsáhlé suťové lesy, zvláště habrové a lipové javořiny, kde se z dřevin hojně vyskytuje např. chráněný tis červený a z bylin např. lilie zlatohlávek. Ve vyšších polohách, zvláště na skalních svazích zejména v údolí Berounky a na kopcích na jejím pravém břehu, přecházejí lesy do lesostepí a skalních stepí. Vyskytují se zde také reliktní zakrslé doubravy. Tyto oblasti se zde na Křivoklátsku označují jako tzv. pleše. Zde se z dřevin vyskytují např. dva druhy jeřábu ( břek a muk ), skalník celokrajný a třešeň křovitá, z bylin např. bělozářka liliovitá, bělozářka větvitá, kakost krvavý, kavyl Ivanův, koniklec luční načernalý, koniklec luční načervenalý, kostřava Walliská, lipnice bádenská, mařinka sivá, rozrazil klasnatý, tařice horská, tařice skalní a třemdava bílá . Na spilitových a porfyrových stěnách se vyskytuje lomikámen, netřesk, rozchodník a rovněž oba druhy tařice. Ve stinných vlhkých sklaních spárách se vyskytuje vzácná kapradinka skalní a stínomilný osladič. Už jen na několika málo místech na říčních terasách v okolí Berounky se vyskytuje dříve daleko hojnější vstavač kukačka a dnes ještě vzácnější vstavač osmahlý. Podél potoků i řek vznikly lužní porosty s vlhkomilnou květenou. Z bylin se zde vyskytuje např. blatouch bahenní, bledule jarní, dymnivka dutá, hořec hořepník, kohátka kalíšková, kruštík bahenní, křivatec jarní, měsíčnice vytrvalá, netýkavka nedůtklivá, orsej jarní, prstenec májový, prvosenka vyšší, tolije bahenní, vachta trojlistá a v posledních letech také stále častěji kopřiva dvoudomá, jako důsledek zvýšeného obsahu dusíku ve vodě a zanedbalosti pobřežních pozemků. Dalšími významnými bylinami Křivoklátska jsou např. vzácný kopytník evropský a prha chlumní, rmen barvířský a zapalice žluťuchová. Z keřů jsou to např. brslen evropský, hloh obecný, krušina olšová, líska obecná, lýkovec jedovatý, růže šípková, řešetlák počistivý, svída krvavá a trnka obecná, které se často vyskytují na okrajích lesních komplexů. Velmi vzácnými rostlinami jsou dva masožravé druhy - rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná.

Živočišstvo

- bezobratlí - členovci - hmyz

batolec dunový, jasoň dymnivkový, krajník pižmový, krasci, nosorožík kapucínek, otakárek fenyklový, otakárek ovocný, ploskoroh pestrý, ploskoroh žlutý, roháč obecný, sarančata, tesařík obrovský, tesařík velký, tesařík zavalitý

- bezobratlí - členovci - korýši

listonoh letní, rak kamenáč, škeblovka velká, žábronožka letní

- bezobratlí - členovci - pavoukovci

klepítník členěný, stepník rudý

- obratlovci - ryby

amur, bolen, candát, cejn, jelec tloušť, kapr, lín, maréna, mník, okoun, parma, pstruh dubový, pstruh duhový, pstruh potoční, sumec velký, štika, tolstolobik, úhoř, vranka

- obratlovci - obojživelníci - bezocasí

blatnice skvrnitá, kuňka žlutobřichá, kuňka ohnivá, ropucha krátkonohá, ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan hnědý, skokan skřehotavý, skokan štíhlý, skokan zelený

- obratlovci - obojživelníci - ocasatí

čolek horský, čolek obecný, čolek velký, mlok skvrnitý

- obratlovci - plazi - hadi

užovka hladká, užovka obecná, užovka podplamatá, zmije obecná

- obratlovci - plazi - ještěři

ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, slepýš křehký
- obratlovci - ptáci - brodiví

čáp černý

- obratlovci - ptáci - dravci

jestřáb lesní, káně lesní, káně rousná, krahujec obecný, luňák červený, luňák hnědý, moták pochop, orlovec říční, ostříž lesní, poštolka obecná, sokol stěhovavý, včelojed lesní

- obratlovci - ptáci - hrabaví

bažant obecný, koroptev polní, křepelka polní, tetřev hlušec, tetřívek obecný

- obratlovci - ptáci - měkkozobí

holub doupňák

- obratlovci - ptáci - pěvci

dlask tlustozobý, krkavec velký, křivka obecná, lejsek malý, lejsek bělokrký, skorec vodní

- obratlovci - ptáci - sovy

kalous ušatý, kulíšek nejmenší, puštík obecný, pustovka, sova pálená, sýc obecný, sýček obecný, výr velký

- obratlovci - ptáci - srostloprstí

dudek chocholatý, ledňáček říční

- obratlovci - ptáci - vrubozobí

kachna divoká

- obratlovci - savci - hlodavci

ondatra pižmová, sysel obecný

- obratlovci - savci - sudokopytníci

daněk evropský, jelen evropský, jelen sika, muflon, prase divoké, srnec obecný

- obratlovci - savci - šelmy

jezevec lesní, kuna lesní, kuna skalní, lasice hranostaj, liška obecná, vydra říční

- obratlovci - savci - zajíci

zajíc polní

Podnebí

Měsícem s nejnižší průměrnou teplotou je, stejně tak jako v rámci celé České republiky, leden, měsícem s nejvyšší průměrnou teplotou je, také stejně tak jako v rámci celé České republiky, červenec. Místem s nejnižší průměrnou teplotou, ať už v lednu nebo červenci nebo v rámci celého roku je obec Lány ( 447 m n. m. ), místem s nejvyšší průměrnou teplotou, ať už v lednu nebo červenci nebo v rámci celého roku je obec Křivoklát ( 223 m n. m. ). Minimální teplota, a to –32 °C, byla naměřena v roce 1956, maximální teplota, a to 39 °C, byla naměřena roku 1957. Vývoj průměrných v průběhu roku vyjadřuje následující tabulka.

Lány Křivoklát
leden –2,7 °C –1,9 °C
červenec 16,5 °C 18,5 °C
celý rok 6,9 °C 8,2 °C

Měsícem s nejnižším průměrným úhrnem srážek je únor, měsícem s nejvyšším průměrným úhrnem srážek je červenec. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 480 mm a 580 mm.
Křivoklátsko se nachází v oblasti s převládajícím západním ( 19,8 % ) a jihozápadním ( 19,1 % ) prouděním. Počet dnů s bezvětřím se pohybuje mezi 15 % a 35 %.

Maloplošná chráněná území

název okres ( katastrální území ) rozloha( ha )
charakteristika

NPR = národní přírodní rezervace
NPP = národní přírodní památka
PR = přírodní rezervace
PP = přírodní památka

PR Brdatka Rakovník ( Křivoklát ) 33,89
floristicky a cenologicky pestré území se smíšenými lesními porosty přirozeného složení na příkrých svazích na levém břehu Berounky, 1 km na severovýchod od obce Křivoklát směrem na obec Zbečno

PR Čertova skála Rakovník ( Hracholusky ) 2,34
geomorfologicky významná dominanta v údolí Berounky - výrazný skalní výchoz spilitů vzniklý sopečnou činností se společenstvem stepního charakteru se zachovalou skalní flórou a faunou na levém břehu Berounky, 8 km na jihozápad od obce Křivoklátu mezi obcemi Nezabudice a Týřovice

PR Červený kříž Rakovník ( Roztoky u Křivoklátu ) 12,56
jedinečná ukázka subkontinentálního porostu dubu zimního s výskytem buku lesního, habru obecného a s jeřábu břeku, s bohatým bylinným patrem s výskytem hrachoru jarního, mochny bílé a prvosenky jarní a s výskytem mloka skvrnitého, skokana štíhlého a užovky hladké

 

PR Dubensko Plzeň-sever ( Chříč ) 4,83
přirozený svahový suťový les s reliktním habrovým a javorovým porostem s vtroušenými starými tisy červenými na prudkých svazích na pravém břehu dolního toku říčky Javornice pod stejnojmennou kótou ( 414 m ), 16 km na jihozápad od obce Křivoklát

PR Jezírka Beroun, Rokycany

PP Jouglovka Beroun ( Broumy ) 3,41
výrazný erozí odhalený buližníkový suk s balvanitými drolinami a se skalními rozvalinami se zbytkem přirozených porostů, s bohatou květenou, s reliktní faunou a s původním bukovým a jedlovým porostem na úpatí, 3 km na jihozápad od obce Broumy, na západ od obce Kublov

PR Kabečnice Rakovník ( Sýkořice ) 25,51
území význačné geomorfologické hodnoty, jedna z nejbohatších floristických lokalit v povodí střední Berounky s fragmenty zakrslých dubových porostů a teplomilných společenstev lesostepního charakteru na strmých skalních stěnách tvořených algonkickými břidlicemi na levém břehu Berounky proti obci Žloukovice, 2 km na jihozápad od obce Sýkořice

NPR Kohoutov Rokycany ( Ostrovec ) 30,05
nejníže položený pralesovitý porost buku lesního Českého masivu s nepřerušeným vývojem lesa s přirozenou druhovou skladbou s vtroušeným dubem, habrem, javorem, jedlí a lípou a s bohatou květenou v ucelených lesních masivech v blízkosti hájovny Kohoutov, 7 km na sever od obce Zbiroh

PR Lípa Rokycany ( Ostrovec ) 24,91
typická ukázka smíšeného listnatého lesa Křivoklátska - přirozená suťová společenstva s porostem lípy, javoru a zakrslého dubu s bohatým bylinným patrem s výskytem bělozářky liliové a větevnaté, lilie zlatohlávek a lýkovce jedovatého a s významnou faunou bezobratlých živočichů na velmi členitém území sutí, balvanitých svahů a skalních výchozů

PR Na Babě Rakovník ( Křivoklát ) 23,95
geograficky jednotný celek s fragmenty společenstev stepního, lesostepních a lesního charakteru s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů na příkrých skalnatých svazích vrchu Baba orientovaných na jih a na jihozápad na levém břehu Berounky pod ústím Rakovnického potoka, 1 km jižně od obce Křivoklát

PR Nezabudické skály Rakovník ( Velká Buková ) 22,94
staré řídké porosty borovice a smrku s vtroušenými listnatými stromy s bohatým výskytem plazů - ještěrky obecné a zelené, slepýše křehkého, užovky hladké, obecné a podplamaté a zmije obecné na příkrých skalnatých svazích asi 1 km dlouhého skalního srázu na levém břehu Berouny s teplomilnou vegetací na jižně orientovaných suťových svazích

PR Prameny Klíčavy Rakovník
zachovalé podmáčené lužní olšové porosty a otevřená mokřadní společenstva travinobylinného charakteru na jediné rašeliništní lokalitě na Křivoklátsku

PP Stará Ves Beroun ( Hudlice ) 1,94
teplomilná vápnomilná rostlinná společenstva stepního charakteru na diabasovém podkladu s výskytem stepních bezobratlých živočichů na svahu erozního údolí s vrcholovými skalami ordovických hornin východně od Hudlic zasahující na Křivoklátsko z Českého krasu

PR Stříbrný luh Rakovník ( Újezd nad Zbečnem ) 106,59
přirozené křivoklátské porosty - suťové lesy, přirozené bukové, dubové a javorové porosty s výskytem habru obecného a tisu červeného se zachovalým bylinným patrem na severně orientovaných svazích na pravém břehu Berounky mezi obcemi Roztoky a Újezd nad Zbečnem, na jih od obce Křivoklát s fragmenty skalních společenstev s výskytem stepních teplomilných druhů a významným výskytem bezobratlých živočichů na skalních výchozech

PR Svatá Alžběta Rakovník ( Městečko ) 6,23
typická ukázka přirozeného smíšeného lesa na Křivoklátsku - starý přirozený bukový porost s výskytem habru obecného s vtroušeným javorem klenem a lípou s bohatým bylinným patrem s bažankou vytrvalou, s kostřavou lesní a s lýkovcem jedovatým a s významnou faunou měkkýšů na mírných východních svazích Lánské obory na pravém břehu potoka Klíčavy, 5 km na sever od obce Křivoklát

PP Trubínský vrch Beroun ( Trubín ) 3,94
ekosystém skalní stepi se zachovalými společenstvy s bohatou flórou a faunou a s výskytem vzácných teplomilných druhů na diabasovém pahorku ordovické vulkanické série se strmými skalními srázy při západním okraji obce Trubín na západ od obce Králův dvůr

NPR Týřov Beroun ( Broumy, Skryje ), Rakovník ( Karlova Ves ) 420,56
charakteristický členitý úsek křivoklátsko-rokycanského pásma vyvřelin s celým komplexem zachovalých přirozených ekosystémů Křivoklátska s tzv. plešemi, tj. přechodovými společenstvy od společenstev otevřených ploch na sklaních výchozech přes společenstva smíšených roklinových a suťových porostů, až po společenstva starých zakrslých bukových a dubových porostů s menšími skalní stepmi, s lokalitou s výskytem chráněného tisu červeného v západní části pod vrchem Vosníkem a s unikátním společenstvem rostlin a živočichů ( z 500 druhů cévnatých rostlin 11 zvláště chráněno ) na skalnatých srázech v údolí Berounky

PR U Eremita Rakovník ( Branov ) 7,80
suťový svahový porost habru obecného s výskytem javoru klenu a tisu červeného s charakteristickou faunou hmyzu a pavoukovců a s jedním z posledních tufovišť na pravém břehu nad soutokem potoka Klucná s Berounkou, 1 km na východ od obce Branov s teplomilnými společenstvy na skalním výchozu nad Berounkou a společenstvem mechorostů u rameniště na vápencovém pěnovcovém splazu

PP Valachov Rakovník ( Hracholusky ) 2,99
umělá jeskyně vytvořená při těžbě kamenečných břidlic s výkvěty sekundárních minerálů síry - například v roce 1926 zde popsaného slavíkitu pod skalnatým vrchem Valachov a stejnojmennou kótou ( 411 m n. m. ) na pravém břehu Tyterského potoka, 1 km na jihovýchod od obce Skřivaň

NPR Velká Pleš Rakovník ( Branov ) 95,66
ukázka ekologické série společenstev s typicky vyvinutými prvky křivoklátské vegetace - charakteristické křivoklátské pleše i společenstva lesního, lesostepního a stepního charakteru se zachovalou druhovou skladbou dřevin a bylinného podrostu a cennou specifickou reliktní faunou bezobratlých živočichů nad kouřimeckým přívozem, 6 km na jihozápad od obce Křivoklát

PP Vraní skála Beroun ( Svatá ) 2,56
největší těleso v severozápadním Barrandienu tvořené buližníky - protáhlý kamýk s vysokými geologickými a geomorfologickými hodnotami v exponované pozici erozí vzniklý z algonkických břidlic na jihozápad od obce Svatá, 3 km na severozápad od obce Zdice

NPR Vůznice Beroun ( Nižbor ), Kladno ( Běleč ), Rakovník ( Sýkořice ) 231,22
celý zachovalý komplex téměř původních společenstev lesního a lesostepního charakteru údolního reliéfu charakteristického pro Křivoklátsko s přirozenými bukovými a dubovými porosty s výskytem tisu červeného s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů ( z 460 druhů vyšších rostlin 14 ohrožených ), 8 km na východ od obce Křivoklát

PR Vysoký Tok Rakovník ( Branov ) 8,80
erozí vzniklý buližníkový kamýk s mrazovým skalním srubem na vrcholu tvořeném tvrdým porfyrem se skalními rozvalinami, s typickými suťovými lesními porosty a s význačnými reliktními společenstvy vrcholových pleší

PP Zdická skalka u K. Beroun ( Kublov ) 0,57
buližníkový kamýk erozí vzniklý z algonkických břidlic výrazně vystupující nad okolní krajinu s vegetací otevřených stanovišť na východ od obce Kublov

Adresa Správy CHKO Křivoklátsko

Správa CHKO Křivoklátsko
270 23 Zbečno 5
telefon ... 00 420 313 554834
fax ... 00 420 313 554810
E-mail ... krivoklat@schkocr.cz, chko-kri@orfinet.cz

Adresa Informačního a vzdělávacího centra Křivoklát - Budy

Informační a vzdělávací centrum Křivoklát - Budy
náměstí Svatopluka Čecha 82
270 23 Křivoklát
telefon ... 00 420 313 558263
fax ... 00 420 313 558123
E-mail ... is.krivoklat@plz.pvtnet.cz

Použitá literatura

Friedl Karel, Maršáková Marie, Petříčková Marta, Povolný František, Rivolová Ludmila,
Vinš Antonín: Chráněná území v České republice, Informatorium, Praha, 1991
Karlštejnsko - Křivoklátsko. Velká cykloturistická mapa, SHOCart, spol. s r. o., Zlín, 1996
Palivec Viktor a kol.: Křivoklátsko, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha, 1986
Křivoklátsko. Soubor turistických map, Kartografia Praha, a. s., Praha, 1993
Okolí Prahy - západ. Turistický průvodce ČSFR, Olympia, Praha, 1990

Hodnocení referátu Křivoklátsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. červen 2008
  4 214×
  2356 slov

Komentáře k referátu Křivoklátsko