Kutná Hora

Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byla v roce 1995 zapsána Kutná Hora (Královské horní město Kutná Hora) - často zvaná "krásné město", někdy také "kamenné město", však "Stříbrná Kutná Hora". Zapsáno na Seznam bylo: historické jádro města s chrámem sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

Důvodem zápisu Kutné Hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo ojediněle dochované historické jádro města s urbanistickým řešením středověkého královského horního města, které od 14. století svým hospodářským významem konkurovalo sídelnímu městu panovníka - Praze, s vynikajícími příklady měšťanských domů a monumenty gotické architektury symbolizujícími pozoruhodnou prosperitu jako výsledek těžby stříbrné rudy. Proto dnes můžeme říkat "Stříbrná Kutná Hora". Stejný název nese sdružení, které je pořadatelem středověké slavnosti - "Královské stříbření kutné Hory". Kutnohořané hrdě říkají svému městu také "krásné město". Ve středověku Kutná Hora s Prahou soupeřila a s nadsázkou by se dalo říci, že ji předstihla v roce 1950, kdy byl administrativně sloučen s Kutnou Horou Sedlec a tak se stala Kutná Hora jediným městem v České republice, kde jsou dvě gotické katedrály, čímž se může pyšnit v Evropě jenom několik měst.

Slavná historie Kutné Hory, ve středověku druhého města českého království, začala v Malíně (dnes předměstí Kutné Hory), kde Slavníkovci v 10. století těžili stříbro a razili v letech 985-995 mince-denáry s opisem MALIN CIVITAS. Toho využili později cisterciáci a založili na území dnešního Sedlce v roce 1142 klášter a postupně kolonizovali území. Ve 13. století byla objevena významná naleziště stříbra a na území dnešní Kutné Hory začali přicházet lidé z Německa a dalších zemí, aby se podíleli na jeho těžbě, zpracování a později ražení mincí. V roce 1300 král Václav II. z rodu Přemyslovců vydal Královký horní zákoník - Ius Regale Montanorum, provedl "velkou měnovou reformu" a zavedl ražbu pražského groše v Kutné Hoře, aby zajistil zisk z nejbohatšího středověkého naleziště stříbrných rud v prospěch svůj a království. Díky stříbru vytěženému z kutnohorských dolů byli čeští králové významnými panovníky v Evropě. Karel IV. mohl být dobrým otcem vlasti a římským císařem. Nechal postavit v Praze katedrálu sv. Víta, Nové město pražské, Karlštejn a další významné stavby a založil universitu. V Kutné Hoře bylo postaveno několik významných kostelů. Rudokupci prodávali stříbro, bohatli a stavěli domy. V nedalekém Kolíně postavila církev katedrálu sv. Bartoloměje díky bohatství kutnohorských dolů. Bohatí kutnohořané nemohli být s tímto stavem spokojeni. Využili roztržky s církví a začali stavět katedrálu sv. Barbory v Kutné Hoře a zajistili zhmotnění bohatství a slávy ve svém městě.

Později nastaly komplikace, stříbra ubývalo a peněz na stavbu chrámu se nedostávalo. Stavba byla na několik staletí zastavena a dostavbu katedrály zaplatilo neoblíbené Rakousko Uhersko na konci 19. století. V 19. století město chátralo a vedli se "akademické" diskuse, které domy a budovy nezachránit a které je třeba naopak zachránit. Na konci 80. let 20. století udivovalo historické jádro velkým počtem chátrajících budov. Obnova budov se prováděla plánovaně až tehdy, kdy byla zanedbaná údržba za desítky let a hrozilo již zřícení budov. Některé domy byly již určeny k demolici. Obnova nejvýznamnějších byla velmi nákladná, opravovaly se gotické sklepy a provádělo se nákladné statické zajištění. Celkové opravy některých domů se prováděly až 20 let za dohledu památkových architektů a historiků. Na začátku 90. let bylo mnoho domů vráceno vlastníkům a dědicům. Také Město Kutná Hora získalo velmi rozsáhlý historický majetek. Lidé nakupovali domy při privatizaci majetku státu a od města, které nemohlo spravovat majetek, který nepotřebovalo a také chtělo umožnit soukromým vlastníkům podílet se na obnově a rozvoji města. Velké množství domů bylo opraveno soukromými osobami, církvemi a Městem Kutná Hora. Některé záměry z počátku 90. let nyní hodnotíme jako nereálné, ale tehdy byla taková situace, že lidé doufali, že upraví domy na hotely a jiné provozovny, které budou prosperovat. Ne všechny tyto záměry byly úspěně dokončeny.

Od poloviny 90. let došlo ke dvěma zásadním rozhodnutím. V roce 1995 bylo historické jádro města s chrámem sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Druhým bylo zapojení Města Kutná Hora do vládního Programu regenerace městských památkových rezervací, který umožnil čerpat významné finanční prostředky církvím, městu a soukromým osobám. Město se postaralo o zádlažbu náměstí a ulic a přispělo k podstatnému zlepšení prostředí (včetně výsadby stromů). V 90. letech končícího 20. století byl v historickém jádru Kutné Hory největší stavební ruch od slavných dob dolování stříbra.

Na začátku 21. století je Kutná Hora významným správním střediskem ve Středočeském kraji, okresním městem, které významně přispívá k rozvoji celého okresu. V roce 2000 byl schválen územní plán města (včetně připravovaných průmyslových zón) a město oslavilo 700 let od přijetí Horního zákoníku.

Hodnocení referátu Kutná Hora

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. duben 2008
  3 668×
  768 slov

Komentáře k referátu Kutná Hora

zdenek hora
nenarazej na moje meno chcipaku ja si te najdu
tte
rterter