Pohyby země

POHYBY ZEMĚ

- věda zabývající se Zemí (jejím měřením a velikostí) se nazývá GEODESIE
- Země je třetí oběžnou planetou kolem hvězdy Slunce po Merkuru a Venuši
- Tvar Země se nazývá GEOID (referenční elipsoid), elipsoid- pravidelné geom.těleso, geoid –nepravidelné těleso

Základní rozměry Země:
- Povrch………………………………………………………..510,1 mil km2
- Velká poloosa (rovníkový poloměr)…………………………6.378 km
- Malá poloosa (poledníkový poloměr)………………………..6.357 km
- Délka rovníku………………………………………………...40.075 km
- Délka poledníku………………………………………………20.004 km

Země koná několik pohybů: 1) obíhá kolem Slunce
2) rotuje kolem své osy
3) spolu s Měsícem rotuje kolem společného středu (těžiště)

1) Oběh Země kolem Slunce
- Země obíhá po dráze podobné elipse, která se nazývá EKLIPTIKA
- Pohybuje se proti směru hodinových ručiček
- 1 oběh trvá 356 dní 48 minut 45,7 vteřiny
- my však počítáme rok jako 365 dní, i když je doba oběhu asi o 1/4 dne delší
- proto jednou za 4 roky přidáme jeden den a to k měsíci únoru a nazýváme ho přestupným rokem a má 366 dní (vždy v roce, který je dělitelný 4)
- Země obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 150 mil km
- nejblíže je Slunci začátkem ledna v tzv. PŘÍSLUNÍ=PERIHELIUM, cca 147 mil km
- nejdále je Slunci začátkem července v tzv.ODSLUNÍ=AFELIUM, cca 152 mil km
- Průměrná rychlost pohybu Země je 29.8 km/s, při odsluní 29,3 km/s a při přísluní 30,3 km/s

 

Odsluní SS Přísluní
Afelium 152 Perihelium

 

 

- Slunce naši planetu osvětluje a proto je teplota dne vyšší než teplota v noci (Země se otáčí)
- Oběh Země kolem Slunce způsobuje střídání ročních období
- příčinou není změna vzdálenosti od Slunce, ale SKLON ZEMSKÉ OSY (kdyby byla
zemská osa kolmá k rovině oběžné dráhy, neexistovaly by roční doby a noci i dni by
byly stejně dlouhé
- zemská osa však s rovinou oběžné dráhy svírá ostrý úhel 66,5° a v prostoru udržuje stálý směr, severní konec ukazuje přibližně k hvězdě Polárce
- úhel dopadu slunečních paprsků na totéž místo a v tutéž denní dobu se postupně mění =>
ð následkem toho se pak mění také intenzita slunečního záření a doba, po kterou dopadají sluneční paprsky, tj. délka slunečního dne

21.3.
jarní rovnodennost

22.6. 22.12.
letní slunovrat zimní slunovrat

 

 

23.9.
podzimní rovnodennost

Podzimní a jarní rovnodennost
- Slunce osvětluje rovnoměrně celou zeměkouli
- Den a noc trvá stejně dlouho – 12 hodin (Slunce vychází v 6:00 a zapadá v 18:00)
- Polední Slunce svítí v zenitu (nadhlavníku) lidem na rovníku
Zimní slunovrat (22.12.)
- severní polokoule je odvrácena od Slunce (u nás začíná zima)
- u nás je v tento den nejkratší den a nejdelší noc (od 8:00 do 16:00)
- po tomto dni se dny na sev.polokouli začínají prodlužovat a noci zkracovat
- léto na S. pólu je delší a chladnější než na J. pólu, naopak zima je na S. krat
ší asi o 8 dní než na j.
- chladný půlrok u nás trvá asi 179 dní
- Slunce v zenitu svítí lidem na rovnoběžce 23,5°j.š. – tj.Obratník Kozoroha – nejjižnější rovnoběžka, kde Slunce během roku vrcholí v zenitu. Slunce se zde jakoby obrací a v dalších dnech vrcholí na rovnoběžkách stále bližších rovníku
Letní slunovrat (22.6.)
- Severní polokoule je přivrácena ke Slunci (u nás začíná léto)
- U nás nejdelší den a nejkratší noc v roce (Slunce vychází před 4:00 a zapadá až ve 20:00)
- Po tomto dni se dny opět krátí
- V tento den svítí Slunce v zenitu lidem na rovnoběžce 23,5 s.š. – Obratník Raka – nejsevernější rovnoběžka, kde Slunce během roku vrcholí v zenitu, poté se Slunce obrací zpět k jihu a v dalších dnech vrcholí na rovnoběžkách blíže k rovníku

- trvání dnů a nocí se mění během roku ZEMĚPISNOU ŠÍŘKOU ->příčinou je sklon zemské osy
- léto na j.polokouli je kratší, ale teplejší; léto na s. polokouli je delší, ale chladnější
- v oblasti kolem zemských pólů se trvání dne a noci od ostatních míst na Zemi odlišuje
- 22.6. je j.pól odvrácen od Slunce =>na tuto oblast sluneční paprsky vůbec nedopadají a nastává POLÁRNÍ NOC ( na j.pólu trvá půl roku)
- až na 66,5° rovnoběžce j.š. trvá polární noc pouze 24 hodin a tu rovnoběžku nazýváme
JIŽNÍ POLÁRNÍ KRUH
- když je na j.pólu polární noc na s.pólu je POLÁRNÍ DEN – Slunce půl roku nezapadne
- trvání polárního dne se zkracuje směrem k rovníku
- až na 66,5° rovnoběžce s.š. trvá polární den pouze 24 hodin a tu rovnoběžku nazýváme
SEVERNÍ POLÁRNÍ KRUH
- 22.12. , kdy je s.pól odvrácen od Slunce se vše děje naopak

 

2) Rotace Země kolem své osy
- otáčivý rotační pohyb ze západu na východ
- jedna otočka Země své osy = HVĚZDNÝ DEN a trvá 23 hod. 56 min. 4s.
- Slunce vrcholí postupně od západu na východ nad různými poledníky => každý poledník má místní čas
- Pro zjednodušení byl svět rozdělen 15°časová pásma, mezi nimiž je rozdíl jedné hodiny
- směrem na západ se hodiny odečítají, směrem na východ se přičítají
- úhlová rychlost točení Země je 15° (pootočení za jednu hodinu); 1° = 4 minuty
- DATOVÁ MEZ, která byla stanovena dohodou, je místo, kde se mění datum a probíhá přibližně kolem 180 poledníku v neobydlených oblastech Tichého oceánu. Přestoupením datové meze z V. na Z. získáme jeden den
- Tím, že se Země točí kolem své osy se mění DEN A NOC
- Země se otočí 1x za 24 hodin (24 hodin= 1den)
- Lidé den označují jako dobu, kdy Slunce stojí nad obzorem a je světlo; noc je pak doba mezi západem a východem Slunce (od setmění do rozednění)
- Naše planeta je kulatá, ale právě touto rotací je na pólech zploštělá
- ZEMSKÉ PÓLY jsou místa, kde zemská osa pomyslně protíná povrch Země
- Severní pól leží uprostřed Severního ledového oceánu
- Jižní pól leží uprostřed světadílu Antarktida

3) Pohyb Země a Měsíce
Měsíc
- je přirozenou družicí Země ( ve srovnání s družicemi jiných planet je přirozená družice Země poměrně velká. Na žádné jiné planetě není proto temnota noci prosvětlována stříbřitým jasem její družice tak, jako na naší Zemi)
- obíhá kolem Země a spolu se Zemí obíhá okolo Slunce
- otáčí se kolem své osy, 1 otočení trvá přibližně 28 dní, stejně dlouho jako oběhnutí kolem Země => Měsíc se proto obrací k Zemi pořád stejnou stranou (polokoulí)
- měsíční den trvá asi 14 pozemských dnů a pak následuje stejně dlouhá měsíční noc
- teplota na M. vystoupí ve dne až na 130°C a v noci poklesne až na –170°C
- není na něm žádná voda ani vzduch, žádný život
- povrch tvoří vysoká pohoří, plošiny a množství prohlubní – tzv.krátery

- Tvrzení, že Měsíc obíhá kolem Země není zcela přesný.
- M+Z tvoří gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště BARYCENTRA a to leží na jejich spojnici, asi 1700 km pod zemským povrchem
- Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá sílá, která zapříčiňuje vznik mořského DMUTÍ – PŘÍLIVU a ODLIVU

Odliv

Příliv(B) příliv (A)

Odliv
- zatímco příliv v bodě A je způsoben převahou přitažlivé síly Měsíce, na odvrácené straně v bodě B je příliv způsoben odstředivou sílou rotace kolem barycentra (větší než přitažlivost Měsíce)
- hmotnost Měsíce je 80x menší než Země
- Slunce přidává v novu a v úplňku – SKOČNÝ PŘÍLIV (když je Měsíc v novosluní, nevidíme ho) a ubírá ve čtvrtkách - HLUCHÉ DMUTÍ
SLAPOVÉ SÍLY (CORIOLISOVA SÍLA) = DMUTÍ
- Příliv je vyvolán působením slapovým působením M a Z
- Leží-li M, Z a S v jedné přímce, vlny dosahují maxima => SKOČNÝ PŘÍLIV
- hladina moře stoupá až o 15m
- největší příliv záliv Fundy (Kanada) – vlny dosahují až 21 m
- energie přílivu se využívá v přílivových elektrárnách (např. Kanada (18), Francie (11,5)
- otáčení vzduchových a vodních proudů
- na S.polokouli doprava
- na J.polokouli doleva

- 1 otočení Země kolem své osy je HVĚZDNÝ DEN, ale protože život lidí je spjat se Sluncem je vhodnější používat SLUNEČNÍ DEN - Pravý
- Střední
- PRAVÝ – doba mezi dvěma po sobě následujícími vyvrcholeními Slunce na místním poledníku – tato doba se ale mění vzhledem k rychlosti Země =>zavedl se proto pojem STŘEDNÍ DEN => kde rychlost bereme jako konstantní a trvá 24 hodin

B) SRN a BENELUX

Hlavní město ……………………………….Berlín – 4 mil obyvatel
Rozloha……………………………………..357.000 km2 (4.v EV)
Obyvatelstvo………………………………..80 mil. Obyv. (1. V EV)
Sjednocení ………………………………….3.10.1990
Úřední řeč …………………………………..Němčina

Přírodní podmínky
Řeky: Dunaj – Inn; Rýn – Mosel; Mohan; Ruhr; Labe – Saala; Odra; Wesser
Jezera: Bodamské, Meklenburská jezerní oblast
Průplav: Středoněmecký, Severomořskobaltský, kanál =>Mohan-Dunaj-Rýn
Moře: Severní, Baltské, ostrov Fetimasn, Rujana, Východofrínské, Severofrýnské
Pohoří: Alpy,

Hodnocení referátu Pohyby země

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  23. červenec 2008
  7 624×
  1400 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Pohyby země

zjrrhthr
dobrý