Albrecht Dürer

* 21.5.1471 Norimberk
+ 6.4.1528 Norimberk

Albrecht Dürer se narodil jako třetí z celkem osmnácti dětí norimberského zlatníka Albrechta Dürera. Ten mu dal jméno Albrecht jako by chtěl, aby po něm převzal obchod. Zpočátku jde všechno podle plánů otce, ale přesto se mladý Albrecht neměl stát zlatníkem. Z této doby se zachovala první kresba - Portrét v třinácti letech. Jeho otec zjistil, že jeho syn má větší sklon k malířství než ke zlatnictví a proto dává Albrechta do učení k Michaelu Wohlgemutovi, což byl v té době známý grafik, řezbář a malíř (jedno z pozdějších Dürerovo děl je právě Wohlgemutův portrét) Po třech a půl letech odchází Dürer na zkušenou do světa. Neví se přesně, kde se vyskytoval, ale pravděpodobně se zastavil v Colmaru, kde v té době stávala známá mědirytecká dílna a jeho další zastávkou byla také Basilejská tiskárna. Ze Štrasburku si Dürer přivezl plný skicák tamních andělíčků, které potom v pozdější době využívá ve svých obrazech.
V Basileji ho zastihl dopis od otce, který si žádá, aby přijel domů. Tam se oženil s Agnes přesně tak, jak jeho otec žádal. Ale život měšťáka Dürera neláká a proto se vydává na svojí první cestu do Itálie. Jeho první zastávkou se stávají Benátky. Tam se Dürer dostal koncem roku 1495 a setrval zde až do jara roku příštího. Setkání s italským renesančním uměním posílilo jeho vztah ke skutečnosti a urychlilo jeho oddálení od gotických reziduí. Již v létě roku 1494 tvořil akvarelové krajinky (Drátovna, Jánský hřbitov u Norimberka), ale teprve pohled na italské Alpy v něm uvolnil přírodní cit a tím ho i zároveň vytlačil do čela rozmachu krajinotvorby v Evropě. Pomocí těchto obrazů italských a rakouských Alp víme alespoň okrajově, kudy A. Dürer cestoval do Itálie a také zpět. Na této cestě navštívil i Insbruck, kde z „dlouhé chvíle" vytvořil tři mistrovské akvarely. Dílem Burg und Stadt Arco dokazuje, že se v tomto pohraničním centru zdržel. Dürer si těmito obrazy chtěl pravděpodobně v hlavě uchovat vzhled italských měst ležících po cestě. Dürer dokázal liniovými prostředky vyznačit prostorové faktory - právě Dürer vnesl tento prvek do Středoevropského umění.
Benátky mu také otevřely cestu k pochopení proporcí a také do ‘plastických’ obrazů. Dürer se naučil kresbou myslet.
Za jeho pobytu v Benátkách vznikly s největší pravděpodobností Tarocchi ( celkem asi 20 kopii ). Podstatné obohacení mu tato návštěva přinesla v podobě setkání s Jacopem de’ Barbari, jenž ho přivedl k teoretickému zájmu o otázky proporcí lidského těla.

Dürer definitivně odkládá starý gotický plášť, aby se v rouchu renesance vydal na další pouť za uměním.
Koncem května 1495 začíná Dürerova nově otevřená dílna v Norimberku realizovat první zakázky. A po zabudování vlastního lisu ( 1497 ) produkuje i první série grafických listů. Dürer začíná používat vlastní monogram a datování obrazů (Vzniká jeho nejstarší mědiryt s monogramem - Čarodějnice ). Po návratu z Itálie Albrecht horlivě kreslí:
sakrální témata: Paumangartův oltář 1498
podobizny: Portrét otce 1497
Autoportrét 1498
dřevoryty: Deset tisíc mučedníků
Život Panny Marie (začátek tvorby)
Apokalypsa 1498

APOKALYPSA = soubor dřevořezů s titulním listem z roku 1496 - 1498. Jedná se o ilustrační cyklus k poslední knize Nového Zákona - Zjevení sv. Jana, k němuž je připojen list s umučením Jana Evangelisty. Dürer použil do té doby nezvyklého velkého foliového formátu, který se poté stal charakteristickým pro většinu jeho grafik. V knižní podobě byla Apokalypsa vytištěna r. 1498 s německým a latinským textem. První kopie byla vytvořena r.1502 ve Štrasburku, autorem je Jeroným Greff z Frankfurtu.

ŽIVOT PANNY MARIE = soubor 20 dřevořezových listů z let okolo 1503 - 1510. Pravděpodobně největší díl cyklu vznikl v letech 1503 - 1504 před druhou italskou cestou, uzavřen byl r.1510 - 1511 listy M205, 206 a titulním listem s Madonnou na srpku měsíce. Roku 1511 byl vydán knižně s latinskými texty Benediktina Chelidonia.

Kolem roku 1500 přijíždí do Norimberka Jacob de` Barbari. Pod jeho vlivem se Dürer věnuje soustavnému studiu lidských proporcí. Tyto teorie poté využívá v mědirytu Adam a Eva. Na konci léta odjíždí Dürer na cestu do Itálie. Druhý benátský pobyt vyplnil umělec pilnou prací jak dokazuje obraz Růžencová slavnost (1506). Téma: Maria, Ježíšek a hl.Dominicus pokládají na hlavy věřících věnečky z růží. Věřící jsou rozděleni do dvou skupin podle toho, jestli stojí z papežem nebo za císařem.
Hodně kreslil i na cestě tam (Smějící se selka) Na podzim r. 1506 se zdržel asi deset dní v Bologni a pravděpodobně se dostal i do Milána. Když přijel do Itálie, tak se říkalo, že se štětcem toho moc nezvládne, ale i největší posměváčci byli umlčeni poté, co zhlédli Růžencovou slavnost. Po příkladu benátských malířů přešel ke kreslení štětcem napitým tuší, která v té době ještě nebyla tak rozšířená, na barevně tónovaný papír. Takto
vytvořené malby potom byly svěžejší a šťavnatější. Z Benátek se také dochoval obraz Kristus mezi učenci, němuž se dochovaly i čtyři studijní kresby, které v dnešní době mají větší hodnotu než samo plátno.
V lednu 1507 opět odjíždí do Norimberka, kde ho čeká čerstvá zakázka na tzv. Hellerův oltář (Dürer však namaloval jen prostřední část, která r. 1729 shořela). Dürera v této době zajímala hlavně typologie stařeckých hlav odlišovaných hlavně ve fyziognomii obličeje téměř až s karikaturní nadsázkou. Svými karikaturami byl v té době proslavený hlavně Leonardo da Vinci, ale neví se, jestli se Dürer s da Vincim setkal, ale jeho kresby určitě shlédl již při své první cestě do Itálie. V Dürerovo kresbách můžeme spatřit slabé znaky, jaké se dají nalézt i u da Vinciho. Mezitím, že kreslil tyto portréty, tak se věnoval i kresbám pro Hellerův oltář a právě v těchto kresbách dostalo německé malířství díla, jaká dříve neznalo a jaké je postavilo na úroveň těm nejlepším ( mimochodem i Itálii, která byla kolébkou renesančního umění ) .V roce 1509 se Dürer opět vrací ke grafické práci a začíná vytvářet první ze sedmatřiceti dřevořezů tzv. Malých Pašijí a dokončoval sérii 12 dřevořezů Velkých Pašijí.

VELKÉ PAŠIJE = cyklus dřevořezů s titulním listem a 11 dalšími listy, který vznikl ve dvou fázích - listy M115, 117 - 120, 122 a 123 okolo roku 1497 až 1500, po italské cestě roku 1510 - 1511 listy M 114, 116, 121, 124 a na závěr titulní list M 113 ( písmeno M - listy jsou řazeny podle soupisu J.Medera: Dürer - Katalog, Wien 1932 ). Jako celek byly Pašije vydány knižně s latinským textem benediktinského mnicha Chelidonia r.1511. Již předtím vycházely jednotlivé listy bez textu. Dále existují i pozdější tisky z originálních desek, které vyšly bez textu r.1765 u Jacoba Koppmayera v Ausburgu.

MALÉ PAŠIJE = soubor 37 dřevořezových listů - včetně listu titulního - s příběhy Kristova utrpení. Listy byly vytvořeny v jednom sledu, pravděpodobně v letech 1509 - 1511. Dürer užil malého formátu, ve své době oblíbeného pro populární modlitební knížky a naučné knihy. Knižně byly Malé Pašije vydány r. 1511 s textem benediktinského mnicha Chelidonia. Staly se populárním a nejvíce kopírovaným dílem Albrechta Dürera .

S nástupem druhé dekády se Dürer dostává do období tvůrčí zralosti. V roce 1511 se uskutečňuje knižní vydání Malých a Velkých Pašijí a reedice Apokalypsy. Začátkem února roku 1512 navazuje Dürer styky s císařem Maxmiliánem I. a začíná pro něj pracovat. Vyrábí pro něj modlitební knížku, která se stala opravdovým klenotem. V letech 1513 a 1514 obohacuje evropské umění o mistrovské mědiryty Rytíř, smrt a ďábel, Melancholie, Sv. Jeroným v domku.
16. května 1514 umírá Dürerovi matka. Dva měsíce před její smrtí kreslí Dürer Podobiznu matky do které vložil všechny své pocity. Tento obraz je zajímavý i po tolika staletích. Neustále z něj vyzařuje to, co do něj Dürer vložil. 6. září 1515 získává od Maxmiliána roční plat 100 zlatých. V té době nakreslil na žádost Norimberského astronoma mapu severní a jižní nebeské polokoule. V roce 1519 Maxmilián umírá a norimberská rada odmítá Dürerovi platit rentu 100 zlatých a proto se malíř i se svou ženou vydává do Nizozemí, kde mu Karel V. rentu přislíbil a tak Dürer dostává svoje peníze. Svoji návštěvo v Holandsku vyplnil portrétováním. Z jeho deníku víme, že portrétoval denně a to jako výraz přátelství k těmto lidem. Ale ani na malování nezapomíná a v té době vytváří jedno z nejdůležitějších děl - dvojitá deska Čtyři apoštolové (1526)
Druhá návštěva Nizozemí mu do krve vlije novou chuť do malování, která je ale přerušena předčasnou smrtí pravděpodobně na následky onemocnění sleziny 6.4.1528 v Norimberku.

TECHNIKA:
Dürer si osvojil všechny techniky, ve kterých se v té době malíř mohl vyjadřovat, ale nejenom že tyto techniky využíval, ale Dürer jim dodal důležitý impuls k jejich dalšímu rozvoji. Byl také první po Dürer. Hopferovi, kdo se zabýval železoleptem.
Při kreslení používal železné, křídové a uhlové tužky, kterými kreslil na různě barevně tónovaný papír. Speciálně preparovaný papír používal na kresbu stříbrnou tužkou. Mezi hlavní techniky patří mědiryt a dřevořez, ale v neposlední řadě je to taky akvarel a kresba olejovými a temperovými barvami.
TÉMATA:
Hlavní roli v Dürerově dílůe zaujímá portrét. Hlavním obdobím života, kdy se zabýval portrétováním je cesta do Nizozemí a Dürerův pobyt tam. Dokonce se pokusil o portrétováním takovými technikami jako byl dřevořez nebo mědiryt.
Mezi jedno z dalších podstatných témat patří krajinomalba Ty Dürer tvořil buď pomocí krycích nebo vodových barev. Nejznámější obrazy s krajinových témětem jsou obrazy, které znázorňují Norimberk a jeho okolí, ale také scénická vyobrazení s tématem antické mytologie z dob, kdy Dürer pracoval pro Maxmiliána na císařském dvoře.

POSTAVA
Když se řekne Dürer, tak si každý představí malíře a najvíce známé téma jeho obrazů - postava. Příroda byla pro Dürera velkou učitelkou. K přírodě se A. Dürer připbližuje různými studiemi lidského těla ať už oblečeného či nahého. Právě akt patří mezi hlavní motivy. První akt zpod Dürerova štětce se objevuje v roce 1495 >> datovaný, štětcem kreslený akt na modrém benátském papíře.
Dürerovi žáci a současníci
Heinrich Aldegrever
1502 - 1561, něměcký malíř, mědirytec, kreslíř pro dřevořez, zlatník. Významný umělěc Vestfálska 16. století. Grafické dílo zahrnuje okolo 300 mědirytů a několik dřevořezů. V raných malbách lze spatřit vliv A. Dürera .

Albrecht Altdorfer
1480 - 1538, německý malíř a mědirytec, kreslíř pro dřevořez, od 1526 městský stavitel v Řezně. Byl především malířem, ale mistrovsky ovládal i umění grafiky. Přijímal podněty z Dürerova díla.

Hans Baldung
zvaný Grien, 1484/85 - 1545, německý malíř, kreslíř pro dřevořez a sklomalbu, významný představitel německého umění své doby. Pravděpodobně od r. 1503 byl činný v Dürerově dílně v Norimberku. Po počátečním mistrově vlicu se odebíral vlastním směrem.

Bertel Beham
1502 - 1540, německý malíř, mědirytec a kreslíř pro dřevořez , vyučený v dílně bratra Hanse Sebalda Behama, pravděpodobně i Dürerův žák. Působil v Mnichově na dvořee Viléma IV. Bavorského, kreslil převážně akty.

Hans Burgkmair st.
1473 - 1531, německý malíř a mědirytec, od r. 1510 pracoval u dvora císaře Maxmiliána a spolecně s Dürerem a dalšími pracoval na Triumfálním průvodu, přičemž ho Důrer ovlivnil dvojí fantastikou a epičností.

Hans Sebald Beham
1500 - 1550, německý malíř miniatur, mědirytec, kreslíř pro dřevořez a sklomalbu. Patřil stejně jako jeho mladší bratr ke skupině „mladých malířů". Jeho dílo z let 1518 - 1549 obsahuje asi 1070 dřevořezů, pár pokusů o lept, a asi 250 mědirytů. Vyšel ze školy Dürerovy a následoval jeho příkladu.

Georg Pencz
kolem 1500 - 1550, německý malíř, dřevořezec a mědirytec. V norimberku pracoval v Dürerově dílně. Byl pronásledován jako „bezbožný malíř" Poté se usadil v Itálii, ale v jeho dílech je znatelný vliv Dürerův.

Lucas Cranach st.
(vl. jménem Sunder nebo Müller. jméno Cranach dostal podle svého rodiště - Kranach v Bavorsku) 1472 - 1553, německý malí, zabýval se ale také kresbou pro dřevořez a neméně také o mědiryt. V r.1504 začíná působit u dvora Bedřicha Moudrého v Wittenbergu, Tam si také zakládá velikou dílnu za spolupráce bratrů Lucase a Hanse. Byl zakladatelem saské školy 16. století. Jeho ateliér zpracovával i Dürerova díla

Hlaváček, L.: Albrecht Dürer - Kresby, Odeon Praha 1982
Codr, M.: Přemožitelé času 4, Mezinárodní organizace novinářů Praha 1988
Albrecht Dürer - Grafické dílo, katalog k výstavě 12.6. - 21.8.1994, Palác Kinských Praha
Strider P.. Dürer, Bechtermünz Verlag, Augsberg 1996

Hodnocení životopisu Albrecht Dürer

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. srpen 2007
  5 983×
  1947 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k životopisu Albrecht Dürer