Josef II.

Mluvit a psát o Josefu II. jako o člověku není věru věcí lehkou.Jeho povaha byla,je a asi vždy bude zkreslena jím zavedenými reformami. Řekněme si nahlas všechny jím jako panovníkem vykonané skutky:Zrušení nevolnictví, toleranční patent zaručující náboženskou svobodu,omezení feudálních privilegií šlechty či zaručení svobody tisku.Nebyl úžasný? Když jsem o Josefovi II. hledal co nejvíce zpráv a zajímavostí,ze kterých bych trochu pochopil jeho jednání a s pomocí Sigmunda Freuda odhalil Vám i sobě jeho nitro,nacházel jsem stále více jeho blahosklonných činů.Dočetl jsem se, že se převlékal za trhany a žebráky,aby poznal jejich nuzný život a útisk. V šatech chuďasů pak uděloval netolerantním a zlým občanům jeho zemí lekce,aby příště chudým pomáhali a ne je vyháněli z hospod,kostelů či zábav. Navštěvoval také všechny země, České nevyjímaje: Jak zaznamenal jetřichovický učitel Christian Anton Grüssel, navštívil 21. Září 1779 císař Josef II. Jetřichovice. Zdržel se zde asi půl hodiny a věnoval obci 12 dukátů. Ve stejné době mimo jiné vystoupal na vrchol Jedlové, z které pak obdivoval široký výhled do kraje. Teď jsem Vás podle mého názoru utvrdil v dojmu,že Josef II. byl opravdu dokonalým člověkem,jakého bychom si všichni přáli znát a jakého všichni obdivujeme.Ale zkusme to jinak. Zapomeňte nyní na vše,co víte a co jsem napsal.Opět si představte jméno Josef II. a čistý papír : Josef II.,syn Marie Terezie, se jako panovník dopustil spousty škod na české samostatnosti.Ač doba osvícenská uznávala právo národních skupin na samostatný život,oloupil tento panovník národ český o poslední zbytky státní samostatnosti.Sněmů zemských vůbec nesvolával a výkonné orgány,zemské stavovské výbory,rozpustil.Praze odňal titul sídelního města a omezil její samosprávu.Hrad pražský chtěl proměnit na kasárny.Český národ nevzpomíná na tohoto panovníka v dobrém.Byl to spíše diktátor pruského ražení,který naočkoval „naše“ Němce duchem odboje proti českému státu. Tak, teď se ve Vás muselo hnout češství a musíte Josefa II. k smrti nenávidět.A teď trochu jeho dětství. Josef II. neuznával svého otce.Bral ho jen jako nutnost při procesu oplození.Už odmalička byl velmi rozmazlený a v rodině se stával diktátorem. Káral své mladší i starší sourozence a svou matku,která ho opravdu milovala, mnohokrát donutil k pláči.Těchto činů nikdy nelitoval. Toužil stát se co nejdříve panovníkem. Pozdější smrt své matky,přestože ji měl rád,těžce nenesl.Netruchlil.Téměř okamžitě se ujal vlády. Co říkáte na tohoto člověka.Měl vůbec nějaký charakter? Vzpomeňte si teď na vše.co jsem zatím o Josefovi II. napsal. Vidíte sami,že jako panovník byl Josef II. sice výborný,ale rozporuplný člověk.Byl takový i ve skutečnosti? Známe-li teď snad všechny nejdůležitější činy tohoto velikána naší i Evropské historie, pokusme se poodhalit alespoň některá tabu jeho letory…
Jaký tedy byl Josef II.? Na jeho osobu mám mnoho různých mínění a čím více se o něm dozvídám,tím jsem zmatenější.V dnešní terminologii by se dal označit za kosmopolitního politika. Dejme mu za pravdu, že jeho reformy posunuly země, kterým vládl o hodný kus kupředu. Ale žádný česky cítící historik mu nezapomene ve své publikaci uštědřit morální políček za útisk Čechů. Nepovažuji se samozřejmě za historika,jen píši, co si myslím. Josef II. měl svůj vzor ve Fridrichu II, králi Pruském.Ačkoli mu Právě Fridrich zpočátku mařil spoustu jeho plánů,byl Josefem obdivován.Stejně jako Josef i Fridrich by byl pro Freuda oříškem. Tvrdá výchova jeho otce a liberálnost matky z něj udělali poslušného,tvrdého,ale velmi citlivého člověka.Když Fridrich II. nastoupil na trůn,očekávalo se,že to bude ráj pro podvodníky.Že se zkrátka pod tímto velmi humánním králem bude žít jako v bavlnce.Ale všechno bylo jinak.Od počátku vládl Fridrich velmi tvrdě místy až despoticky. Všechny finance investoval do armády.Pokud náhodou něco zbylo,investoval peníze do vědění a kultury. To byl důsledek silného matčina vlivu. Ani Josef II. nezůstal pozadu s výzbrojí armády.Jen pro zajímavost už v sedmi letech se stal velitelem pluku lehké jízdy.Chtěl porazit Prusko, i přes svůj obdiv k Fridrichovi.To byl důsledek vlivu jeho matky.Tento vliv si možná Josef II. nepřipouštěl,ale bezpochyby ho nemohl ovlivnit.Ale v žádném případě se nestal takovým fanatikem,jako Fridrich II. Když jsem se dočetl o tom,že Josef měl vzor ve Fridrichovi,rozhodl jsem udělat lehké srovnání těchto dvou panovníků.Dospěl jsem k dosti prapodivnému závěru.Vlády obou panovníků se dost liší. Josef II. sice obdivoval Fridricha II. jako člověka,ale podle mého názoru viděl v jeho způsobu panování chyby,kterých se vyvaroval. To je jedna možnost,která by utvrzovala dojem,že Josef byl opravdu neobvykle schopný a moudrý vladař,který se umí poučit z chyb ostatních.Ale co když to všechno bylo úplně jinak. Josef II. mohl klidně toužit po stejné vládě jako Fridrich II.Třeba opravdu chtěl založit militaristický stát a vést výbojné války.Ale měl morální povinnost pokračovat v práci,kterou jeho matka, Marie Terezie, nedokončila. Reformy, které Josef II. zavedl nemusely přece vůbec pocházet z jeho hlavy nebo z hlav jeho rádců. Stejně tak je mohla naplánovat Marie Terezie. Jen je nestihla a tak její práci dokončil její syn. Jako spoluvladař procestoval celou Evropu a dobře věděl,co jeho země potřebuje. Aby mohla být monarchie opravdu silná,musí být vnitřně jednotná a prosperující.Proto dokončil reformy a centralizaci monarchie. Potom co dokončí reformy mohl klidně chtít pokračovat po vzoru Fridricha II., po vzoru Pruska. Samozřejmě že jde jen o dohady a je klidně možné,že by tuto teorii průměrný historik smetl ze stolu dvěma pádnými argumenty.Nevím.Josef II. podle mého názoru nebyl zdaleka takový lidumil,jak se o něm píše. Pravdou je,že vládl pro budoucnost.
Lidé si hodně vymýšlejí,proto vznikly pověsti a proto se například děti včera,dnes i zítra budou bát čertů a vodníků. Stejně tomu asi bylo i s Josefem II. Pravděpodobně byl opravdu moudrým panovníkem,který chtěl dokončit práci své matky a vytvořit jednotný vnitřně silný stát.Aby byl stát vnitřně silný,musí obyvatelé mluvit stejnou řečí a mít stejnou mentalitu.Proto obětoval národ méně početných Čechů. Obětoval?Spíš by se hodilo spojení: chtěl poněmčit Jen proto,aby jako první na světě vytvořil stát,který by byl svou vnitřní silou nezničitelný.Jeho osvícenské ideály musely místy ustoupit kruté realitě,jakou představovala tehdejší společnost. Jeho výchova ho předurčila k tomu stát se panovníkem s velkým P.Odmalička byl zvyklý tvrdě pracovat,což ho nakonec dohnalo do hrobu.Rozmazlováním z něj rodiče vychovali bezcitného člověka, který jde přes mrtvoly za tím,co si vytyčil.Po smrti své jediné lásky,své první manželky Izabely,pracoval Josef často až 18 hodin denně.Vydával jedno nařízení za druhým a prací odháněl každého,kdo se k němu přiblížil. Svou druhou ženu dohnal k smrti.Otec mu i matka mu zemřeli v náručí,ale tímto bezcharakterním člověkem to skutečně nepohnulo. Je to dobře? Zajímavá otázka. Kde bychom byli,kdyby si Izabela tolik nepřála zemřít? Josef II. by možná byl v životě šťastný,ale tím bychom trpěli my,lidé. Těžko přiznat,že tak důležité a významově obrovské činy vykonal člověk duševně chorý,ale berme to jako fakt. Málokterý proslulý člověk by obstál ve zkoušce,které jsme tímto podrobili Josefa II…

Nám je dnes už jasné,že dokonalou společnost vytvořit nelze. Že se vždy ozve někdo,koho se daná situace dotýká. A jestli se to jednou přece jen podaří,povede ten stát prezident stejně schopný a výkonný,jako byl schopný a výkonný Josef II,císař a král.

Hodnocení životopisu Josef II.

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. červenec 2008
  9 485×
  1236 slov

Komentáře k životopisu Josef II.

Terýsek
jééé to je ale dlouhé že nemůžu ani najít jaký je titul Josefa II JESTLI kNÍŽE nebo císař
terik a hanik
hej tak konecne sme nasli dobre stranky o tomto trhanovi