Jak sluneční skvrny ovlivňují klima

Jde o oblasti na povrchu Slunce, jejichž jas je o 60% menší než jas jejich okolí. Na každou skvrnu přitom připadají čtyři fakulová pole. To jsou naopak oblasti s jasem zvýšeným o 20%. V konečném důsledku to tedy znamená, že čím více je skvrn, tím je Slunce jasnější. Rozdíly vyzářeného výkonu nejsou nijak velké, nicméně i malá změna na Slunci způsobuje na Zemi velké výkyvy.
Největší sluneční skvrna (6131 miliontin slunečního povrchu) se objevila ve středověku. A vskutku, 11.až 13.století bylo abnormálně teplé. Dokládají to cesty mořeplavců ze Skandinávie, kteří se plavili na Island, Grónsko a dopluli až do Ameriky. Nor Erik Rudý dokonce založil v Grónsku zemědělskou kolonii. V roce 1325 se však začalo ochlazovat, což pochopitelně způsobilo její zánik. Poslední obchodní loď přistála u grónského pobřeží roku 1369.
Naopak, tuhá grónská zima zavítala roku 1422 a 1423 do Evropy, kdy dvakrát za sebou zamrzlo Baltské moře i anglická řeka Temže. To byl příchod tzv. Malé doby ledové, jejímiž nejchladnějšími obdobími bylo Spörerovo (1400-1510) a Maunderovo (1645-1715) minimum.
Sluneční skvrny vědci zaznamenávají i ve dvacátém století. V roce 1991 se objevila skvrna o velikosti zhruba 700 miliontin slunečního povrchu, rekord 20.st. drží skvrna z roku 1947. I ta se však se svými 2140 miliontinami nemůže pokládat za důkaz příchodu nějakého výraznějšího oteplení, jaké tu bylo ve 12.st.
Není žádný důvod věřit v to, že by mohly být nynější klimatické změny zapříčiněny zvýšenou sluneční nebo vulkanickou aktivitou. Tyto vlivy působí nyní spíše proti oteplování.

Hodnocení referátu Jak sluneční skvrny ovlivňují klima

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  30. říjen 2007
  2 600×
  250 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Jak sluneční skvrny ovlivňují klima