Členění vod podle druhů ryb

Ryby se dělí do 4 ekologických skupin podle obsahu soli ve vodě, kde žijí. A to na ryby sladkovodní, mořské, tažné a polotažné. Výskyt ryb je závislý na 4 základních faktorech. – obsahu kyslíku, teplotě, úrovni pH ( kyselosti ) a obsahu minerálních látek.

1. Ryby sladkovodní

Počítají se mezi ně ryby, které celý život žijí ve sladké vodě.
a) Ryby žijící v řekách – toky řek jsou děleny na pásma, pojmenována podle vůdčího druhu ryb.
Pásmo pstruhové – má chladnou, rychle tekoucí, prokysličenou vodu, která bývá většinou zásaditá. Jedná se hlavně o horské potoky a říčky s kamenitým dnem a velkým spádem. Mezi typické zástupce patří kromě pstruhů například vranky nebo mřenky. Ryby žijící v těchto oblastech jsou dosti citlivé na teplotu vody, například pstruh přestává přijímat potravu už při asi 18 °C a hyne, jestliže teplota vody stoupne nad 22-23 °C. PSTRUH OBECNÝ - tyto ryby se přizpůsobily životu v rychle tekoucí vodě například z boku stlačeným tělem ( stlačenost se mění v závislosti na výskytu jednotlivých populací ). Jejich potravou je hlavně hmyz nalétávající na hladinu, larvy chrostíků i menší ryby a pulci. Třou se v období od října do února. Jedná se o nejmenší z 15 poddruhů pstruha, které se vyskytují v Evropě.
Pásmo lipanové – jedná se o podhorské říčky s čistou vodou a štěrkovitým dnem. V těchto oblastech se hojně vyskytují například mníci a ostroretky. LIPAN PODHORNÍ - je přizpůsoben k životu v podhorských říčkách a rychle tekoucích, studených vodách s velkým obsahem kyslíku a pevným dnem. Žije v západní, střední i východní Evropě. Ve Skandinávii a severním Rusku žijí lipani i v jezerech. Jsou ohroženi průmyslovým znečištěním vod.
Pásmo parmové – zahrnuje střední toky řek s hlubokým korytem a písečným dnem.Typickými představiteli jsou parmy, jelci, okouni nebo třeba štiky. ŠTIKA OBECNÁ - má dlouhé válcovité tělo, jen málo ze stran stlačené. Hřbetní ploutev je posunuta k ocasu. Dolní čelist je delší než přední a přečnívá dopředu. Obě čelisti jsou vybaveny ostrými zuby. Mohutné zuby jsou i na patrových kostech a jazyku. Jejich tělo má dokonalý hydrodynamický tvar, který jim pomáhá rychle útočit na kořist.
Pásmo cejnové – hlavně v nížinách s pomalu tekoucími toky se zabahněným dnem. V těchto oblastech žijí například kapři, perlíni, plotice, oukleje, sumci, nebo úhoři. KAPR OBECNÝ - jeho původní forma, vyznačující se mírně zploštělým tělem, žila v oblasti dolního toku Dunaje. Má vysouvatelná ústa se 4 vousky. Podle ošupení rozeznáváme tyto základní formy : kapr šupinatý, kapr lysec, kapr řádkový a kapr hladký. Živí se malými živočichy a částmi rostlin. Zdržují se v klidných vodách v hlubokých tůních, odkud vyplouvají až po setmění. V tomto pásmu se nejvíce uplatňují antropogenní faktory, zvláště znečištění vod, které někdy mívá devastující účinky na celé populace ryb.
b) Ryby žijící ve stojatých vodách Mezi typické zástupce patří třeba líni, karasi, štiky, nebo lidmi
chovaní a šlechtění kapři.

2. Mořské ryby

Patří mezi ně většina druhů ryb. Průměrná salinita vody je kolem 28-35 promile. Dělí se na vody pobřežní a volné moře.
a) pobřežní vody se dělí na několik dalších oblastí. Na zónu příbojovou, přílivovou a šelfovou.
V příbojové zóně dochází k extrémním výkyvům okolních životních podmínek. Například salinita v této oblasti kolísá mezi 0 a 35 promile. V této zóně nežije velké množství druhů ryb. Snad jenom k životu v tůňkách přizpůsobení hlaváči a dále smačkové, slizouni a některé vranky.
V přílivové zóně dochází také k velkým výkyvům v podmínkách. V některých oblastech je rozdíl mezi přílivem a odlivem až 13 metrů. V této oblasti nežije dlouhodobě mnoho druhů ryb ( smačkové ). Velké ryby navštěvují tuto zónu jen občas.
V šelfové zóně žije obrovské množství ryb. Jedná se o ideální oblast pro rozmnožování ryb. Porosty chaluh poskytují zásoby potravy i úkryt. Jedná se také o nejdůležitější zásobárny ryb ( přes 90 % veškerého výlovu ). V této oblasti se v poslední době začíná drasticky projevovat znečištění a nadměrné výlovy.
b) širé moře. Ryby se v této oblasti dělí na 3 skupiny.Ryby PELAGICKÉ, které žijí do hloubek max.
200 metrů, velmi často v hejnech. Jedná se například o sledě, sardinky,…SLEĎ OBECNÝ žije od Sev. led. oceánu až po Balt do hloubek max. 250 metrů. Je jich mnoho poddruhů. Jedná se o hejnovité ryby, které se ve dne zdržují při dně a k hladině vystupují až v noci. Živí se hlavně zooplanktonem včetně potěru. Ryby LITORÁLNÍ, žijící na mělčinách při pobřežích a ryby BENTICKÉ, které žijí při dně, jako například platýsi. PLATÝS OBECNÝ - má dlouhé, masité tělo s očima na pravém boku. Jedná se o největší druh platýse. Žije v chladných vodách ( 2,5 – 8 °C ). Žije při dně a když loví, proniká i do volné vody. Živí se rybami, sépiemi a korýši.

3. Tažné ryby

Jsou typické migracemi velkého počtu jedinců stejného druhu ve stejné době jedním směrem. Rozeznáváme dva druhy migrací, a to migrace potravní ( do míst s větší koncentrací planktonu táhnou sledi, sardinky, tresky, makrely nebo tuňáci ) a migrace na ideální místa pro rozvoj plůdku a mladých jedinců. Tyto tahy někdy tisícikilometrových délek rozlišujeme na tahy anadromní ( z moře do pramenišť řek např. lososi, jeseteři ) a tahy katadromní ( z řek do moře jako např. úhoři ). Tažné ryby se hodně orientují podle chemizmu vody. Orientace má charakter etologického vtisku. JESETER VELKÝ táhne od dubna do května proti proudu řek a tření probíhá v červnu a červenci.Mladí jeseteři táhnou do moře po 1 – 2 letech. Živí se hlavně bezobratlými a rybami. ÚHOŘ ŘÍČNÍ - mladí jedinci se po 4 – 10 letech v řekách shromažďují v srpnu a září a táhnou zpět do moře. Jejich trdliště leží v hlubinách Sargasového moře. Tření začíná na jaře. Asi 1,5 roku po začátku tahu dospělí jedinci, kteří se vytřeli, hynou. Potěr je unášen Golfským proudem ke břehům Evropy. Odtud mladí samci migrují do brakických vod a samice se stěhují až do horních toků řek. Živí se hlavně červy, korýši, larvami hmyzu, měkkýši, kraby, rybami a žábami.

4. Polotažné ryby

Žijí v brakické vodě říčních delt a k rozmnožování či přezimování se stěhují do středních toků řek. Mezi tyto ryby patří například kapři, cejni, nebo sumci. SUMEC OBECNÝ je aktivní hlavně v noci. Loví ryby, obojživelníky, ale také vodní ptactvo a drobné savce. Potěr se živí planktonem a drobnými živočichy dna. Žije hlavně v teplých jezerech, slepých ramenech a velkých řekách s měkkým dnem od Labe až po Kaspické moře. Tření probíhá na mělkých a zarostlých mělčinách od května do července.

Vyjímkou je jezero Bajkal, které kromě toho, že se jedná o největší zásobárnu sladké vody a nejhlubší jezero světa, má také unikátní ekosystém, ve kterém se některé druhy mořských živočichů ( ryb i savců ) za milióny let ( Bajkal je nejstarším jezerem ) přizpůsobily sladké vodě.

Hodnocení referátu Členění vod podle druhů ryb

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. listopad 2007
  4 757×
  1094 slov

Komentáře k referátu Členění vod podle druhů ryb

Betty
Moc, moc děkuju !!!!!!!