Houby

Houby jsou podivuhodnou skupinou organismů, které nedokážou vyprodukovat svou vlastní potravu (jsou heterotrofní), a tak jsou nuceny žít v jiných živých organismech, popřípadě na nich jako parazité, nebo na mrtvém nebo rozkládajícím se organickém materiálu (jako saprofyty – jedlé houby, či lanýže).
Po většinu svého života rostou houby neviděné, protože hlavní struktury – houbová vlákna, nebo-li hyfy, rostou nespatřeny pod povrchem země. Podzemní hyfy se splétají do celku zvaného podhoubí. Části, které normálně vidíme jsou plodnice, které obsahují reprodukční orgány.
Kloboukaté houby patří do hub stopkovýtrusých. Kloboukatá houba má podzemní podhoubí a nadzemní plodnici, která se skládá z třeně a klobouku, na němž jsou zespodu výtrusy, kterými se houby rozmnožují. Daleko více je hub s mikroskopickými plodnicemi – těmi jsou plísně s výraznými účinky (kožní plíseň na nohou). Jiné neviditelné plísně však mohou být užitečné (výroba alkoholu, kynutí těsta).
Houby známé jako kvasinky jsou schopné fermentovat (kvasit) cukry a při tomto procesu produkovat alkohol. Jiné druhy kvasinek používají pekaři při kynutí těsta. Kvasinky vydechují CO2, který uniká v bublinkách a způsobuje nakynutí těsta. Pomocníky jsou enzymy, které kvasinky produkují. Kvasinky jsou důležitým zdrojem vitamínu B.
Antibiotika vyrobená z plísně Penicillium notatum pomohla zachránit mnoha tisíců životů. Rod této plísně se používá i při výrobě sýrů.
Některé houby žijí v symbióze s kořeny některých lesních stromů, které fungují jako hostitelé pro houby, ale na oplátku za výživu, kterou jim poskytují se jim dostává dalších minerálních solí.
Houby lanýže jsou velkou pochoutkou v některých částech světa (např. ve Francii, kde jsou podle silné vůně vyhledávány prasaty).
Za nejjedovatější houbu je považována muchomůrka hlízovitá, která působí prudké otravy. Roste v lesích listnatých, hlavně v čistých dubinách.
Plísně způsobují farmářům velké škody na úrodě - plísňová choroba, známá jako plíseň bramborová, způsobila v Irsku v polovině 19. století hladomor. Dlouhodobý vliv na ekonomiku země způsobený touto plísní byl velice dramatický. Nádorové onemocnění brambor (výrůstky na bramborách) je způsobeno rakovinovcem bramborovým.
Velice známá je plíseň hlavičková, která vyrůstá na pečivu. Spory jsou téměř všude, a pokud necháte chléb ve vlhku, vyrostou na něm kolonie této plísně. Za několik dní pak můžeme pod lupou vidět černé plodnice. Spory jsou odnášeny vzduchem a oplodněny. Vlákna brzy proniknou pečivem, kde vylučují trávicí enzymy, které rozloží potravu na částečky.
Choroba stromů (broskvoní, meruněk a švestek), známá jako kadeřavost listů, je způsobena parazitickými druhy.
Chorobu žita způsobuje paličkovice nachová, která je velice nebezpečná. V jednom stádiu svého životního cyklu produkuje černé orgány – námel. Námel působil jako jed chlebu a způsobil ve středověku epidemii ve Francii a Německu. Symptomy námelu byly svalové křeče, gangreny v prstech na nohou a rukou. Paličkovice je ale také plísní užitečnou. Z černého námelu vyrůstají nachové plodničky, které jsou zdrojem ergotoxinu pro výrobu léků (pomáhá při děložním krvácení a migréně).
Důležitou skupinou jsou tzv. rzi – parazitické houby. Rzi často napadají obilniny a zcela znehodnotí úrodu.
Další nebezpečnou skupinou hub jsou jedovaté kloboukaté houby, při jejichž požití vznikají různě těžké otravy.

Klasifikace hub
Houby jsou klasifikovány podle toho, jak se rozmnožují a zdali jsou jejich vlákna rozdělena přepážkami či nikoliv : řasovky
vřeckovýtrusé houby
stopkovýtrusé
nedokonalé houby
hlenky

Hodnocení referátu Houby

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. říjen 2007
  8 369×
  507 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Houby

Eliška adula20(zavináč)email.cz
takto je dobry referat