Krkonošská rašeliniště

Jednou z netypičtějších krkonošských formací je rašeliniště. Najdeme zde mechy, lišejníky, trávy, byliny a keře. Všechny tyto rostliny vytvářejí poměrně dost živé hmoty. Odumřele zbytky rostlin tvoří vrstvu opadanky, která je však prosáklá vodou z vydatných dešťů, je málo provzdušněná, a proto i pro nízkou teplotu nedává moc vhodné podmínky pro půdní bakterie. Jsou tu ovšem půdní houby, ale jejich rozkladná činnost je daleko pomalejší než bakteriální a tak se postupně hromadí surový, velmi kyselý humus. Jeho vrstva vzrostla natolik, že už se kořeny rostlin nedostanou k minerálním vodám, které je vyživují, a proto se zde vyskytují pouze rostliny, jež dovedou žít jen z nepatrného množství živin donesených deštěm a větrem. Tak vznikají společenstva rašelinišť.

V Krkonoších patří k nejvýznamnějším rostlinným druhům ostružiník moruška, který můžeme najít hlavně ve Skandinávii a Krkonoše jsou jeho nejjižnějším místem výskytu. Z Krkonoš je známo 11 asociací (základních vegetačních jednotek), 2 z nich jsou pouze v Krkonoších a 5 z nich je společných se Skandinávií.

Krkonošská rašeliniště jsou dvojího druhu: rašeliniště lesního stupně, kde spolu s rašeliníky převládají spíše suchopýry a ostřice, a nelesní rašeliniště, která se dělí na 3 skupiny: 1) mezotrofní (středně bohaté na živiny) 2) oligotrofní (chudé na živiny) 3) společenstva na rašelinných kopečcích (nadmořská výška nad 1300m).

V černavé vodě krkonošských rašelinišť žije mnoho řas různých a i vzácných druhů, což ukazuje jak bohatá je i drobnohledná flóra Krkonoš. Rašeliniště mají také zcela zvláštní mykoflóru [houby]. Podstata vzájemných vztahů zdejších hub a jejich hostitele rašeliníku není dosud jasná a bude vyžadovat experimentální výzkum.

Jeden z nejtypičtějších zástupců rašelinného hmyzu, konkrétně brouků, je střevlíček vřesovištní, který se mimo rašeliniště téměř nevyskytuje. V létě můžeme i na hřebenech a v okolí rašelinných jezírek pozorovat šídla a vážky. Z pavouků zde žije slíďák, který je omezen pouze na rašeliniště střední Evropy. Na savce jsou rašeliniště velmi chudá, žijí zde pouze někteří hlodavci.