Lidská páteř (columna vertebralis)

I.Úvod-systematické zařazení člověka

Fylogenetický vývoj člověka je součástí kmenového vývoje obratlovců.Současné hypotézy jsou dokládány kosterními nálezy různě pokročilých bytostí žijících v třetihorách a čtvrtohorách.
Člověk patří do říše živočišné(Animalia),podříše mnohobuněčných (Metozoa),kmene strunatců(Chordata),podkmene obratlovců(Vertebrata),do třídy savců(Mammalia),podtřídy placentálů(Eutheria) a řádu primátů(Primates).Tento řád tvoří dva podřády: poloopice (Prosimiae) a vyšší primáti(Anthropoidea),tento podřád zahrnuje zástupce opic a lidoopů,ale i člověka a jeho předků.Další systematickou jednotkou je infrařád úzkonosých (Catarrhini), nadčeleď Hominoidea,která se dělí na čeledi:gibonovití(Hylobatidae) a lidé (Hominidae). Předposlední systematickou jednotkou je rod člověk(Homo) a druh člověk moudrý(Homo sapiens),který vytváří několik poddruhů.Dnešní člověk se vědecky nazývá Homo sapiens sapiens.

II.Historický vývoj člověka

2. 1 Odlišné znaky člověka a lidoopů

Vývojově tedy člověk sahá k lidoopům.Zásadním vnějším znakem,který ho odlišuje od všech savců včetně lidoopů,je vysoká,vzpřímená postava.Člověka dále charakterizuje chůze po dolních končetinách,tzv.bipedie,která je pro něj nejpřirozenějším způsobem pohybu. Páteř člověka je dvakrát esovitě zakřivena.Souvisí to se vzpřímenou postavou.Dvojité zakřivení přidává páteři také na pružnosti,což chrání mozek před otřesy při pohybu.Páteř lidoopů má naopak jen jedno zakřivení a je v podstatě lukovitě prohnutá a není tak pružná (obr.2.1).
Obr.2.1.Srovnání kostry člověka a lidoopů

2.2 Stupně vývoje člověka

V dnešní době je známo mnoho stádií vývoje člověka,která se odlišují jak časovým zařazením,tak i zeměpisnou polohou.My si nyní uvedeme osm nejvýraznějších stádií.
Prvním stadiem je rod Aegyptophitecus.Celková stavba jeho těla připomínala daleko více dnešní opice než dnešní lidoopy či gibony.Jelikož aegyptopitecus během svého vývoje rostl,nemohl se již pohybovat v korunách stromů pouhým lezením nebo chozením po větvích, vyvinul se u něho zvláštní způsob pohybu zvaný brachiace(pohyb se děje především pomocí horních končetin).
Dalším stadiem,které se objevuje v našem vývoji je Proconsul,který žil v období třetihor.Kosterní zbytky nám umožňují utvořit si s jistým úsilím představu o jeho tělesné stavbě.Dokázal se již postavit do vzpřímené polohy. Tento primát měl větší schopnost pohybu po stromech než pavián.
Dalším primátem již začíná hominizace(proces polidšťování).Dochází k napřimování postavy,které se projevuje na stavbě páteře,dlouhých kostí končetin a pánevních kostí. Postupuje také diferenciace nohy.Na chodidle se více a více objevuje dvojitá klenba,nutná pro dokonalou chůzi po dvou. Ramapithecus je nejstarší známý zástupce čeledi lidí.Hlavní váhu těla nesl na zadních končetinách,paže vytvářely pouze opěrné body.Ramaphitecus byl schopen vzpřímeného postoje a příležitostně i pohybu po zadních končetinách.
Po něm následuje Australopitekus,který má širokou kyčelní kost.Svaly,které se na ni upínají,pomáhají udržet tělo ve vzpřímené poloze.Váha těla je při chůzi přenášena na vnitřní
okraj.Australopitekus se pohyboval „klátivým“ nebo „houpavým“ způsobem pohybu.Je u něho velmi výrazná bederní lordóza,což je prohnutí páteře směrem dopředu.
Homo habilis,další článek v našem vývoji byl vysoký asi 120-135 cm a vážil kolem
35 kg.Jeho postava byla dokonale vzpřímená a chůze se příliš neodlišovala od chůze dnešního člověka.
Homo erectus,nazývaný též člověk vzpřímený, byl poněkud menšího vzrůstu(měřil v průměru 155-160 cm).Postava byla dokonale vzpřímená,takže chůze i běh se nelišily od pohybu moderního člověka.Homo erectus je nesporně nejvýznamnějším stupněm ve vývoji člověka.
Předposledním stupněm,který si uvedeme je Homo sapiens.Byl mohutný,neobyčejně robustně stavěný,ale poměrně malý.Ve srovnání s dnešním člověkem vynikala hlavně mohutná šíje a těžce stavěné končetiny.Postoj i pohyb se nikterak nelišil od dnešního člověka.
Posledním stupeň lidského vývoje je tzv.Homo sapiens sapiens,který se svými proporcemi plně shoduje s dnešním člověkem.V jednotlivých oblastech jsou nálezy,které které se liší výškou postavy,tvarem obličeje apod.

III.Kostra páteře

Páteř(obr.3) je pružnou osou celé lidské kostry.Skládá se z 33-34 obratlů (vertebrae), ale během života některé z nich srůstají.Páteř je složena ze 7 obratlů krčních,12 obratlů hrudních,5 obratlů bederních,5 obratlů křížových,které srůstají v kost křížovou a z 5 obratlů kostrčních,které srůstají v kost kostrční.

3.1 Stavba obratlů

S výjimkou obratlů křížových,kostrčních a dvou speciálních obratlů na vrcholu páteře, nosiče(atlasu) a čepovce(axisu) mají všechny součásti páteře podobnou stavbu.
Obr.3 Páteř

Každý obratel se skládá z těla obratle,z oblouku obratle a z výběžků.Některé výběžky jsou párové a jiné nepárové.Mezi párové řadíme výběžek příčný a výběžek kloubní,nepárový je výběžek trnový.Tělo a oblouk obratle uzavírají otvor obratlový.Mezi dvěma obratli je meziobratlová destička(ploténka) . Sestavením obratlů v sloupec páteřní vzniká z obratlových otvorů kanál páteřní,který tvoří kostěnou schránku chránící míchu.Mezi oblouky sousedních obratlů vedou z kanálu páteřního otvory meziobratlové,jimiž prochází míšní nervy.Kloubní spojení obratlů je posíleno a chráněno vazy,které se táhnou podél páteře.Na páteř jsou také připojeny svaly,které se společně s vazy podílejí na pohybech kloubů.
Krční,hrudní a bederní obratle se také nazývají presakrální obratle.Tvoří pohyblivou část páteře.Dalších 9-10obratlů tvoří nepohyblivou část(kost kostrční a kost křížová).

3.1.1 Obratle krční

Tyto obratle mají těla nízká a v příčných výběžcích otvor,který pravděpodobně vznikl tím,že se k výběžku připojilo zakrnělé žebro.V některých případech se krční žebro dochovává a způsobuje obtíže,a proto musí být operativně odnímáno.
Trny obratlů krčních jsou na konci rozvidlené.Výjimku tvoří poslední(sedmý) obratel, jehož silný trn nápadně vyčnívá a je hmatatelný i viditelný.Od tohoto trnu se vychází při počítání obratlů.Odlišný tvar mají první dva obratle krční(obr.3.1.1),které spojují páteř s lebkou.
První obratel krční(nosič)nemá tělo a ani trnový výběžek.Skládá se ze dvou oblouků, předního a zadního,na jejichž horní straně jsou dvě kloubní jamky.Pomocí nich jsou obratle kloubně spojeny s lebkou,díky čemuž jsme schopni kývavých pohybů hlavy vpřed a vzad.Druhý obratel(čepovec)má typický tvar krčních obratlů,ale z jeho těla vyčnívá zub čepovec,který se opírá o přední oblouk nosiče a spolu s ním se otáčí.Mezi prvním a druhým obratlem se dějí pohyby otáčivé.

Obr.3.1.1 Nosič a čepovec

3.1.2 Obratle hrudní

Těla obratlů hrudních(obr.3.1.2) jsou vysoká a hluboká.Některé obratle připomínají tvarem obratle krční a obratle bederní. Mají ostré,šikmo dolů skloněné trnové výběžky.Na příčných výběžcích a na těle mají kloubní jamky,ve kterých je páteř spojena s žebry.Dvanáct
Obr.3.1.2 Obratel hrudní
žeber tvoří hrudník.

3.1.3 Obratle bederní

Bederní obratle(obr.3.1.3) mají těla velmi masivní,vysoká a široká.Obratlový oblouk je mohutný a obratlový otvor je trojúhelníkovitý.Výběžky kloubní jsou vysoké a výběžky trnové mají tvar čtverhranných destiček.
Obr.3.1.3 Bederní obratel

3.1.4 Kost křížová

Kost křížová je součástí páteře,ale také pánve,podílí se na funkci pletence dolních končetin.Stopy po srůstu obratlů křížových jsou na křížové kosti dobře patrné.
Kost křížová má tvar klínu,který je na horním konci široký(báze křížové kosti)a směrem dolů se zužuje v hrot křížové kosti.Na této kosti rozlišujeme pánevní plochu,na které jsou patrné příčné čáry(hranice původních obratlů) a hřbetní plochu.Na obou bočních částech křížové kosti se nachází párová boltcovitá plocha,která slouží ke kloubnímu spojení s kyčelní kostí.

3.1.5 Kost kostrční

Kost kostrční je tvořena srostlými obratli,které jsou pozůstatkem původních ocasních obratlů nižších savců.Je tvořena 4-5 obratli.

3.2 Meziobratlové ploténky

Meziobratlové ploténky z pružné chrupavčité hmoty zachycují a rozptylují nárazové vlny působící na páteř,čímž chrání míchu a míšní nervy.Je jich celkem 23,tedy méně než obratlů,protože tyto destičky chybí mezi hlavou a prvním obratlem krčním a mezi nosičem a čepovcem.Ploténky se u jednotlivých lidí liší, například jsou hustší nebo více či méně odolné vůči nárazům. Průřez ploténkou připomíná plátek cibule,uvnitř se nachází rosolovitá hmota,která je obklopena vazivovými prstenci.Od krční páteře až po poslední destičku mezi pátým obratlem bederním a kostí křížovou jsou ploténky vyšší.Svojí výškou ovlivňují délku páteře,její tvar a zvyšují její pohyblivost.Na ploténky je kladen obrovský nárok,který je roven přibližně 10kg na každý centimetr čtvereční a s každým břemenem,které zvedáme je tento tlak větší.
Tlaky a mechanické nároky jsou v různých polohách odlišné.Například na ploténky v bederní oblasti je vleže tlak asi 4kg na 1cm2,vestoje je to 7 až 10kg a vestoje při zvedání předmětu o tíze asi 20kg je tlak 20 až 30kg na 1cm2(záleží na poloze nohou).Ale nezáleží samozřejmě pouze ne samotné ploténce,ale na celé tělesné stavbě jedince,trénovaný člověk uzvedne více,než netrénovaný jedinec.

3.3 Zakřivení páteře

Lidská páteř je při pohledu ze strany typicky(esovitě)zakřivena,jak můžete vidět na obr.3(str.3).Střídají se prohnutí dopředu(lordózy) v oblasti krční a bederní,s prohnutími dozadu(kyfózy) v oblasti hrudní a na kosti křížové.Mezi posledním obratlem bederním a kostí křížovou je páteř úhlovitě zalomena,toto místo se nazývá předhoří(promontorium).

3.3.1 Vývoj zakřivení páteře

Zakřivení páteře souvisí s přímým držením těla a vyvíjí se postupně(obr.3.3.1a) tak,jak se vyvíjí schopnost člověka udržet rovnováhu.Novorozenec má při poloze ležmo páteř rovnou a při násilném posazení je plynule obloukovitá.Když dítě zvedá v poloze na břiše hlavu,začne se vytvářet krční lordóza.Při smršťování bederního svalstva dochází ke vzniku bederní
lordózy, a to v době,kdy si dítě začne sedat a pokoušet se o chůzi(ke konci prvního roku). Hrudní kyfóza je pozůstatkem původního zakřivení(kompenzuje lordózy).Zprvu jsou tato zakřivení málo výrazná,ale v dalších letech se pomalu fixují.
Obr.3.3.1a Vývoj zakřivení páteře

Esovité zakřivení je způsobeno správným rozvojem šíjového a bederního svalstva,jež také přispívá k pružnosti páteře.Pokud je rozvoj šíjového svalstva slabý,vznikají tzv.kulatá záda(obr.3.3.1b),což je vlastně zvýšená hrudní kyfóza,ale je-li naopak svalstvo mohutné, vznikají záda prohnutá,zvýšená bederní lordóza.Tyto případy jsou většinou výsledkem profesionální a sportovní deformace,nebo důsledkem snížení výšky meziobratlových plotének ve stáří.Při celkovém oslabení zádového svalstva,třeba po dlouhém ležení,je páteř zakřivena málo a vznikají záda plochá,dochází ke snížení lordóz i kyfóz.

Obr.3.3.1b Záda plochá(1),záda prohnutá(2),záda kulatá(3)

3.3.2 Držení těla

Velmi velký vliv na zakřivení páteře má samozřejmě držení těla.Držení těla se dělí podle standardních postojů:na držení výtečné,dobré ,chabé a špatné.První dva druhy držení jsou považovány za normální,zatímco držení chabé a špatné je posuzováno jako držení vadné,a dochází při něm k špatnému vývoji páteře,který pak způsobuje bolesti a různá onemocnění(např.Scheuermannovu nemoc).Pokud si chcete ověřit,zda je vaše držení těla správné,může vám v tom pomoci jednoduchý test.Postavte se do vzpřímené polohy,držte horní končetiny natažené vpřed a vydržte v tomto postoji půl minuty.Pokud se postoj nemění,je vaše držení správné,ale změní-li se,je držení těla vadné.Ale upozorňujeme,že tento test je pouze přibližný.
Vadné držení těla může být podmíněno vnitřními příčinami,dědičným základem a jinými faktory,nebo také vnějšími příčinami.Vadné držení vzniká nejčastěji ve školním věku.
Ovlivňuje ho především nošení školní tašky a nezvykle časté sezení.Doporučuje se tedy dětem kupovat tašku,která se nosí na zádech a je správně tvarována.Dále je důležitá,nejen u dětí, správná volba sedacího nábytku.Výška nábytku má být taková,aby člověk mohl mít opřena obě předloktí o desku a stůl byl přesně proti němu.Ale ani sebelepší nábytek nám nepomůže,nesedíme-li rovně a vzpřímeně.Bérce a stehna mají být opřeny tak,aby při sezení svíraly pravý úhel.Také při spánku je důležité správné držení těla.Samozřejmě nemůžeme ovlivnit polohu,ve které dítě spí,ale můžeme pomoci opět správnou volbou nábytku.Lůžko by mělo mít pevnou a rovnou podložku a měl by se používat pod hlavu malý polštář.
Hlavním důvodem vadného držení těla je nedostatek pohybu a svalová ochablost. Tělesná výchova a sport je nejlepší prevencí.Pokud si dítě jednou na aktivní pohyb zvykne, nedovede si svůj pozdější život bez pohybu představit.Má-li mít cvičení význam,musí být prováděno pravidelně a důsledně.Je důležité mít při cvičení správný postoj.Při správném držení těla je hlava vzpřímená,hrudník vypjatý,břicho zatažené,ploché,ramena jsou ve stejné výši a lopatky neodstávají(obr.3.3.2). Vážnější vady můžeme rozdělit podle vystupňování fyziologických křivek páteře,jak je uvedeno v následující kapitole.

Obr.3.3.2 Správné držení těla

3.4 Pohyby páteře

Tvar a složení páteře umožňuje pohyb prakticky všemi směry.Největší je pohyblivost v oblasti krční a pak v dolní hrudní a bederní části.
Pohyb v krční páteři určujeme vzdáleností brady od hrudníku.U zdravého člověka je tento pohyb,ohnutí a natažení(flexe a extenze),od 0cm,kdy je brada přiložena k hrudní kosti,
až do záklonu,kdy je brada od hrudní kosti vzdálena asi 15cm.Dalším pohybem jsou úklony hlavy ke straně,kdy u normální páteře je pohyb do každé strany asi 45 stupňů,a dále pak rotace(otáčení),kdy můžeme do každé strany otočit hlavu asi o 70 stupňů.
Pohyb v dolní hrudní a bederní části je ohnutí(flexe),kdy se při ohnutí s nataženými koleny dotýkáme špičkami prstů země.Pohyb do záklonu(extenze) se děje v celé páteři. Zvyšuje se lordóza v bederní oblasti.Úklony,pohyby do stran,můžeme provést do každé strany asi 40 stupňů.Otáčivé pohyby se dějí v celé páteři a lze je provést do každé strany asi 45 stupňů.
Rozdíly pohyblivosti páteře jsou velmi individuální,závisí na stáří,tělesné zdatnosti, tloušťce atd.Jakákoliv změna pohyblivosti svědčí o ne zcela dobrém stavu páteře.

IV.Bolesti zad

Shrneme dosavadní poznatky o funkcích páteře:má funkci opěrnou,ochrannou a zajišťuje pohyb.Ale nároky na páteř neustále stoupají,což s sebou přináší nejrůznější problémy.Jednou z nejčastějších obtíží je bolest zad.Bolest zad může být způsobena jednak nedostatkem svalové opory,odvápněním kostí,poškozením meziobratlových plotének,revmatismem, různými záněty, ale také prochlazením,přetížením či nedostatkem pohybu.

4.1 Statické chronické bolesti v zádech

Velmi časté jsou statické chronické bolesti v zádech,kdy si nemocný stěžuje na déletrvající bolesti neurčitého typu po celých zádech.Bolesti nejsou výrazné,ale zhoršují se zejména po dlouhém stání.Většinou touto bolestí trpí lidé s nadváhou či ochablým zádovým a břišním svalstvem.Léčení je dlouhodobé a nemocný při něm musí spolupracovat.Nejprve je třeba snížit váhu,naučit se správně držet tělo a pravidelně posilovat zádové a břišní svalstvo.
Velkým pomocníkem při těchto bolestech může být masáž provedená odborníkem.Zpočátku je nutné,aby při cvičení byl přítomen lékař a kontroloval pacienta.

4.2 Lumbago

Jiným typem bolesti je lumbago(ústřel).Vzniká většinou po prochladnutí a jedná se o prudké bolesti v bederní oblasti.Svaly se stáhnou a jakýkoliv pohyb působí bolest,která přetrvává v bederní části,nikam tady nevystřeluje.Úlevu člověk pociťuje v klidu a v teple na lůžku.Velmi tedy pomáhá například teplá koupel.

4.3 Další bolesti

Další bolesti jsou způsobeny vadným držením těla,osteroporozou,poškozením ploténky.Příčinou bolestí mohou být také nádory,které mohou způsobit i obrnu.
Zcela jiným typem je Bechtěrevovova nemoc,která se vyskytuje hlavně na páteři.Jedná se o formu revmatismu,která vede po čase ke ztuhnutí páteře.Častěji touto nemocí trpí muži(asi 10krát častěji).Nemoc začíná bolestmi zad,které jsou někdy doprovázeny očními obtížemi.Postupně se omezuje pohyb,dostaví se dechové obtíže,nemocný se ohýbá v hrudní páteři a v konečném stadiu může být zcela nepohyblivý.Dochází totiž ke srůstu obratlů.Léčení spočívá v pravidelné a odborné rehabilitaci,která musí být spojena se zákazem přetěžování a medikamentózní léčbou.

4.4 Obtíže krční páteře

Bolesti se objevují zejména v oblasti hrudní a bederní,ale jsou časté také v oblasti krční páteře.Bolesti v oblasti krční páteře můžeme rozdělit do dvou velkých skupin: bolesti, které se objevují v oblasti hlavy a v oblasti horních končetin.Bolesti mohou mít několik příčin,jednou z nich je změna v oblasti krční páteře.Je velmi těžké určit přesnou příčinu bolesti,ale lze obecně říct,že bolesti ,které mají typ migrény(bolesti jedné poloviny hlavy, bolesti v oblasti celé hlavy,oblasti čelní a obličejové a bolesti vycházející z nervů nad obočím, na tvářích či bradě),nejsou způsobeny poruchami krční páteře.
Velmi známý je též cervikobrachialní syndrom,což je bolestivé onemocnění obou nebo jedné horní končetiny,který je způsoben změnami na dolní krční páteři.Ne všechny bolesti horních končetin jsou způsobeny změnami na páteři,ale jejich procento je velké.Rozhodnout zda je bolest způsobena změnou v krční páteře může s přesností jenom doktor.

4.5 Léčení bolestí v zádech

Bolestem v zádech lze samozřejmě předcházet,a to za pomoci speciálních rehabilitačních cviků.Ale přesto k bolestem v zádech dochází a je nutné,aby lékař přesně stanovil jejich příčinu a určil tak správný způsob léčby.Z léčebných možností to jsou klid, masáže,rehabilitace,léky a v nejkomplikovanějších případech operace.Nyní si uvedeme pouze některé možnosti léčení,podrobněji se polohami a cviky budeme zabývat v jiné části.
Nejsnadnějším způsobem léčení je klid.Jedním ze způsobu klidu je pobyt na lůžku v úlevové poloze,při níž má postižený nejmenší bolesti.Pokud jsou obtíže hlavně v oblasti bederní,je smíšena poloha na boku s pokrčenými dolními končetinami v kyčlích a kolenou s polohou na zádech s malým polštářkem pod bedry.Při potížích v oblasti krční páteře je výhodná poloha buď na zádech,nebo na boku s malým polštářkem pod šíjí.Klid lze také zajistit pomocí různých výztuží nebo límců v oblasti krční páteře.V prvních fázích bolestí je klid ideálním prostředkem,zejména ve spojení s léky uvolňujícími svalové stažení.
Další fází léčení je léčba pohybem,nejčastěji aktivním cvičením doporučeným lékařem nebo rehabilitačním odborníkem.Množství a obtížnost cvičení závisí na stupni postižení,stáří nemocného a jiných ukazatelích.Určitými cviky se budeme zabývat až v části Pohyb,cviky a polohy.
Velmi učinná je též masáž.Je to mechanické působení na povrch těla,prováděné školeným pracovníkem.Zvyšuje se teplota těla a tím i zlepšuje krevní oběh.Masáž provádíme pomocí masážních prostředků,mýdlem,olejem nebo krémem.Nejjednoduším hmatem je tření,kdy celým povrchem dlaně jedeme hladce po kůži masírované části těla,dalším hmatem je hnětení,kdy kůži uchopíme mezi palec a ostatní prsty a prohněteme.Dále pak rytmické tepání prsty nebo celou dlaní,dalším hmatem je chvění,při kterém dojde ke křeči sevřené ruky a chvění se přenáší na masírovanou část.Masérských hmatu je samozřejmě více,ale nám postačí zmínit se pouze o těchto.
Mezi další léčebné metody patří fyzikální terapie,která se skládá z elektroterapie a vodoléčby,kterou vždy provádí odborník.Také trakci a manipulaci smí provádět pouze odborný pracovník.Manipulací dosáhneme uvolnění pohybu,často za jakéhosi lupnutí.Velmi často je také vhodná léčba v lázních.

V.Skolióza

Jedním z největších problémů v oblasti vad páteře je skolióza neboli bočitost páteře(obr.5).Je to vybočení páteře v čelní rovině,kdy jsou více vychýleny příčné výběžky a na straně vychýlení vyčnívají a tvoří hrb.Ten je zvlášť patrný v oblasti hrudní.Skolióza bývá způsobena nestejnou délkou dolních končetin.Přibližně 10% populace má rozdíl délky dolních končetin 1cm,ale ten nebývá příčinou potíží.Skolióza je nebezpečnou vadou,protože nelze s určitostí rozpoznat, jestli zůstane malého rozsahu,nebo se bude zhoršovat.Ani pravidelným cvičením a rehabilitací nelze skoliózu úplně vyléčit.Je proto nutné děti trvale sledovat,abychom zhoršování skoliózy mohli zabránit jinak než pouhým cvičením.Přesný výskyt skoliózy v populaci se určuje velmi těžko,neboť ne každý vyhledá lékařskou pomoc.

Obr.5 Skolióza

5.1 Vyšetření

Rozpoznat skoliózu může být v některých případech obtížné,protože se neprojevuje bolestí a jinými subjektivními potížemi.Pacient musí být při vyšetření zcela vysvlečen. Pozorujeme asymetrii těla,výšku pánve,křivku páteře při předklonu a vsedě.Velikost nalezených asymetrií můžeme změřit vodováhou nebo pravítkem.Je též nutné provádět klinické i rentgenové vyšetření v pravidelných časových intervalech.Lékař samozřejmě musí také přihlédnout ke genetickým dispozicím,protože skolióza je dědičná.
Rentgenové vyšetření provádíme zásadně vestoje,nejlépe v roznožení 19cm,aby se vyloučila chyba nechtěného vybočení pánve do strany.Pouze u malých dětí a kojenců musí postačit snímky vleže.Stupeň skoliózy se určuje podle úhlu ohnutí páteře.Měří se vždy úhel,který mezi sebou svírají nejvíce vychýlené obratle každé křivky.Na rentgenových snímcích sledujeme také rotaci obratlových těl.

5.2 Dělení skolióz

Skoliózy dělíme na: strukturální a nestrukturální.Pravá strukturální skolióza je druh deformace,která vzniká už v dětství(velmi vážný případ) nebo v době dospívání.Obratle se na jedné straně zúží a tím se páteř nakloní ke příslušné straně a začne se stáčet.To je patrně způsobeno špatným růstem měkkých tkání,které vyztužují páteř. Nestrukturální skoliózy bývají způsobeny špatným postojem,zánětem,nestejnou délkou dolních končetin,atd.Po odeznění nebo ovlivnění průvodní nemoci se skolióza opět vyrovná.
Dále je možné rozdělit skoliózy podle věku v době záchytu(infantilní, juvenilní, adolescentní),podle vyváženosti páteře(kompenzovaná,dekompenzovaná),podle počtu křivek
(jednoobloukové,víceobloukové),podle velikosti křivek,podle lokalizace křivek a podle příčiny.

5.3 Léčba skoliózy

Převládajícím léčebným postupem je cvičení,které si popíšeme později.Další léčení může probíhat pomocí korzetů.Tato forma léčby je dlouhodobá a vyžaduje spolupráci nemocného s lékařem.Pravidelným nošením ve dne a v noci lze zabránit rozvoji skoliózy.Léčba trvá asi 4 až 6 let.

Obr.5.3a Milwaukee korzet

Mezi nejznámější korzety patří korzet Milwaukee(obr.5.3a) zavedený roku 1946 Bloutnem a Schmidtem.Skládá se z plastového pánevního koše a krčního pruhu.Účelem korzetu je derotace a centrace z osy vychýlených obratlů.Dalším typem je korzet Bostonský (obr.5.3b).Všechny korzety jsou modelovány podle sádrového odlitku pacientova těla.
Obr.5.3b Bostonský korzet

V nejtěžších případech,kdy se křivka horší bez ohledu na léčení,je nutná operace. Chirurgické léčení je velmi obtížné,a provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích.Technika operací se rozvinula v posledních dvou desetiletích.K plnému srůstu páteře po operaci dojde za 6 až 12 měsíců.Největší komplikací bývá poškození míchy a nervových kořenů.

VI.Scheuermannova nemoc

Tato porucha ,známá též jako dospívající osteochondróza či adolescentní kyfóza,byla popsána roku 1920.Příčina této nemoci není doposud definována,ale pravděpodobně zde hrají roli genetické faktory.Choroba postihuje především chlapce ve věku 12-17 let.Lidé s touto chorobou mají nadměrně zakulacená ramena a z profilu kulatá záda.Ne každá kulatá záda znamenají Scheuermannovu nemoc.Musí dojít ke zvětšení a ztuhnutí hrudní kyfózy,které je doprovázeno bolestmi v oblasti hrudní a bederní páteře.Rentgenologicky pozorujeme v tělech obratlů ložiska vyplněná chrupavčitou hmotou.
O vzniku této nemoci existuje několik teorií,ale žádná přesně nevysvětluje její původ .
Dříve se lékaři domnívali,že nemoc vzniká přetížením páteře,zejména u učedníků,kteří byli mnohdy přetěžováni.Též časné posilování bylo označeno za původce nemoci.Ale při vyšetřování velkého počtu dětí s nadměrným zatížením se ukázalo,že procento výskytu choroby se neliší od procenta výskytu u dětí bez jakéhokoliv přetížení.Dále se též obviňují hormonální poruchy v dospívání.Nemoc se častěji objevuje u těch dospívajících,kteří jsou opožděni v pohlavním vývoji.Také poruchy výměny látek hrají určitou roli.

6.1 Léčení Scheuermannovi nemoci

Hned na počátku je nutné říci,že léčení je dlouhodobé,vede ke zmírnění obtíží,ale obvykle ne k úplnému vymizení.Cvičení se zaměřením na správné držení těla a sportovní činnost mají pozitivní vliv na formování páteře.Je ale nutné zakázat posilování činkami a některé těžší cviky na nářadí.Ze sportů je doporučováno plavání.V dobrém tempu by měl pacient plavat alespoň 500 metrů,a to nejméně dvakrát týdně.
Nejdůležitější částí léčení je cvičení.Nedoporučujeme ho v počáteční fázi,kdy jsou větší bolesti.Tehdy je naopak účinnější klid,ale pouze po dobu několika měsíců.Cvičení se má provádět denně a ve zvyšujících se dávkách.Je třeba se zaměřit na posílení břišního svalstva.
Některé polohy při cvičení si uvedeme později.Při těžké kyfóze se využívá korzet Milwaukee.Operační léčba není příliš častá.Musí jít opravdu o vážnou formu kyfózy.
Je též vhodné použít medikamentózní léčbu.Je možné použít léky jak ze skupiny hormonů,tak i minerálních látek,zejména vápníku a fluoru.O tomto léčení musí rozhodnout lékař.Někdy subjektivní potíže poměrně brzy zmizí.

VII.Spondylóza

Stárnutí a degenerativní procesy postihují i meziobratlové klouby a kosti obratlů samých.Postiženy jsou jak vazy,tak i klouby a kosti.Příčinou je nedostatek pohybu,ale i přetěžování.Dojde k deformaci obratlových těl,jejich tvar se změní a dochází k výrůstkům v oblasti obratlových těla a na meziobratlových kloubech.Postupně se stav zhoršuje a dojde ke spondylóze(tvarové změny na tělech obratlů).Není zde přímá úměrnost mezi velikostí změn na rtg snímku a velikostí obtíží.Záleží na pohyblivosti organismu,svalové dostatečnosti a dalších faktorech.Pokud je postižený bez větších obtíží,není třeba zvláštního léčení,je pouze nutné udržovat páteř pohyblivou a nepřetěžovat ji.Pokud k obtížím dojde,léčíme je medikamenty,fyzikální terapií a hlavně pohybem.

VIII.Osteroporóza

Osteroporóza(odvápnění kostí) je jednou z příčin bolesti v zádech,zejména ve starším věku.Stárnutím dochází zákonitě k osteoporotickým změnám,ale rozsah může být velmi malý.Je-li úbytek kosti větší než 50%,dochází k obtížím.Nedostatek vitamínu D a neaktivní pohyb též způsobují osteroporózu.
Léčení může být obtížné a dlouhodobé,proto je nejlépe obtížím předcházet.Začíná to už správnou výživou a životosprávou v dětství.tělo musí mít dostatečné množství vitamínů, především vápníku.Léčení závisí na stupni onemocnění.Při počátečních obtížích většinou postačí zvýšený příjem minerálních látek a vápníku.Při trvalejších obtížích je vhodné posílení břišních a zádových svalů.Pokud jsou bolesti trvalé,je na místě ponechat pouze cviky vleže.
Pomáhá též klid na lůžku a opět medikamentózní léčba.Při vystupňování nemoci může dojít k deformaci obratlů a lámání těl obratlů.
Odhaduje se,že až 40% všech lidí starších 65 let trpí osteroporózou( procento zlomenin je velké).Ale i mladší lidé jsou ohroženi,je proto nutné správnou životosprávu, dietou a cvičením vzniku osteroporózy zabránit.

IX.Poškození ploténky

Jak jsme si uvedli v části,která byla věnována meziobratlovým ploténkám,je na ně kladen velký tlak.V některých případech tedy může dojít k poškození(vyhřeznutí neboli vysunutí) ploténky.Při nadměrné zátěži dojde k vytlačení rosolovité hmoty ven,k protrhnutí vnějšího prstence a uskřípnutí nervového kořene vedoucího z obratle.Dochází k vyhřeznutí ploténky doprovázenému bolestí nebo naopak znecitlivěním příslušné oblasti.Výhřez meziobratlové ploténky je degenerativní onemocnění,které postihuje většinu lidí středního a vyššího věku.Při rentgenovém vyšetření objeví lékaři degenerativní změny na ploténkách a kloubech páteře u 90% lidí ve věku 60 let.
Stav plotének může zhoršit statická zátěž(při neměnné poloze těla),mechanická zátěž (sehneme-li se ,abychom zvedli nějaký předmět,zvýší se zatížení plotének téměř o 100%,
proto tedy dochází k bolestem „v kříži“,nejrozšířenější chorobě moderní společnosti),úrazy páteře,sport s jednostranným zatěžováním(tenis,vzpírání,těžká atletika) a náhlé vysazení posilující sportovní aktivity.Nedostatek aktivity má za následek celkové oslabení svalstva i vaziva sloužícího k opoře páteře.Bez této opory jsou ploténky ještě náchylnější k zranění.Tyto poruchy se soustřeďují především v oblasti bederní.
Výhřez meziobratlové ploténky se projevuje bolestí v zádech,pohybovou ztuhlostí a vyzařováním bolesti do kyčle a končetin.Později může dojít například k částečnému ochrnutí chodidla,k poruchám močových svěračů,k pohlavní necitlivosti či k poruchám erekce.Tyto příznaky svědčí o velkém výhřezu do páteřního kanálu a je nutná rychlá neurochirurgická operace.Tlak a bolest lze zmírnit pomocí tahu,který páteř uvolní.Při standardní operaci (laminektomii)se odstraní tlak na nerv tím,že se vyjme větší část ploténky(poté ji již nelze nahradit),která působí bolest. Postižené obratle se dotýkají a mohou i srůst.Při mikrolumbální disektomii odstraní chirurg pouze vyboulenou část vyhřezlé ploténky a zbytek chrupavky ponechá nedotčený.

X.Úrazy páteře

Poranění páteře jsou jedna z nejzávažnějších život ohrožujících zranění.V některých případech mohou být poškozeny pouze jednotlivé obratle,ale bohužel také mícha.U 40% postižení krční páteře a u 20% postižení hrudní či bederní páteře je poškozena také mícha. Porušení míchy bývá buď funkční(mícha je utlačena nebo zhmožděna při posunutí obratlů či jejich úlomků)nebo anatomické(dojde k roztržení míchy).

10.1 První pomoc

Při první pomoci platí základní pravidlo-s člověkem nehýbat a zabránit mu v pohybu (zvláště pokud jde o poranění páteře).Existují totiž případy,kdy poraněný vstal a pokoušel se chodit.Měl ale zlomený či nestabilní obratel a poškodil si míchu,čímž došlo k ochrnutí. Důležitým faktorem při poranění páteře je čas.Pokud je mícha utlačena,musí lékař uvolnit nervové struktury co nejdříve.Dojde-li k úplnému poranění míchy v úrovni krčních obratlů, postižený nemůže dýchat,musí být do pěti minut poskytnuto umělé dýchání.Dnes je asi 70% zlomenin páteře ošetřováno chirurgicky.

10.2 Typy poranění

V lékařské praxi je známo několik typů poranění,ale my si uvedeme pouze pět méně závažných.
Typickým poraněním,které postihuje především sportovce je utržení.Dochází při něm k prasknutí a vytržení trnového výběžku.Příčinou někdy může být prudký pohyb svalů.V okamžiku poranění pocítíte náhlou a ostrou bolest.Měli byste se vyvarovat jakékoliv činnosti, která působí bolest,a to až do zahojení.
Dalším typem méně významného poranění je malá zlomenina(mikrofraktura),kdy dojde k horizontálnímu prasknutí nebo zlomení koncové destičky obratle nebo kloubního výběžku.Příčinou může být například zvedání těžkých břemen.Většina lidí nevyužije možnosti speciálního rentgenu,ale měli byste si pamatovat,že utrpíte-li mikrofrakturu,o které nevíte,můžete si špatnou léčbou přivodit velké problémy.Nejlepší je klid,zahojí se většinou samy.
Vystavíte-li vaši bederní páteř nadměrnému vypětí,může dojít ke stresové fraktuře. Běžná je opět u sportovců(překážkařů) nebo skokanů o tyči.Než dojde ke zlomení,ucítíte varovnou bolest nebo ztuhnutí,když ke zlomenině dojde ,přidá se k tupé bolesti ještě bolest náhlá a ostrá.Zraněný by se měl vyvarovat námahy až do zahojení,což bývá většinou do 6 až 8 týdnů.
Pokud obratel praskne úplně,jedná se o tříštivou zlomeninu.K tomu může dojít následkem násilného poranění,častými pacienty jsou lidé staršího věku,kterým rychle řídnou kosti(viz osteroporoźa na str.11).Váha těla tedy může způsobit rozpad obratle.Náhlé,ostré bolesti v oblasti hrudní a bederní části zad,omezující pohyb,jsou většinou způsobeny tříštivou zlomeninou.Lékař v případě podezření na tento typ nechá udělat rentgen.Po tříštivé zlomenině se obratle posunou do tvaru V.V místě bolesti je vidět na kůži hranu nebo hrbol.Na počátku jsou jedinou léčebnou metodou klid a tišící prášky,později by měla být zahájena léčba pomocí léků s minerálními látkami a vápníkem.Jakmile ale dojde k vklínění,následný hrb již nezmizí.
Posledním typem který si uvedeme,je naražení kostrče.To může způsobit trvalé pohmoždění,které vám brání v pohodlném sezení.Většinou se toto poranění zahojí samo,ale přetrvává-li bolest několik měsíců,potřebovali byste injekci proti zánětu.jen málo lidí potřebuje v tomto případě operativní zákrok.

10.2.1 Následky podle výšky poranění

Podle toho,v jaké výšce je poraněna mícha,dochází k omezení pohyblivosti a citlivosti pacienta.Při poranění nad čtvrtým krčním obratlem,odkud vybíhá brániční nerv,nemůže člověk dýchat ani hýbat končetinami a svaly trupu.
Je-li poraněn pátý krční obratel,který zachovává funkci deltového svalu,dokáže člověk pouze zvednout ramena,jinak se nehýbá.
Poranění šestého krčního obratle znamená,že je navíc zachována i funkce bicepsu. Člověk ohne ruku v lokti,ale již ji nedokáže vrátit zpět.Jinak se nehýbá.
Při poranění sedmého krčního obratle je zachována funkce tricepsu.Poraněný ohne loket tam a zpět,ale nehýbá prsty.Těmi pohne pouze tehdy,není-li přerušena funkce nervu, vybíhajícího z části míchy ještě o kousek níž.Jinak se raněný nehýbá.
Hrudní část páteře je nejzranitelnější a postižení míchy je zde nejčastější.Lidé ochrnou na celou dolní polovinu těla.
Na prvním bederním obratli končí mícha.U druhého bederního obratle odstupují nervové kořeny.Jejich poranění znamená poškození funkce svalstva dolních končetin,člověk není schopen samostatného stoje a chůze,má omezenou citlivost dolních končetin a svěračů.
Poškození nervových kořenů v oblasti nižší bederní oblasti ovlivňuje hybnost chodidel a svěračů.

10.3 Varující údaje

Údaje,které si nyní uvedeme jsou staré přibližně rok(žádné aktuálnější jsem bohužel nenalezla).Každoročně přibývá na světě na jeden milion obyvatel 20 až 40 lidí s poraněním míchy.
Poranění míchy se vyskytuje především u mladších věkových skupin.Dvě třetiny z celkového počtu postihují lidi mezi 15-30 lety,muži tvoří 70-80% případů. Téměř u poloviny těchto případů dochází k úplnému přerušení míchy.
Jednou z největších příčin poranění míchy jsou dopravní nehody.Ty tvoří 45% případů,v pořadí:osobní auta,nákladní auta,motocykly,cyklisté,chodci.Pracovní úrazy tvoří asi 6%,domácí činnost 4% a sporty také 4%.Po nich už následují pouze násilné činy.

XI.Pohyb,cviky a polohy

Hlavním způsobem předcházení bolestem v zádech je pohyb.Nestačí běžný pohyb při práci,ale cílevědomý pohyb prováděný formou cvičení nebo sportu.Každý sport prováděný úměrně trénovanosti,zdravotnímu stavu a věku je vhodný jako prevence.Ideálním sportem je plavání a pro starší generaci především chůze.V poslední době se velmi rozšířil speciální druh pohybové aktivity tj. jóga.

11.1 Jóga

Tato pohybová aktivita vychází z východní filozofie.Jóga přinesla mnoho podnětů jak v oblasti duchovní,tak i tělesné.Tělo,duševní život a citový život spolu nedělitelně souvisí, a pomocí jógy máme docílit spojení těchto složek ve snaze zdokonalit sama sebe.Existují pravidla,která jóga nepřikazuje,ale dobrovolně se jim podřizuje-pravdivost,neubližování, docílení duševního klidu,odolávání tělesným vášním,sebepoznání atd.Cvičení jógy vychází z tělesných poloh.Velkým předpokladem ke cvičení je správné dýchání.Je třeba dýchat nosem velmi pomalu,zhluboka a s dokonalým výdechem.
Cvičení podle jógy působí především na pohybové ústrojí.Provádí-li se cvičení správně a pravidelně,přispívá k prevenci bolestí v zádech

11.1.1 Pozdrav slunci

Cvičení se mohou vzájemně kombinovat.Mezi zvláště oblíbené(a patrně nejznámější) patří soubor cvičení,který se označuje jako pozdrav slunci(obr.11.1.1).Tato sestava je velmi nenáročná,může se ji naučit prakticky každý a na rozhýbání těla je prospěšná.Má se provádět ráno po vstávání.

Obr.11.1.1 Pozdrav slunci

Začínáme ve stoji se sepnutýma rukama před hrudníkem(jako při modlení),pak maximálně vzpažíme ,provedeme menší záklon.Poté se předkláníme tak,abychom se špičkami prstů dotýkali podložky.Pak poklekneme na jedno koleno,druhou nohu skrčíme pod sebe,protáhneme se(kočičí hřbet) a provádíme podpor ležmo.Přisedneme s maximálně pokrčenými koleny,maximálně se zakloníme a končíme cvičení opět ve stoji.Celý soubor lze provést během několika minut a celé opakujeme několikrát.

11.2 Akupunktura

Jednou z nejstarších možností léčby bolestí v zádech je akupunktura.Jedná se o léčení,jehož počátek je ve staré Číně.Cílem tehdejší čínské medicíny bylo napravit jakékoliv porušení harmonie mezi zápory(čínsky “Jin“-tma ,chladno,pasivita,cokoliv ženského) a klady
( “Jang“-světlo,teplo,aktivita,cokoliv mužského).
Cílem akupunktury je obnovení porušené energetické rovnováhy.Jedná se o léčení poruch a nemocí stimulováním pečlivě vybraných bodů na těle jehlami.Je nutné,aby tuto léčbu prováděl školený pracovník.


11.3Příklady cvičení

Nejdůležitějším prvkem při léčení bolestí a nemocí páteře je cvičení,které doporučí lékař.Nemocný poté musí navštívit rehabilatační oddělení,kde mu odborný pracovník názorně ukáže doporučené formy cvičení.Některé cviky samozřejmě můžete provádět sami,bez doporučení lékaře.Jedná se zejména o cviky uvolňovací.Všechna cvičení vycházejí ze základních poloh.

11.3.1 Základní polohy

Základní polohy jsou ty,při kterých se leží,sedí,klečí a stojí,tedy leh na zádech,leh na břiše,sed rovný,sed roznožmo,klek,vzpor klečmo,stoj spatný a stoj rozkročný.
První polohou je leh ne zádech.Paže jsou připaženy k tělu,nohy a paty jsou u sebe.Ramena tlačíme na podložku,lopatky jsou rozloženy na podložce.Bederní krajina spočívá na podložce, břišní svaly a svaly hýžďové jsou staženy.Brada s krkem svírá pravý úhel.
Při lehu na břiše jsou ramena uvolněna,trup je protažen a nohy spočívají nártem na podložce.Čelo je položeno na rukou,lokty směřují stranou a dopředu.Při cvičení nezakláníme hlavu,brada je pořád přitažena k hrudníku,hlavu a ruce zvedáme jen asi 2cm nad podložku.
Při rovném sedu je trup vytažen vzhůru,svírá s podložkou pravý úhel.Ramena tlačíme dozadu a dolů,hýždě jsou staženy,zadní stranu stehen přitiskneme k podložce.Horní končetiny visí volně dolů,hlava je protažena,břicho vtažené.
Sed roznožmo je snadnější,protože roztažené dolní končetiny jsou vlastně oporou. Správné provedení je obdobné jako u sedu rovného.
Při sedu zkříženém(tureckém)jsou dolní končetiny zkřížené při upevněné pánvi.Záda jsou rovná,břišní svaly napnuté,hlava vytažená vzhůru.Ruce spustíme volně dolů,nebo je můžeme zkřížit na týle.
Při vysokém kleku jsou kolena vedle sebe na zemi,bérce a stehna svírají pravý úhel.Trup a hlava jsou protaženy a svírají s podložkou také pravý úhel.Pánev mírně podsadíme a zatáhneme břicho.
Při vzporu klečmo(klek na všechny čtyři)se koleny a napnutými horními končetinami opíráme o podložku.Trup je rovnoběžný s podložkou.
Při stoji spatném jsou paty u sebe,špičky mírně od sebe a břicho napnuté.Trup a hlava jsou vytaženy nahoru.Váha těla spočívá na přední části nohou.
Při stoji rozkročném je váha rovnoměrně rozdělena na dolní končetiny,které jsou rozkročeny.Ruce jsou upaženy a ramena tlačíme dolů.
To jsou základní polohy,ale existují i polohy obdobné.Z těchto základních vycházíme při každém cvičení.Proto je nutné naučit se jejich správné provedení.Samozřejmě je dobré,pokud vám jejich správnost zkontroluje rehabilitační pracovník.Na cvičení nám postačí 10 minut,ale musíme je provádět důsledně a pravidelně.Cvičíme nejlépe ráno,před sprchováním a před jídlem.Cítíte-li během cvičení anebo po něm jakékoliv bolesti,poraďte se s lékařem.

11.3.2 Systém cvičení

Je mnoho systémů cvičení,ale všechny vycházejí ze základních poloh.Uveďme si alespoň jeden systém cvičení(obr.11.3.2),který trvá přibližně 10 minut.
Postavíme se do stoje spatného a horními končetinami provádíme bočné kruhy,
dopředu a pak dozadu.Každý cvik opakujeme 10krát.
Ve stoji rozkročném se ohýbáme s nataženými koleny,až se prsty dotknou země, zvedneme se a maximálně rozpažíme hmitem.Ve stoji spatném zaklesneme prsty tažené dolů a pak spojené ruce dlaněmi protáhneme vzhůru s výponem na špičkách.
V lehu na zádech rozpažíme ruce.Dolní končetiny natažené v kolenou procvičíme postupně,nejprve levou a pak pravou,velkými kruhy dovnitř a pak zevně.
Sepneme ruce za hlavou dlaněmi vzhůru,lokty tlačíme na podložku,lopatky stahujeme k sobě a pak se snažíme stále ve stejné poloze dát lokty co nejvíce k sobě.

Obr.11.3.2 Systém cvičení

Pokrčíme dolní končetiny v kolenou tak,abychom ploskami spočívali na podložce a zvedáme celé tělo,aby trup,břicho a stehna tvořily jednu rovinu.V této poloze setrváme a lehneme zpět.
Položíme horní končetiny podél těla,pokrčíme kolena a celou horní polovinu těla otáčíme jedním směrem a dolní končetiny směrem druhým tak,aby se zevní strana stehen dotkla podložky nejprve na jednu stranu a pak na stranu druhou.
Posadíme se a provádíme krouživé pohyby ramen,nejprve dopředu a pak do zadu.Dále zvedáme ramena,co to jde,a opět je snížíme.V této poloze kroužíme hlavou nejprve jedním směrem a pak druhým.
Toto byl velmi jednoduchý systém cvičení,jehož sestava je velmi účinná.Samozřejmě existuje mnoho dalších systémů,jednodušších i složitějších,ale na ukázku nám postačí tento.

11.3.3 Cviky při Scheuermannově nemoci

Jak jsme si již řekli,Scheuermannova nemoc je závažným,ale ne nebezpečným onemocněním,které však přes veškeré léčení zanechá následky na celý život.Při těžších formách nemoci provádíme cvičení v korzetu,u lehčích forem můžeme cvičit bez něj.
Cvičení(obr.11.3.3)si uvedeme nyní.Začneme cvičením bez korzetu.Z polohy vleže pokrčíme dolní končetiny a celou páteř protlačujem k podložce.Z téže polohy postupně natahujeme dolní končetiny a zpět pokrčujeme.

Obr.11.3.3 Cvičení bez korzetu a s korzetem

Lehneme si na břicho,podložíme hrudník,čelo spočívá na podložce.Horní končetiny připažíme a zvedáme trup a hlavu od podložky,pokládáme zpět.
Ve vzporu klečmo zakláníme hlavu a zapažujeme ramena.
Ve stoji spatném se postavíme zády ke zdi a protlačujeme celou páteř a hlavu co nejtěsněji ke stěně.
Z polohy v lehu na zádech vzpažíme.Z této polohy pak přecházíme do sedu rovného s předpažením a zpět se pokládáme.
Další cvik je již v korzetu.V poloze ve stoji skrčíme lokte,paže i předloktí zvedáme vzhůru,přitom napínáme svaly hrudníku a zad,uvolníme se,připažíme a celý cvik opakujeme.
I po léčení zanechá Scheuermannova nemoc následky.Jednak jsou to kulatá záda,ohnutá záda a bolesti v páteři,zejména po námaze.Proto postiženým lékař doporučuje vyvarovat se trvalému přetížení.

11.3.4 Cviky uvolňovací

Uvolňovací cviky(obr.11.3.4)bychom měli cvičit opakovaně alespoň 2krát denně.
Z polohy vkleku se opřeme předloktím o stoličku,provedeme předklon hlavy,uděláme kulatá
záda(tzv.kočičí hřbet),a pak provedeme záklon hlavy a přitahujeme lopatky co nejvíce k sobě.
Ve stejné poloze provedeme upažení jednou horní končetinou,otáčíme celým trupem,podíváme se za napřaženou rukou a totéž provedeme na druhou stranu.
Toto je velmi krátké cvičení,které může provádět prakticky každý,protože není vůbec složité.

XII.Závěr

Nejčastější věkové rozmezí pro potíže se zády je mezi 30.a 50.rokem života.Odhadem 30% populace trpí v současné době bolestmi zad,ale nevyhledalo lékařskou pomoc.Přibližně 25% populace nemá během života potíže se zády.Jen menší část lidí trpících bolestmi zad se léčí.Asi 40% lidí bude v budoucnu trpět nebo již někdy trpělo bolestmi zad,ale nyní bolesti nemá.

Obr.11.3.4 Cviky uvolňovací

Tyto údaje ukazují,že zátěž na páteř současného člověka je velká.Problém zřejmě spočívá v našem způsobu života.Předchůdce člověka trávil většinu času lovem a sběrem potravy,odhaduje se,že tato činnost s sebou nesla denně asi 50 pohybů spojených se zvedáním a nošením předmětů.Se vznikem moderní společnosti jsme si vytvořili prostředí,které po nás vyžaduje denně asi 5 tisíc takovýchto pohybů.Zdá se,že náš sociální vývoj předběhl vývoj naší páteře.
Četnost výskytu bolestí zad se liší podle povolání,která lze rozdělit do tří kategorií-
-těžká,střední a lehká.Mezi ta těžká patří především dělníci v dolech,v docích a pracující ve stavebnictví.Do střední kategorie řadíme zdravotní sestry,řidiče,skladníky.Do lehké kategorie patří úředníci a lide vykonávající odborné profese(např.zubaři).
Ale bolestem v zádech lze samozřejmě předcházet.Lidé by již od mládí měli dbát na svůj zdravotní stav a pokud možno pravidelně navštěvovat lékaře.Důležitá je také pohybová výchova.Je dobré provádět nějaký sport,zejména plavání a gymnastiku.Pokud je to možné, doporučuje se netrávit celou pracovní dobu vstoje.Správný sedací nábytek a dobré lůžko by měl být součástí našeho života.Před vykonáváním sportovní aktivity je dobré se nejdříve protáhnout a prohřát.
Důležitou součástí našeho každodenního života je strava.Ta by měla být bohatá na minerální látky,zejména tedy vápník.Ten je obsažen především v mléce a mléčných výrobcích.Také bychom si měli hlídat svou váhu.Ta by v žádném případě neměla překročit normu o více než 10%(váhovou normu je možno spočítat pomocí Body mass indexu).
Při jakýchkoliv poruchách či bolestech pohybového ústrojí vždy navštivte lékaře. Pokud vám lékař doporučí cvičení,provádějte ho pravidelně a s pečlivostí.
Všechny tyto zásady bychom měly dodržovat pokud možno po celý život.

Seznam použité literatury

Borovanský,L.:Anatomie-Učebnice pro zdravotnické školy.Praha.Státní zdravotnické nakladatelství 1960
Hajn,V.:Antropologie 1.Olomouc.vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci 1994
Hruška,M.,Novotný,I.:Biologie člověka.Praha.Fortuna 1995
Kleibl,J.:Cesta za Adamem.Praha.Albatros 1987
Kolektiv autorů:Od Velkého třesku k člověku.Bratislava.Gemini 1992
Kolektiv autorů.:Lidské tělo.Bratislava.Gemini1992
Kubát,R.:Bolí mne záda,pane doktore!.Praha.Grada Avicenum 1993
Mazák,V.:Jak vznikl člověk-Sága rodu Homo.Praha.Práce 1977
Tanner,J.:Co s bolavými zády.Bratislava.Perfekt 1995

Internetové stránky

http://www.mujweb.cz/zdravi/micheli/pravy.htm

Odborné časopisy

Medicína po promoci- Časopis postgraduálního vzdělání lékařů:č.3/2000
Sestra-Odborný časopis pro zdravotní sestry:č.2/98,4/99,6/99
Zdravý život-Časopis Vaší lékárny:č.9/99

Obsah

I.Úvod-systematické zařazení člověka……………………………………………………1
II.Historický vývoj člověka………………………………………………………………….1
2.1 Odlišné znaky člověka a lidoopů……………………………………………………….1
2.2 Stupně vývoje člověka…………………………………………………………………..2
III.Kostra páteře……………………………………………………………………………...2
3.1 Stavba obratlů…………………………………………………………………………..2
3.1.1 Obratle krční……………………………………………………………………. 4
3.1.2 Obratle hrudní…………………………………………………………………... 4
3.1.3 Obratle bederní………………………………………………………………….. 5
3.1.4 Kost křížová…………………………………………………………………….. 5
3.1.5 Kost kostrční……………………………………………………………………. 5
3.2 Meziobratlové ploténky ……………………………………………………………….. 5
3.3 Zakřivení páteře…………………………………………………………………………6
3.3.1 Vývoj zakřivení páteře…………………………………………………………… 6
3.3.2 Držení těla…………………………………………………………………………7
3.4 Pohyby páteře …………………………………………………………………………...8
IV.Bolesti zad…………………………………………………………………………………9
4.1 Statické chronické bolesti v zádech……………………………………………………. 9
4.2 Lumbago……………………………………………………………………………….. 9
4.3 Další bolesti……………………………………………………………………………...9
4.4 Obtíže krční páteře………………………………………………………………………9
4.5 Léčení bolestí v zádech……………………………………………………………….. 10
V.Skolióza…………………………………………………………………………………...10
5.1 Vyšetření……………………………………………………………………………… 11
5.2 Dělení skolióz………………………………………………………………………… 11
5.3 Léčba skoliózy…………………………………………………………………………12
VI.Scheuermannova nemoc……………………………………………………………… 13
6.1 Léčení Scheuermannovi nemoci……………………………………………………….13
VII.Spondylóza…………………………………………………………………………….. 13
VIII.Osteroporóza ………………………………………………………………………….14
IX.Poškození ploténky……………………………………………………………………..14
X.Úrazy páteře………………………………………………………………………………15
10.1 První pomoc…………………………………………………………………………. 15
10.2 Typy poranění……………………………………………………………………….. 15
10.2.1 Následky podle výšky poranění……………………………………………….16
10.3 Varující údaje…………………………………………………………………………16
XI.Pohyb,cviky a polohy……………………………………………………………………16
11.1 Jóga………………………………………………………………………………….. 16
11.1.1 Pozdrav slunci………………………………………………………………… 17
11.2 Akupunktura………………………………………………………………………….17
11.3 Příklady cvičení ……………………………………………………………………18
11.3.1 Základní polohy……………………………………………………………….18
11.3.2 Systém cvičení……………………………………………………………… 18
11.3.3 Cviky při Scheuermannově nemoci………………………………………….. 19
11.3.4 Cviky uvolňovací…………………………………………………………….. 20
XII.Závěr…………………………………………………………………………………….20
Literatura…………………………………………………………………………………….22

Hodnocení referátu Lidská páteř (columna vertebralis)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. srpen 2007
  12 828×
  7438 slov

Komentáře k referátu Lidská páteř (columna vertebralis)