Alkohol

Alkohol je opojná látka vzniklá kvašením nejrůznějších druhu převážně ovoce nebo obilovin.

Historie:

Nejznámějším alkoholem je víno z vinné révy. Poprvé se začalo vyrábět asi před 6 - 8 tisíci lety v oblasti Blízkého východu. Řekové víno dováželi, často pro čisté lékařské účely. V Římské říši bylo pití vína velmi rozšířené a vinařské umění velmi dokonalé. Kolem 5. století se začala pěstovat vinná réva v dnešních známých vinařských oblastech Francie a Porýní.
Po staletí znají Japonci víno z rýže, mexičtí Indiáni z agáve a Inkové z kukuřice. Staří Vikingové, ale i Slované znali medovinu z kvašeného medu. Pivo vařili již staří Babylóna před 7 - 8 tisíci lety. Postupně se velmi rozšířilo v Egyptě a západních částech Římského impéria. Také staří Čechové znali pivo velmi dobře.
Kvašením lze vyrobit roztok, kde je obsah alkoholu maximálně 12 - 13% . V 10. století vynalezli Arabové proces destilace a od té doby máme k dispozici silnější vína a tvrdý alkohol. Nejvyšší možné koncentrace alkoholu jsou kolem 95%. Takovýto alkohol se používá pouze k lékařským účelům. Nejvyšší koncentrace konzumního alkoholu bývá většinou kolem 40%.

Obecné poznámky:

Alkohol se stal nejrozšířenější tvrdou drogou na celém světe. Pokusy o zákaz volného prodeje alkoholických nápojů tzv. prohibice (např. dvacátá léta v USA a osmdesátá léta v SSSR) nevedly k uspokojivým výsledkům, proto se od nich upustilo. Vztah většiny lidí k alkoholu lze nazvat konzumací, tj. užíváním v přiměřeném množství a při vhodných příležitostech - např. sklenice piva po obědě. Avšak nadužívání tzv. abuzus je pro organismus rizikový stejně jako jakákoli jiná tvrdá droga.

•Alkohol , obdobně jako ostatní drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat
alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému. Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy.

•Riziko ohrožení se zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu.

• Společnost děti a mladistvé před alkoholem chrání zákonem. Věková hranice pro podávání alkoholických nápojů je v Čechách 18 let, ale např. v USA a Japonsku 21 let.

• Bezpečná denní dávka pro zdravého dospělého člověka na den je 1/2 l piva nebo 2 dl vína nebo 1/2 dl destilátu.

Bezprostřední účinky:

Viditelné příznaky (v závislosti na stoupající hladině alkoholu v krvi, zhruba od 0,4 do 4,0 promile) pocit uvolnění příjemna změna nálady zhoršený úsudek a zhoršená schopnost rozhodování pocity tepla, euforie oslabení zábran, zhoršené sebeovládání, zhoršená pohybová souhra vzrušení povídavost, ukvapené impulzívní jednání, vrávoravá chůze výrazná opilost nezřetelná výslovnost, dvojité vidění, poruchy paměti, ospalost možnost bezvědomí nereaguje na zevní podněty, ohrožení vdechnutím zvratků hluboké bezvědomí riziko zástavy dechu a zadušení .
Nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání (zde nadužívání):
• jaterní nemoci
• nemoci trávicího systému
• vysoký krevní tlak
• nemoci periférních nervů ,duševní poruchy (např. delirium tremens)
• zvýšený výskyt zhoubných nádorů

Hlavni rizika:

• častější úrazy
• dopravní nehody
• zvýšený výskyt tělesných nemocí
• vznik alkoholické psychózy

Po dlouholetém nadužívání alkoholických nápojů vznikají tzv. alkoholické psychózy:
Delirium tremens bývá nejčastěji. Nemocný se třese, bojí, je dezorientovaný. Má zrakové a pocitové halucinace - např. odhání hmyz, který po něm leze a napadá ho.
Korsakovova psychóza. Nemocny ztrácí krátkodobou paměť. Tím pádem je dezorientován místem, časem a situací. Vymyslí si a svým smyšlenkám věří. Jelikož si nepamatuje, co řekl, jeho výmysly se rychle obměňují.
Alkoholická halucinace. Nemocny má sluchové a zrakové halucinace provázené velkou úzkostí.

Návykovost:

Při nadužívání alkoholu vzniká fyzická i psychická závislost, u dospělého jedince se vyvíjí zhruba 10 let. Vývojová stadia závislosti na alkoholu

1. stadium

• jedinec si sám ordinuje alkohol, aby potlačil nepříjemné psychické stavy nebo aby dosáhl dobré nálady, uklidnil se a povzbudil
• většinou pije jen ve společnosti
• opijí se zřídka
• tolerance organismu na alkohol se začíná zvyšovat

2. stadium

• jedinec přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů ke koncentrovanějším
• alkohol je dobře snášen
• stavy opilosti se stávají běžnými
• k psychické závislosti se začíná přidružovat fyzická
• snižuje se schopnost pití ovládat a zastavit

3. stadium

• tolerance organismu vůči množství alkoholu v krvi je stale dobra
• objevuji seporuchy paměti (tzv. okna)
• při nedostatku drogy se objevuji abstinenční
příznaky
• jedinec pije už také v soukromí a na pracovišti
• začínají se stupňovat
sociální konflikty a problémy spojené s pitím (alkoholici mají problémy proto,
že pijí, nikoli proto pijí, že mají problémy)
• výrazně se zhoršuje fyzické zdraví

4. stadium

• tolerance organismu se snižuje, k opilosti stačí jen malé množství alkoholu
• jedinec je téměř stále opilý
• poruchy paměti se objevují častěji
• osobní a sociální devastace je stále zjevnější
• objevují se alkoholické psychózy
Závislých v tomto stadiu je na celém světe asi 1%. Avšak rizikové pití vedoucí k poškozovaní organismu je ve vyspělých zemích mnohonásobně vyšší (uvádí se až 40% dospělé populace) .

Sociální důsledky alkoholového nadužívání:

• rozbité nebo problémové rodiny s negativním dopadem na děti
• dopravní nehody
• snížená pracovní výkonnost
• zvýšená kriminalita
• vysoké náklady na léčení při častějších úrazech, jaterních, ledvinových a jiných onemocněních
• předčasná invalidita popř. smrt
Postoj naší společnosti k alkoholu je v současné době velmi liberální. Často se lze setkat s tvrzením, že nenormální je ten, který nepije, a ne ten, který se alkoholové subkultuře přizpůsobuje.

Hodnocení referátu Alkohol

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. leden 2008
  9 607×
  833 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Alkohol