Chemické pojmy

6, 023. 1023- Avogardova konstanta. 1 mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu uhlíku 12C. Velikost tohoto čísla je určena právě Avogardovou konstantou ( NA )

Aktivní uhlí- má velký povrch a je schopno na něm zachycovat plyny, páry a barviva. Tento jev se nazývá adsorpce. Aktivní uhlí se používá do filtrů ochranných masek, v cukrovarech při čištění roztoku cukru, jako lék při průjmových onemocněních.

Alkalické kovy- např. lithium, sodík, draslík. Tyto kovy jsou velice nestálé, ochotně reagují se sloučeninami vzduchu. Proto se uchovávají v kapalinách, jež přístupu vzduchu zabraňují. Tvoří mnoho sloučenin důležitých pro život.

Brom a jod- mají podobné vlastnosti jako chlor. Tyto prvky mají společný název halogeny. Brom- červenohnědá kapalina, vyskytuje se ve sloučeninách společně s chlorem. Jod- tmavě fialová, krystalická látka, patří mezi biogenní prvky, protože je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy.

Bronz a ocel- bronz- slitina mědi s cínem. Lépe se slévá než čistá měď a je tvrdší. Ocel- slitina železa a jiných kovů. Jsou pevnější, pružnější a odolnější proti vnějším vlivům.

Cín- stříbro lesklý kov, snadno tavitelný, na vzduchu stálý. Jeho povlak se uplatňuje jako ochrana proti korozi. Vyrábějí se z něj slitiny jako bronz a pájka.
Co je chemie- je to přírodní věda, která se zabývá stavbou látek a jejich vlastností.

Částicové složení atomů- atom se skládá z protonů- je částice s nejmenším kladným nábojem, z neutronů- je částice bez elektrického náboje a z elektronů- je částice s nejmenším záporným elektrickým nábojem.

Čištění vody- V čistírnách se nejprve zbavují větších nečistot usazováním a potom následuje chemické čištění působením chemických látek a biologické čištění. Při biologickém čištění se k odstranění nečistot využívá činnosti zdravotně nezávadných mikroorganizmů a kyslíku. Tento děj je podobný samočištění vody v řece.

Dělící metody- usazování, odstřeďování, filtrace, krystalizace, destilace, sublimace, extrakce, chromatografie.

Destilace- při destilaci se k oddělování složek směsí využívá jejich různé teploty varu. Destilace je často používanou metodou v laboratořích i v průmyslu.

Difúze- je samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé.

Druhy chemických vazeb- vazba nepolární- vazba mezi atomy téhož prvku, tedy mezi atomy o stejné elektronegativitě. Vazba polární- vazba atomů s rozdílnou elektronegativitou. Vazba iontová- vzniká, jestliže se elektronegativita vázaných atomů liší o více než 1, 7.

Elektronegativita- atomy jednotlivých prvků mají různou schopnost poutat k sobě elektrony tvořící chemickou vazbu. Tuto schopnost atomu prvku přitahovat elektrony chemické vazby vyjadřuje číselně elektronegativita.

Extrakce a chromatografie- extrakce- - dělící metoda. Požadovaná složka se ze směsi uvolňuje vhodným rozpouštědlem. Chromatografie- taky dělící metoda. Při chromatografickém oddělování složek je směs rozpouštědlem pozvolna unášena po vrstvě papíru nebo jiného materiálu.

Fosfor- v přírodě se vyskytuje pouze vázaný ve sloučeninách. Bílý fosfor- je mimořádně jedovatá, samozápalná, velice reaktivní pevná látka. Uchovává se pod vodou. Je to zvláště nebezpečný jed. Červený fosfor- není samozápalný ani jedovatý. Je méně reaktivní než fosfor bílý. Používá se k výrobě zápalek.

Germanium- je v přírodě pouze vázaný ve sloučeninách. Je to křehká, krystalická, tmavě šedá látka, která se používala v polovodičové technice.

Hliník- stříbrolesklý kov s malou hustotou. Je to dobrý vodič elektrického proudu, stálý na vzduchu. Zhotovují se z něj nejrůznější odlehčené konstrukce, elektrické vodiče a lehké slitiny např. dural.

Hořčík- šedobílý kov. Má malou hustotu, je hořlavý a na vzduchu málo stálý. Je součástí slitin (např. duralu Al + Mg).

Hoření a plamen- hoření- je chemický děj, při kterém vzniká teplo, světlo a látky jiných vlastností, než má hořící látka. Plamen- je sloupec hořících, většinou plynných látek.

Hydrosféra- je to veškerý prostor, který zaujímá voda. Zahrnuje oceány, moře, vodu na povrchu Země (tekoucí, stojatou i ve formě ledu a sněhu) a vodu podzemní.

Chemická vazba- jsou to soudržné síly mezi atomy v molekulách a v krystalech.
Chemická vazba vzniká tak, že valenční elektrony atomu tvoří s valenčním elektronem dalšího atomu společný elektronový pár.

Chlor- je velmi jedovatý, leptá sliznice. Je žlutozelený, nepříjemně zapáchající plyn. Jeho hustota je asi 2, 5krát větší než hustota vzduchu. Ve volném stavu tvoří chlor podobně jako kyslík, dusík a vodík dvouatomové molekuly. Je poněkud rozpustný ve vodě a ničí v ní bakterie a choroboplodné zárodky. Využívá se proto k dezinfekci pitné vody a vody plaveckých bazénů.

Chlorovodík- je to bezbarvý plyn, který spolu se vzdušnou vlhkostí tvoří mlhu. Vodík + chlor = chlorovodík.

Izobary- jsou čáry, které na mapě spojují místa se stejným tlakem vzduchu na Zemi.

Izotopy- jsou atomy téhož chemického prvku, které mají stejný počet protonů, ale liší se počtem neutronů v jádře atomu.

Kationt a aniont- kationt- je částice, která má méně elektronů než protonů. Její náboj je tedy kladný. Aniont- je částice, která má více elektronů než protonů. Její náboj je tedy záporný.

Koroze- jsou to pomalé změny probíhající na povrchu kovů vlivem vnějších podmínek. Působí velké škody.

Kovy- se vyznačují elektrickou a tepelnou vodivostí a na očištěném povrchu kovovým leskem. Dají se dobře opracovávat (jsou kujné a tažné). Proto již na začátku civilizace lidé kovy využívali.

Křemík- je to polokov. Vyskytuje se v přírodě pouze vázaný ve sloučeninách. Používá se např. v hutnictví k výrobě slitin. Po přečištění surového křemíku se velmi čistý křemík používá při výrobě polovodičů, slunečních baterií a dalších elektrotechnických zařízení.

Látková koncentrace- používá se při výpočtech složení roztoků. Značka je c a je vyjádřena podílem látkového množství látky a objemem roztoku c= n/V. Značka je mol/dm3. Čím je větší koncentrace, tím větší látkové množství rozpuštěné látka roztok obsahuje.

Látkové množství- udává počet částic (atomů, molekul, iontů) v soustavě. Značka veličina je n. Jednotkou látkového množství je mol a má značku rovněž mol.

M. V. Lomonosov- (1711- 1765). Ruský vědec, formuloval zákon zachování hmotnosti.

Měď- červenohnědý kov. Má velkou hustotu a je na vzduchu stálý. Patří mezi nejlepší vodiče elektrického proudu a tepla. Používá se při výrobě elektrických vodičů, chladičů a varných nádob. Je základní složkou významných slitin (mosaz Cu + Zn, bronz Cu + Sn).

Molární hmotnost- je to podíl chemické látky a jejího látkového množství. M= m/n. Jednotka molární hmotnosti je g/mol. Je důležitou charakteristikou chemických prvků i sloučenin.

Molární objem- při změnách skupenství zůstávají látková množství a hmotnost látek zachovány a mění se jejich objem. Za normálních podmínek zaujímají plynné látky o látkovém množství 1 mol přibližně stejný objem 22, 4 dm3.

Nekovy- jsou prvky, které nemají vlastnosti kovů nebo jen některé z nich. Nemají kovový vzhled, nevedou teplo a elektrický proud. Patří k nim asi 20 prvků.
Nejvýznamnější nekovy jsou např. kyslík, dusík, vodík, chlor, uhlík, síra, fosfor.

Nukleonové číslo- udává počet protonů a neutronů v jádře atomů. (z latinského nucleus, tj. jádro)

Nuklid- jsou to chemické látky složené z atomů se stejným protonovým a stejným nukleonovým číslem.

Oběh vody v přírodě- Voda se v přírodě vyskytuje ve všech třech skupenstvích. Na povrchu Země v oceánech, mořích, řekách, jezerech, rybnících a jinde se voda odpařuje. V ovzduší vznikají oblaky a následující déšť navrací vodu na pevnou zemi.
Energii potřebnou pro oběh vody poskytuje sluneční záření.

Olovo- šedobílý, měkký, snadno tavitelný kov. Je součásti akumulátorů, sloučenin přidávaných do benzinu pro automobily, slitin a barev. Rozpustné sloučeniny olova jsou jedovaté.

Pájka a dural- pájka- slitina olova a cínu. Mají menší teplotu tání než oba čisté kovy. Dural- slitina hliníku, hořčíku a dalších kovů. Má větší tvrdost a pevnost než čistý hliník.

Periodický zákon- vlastnosti prvků jsou periodicky závislé na protonovém čísle jejich atomů. Formuloval ho Mendělejev.
Pevné skupenství- jsou v něm částice těsně u sebe a obvykle jsou uspořádány pravidelně. Pevné látky jsou obtížně stlačitelné a udržují si svůj tvar.

Plynné skupenství- částice se v něm volně pohybují, protože jsou mezi nimi dosti velké vzdálenosti, působí přitažlivé síly mezi nimi jen při náhodných srážkách. Plynné látky jsou dobře stlačitelné a nemají vlastní tvar.

Polokovy- mají některé vlastnosti kovů a nekovů. Většinou jsou křehké a nejsou kujné. Mají velice malou elektrickou vodivost, ta se zvětšuje zahřáním nebo příměsí jiného prvku. Používají se na výrobu polovodičů a dalších elektronických součástek. Patří mezi ně např. křemík a germanium. Tvoří malou část chemických prvků.
Příprava vodíku- vodík připravíme reakcí kyselinou chlorovodíkovou se zinkem.

Rtuť- kapalný, stříbrolesklý kov o velké hustotě. Je odolný proti vnějším vlivům. Používá se do teploměrů, některých fyzikálních přístrojů a v zubním lékařství společně s práškovým stříbrem jako tzv. amalgam. Sloučeniny rtuti se využívají v chemickém průmyslu. Její rozpustné sloučeniny patří mezi nebezpečné jedy.

Síra- je pevná, křehká látka a vyskytuje se v několika formách. V krystalech ji tvoří osmiatomové molekuly S8. Byla známa již ve středověku. Při těžbě síry se využívá její malé teploty tání. Nachází se na Zemi v poměrně velkých ložiskách jako volný prvek a vázaná ve sloučeninách.

Složení vzduchu- Základními složkami vzduch je kyslík a dusík. Z celkového objemu vzduchu je 21 % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % jiných plynných látek. Jsou to především vzácné plyny (např. neon, argon) a oxid uhličitý.

Smog- je směs mlhy, prachu a kouřových zplodin.

Srovnání reaktivit draslíku a sodíku- polokovy jsou reaktivní a proto draslík je reaktivnější- uvolňuje více tepla a hoří.
Stříbro- stříbrolesklý, na vzduchu stálý kov. Je nejlepším vodičem elektrického proudu. Uplatňuje se při výrobě elektrických kontaktů a šperků, je vázáno ve sloučeninách pro výrobu fotomateriálů.

Teplotní inverze- vzniká, když teplota s rostoucí nadmořskou výškou stoupá.

Typy hasících přístrojů- sněhový a pěnový.

Valenční elektrony- jsou to elektrony s nejvyšší energií. Mají základní význam pro vlastnosti atomů prvků.

Vlastnosti uhlíku- v přírodě se vyskytuje jako diamant a grafit. Je obsažen ve všech druzích uhlí, je vázán v tělech organismů, v ropě, v zemním plynu. Po vodíku tvoří nejvíce sloučenin. K uměle vyrobeným formám uhlí patří saze, koks a aktivní uhlí.

Zinek- šedobílý kov, snadno tavitelný, na vzduchu stálý. Využívá se jako povrchová ochrana železa proti korozi, k výrobě baterií a slitin např. mosazi.

Zlato- žlutý, lesklý, kujný, na vzduchu stálý kov. Má velkou hustotu a velkou elektrickou vodivost. Vyrábějí se z něj šperky a elektrotechnické součástky, uplatňuje se v zubním lékařství.

Železo- stříbrolesklý, pevný, magnetický kov. Na vzduchu je málo odolný a podléhá korozi. Je základní složkou oceli, ze které se vyrábějí stroje, nářadí, různé konstrukce a jiné výrobky.

Hodnocení referátu Chemické pojmy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  3. červenec 2007
  9 251×
  1646 slov

Komentáře k referátu Chemické pojmy