Borovský, Karel Havlíček - Křest sv. Vladimíra

Literární kritika je součást litaratury. V antice se projevovala jako reflexe a reakce na díla, často přímo v ději. Ve středověku byla chápána jako výklad filosofických a náboženských textů. V humanismu se objevily první náznaky vědeckého bádání a polemiky (J.Blahoslav:Filipika proti musomusům). V době klasicismu se objevuje „salónová kritika“ ale pouze u vyšších vrstev – jsou to eseje, satiry a parodie. V osvícenství je součástí kritiky i kritika sociální (Voltaire,Diderot). V 18. století je kritika založena na vědeckých postupech, autoři si často kritizují díla navzájem. V 19. století se kritika stává samostatným literárním i publicistickým útvarem – recenze, referát, kritická studie, polemika a kritický esej.

Obsah

Námět Havlíček převzal z nestorova Letopisu ruského, jedné z nejstarších slovanských literárních památek. Jedná se o satiru ostře zaměřenou proti absolustické moci – panovníkovi a církvi, ale také proti soudnictví. Na první pohled vypadá Havlíčkův text jako parodie původního rukopisu, ale objevuje se zde ostrá kritika tehdejší rakouské monarchie a absolutismu. Křest sv. Vladimíra se skládá z 10 zpěvů, Havlíček jej pravděpodobně nestihl dokončit, nebo se zbývající část nedochovala. Slovanský bůh hromu a blesku Perun se vzbouří proti caru Vladimírovi a nechce zahřmět na carův svátek. Car ho nechá soudit, ale obyčejný soud si neví rady (nenajde žádný paragraf, podle kterého by mohl boha soudit). Car pošle Peruna před vojenský soud. Ten rozhodne, že jej utopí v Dněpru. Společně s ním odsoudí i jakéhosi žurnalistu (autor). Poddaní však po Perunově smrti odmítli platit daně, protože se nemají ke komu modlit. Nemohou tak prokazovat svoji poslušnost a zbožnost, což církvi nevyhovuje. Proto k carovi přichází delegáti všech církví. Na prázdné místo je vyhlášen konkurz. Skladba končí zpěvem popisujícím rozhodující bitvu mezi jednotlivými cirkvemi a závěrečné Vladimírovo pokřtění. Další kritici: khborovský: kapitola o kritice, fxšalda: časopis šaldův zápisník, Mácha snivec a buřič, v.černý: časopis kritický měsíčník, o českém baroku, anovák: kritika literární, jmukařovský: máchův máj (strukturalismus), j.durych: cesta umění, naděje katolictví v českých zemích (katolická kritika), marxistická k: z.nejedlý: stati o Jiráskovi, o němcové, jfučík: božena němcová bojující, nemarxistická k: kteige: surrealismus proti proudu, m.jungmann: objevení tróje. Současní kritici: j.pelc, j.lukeš.

Autor

Klasik české básnické satiry, musel odejít z kněžského semináře, protože se bouřil proti kasárenskému způsobu života. Pochopil, že Kollárův všeslovanský sen je iluzí za carského absolutismu. Svou krátkou činnost zaměřil Havlíček proti všemu, co lid ohlupuje a udržuje v područí: církev, policie, státní moc.Ve vyhnanství v Tyrolsku vytvořil své největší satirické skladby.

Hodnocení čtenářského deníku Borovský, Karel Havlíček - Křest sv. Vladimíra

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. květen 2008
  5 504×
  405 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Borovský, Karel Havlíček - Křest sv. Vladimíra