Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích v severovýchodních Čechách jako syn venkovského lékaře. Dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší,kde měl otec od roku 1890 lékařskou praxi. Gymnázium studoval v Hradci Králové (1901-1905), v Brně a dále v Praze,kam se rodiče přestěhovali roku 1907.Od roku 1909 studoval na filozofické fakultě v Praze. Po vysokoškolských studiích se stal novinářem a psal zejména pro Lidové noviny. Hodně cestoval (Německo, Anglie, Francie a Španělsko) zvláště se svým bratrem Josefem, který na konci okupace zemřel v koncentračním táboře. Karel Čapek zemřel už o Vánocích v roce 1938. Ke konci života byl často napadán reakční částí české buržoazie, a to hlavně proto, že se postavil proto fašismu.
Kromě díla „Bílá nemoc“ napsal také díla „Válka s mloky“,
„Povídky z jedné a druhé kapsy“, „Dášenka“ a mnoho dalších.
Bílá nemoc je hra o třech dějstvích,kterou Karel Čapek napsal v předvečer 2. světové války Reagoval v ní a varoval před nebezpečím, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo, což si tehdy ne každý uvědomoval. Byla uvedena na scénu roku 1937.Světem obcházel hrozivý přízrak, fašismus.
Země, kde se děj Bílé nemoci odehrává, zčásti připomíná tehdejší Německo nebo Itálii, Španělsko nebo i jiné státy. Vše je navíc psáno srozumitelným jazykem a typicky čapkovským způsobem.
Děj zavádí čtenáře do blíže neurčené země, kde stejně jako na celém světě propuká tzv. Bílá nemoc. Jde o jistý druh lepry pocházející z Číny a podle toho také oficiálně nazývané Čengova nemoc. Příznaky nakažených jsou podobné jako u jiných malomocných – tvorba otevřených, zapáchajících ran, odpadávání kusů masa a jistá smrt. Prvotním příznakem je bílá, tvrdá skvrna někde na těle nemocného. Choroba napadá pouze lidi ve věku okolo padesáti let.
Samotný děj je následující:Na státní Lilienthalovo kroniku přichází za ředitelem kroniky Dvorním radou doktor Galén s prosbou, zda by zde nemohl léčit Bílou nemoc. I přes jisté pochyby mu Dvorní rada vyhovuje, ale k dispozici mu dá pouze nejhorší a již takřka nevyléčitelné případy na pokoji číslo 13. O to větší je překvapení všech na klinice, když začne mít léčba doktora Galéna úspěchy. Na,v této chvíli, světoznámou kliniku přichází na prohlídku také vůdce země, neohrožený Maršál. Po jeho návštěvě žádá Dvorní rada Galéna o recept na jeho lék, ten mu jej však nechce vydat a hloučku novinářů řekne, že jej vydá jen těm zemím, které budou ochotny uzavřít světový mír. Za svůj požadavek je doktor Galén z kliniky okamžitě vypovězen a začíná na svoje náklady léčit pouze chudé, protože dle jeho přesvědčení jen chudí nemají moc, aby mohli zastavit války.
Zlom nastává ve chvíli, kdy Bílou nemocí onemocní také majitel továrny na zbraně baron Krug. Nejdříve se pokusí doktora Galéna přelstít a žádá o pomoc převlečený za chudáka, když však jej Galén pozná, pokouší se jej získat penězi. Ten je však odmítá a sděluje baronovi, že jej bude léčit pouze v případě, že zastaví zbrojení. Baron Krug jde skutečnost, že chce zastavit zbrojení, předložit Maršálovy, ten ji však kategoricky a naprosto nelidsky zamítá a nechává si zavolat doktora Galéna. Ten je však neústupný a proto je následně zatčen, neboť jeho význam klesá ve chvíli, kdy přichází zpráva o tom, že se baron zastřelil. Situace se již pro Galéna zdá být bezvýchodná, zvláště poté, co Maršálova vojska zahájí útok na sousední malou zemi. Náhle je však znovu předvolán před Maršála, protože ten na sobě při projevu k davům objevuje příznak Bílé nemoci a následně je svou dcerou a synem barona Kruga přemluven k vyhlášení míru.
Když však Dr. Galén spěchá s lékem k maršálovy, musí projít také zfanatizovaným davem provolávajícím slávu Maršálovy. Doktor Galén protestuje proti výkřikům jako: „Ať žije válka!“ a následně je davem prohlášen za zrádce, ušlapán a léky pro Maršála rozdupány.
Doktor Galén - Jeho hlavním rysem je laskavost a šlechetná obětavost. Často vypadá trochu bezbranně a naivně,proto se mu říká také doktor „Dětina“. Prokazuje však neobyčejnou charakterovou pevnost a statečnost, která vrcholí ve střetu s Maršálem.
Baron Krüg, maršál - touží oba po moci, nadvládě, jsou bezohlední, nelidští a zbabělí, jsou posedlí vírou ve spasení
Hlavní myšlenka díla: varování před nebezpečím fašismu, projevuje se konflikt demokracie a diktatury. Konflikt jedince a společnosti.
27. září 2007
44 729×
714 slov
