Choderlos de Laclos, Pierre-Amboise - Nebezpečné známosti

V roce 1782 vydal pan Pierre-Amboise Choderlos de Laclos román Nebezpečné známosti ( V originále : Les liaisons dangereuses). Tento až do té chvíle nepříliš významný dělostřelecký důstojník ( v době smrti – generál ) pravděpodobně žárlil na aristoktatickou smetánku, která postupovala v armádním žebříčku rychleji než on. Proto se asi rozhodl , že napíše román, který by měl čtenáře pobavit, ale zároveň podat kritický obraz tehdejších mravů tamní šlechty. Tento román vyvolal v době svého vzniku neobvykle bouřlivé reakce a ještě v témže roce se dočkal několika vydání. V dnešní době již tato kniha není tak známá jako v období francouzské revoluce, ale již se dočkala čtyř filmových ztvárnění. Nebezpečné známosti jsou psány ve formě dopisů mezi vikomtem de Valmontem, markýzou de Merteuil, Cecílií Volangesovou, rytířem Dancenym a dalšími, již ne tak důležitými postavami. Hlavní postavou je zcela napochybně markýza de Merteuil, protože je to právě ona, kdo jedná za pomoci pana de Valmont zatím, co ostatní postavy jsou jen figurky, které společně s ním ovládá. Tato zcelá zkažená osoba, ovládající svou fyziognomii (ovládá své myšlení a dává najevo jen to, co se jí hodí), je nesmírně vypočítavá, zákeřná a nebezpečná, leč je až do poslední chvíle společností pokládána za ctihodnou dámu. Ke konci příběhu pan de Valomont padne v souboji s rytířem Dancenym, ale těsně před smrtí mu stihne předat všechnu svou korespondenci. Ta paní de Merteuil kompromituje ve společnosti natolik, že prohraje svůj soud, přijde o všechen majetek a navíc vlivem zákeřné nemoci přijde o oko. Takto zdrcena odjíždí neznámo kam s ukradenými penězi a šperky. V knize figurují také postavy, jenž markýze věří a na to také doplatí. Jsou to Cecílie Volangesová a rytíř Danceny. Cecílie je mladá, krásná, ale nezkušená dívka, která paní de Merteuil důvěřuje. Ani si neuvědomuje, že si s ním markýza jen hraje a že přesvědčuje vikomta, aby ji svedl. Rytíř Danceny je obdobou Cecílie v mužské podobě. Je taktéž nezkušený, ale zapříčiní, že se do něj Cecílie zamiluje, její matka se to dozví (samozřejmě od paní de Merteuil) a odjíždí s ní na vekov, kde je střežena před vlivem Dancenyho. To je příležitost pro vikomta…. Pan vikomt de Valmont je aristokratickým prostopášníkem, který nedbá na city, ale spíše jich využívá ve svůj prospěch. Je mu potěšením, když se mu podaří ženu svést a následně kompromitovat ve společnosti, či jinak zničit. Byl ale ovládán paní de Mereuil. Ale ani svůdce tohoto kalibru není nezničitelný…. Podařilo se mu svést stovky žen, dokonce i mladou Volangesovou, ale jednou se také zamiloval. Tou nešťastnou byla paní de Tourvel. Vikomt ji uháněl těmi nejtvrdšími metodami až ji po třech měsících, když už byla úplně povolná, dal na vybranou mezi jeho štěstím a jeho smrtí. Paní de Tourvel si vybrala špatně. Když ji potom vikomt odvrhnul uchýlila se do kláštera, kde podlehla neznámé chorobě. Celou dobu jde o to, že vikomt s markýzou kazí ostatním lidem život, ale nakonec se jim to vše vrátí i s úroky. Příběh končí víceméně tragicky, neboť pan de Valmont a paní de Tourvel zemřou, Cecílie Volangesová skončí v klášteře a rytíř Danceny se odstěhuje někam daleko. Ve všech dopisech je užíván velmi kultivovaný jazyk. Kniha Nebezpečné známosti není nezáživnou kritikou aristokracie, ale románem, který dokáže čtenáře vtáhnout do děje tak, že i já jsem ke konci hltal jednu stránku za druhou, fandil některé z postav a jako divák v kině se zaujetím sledoval, jak postavy jednají.

Hodnocení čtenářského deníku Choderlos de Laclos, Pierre-Amboise - Nebezpečné známosti

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. březen 2008
  2 684×
  560 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Choderlos de Laclos, Pierre-Amboise - Nebezpečné známosti

Milena
Právě jsem Nebezpečné známosti dočetla poté, co jsem si nikdy nenechala ujít filmovou verzi s J. Malkowichem v roli vikomnta de Valmont. Považuji filmové zpracování románu S. Frearsem za jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla. Ráda jsem si přečetla Vaše "zamyšlení" nad románem, i já jsem kromě vykreslení charakteru postav, obdivovala především kultivovaný a zároveň duchaplný jazyk a styl jakým byl román napsán. Přeji hezké vánoce