Je to kniha psaná v dopisech, děj se odehrává ve Francii roku 17**. Je to intrikách v aristikracii.Hlavími hrdiny je vikomt de Valmont a markýza de Merteuil. Jsou to bývalí milenci, kteří si užívají, mají spoustu milenců a hrají si hru s lidskými osudy. Zatímco markýza má ve společnosti, a na to velmi dbá, pozici čestné vdovy a ženy vysokých morálních kvalit, vikomt je vyhlášený tím, jak ženám ničí životy. Markýza se potřebuje pomstít muži, který ji opustil – Gercourt Tento muž si má brát mladou slečnu de Volanges, která právě vyšla z kláštera. Velice si potrpí na tom, aby jeho žena ještě nebyla deflorována a právě proto si markýza usmyslí, že jí musí připravit o panenství, resp. Ne ona, ale někdo jiný, třeba vikomt…. Ten zprvu odmítne, neboť on hraje vyšší hru a tohle je pro něj příliš snadné. Sám si dá težší úkol, za jehož splnění ho čeká noc s markýzou. A to je úkol nelehký, dostat presidentovou de Tourvel, která je vdaná a velice zbožná. Žena, která chce mít svůj duševní klid, je velice morální a nikdy by nepodvedla svého muže. Zatímco vikomt jede za svou tetou Paní de Rosemonde, aby tam uskutečnil hon na Presidentovou de Tourvel, markýza zatím rozdmýchá oheň lásky mezi slečnou de Volanges a rytířem Dancenym, který učí mladou Volangesovou hře na harfu. Mezitím se vikomt marně pokouší, presidentová ho už začíná milovat, ale ví, že si to nesmí dovolit, ale donutí ho, aby jako projev lásky k ní odjel zpět do Paříže, sama mu pak později, když přijede podruhé, nabídne „přátelství“. Mezitím se pro lepší podmínky „hry“ stala markýza důvěrkyní mladé volangesové a chce z ní udělat svou žačku a vikomt se stává důvěrníkem dancenyho. Jelikož se Danceny k ničemu nemá, usmyslí si, že potřebuje překážku a tak markýza, jež je důvěrkyní i paní de Volanges, vyzradí matce o dceřině vztahu k Dancenymu a ta je poslána k paní de Rosemonde. Vikomt tam jede sní, aby jí mohl předávat dopisy. Též se rozhodne, že kdyby se tam Danceny nějak nedostal, že ji defloruje sám, neboť nyní už měl důvod k tomu to udělat. Protože Presidentová si de Tourvel si dopisuje s paní de volanges, která jí stále píše pravdu o vikomtovi a varuje ji před ním. To vikomta velice naštve… Díky „fíglu“ s klíčem, který provedl s Cecile de volanges, aby se k ní údajně mohl dostávat Danceny , využije a defloruje ji. (Nejdřív to tedy myslel upřímně, ale Danceny se nějak nedostavoval). Nešťastná Cecile, která to pochopitelně nemůže nikomu říct si promluví se svou důvěrnicí – markýzou, která jí v podtatě porádí, ať s vikomtem spí a hlavně ať už netruchlí a nedělá před matkou, že stále myslí ny Dancenyho. Tak Cecile obcuje s Vikomtem, zatímco stále miluje dancenyho – myslí si, že to manžela potěší, když už bude „dobrá“ a nakonec z toho otěhotní a bude muset na potrat – tajně. Její osud končí v klášteře, ale to až nakonec, po tragické smrti vikomta a presidentové. Markýza, co pustila svého někdejšího milence, vezme si za nového Dancenyho. Vikomt mezitím dosáhne presidentové a je do ní skutečně zamilován. Ale ješitnost, která se objeví, když se mu markýza vysmívá, že se opravdu zamiloval, tvrdě se s ní rozejde odporným dopisem, který za každým argumentem zakončuje „je to mimo mou kontrolu“. Je z toho strašně neštasný, ale ješitnost je ješitnost a tak chce tu noc s markýzou, markýza odmítne. Vyhlásí si válku. Vikomt jí odvelí Dancenyho zpět za Cecile a Markýza zuří a tak vyzradí Dancenymu, že vikomt byl milencem Cecile. Vyzvou se na souboj, kde je vikomt zraněn a umírá. Při své smrti se udobří s Dancenym, když usoudí, že oba jsou loutky markýzy a dá mu ony inkriminované pikantní dopisy.A zamře. Několik hodin poté zemře i presidentová de Tourvel. Ona se totiž po tom strašném dopise v uchýlí do kláštera, kde umírá. Začne strašně „psychatět“ a má strašné záchvaty. Nakonec se dovídá o smrti vikomta a zemře. Dopisy jsou zveřejněny a markýza je vypískána ze společnosti,. Ještě ke všemu dostává neštovice a je zhyzděna a přichází o jedno oko. Zbankrotuje a musí prchat s ukradenými diamanty někam z Francie.
Zpočátky jsou dopisy mezi vikomtem přátelské, časem se začnou kritizovat a už nejsou takoví komplici – nakonec to končí totální rivalitou a válkou.
Cecile a Danceny jsou zde vykresleni jako mladí a nezkušení, nesmělí jedinci, kteří se milují čistou láskou. Markýza je strašná „svině“ s dobrou pověstí. Je to revolta proti postavení žen ve společnosti, ukazuje, že má nad muže a že je dokáže zničit. Vikomt též není svatá duše, jeho hlavní chybou je ona ješitnost, ale na konci je jakoby ospravedlněn, nepadá na něj takový stín viny, jaký by se očekával. Presidentová je typická „rousseauovská kráska“, přecitlivělá, mravná měšťanka.
V díle jsou úchvatným způsobem vykresleny jednotlivé osobnosti, jejichž povaha se rýsuje ve stylu, kterým píšou. Baudelair řekl, že tato kniha „pálí jako led.
8. červenec 2007
4 181×
808 slov
