Drda, Jan - Němá barikáda

V létech 1945-1948 je možno psát o současnosti, ale chybí odpovídající forma i obsah. Toto období je poznamenáno hledáním, současně trvá zpracování válečných prožitků. V letech 1948-1955 vzniká budovatelský román. Próza je poznamenána režimem, hrdinové jsou dělníci a funkcionáři, záporňáci jsou intelektuálové a špióni. V letech 1955-1969 se díky politickému uvolnění objevuje množství uměleckých proudů a individualit (surrealismus, knihy vzpomínek). V letech 1970-1989 probíhají normalizační snahy udržet umělce na uzdě. Autoři, pokud chtěli tvořit, museli přistoupit na požadavky vlády (neoriginální, úniková témata). Próza po roce 1989 má demokratický ráz.

Obsah

Lidé z města i vekvova, dělnící, horníci, úředník, učitel, žijí po šest let okupace nenápadně, jsou vojáky bez stejnokroje, nemají zbraně, ale mají odhodlaní bojovat za svobodu porobené vlasti, zůčtovat si s fašisty.

Takový je Sláva Mach v povidce Třetí fronta. První frontu poznal v šestatřicátém ve španělsku, ta druhá padla bez výstřelu v devětatřicátém na prahu okupace, na třetí frontě stojí Mach v první řadě vzbouřeného davu proti ozbrojené jednotce SS. V povídce Včela ukrývá Havlík tři parašutisty až do chvíle, kdy jejich vysílačku Němci zaměřili. Vojáci objeví anténu, strhnou včelín a nepříčetní od útoku včel vraždí řídícího. Umírající Havlík předsouvá ruku, aby chránil včelí královnu. Vyšší princip je přezdívka komicky neobratného a nevzhledného profesora gymnásia. Při hodině latiny vstoupí do třídy ředitel a vyvolá na chodbu tři spolužáky Havelku, Moučku a Ryšánka. Jsou zatčeni pro schvalování atentátu na říšského protektota a popraveni. Ve sborovně se sešli profesoři, aby uvedly událost na pravou míru. Kdo půjde do třídy ? Před septimou stojí latinář. Místo odsouzení řekne : " Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem ". V tu chvíli se v očích studentů stává hrdinou.

Hlídač dynamitu, František Milec vynáší ze skladiště třaskavinu a havíři vyhazují na trati vojenské vlaky s municí na frontu. Gestapo se dostalo na stopu a přijíždí Milce zatknout. Ten stačí utéci domů, jeho žena ukryje dynamit v poslední chvíli do pradelního hrnce a zahází špinavým prádlem. Němci oba manžele zběsile bijí. Když se jejich surovost stupňuje, položí Milcová hrnec na rozpálenou plotnu kamen a výbuch všechny zahubí.

Odpor ke zrádcům zachytil autor v povídce Vesnická historie. Udavač chalupník Joudal zavinil smrt třech spoluobčanů. Tajný soud tvoří starosta, štábní Kudrna a četník Souček, kteří ho odsoudí k smrti. V podvečer na zledovatělé silnici mu rozsudek přečte Souček. Vystrašený Joudal sjíždí na kole z kopce, dostává smyk a v pádu se smrtelně zraní. Ráno pečlivě obhlížejí místo tragédie, rozbité kolo svědčí o tom, že šlo o obvyklou zimní nehodu - Po natažené šnůře od patníku k patníku není ani stopy.

Lojza Mrázek a účetní Babánek v povídce Nenávist se zdokonalují na pražských střelnicích ve střelbě. Tlumí v sobě nenávist vůči fašismu a věří, že jednou si opravdu vystřelí. Příležitost dostávají v květnu, kdy bojují na barikádě. Babánek načrtne na strop převržené tramvaje patnáct čárek. Je to oplata za smrt syna, kterého Němci za Heydricha zastřelili.

V povídce Pancéřová pěst se patnáctiletý Pepík Houšek dostává s houfem bojechtivých Pražanů k ukořistěným zbraním a ulehne mezi obránce barikády. Najíždějí německé tanky, jejichž postup mají zastavit tři střelci pancéřových pěstí. Prvnímu selže zbraň a je zastřelen, druhý nezkušený odpaluje opřen o zeď a je roztrhán, třetím střelcem je Pepík. Svým podařeným výstřelem zachraňuje barikádu.

Neobyčejný příběh je zachycen v povídce Zákeřník. Třikrát za sebou od sklepa až po půdu byl prohledán blok, byt od bytu, a přece odkudsi vystřelil zákeřník a zabil děvčátko na ulici. V bytě u staré Němky je objeven ostřelovač Walter. Pražané daly vraha k potrestání Partizánům.

Boj proti nacismu není jen věcí českou. Na pražském mostě stojí tři barikády, hájí je španělák Franta Kroupa, Holanďan a policajt Brůček. Útok německých tanků je odražen, barikády jsou ostřelovány děly, teprve potom jdou Němci bez obav na most, neboť barikáda oněměla. Němá barikáda však není mrtvá, je to pouze lest obránců, kteří čekají na boj zblízka - a jsou úspěšní. Podle této povídky nazval autor celou sbírku NĚMÁ BARIKÁDA. Další autoři do roku 1948: jan drda: němá barikáda, j.fučík: reportáž psaná na oprátce, e.hostovský: případ profesora körnera, cizinec hledá byt. Do roku 1955: jotčenášek: občan brych, romeo julie a tma, kulhavý Orfeus, nfrýd: krabice živých, vneff: sňatky z rozumu, královny nemají nohy. Do roku 1969: laškenázy: ukradený měsíc, alustig: modlitba pro kateřinu horowitzovou, dita saxová, nemilovaná. Do sametové revoluce: bhrabal: ostře sledované vlaky, pábitelé, postřižiny, slavnosti sněženek, v.páral: veletrh splněných přání, katapult, profesionální žena, romeo a Julie 2300, mladý muž a bílá velryba, lfuks: pan theodor mundstock, Splaovač mrtvol, opavel: smrt krásných srnců, jak jsem potkal ryby, pkohout: kde je zakopán pes, katyně, taková láska, rjohn: džínový svět, memento, jškvorecký: zbabělci, tankový prapor, prima sezóna, lvaculík: sekyra, český snář, mkundera: žert, Nesnesitelná lehkost bytí, valčík na rozloučenou. Po revoluci: mviewegh: báječná léta pod psa, výchova dívek v čechách, jkratochvíl: uprostřed nocí zpěv.

Autor

Zahájil svou literární činnost jako novinář, do značné míry pod vlivem Čapka. Původně redaktor Lidových novin se projevuje jako jedinečný vypravěč. Narodil se v Příbrami

Hodnocení čtenářského deníku Drda, Jan - Němá barikáda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. srpen 2008
  5 780×
  824 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Drda, Jan - Němá barikáda