Edgar Allan Poe - Vraždy v ulici Morque

Romantismus:

literární směr a životní postoj, který se objevil ve všech evropských literaturách
vznikl na poč. 19. stol. v Anglii, velmi rychle se rozšířil do zbytku Evropy
vychází z revolučních ideálů – svoboda, rovnost, bratrství
základem je cit, individualita, duše, volnost a svoboda
ve středu pozornosti je nejčastěji jedinec, který se bouří proti celému světu, vzdoruje, touží po úniku do vlastního nitra, do přírody
poukazuje na protiklady mezi snem a skutečností – pocity odcizení a osamocení
obdiv k minulosti, lidové slovesnosti, k přírodě
objevuje se barvité líčení přírody a často také popisuje temná a tajuplná místa (hrady, hřbitovy, temné lesy, sklepení, katedrály)
velmi časté využití kontrastů

Hlavní hrdina je většinou odlišný, výjimečný, zvláštní, prožívá nešťastnou lásku, touží po pravé lásce, často rozbíjí manželské svazky, je často myšlenkově totožný s autorem, má podobný životní osud (autobiografičnost), nikdo mu nerozumí, cítí se být osamocený (individualismus), rozpor mezi snem a skutečností pro něj končí tragicky, bojuje za nadosobní ideály, často stojí na okraji společnosti (loupežník, poustevník)

Další představitelé: Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Walter Scott, George Gordon Byron

Edgar Allan Poe (1809-1849)

americký povídkář, básník a kritik
zemřela mu mladá manželka, pokusil se o sebevraždu, stal se alkoholikem
nakonec zemřel v nemocnici na následky rvačky
je považován za otce novodobých hororových příběhů a za předchůdce detektivní literatury
jako první vytvořil postavu detektiva amatéra, který řeší záhadné případy logickou úvahou (byl předlohou pro pozdějšího Sherlocka Holmese)
byl mistrem hrůzy, psal horory, které však nepramenily z existence nadpřirozených sil, ale byly výsledkem lidské zloby
při tvorbě preferoval racionální přístup k textu, nejprve si stanovil konečný efekt a teprve poté konstruoval děj

Další díla:

Básně – Lenora, Annabel-Lee
Povídky - Jáma a kyvadlo, Vraždy v ulici Morgue, Záhada Marie Rogetové, Odcizený dopis (tyto 3 s Dupinem), Předčasný pohřeb

Lze jej zařadit také do dekadence.

Umělecký směr (spíše životní pocit) vycházející z romantismu, vychází z pocitu marnosti, prázdnoty, nudy, zklamání a beznaděje. V literatuře se projevuje pesimistickými náladami, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností. Dekadenti žili obvykle velmi bohémským životem, oddávali se alkoholu, drogám atp. (což odpovídá Poeovi).

Autoři – Arthur Rimbaud, Paul Verlaine, Oscar Wilde

A bývá řazen i do symbolismu.

Umělecký směr, jež se místo zobrazování reálného snažil o zobrazení myšlenek a pocitů pomocí symbolů. Atribury – imaginace, obrazotvornost, metafora, podobenství. Autor – Gustave Moreau

Vraždy v ulici Morque

V povídce se poprvé objevil C. August Dupin, který se stal později předlohou pro Sherlocka Holmese – detektiv, amatér, intelektuál, který logickou analýzou vyšetřuje kriminální činy (Arthur Conan Doyle). Další povídky v knize kromě Vraždy z ulice Morque – Záhada Marie Rogetové, Odcizený dopis, Vrah jsi ty!, Zlatý brouk

V úvodu povídky nás vypravěč seznamuje s rozdílem mezi analytikou a pouhým důvtipem. Dále vypráví, jak se seznámil s Dupinem, který je ze vznešené rodiny, ale z nějakých důvodů upadl do bídy. Začnou spolu bydlet na předměstí Paříže v St. Germain. Jednoho dne se z novin dozví o podivuhodných vraždách v ulici Morque, kde byla brutálně zavražděna paní L´Espanyová společně s její dcerou. Policejní detektivové jsou bezradní, jelikož mrtvoly byly nalezené v bytě, dveře byly zamknuté, okna byla přibita hřebíky. Dupin využívá svých známostí a jde si s vypravěčem prohlédnout místo činu. Zjišťuje, že otlaky na mrtvé ženě jsou příliš velké, v jejích rukou nachází trs orangutaní srsti a zjišťuje, že hřebíky na okně nemají význam, jelikož okno je na pružině. Dupin dává inzerát do novin o nalezeném orangutanovi, ozve se mladý námořník, kterého Dupin vyslechne. Zjistí, že si orangutana přivezl z ostrova a chtěl jej v Paříži prodat. Bohužel mu však utekl i s břitvou a vyskočil do domu na ulici Morque. Dupin dokázal námořníkovu nevinu, předal informace policii a nalezený orangutan byl umístěn do pařížské ZOO.

Hlavní postavy

C. August Dupin – Mladý muž, detektiv amatér, stal se předlohou pro postavu Sherlocka Holmese. Pochází z velmi vzdělané a vysoce postavené rodiny, z neuvedených důvodu však o své postavení příjde a upadne do nesnází. Má skvělé analytické schopnosti, je velmi inteligentní, má rád noční toulání ulicemi, rád čte, pohrdá policií a jejími schopnostmi.

Vypravěč – Není známo jeho jméno, sám nedokáže záhadu rozluštit, obdivuje skvělé schopnosti Dupina.

L´Espanayová (Dcera i Matka) – obyvatelky třetího patra domu v ulici Morque, dcera nalezena nacpaná v komíně, matka s useknutou hlavou vyhozená z okna – nalezena na dvoře. Příliš o nich nevíme.

Kompozice

Chronologická časová posloupnost.
Odehrává se v Paříži během několika málo dní.
Není členěna do kapitol, pouze na začátku je jakási předmluva (rozdíl mezi důvtipem a analytikou).
Obsahuje úryvky z novin, obsahující výpovědi svědků a dosud známé informace.
Jde o popis první zápletky, která se dnes označuje jako záhada uzavřené místnosti nebo záhada zamčeného pokoje. V povídce je použit motiv bezmocné policie, která z neschopnosti nebo lhostejnosti přehlíží stopy nebo vyvozuje mylné dedukce.

Jazyk

spisovný, inteligentní
obsahuje latinská slova či slovní spojení, jejíž vysvětlivky jsou uvedeny v poznámkách pod čarou
mnoho přímé řeči, mluví především Dupin