Podobizna je jednou z Petrohradských povídek, ve kterých se objevují osobité figurky velkoměsta často s fantastickými náměty.
Podobizna je krátká povídka, která má spád i obsáhlý děj. Vše se v ní obtáčí kolem záhadného obrazu, na němž je namalován asijský muž s velmi živýma očima, které mu dávají zázračnou moc. Obraz putuje od člověka k člověku a dostává se i do rukou chudého, neznámého malíře Čartkova, kterému působí zprvu pomocí peněz „štěstí“, to je vlastně morálním úpadkem. Jeho život končí tragicky – chápe své scestí do rukou buržoasijní společnosti, postihuje jej šílenství, jež končí smrtí.
Obecné postavy včetně Čartkova jsou líčeny satiricky. Na rozdíl od romantiků nenahlížíme do jejich duší, nevíme, co si myslí, ale spíše jako nezávislí pozorovatelé shlížeme děj kolem nich. Tak vzniká mezi čtenářem a knihou lehký odstup.
V knize můžeme najít i několik zajímavostí – např. že v ní figurují pouze 2 ženy, které navíc jsou líčeny jako naivní bohaté paničky předstírající zájem o umění. Toto je pravděpodobně odrazem zvláštního vztahu Gogola ke ženám. Další zvláštností je i pro Gogola netypická filosofická úvaha spekulující o umění.
A co se týče mého vlastního názoru; mě povídka překvapila svým atypickým námětem, neobvyklým zpracováním, vyvolala mystický pocit a potěšila svým spádem a délkou. Nejvíce mě však zaujal trefný popis oněch „živých“ očí asijského muže na obrazu.
18. březen 2008
5 368×
216 slov
