Goya - Lion Feuchtwanger

Lion Feuchtwanger byl německý židovský spisovatel a autor mnoha historiografických sociálně kritických románů, povídek a dramat.
Narodil se 7.července 1884 v Mnichově, jako syn továrníka. Studoval na filozofické fakultě v Mnichově a v Berlíně. V roce 1907 se stal doktorem filozofie.
Hodně cestoval a přispíval divadelními kritikami do českých časopisů.
Překládal indická a španělská dramata. Po fašistickém puči v Mnichově roku 1923 se přestěhoval do Berlína. Byl bytostným odpůrcem fašizmu a jakmile se v Německu dostali k moci nacisté, octl se na černé listině a musel opustit vlast s desítkami dalších spisovatelů. V roce 1933 byl na přednáškovém turné ve Francii a již v emigraci setrval.
Byl též spoluzakladatelem protifašistického časopisu Das Wort. Za druhé světové války odešel do USA, kde žil v Pacific Palisades v Kalifornii. V roce 1955 získal Národní cenu bývalé Německé demokratické republiky a rok na to doktorát berlínské Humboldtovy univerzity. Zemřel 21. prosince 1958 v Los Angeles v USA.

dramata: Petrolejové ostrovy, Kalkutta, 4. května, Ďábel v Bostnu, Vdova Capetová
historické romány: Ošklivá vévodkyně, Žid Suss, trilogie Čekárna
romány z Francouzských dějin: Lišky na vinici, Bláznova Moudrost, Židovka s Toleda

Goya

Francesco Goya pocházel z města Zaragoza, z rodiny chudých sedláků. Jeho nejlepší přítel byl Martin Zapater, který pocházel z bohatých poměrů. Otec Martina poskytl Goyovi prostředky, aby mohl navštěvovat malířskou školu. Svému umění se však naučil hlavně sám, že pozoroval práci ostatních umělců, hlavně v Itálii.
Za manželku si vzal Josefu Bayerouvou. Její bratr byl malíř jako Goya a vnucoval mu svůj způsob umění podle tehdejších pravidel a tím brzdil jeho talent. Bayer byl prezidentem královské akademie. Manželka Josefa uznávala svého bratra jako malíře, ale svého manžela ne. Goya měl s Josefou tři děti, mnoho mu jich však zemřelo. Žil velice bohémským životem, měl spoustu milenek, které mu manželka trpěla, protože to v té době patřilo k životu umělce jeho jména. Po smrti Bayera se stal Goya prezidentem královské akademie. Král Carlos IV a královna Maria Luisa si ho zvolili jako dvorního královského malíře. Goya maloval novým způsobem na tehdejší dobu revolučním. Zdůrazňoval světlo a stín barev, hlavně šedé.
Měl pomocníka Augustína, který ač moc malovat neuměl, umění velice rozuměl a byl Goyův nejlepší kritik. Od královského dvora měl Goya hodně zakázek a stal se z něj velmi bohatý muž. Na tehdejší dobu si mohl dovolit honosný kočár, které byly v Madridu jenom tři. Finančně podporoval svoji matku a dva bratry, kteří žili v rodné Zaragoze.
Postupně se u něj projevovala skrytá nemoc, která se ozvala ve chvílích psychického napětí a rozčílení. Byla to postupná hluchota. Nemoc se časem rozvinula tak, že přišel o sluch úplně.
V rodinném životě ho začala postihovat neštěstí. Napřed mu zemřela dcera, později syn. Všechna tato neštěstí neunesla jeho manželka Josefa a zemřela i ona. Zůstal mu nejstarší syn Javier, na kterého se plně soustředil a dal ho učit malířství.
Celým jeho uměleckým životem mu jdou po boku jeho dvě milenky. Zpočátku Pepa, později Cayetana. S Cayetanou je nerozlučně spoután. Ta však také umírá.
Z důvodů hluchoty se Goya vzdává prezidentství královské akademie. Do politiky ač nerad je několikrát proti své vůli zatažen, protože slavné osobnosti, které maluje, se mu často svěřují se státnickými záležitostmi a on má na ně velký vliv. Několikrát se nechá pod nátlakem přemluvit a tak vlastně nechtěně zasahuje do dění. V době jeho života má velice silnou pozici inkvizice a církev. Goya jedná opatrně, aby inkvizici proti sobě nepoštval.
Ve svém malířském umění je čím dál více uznávanější. Od svého pomocníka Augustína si osvojí metodu leptání. V této době přestává malovat portréty, ale začíná vyjadřovat svoje duševní pocity, svoji vnitřní rozervanost. Vidí neustále duchy, démony a zlo a dává jim podobu konkrétních církevních hodnostářů, soudců, ale i vladařů. Způsob vyjadřování nazval satiry. Toto umění se ukazuje velice nebezpečné pro svou kritičnost doby, proto je nutné je udržovat v tajnosti pře inkvizicí. Portréty nyní jenom skicoval a dokresloval je jeho pomocník.Kniha končí zamyšlením se Goy nad životem. Jeho zamyšlení mu dodá novou sílu do života.

Hodnocení čtenářského deníku Goya - Lion Feuchtwanger

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. duben 2008
  2 933×
  660 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Goya - Lion Feuchtwanger