Jirásek, Alois - Filozofská historie

Historicky zabarvená povídka z maloměstského života se odehrává v letech 1847-1849, tedy v době národního obrození.

Čtyři mladí filosofové studující na litomyšlském gymnáziu bydleli u starší, starostlivé, hodné slečny Elis. Vavřena byl opravdový vlastenec. Aby si přivydělal, chodil vyučovat aktuárova syna, kde se setkával s Lenkou. Ta byla sirotek, proto si ji vzala do opatrovnictví aktuárova rodina, která jí zakazovala její silné sympatie k Vavřenovi už pro vlastenectví, které poněmčelí Roubínci odsuzovali.
Spolu s Vavřenou u Elis bydlel ještě Frybort, Zelenka a Špína. Veselý vlastenec Frybort si oblíbil Márinku, která se dříve líbila i smutnému zamlklému sirotkovi-Špínovi. Zelenka byl nejpilnější, ale ve vlasteneckých záležitostech zůstával pasivní.

Takovou vlasteneckou akcí, tajně smluvenou nadšenými filosofy byl Majáles. Tato studentská slavnost proběhla 1.května i přes zákaz výše postavených. Slavnost navštívilo mnoho mladých i starších lidí, veselili se až do časných ranních hodin a právě tam se mohli volně bavit Vavřena s Lenkou a Frybort s Márinkou. Špína však byl právě z Márinčiné přízně k Frybortovi nešťastný, proto se rozhodl, že odejde do kláštera.

O prázdninách se tedy studenti rozešli každý do svého domova a na začátku školního roku už opět bydleli u slečny Elis kromě Špíny, o kterém nikdo neměl žádné zprávy. Čas ubíhal rychle. Frybort s Márinkou se měli rádi a i Lenka se občas tajně sešla s Vavřenou. Měla zakázané se s ním stýkat pro jeho silné vlastenectví, pro které ho taky Roubínek propustil z výuky syna.
Na jaře roku 1848 vytvořili studenti legii a tajně se vydali do Prahy bojovat za práva českého národa. Tam se Vavřena a Frybort setkali se Špínou, který již lidem pomáhal jako kněží, ale v boji padl. Po porážce revoluce studenti z Prahy utekli.
Litomyšlská filosofie byla zrušena, ale Frybort i Vavřena žili šťastně. Frybort se oženil s Márinkou a odstěhovali se do své vlasti – na Hanou. Vavřena vystudoval v Praze medicínu a vzal si za ženu Lenku. Slečna Elis žila s nimi a vždycky všichni rádi vzpomínali na léta strávaná na filosofii.

Hodnocení díla:
Proč autor napsal toto dílo: -aby povzbudil sebevědomí národa
-píše vesměs jen historické knihy
Historické události: -revoluce v roce 1848, i studenti bojují za revoluci
-zprvu úplně opomíjené, ke konci knihy se však vměšují do samotné hlavní dějové linie
Osobní osudy: -historicky nedoložených osob, podmíněné osobními vlastnostmi postav i historií
Geneze: -zpracovává osudy prostých studentů s obdobím revoluce
Dobro a zlo: -dobro přisuzováno studentům, zlo odpůrcům vlastenectví
Význam díla: -národní
Forma: -povídka
Hodnotový systém: -vyzdvihuje hodnoty prostých studentů, vlastenců a čisté nevinné lásky
Jazyk: -archaismy, mnoho přechodníků, bez anachronismů

Hodnocení čtenářského deníku Jirásek, Alois - Filozofská historie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  18. březen 2008
  2 832×
  414 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Jirásek, Alois - Filozofská historie

Utopenec
Skvělé ! Zachránil/a jsi mě ! Na přečtení bych potřeboval nejméně 2 měsíce ! :D