Jirous, Ivan Martin - Magor dětem

Pane učiteli, spolužáci – připravil jsem si pro Vás referát o knize Magor dětem, kterou napsal

Ivan Martin Jirous.

Nyní o autorovi:
Ivan Martin Jirous
přezdívaný Magor

se narodil se 23. září 1944 v Humpolci v rodině berního úředníka.

Jeho první ženou byla Věra Jirousová, historička umění a básnířka, druhá žena je malířka Juliána Jirousová.

Český básník, výtvarný teoretik a kritik, publicista, autor pohádek pro děti.
Významný představitel a historik hudebního a uměleckého undergroundu.
Autor básnických sbírek buřičské a nevšední noty, inspirovaných mj. autentickými zážitky z vězení a tvorbou Egona Bondyho.

Po maturitě na SVVŠ v Humpolci (1962) pracoval rok jako topič a stavební dělník
Od r. 1963 studoval dějiny umění na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a působil jako spoluorganizátor a teoretik neoficiálního výtvarně-literárního seskupení tzv. Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu.
Koncem 6O. let byl externím spolupracovníkem časopisu Výtvarná práce, Divadlo aj., kde otiskoval především studie o výtvarném umění a hudbě.
Později přispíval články, recenzemi a polemikami do samizdatových časopisů Vokno, Revolver Revue, Dialogy, Moravská čítanka aj.
Od roku 1967 spolupracoval s rockovou hudební skupinou THE PRIMITIVES GROUP.
Od roku 1969 umělecký vedoucí rockové skupiny THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE a v souvislosti s tím působil v 70. a 80. letech jako přední český ideolog a organizátor hnutí undergroundu.
Uspořádal řadu ilegálních či pololegálních koncertů, výstav a dva FESTIVALY DRUHÉ KULTURY 1. byl v r. 1974 v Postupicích
2. byl v r. 1976 v Bojanovicích.

Od začátku 70. let pracoval jako noční hlídač a pomocný dělník.
Od roku 1976 většinou bez stálého pracovního poměru.
V roce 1977 podepsal základní dokument Charty 77.
Za svou činnost byl v této době pětkrát soudně trestán, většinou podle paragrafu 202 – výtržnictví. Ve vězení strávil celkem osm a půl roku.
Poslední trest mu prezident republiky prominul.
Po listopadu 1998 je ve svobodném povolání.

Tvorba:
Od roku 1976 publikoval také v různých časopisech exilových.
Jeho stěžejní historiografická práce "Zpráva o třetím českém hudebním obrození" vyšla ve Svědectví (Paříž 1976).
Práci "Pravdivý příběh Plastic People" vydal na pokračování vídeňský časopis Paternoster a v roce 1991 Studentské listy.
"Magorův Jeruzalém" vyšel 1990 v časopise Most.
"Magorův soumrak" v časopisech Paternoster a Revolver Revue.
V samizdatu publikoval např. sbírky
"Magorův ranní zpěv" (1975)
"Magorova krabička" (1979)
"Mládí nevykouřené" (1980)
"Magorova labutí píseň" (1985)
"Magor dětem" (1986).
Uspořádal také dvě samizdatové antologie poezie:
* "Egonu Bondymu k 45. narozeninám – Invalidní sourozenci"(1975)
* "Peťákovi" (1975)

V roce 1977 byl pro něj uspořádán sborník poezie "Nějakej vodnatelnej papírovej člověk".
Jako literární postava vystupuje Jirous v řadě děl Egona Bondyho.

Nyní již k dílu :
MAGOR DĚTEM

Dílo bylo původně vydáno v samizdatu, jelikož texty s vyjímkou dvou posledních
· Ukolébavka v zelené zlaté pro Františku a Martu k svátku
· Pohádka pro Martu k svátku ( a pro Františku taky) o tom co dělají noční skřítci

vznikly během autorova pobytu ve vězení souběžně s jeho sbírkou Labutí písně.

Dílo Magor dětem, což je sbírka poezie a pohádek, je v Jirousově tvorbě zvláštní především tím, že je vyjímečně psáno prózou.
Básně a pohádky jsou určeny jeho dvěma dcerám Františce a Martě, kterým se snažil svou tvorbu tajně odesílat domů.

Později,kdy už bylo dílo vydáváno i v exilových vydavatelstvích byl připojen text Když uléhají beránky z roku 1983– ukázka:

Cituji: Když uléhají beránky
za obzor na západ,
půjdeš Františko taky spát.

Když vítr, který pásl je,
ulehne na souvratě
zavřou se oči Martě,
usne a spí.

A andělíčci přiletí
na čela postýlek.
Vůně dne rozleží se v snech
a s vůní noci promíchány
obalí něžné usínání.

A zahrady se naplní
rosou a milostí.
Svěceným zrním ptáky v hnízdech
andělé pohostí.

Na rozdíl od jiných sbírek např. Labutí písně autor v této knize nepoužívá vulgarismy, cynismy a slova, která v literatuře bývají či bývala vytečkována.

Autor se snaží ve svých verších a pohádkách ukázat svoji lásku k dětem (svým dcerám) a proto také používá zdrobněliny jako např. : bříško, miláček, peřinka atd., které se přibližují dětské mluvě.

V basníčkách MAGOR zobrazuje reálný dětský svět a obvyklé všední úkony, které nás v dětství provázely např: praní plínek, vaření kašičky, koupání dětí …
Ukázka: MÁMA MUSÍ VYPRAT PLÍNKY

Cituji: Máma musí vyprat plínky,
má dvě holčičky malinký,
máma musí smažit jíšku
do polívky pro Františku,
uvařit krupišku v mlíčku
na kašičku pro Martičku.

Máma musí večír vždycky
ohřát vodu do vaničky
a nesmí pak při koupání
zapomenout na zpívání.
Přivolá tím andělíčky
do postýlek nad holčičky,
přivolá tím andílky
nad holčičky malinký.

V pohádkách MAGOR využívá typických pohádkových postav, jako jsou např.: skřítci, čarodějnice, kteří dodávají těmto prózám nádech tajemna, pohádkovosti a naděje, že v pohádkách vždy dobře dopadne.

Ukázka z Pohádky pro Martu k svátku ( a pro Františku taky) o tom co dělají noční skřítci:

Cituji:

A někdy si skřítci hrají na hrušky hniličky. Vylezou na strom, sednou si do řady na větev a tiše tam hřadují. Po nějaké době se jeden skřítek pustí a žuch! bouchne do trávy pod stromem. Žuch žuch! pustí se další skřítci. a tak to bouchá celou noc. Máma slyší ze zahrady temné bouchání a myslí si, že noční větřík shazuje jablka se stromů. Takhle skřítci pletou lidem hlavy. To všechno a ještě spousta, spousta dalších věcí se děje v noci, když velká máma skřítků rozsvítí nad světem světýlka hvězd. Dobrou noc. Marto, dobrou noc, Františko!

Podle mého názoru na sebe Jirous upozornil a získal popularitu hlavně díky svému provokativnímu jednání a vystupování, ve kterém veřejně ukazoval svůj postoj ke komunismu a tím, že se toto promítlo i do jeho tvorby, získal své čtenáře, oblíbence a také místo v naší literatuře.

Vlastní hodnocení:

Obecně můžu říct, že se mi básničky a celkově poezie špatně čte, špatně chápe a proto mě ani tato kniha nezaujala.Doporučuji pouze tomu, kdo by měl o toto téma zájem.

underground (podzemní kultura)
kulturní směr rozvíjející se v pol. 60. let 20. stol. (Plastic People of the Universe )
v hudbě: postupy a interpretace, které zdánlivě jednoduchou hudební poetiku často využívají pro originální hudební experimenty.
v literatuře: vyjádření odporu vuci konformní, konvenční a zfetišizované kultuře a jejím normám. Usiluje o bezprostřední vyjádření touhy po osvobození z pout banálního a konzumního životního stylu (i za cenu šokující otevřenosti, zejm. v oblasti morálky a sexu). Zámerne užívá vulgární výrazy

skupina Plastic People of the Universe
česká rocková skupina, založená v roce 1969. Spolupracovala s Ivanem M. Jirousem. Věnovala se psychedelické hudbě, později zhudebňování české poezie. Pokoušela se též o fúzi rocku s vážnou hudbou.Zákrok komunistické moci proti skupině v roce 1976 byl jedním z impulsu pro vznik Charty 77 .
Z díla: Pašije, Pulnocní myš, Hovězí porážka, Co znamená vésti koně

Hodnocení čtenářského deníku Jirous, Ivan Martin - Magor dětem

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. listopad 2007
  6 630×
  1084 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Jirous, Ivan Martin - Magor dětem

helena
to jsi opsala je to trapny