Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák

STRAKONICKÝ DUDÁK aneb Hody divých žen

Láska k divadlu, povzbuzena vlivem profesora Klicpery na hradecké gymnáziu, odvedla Tyla z fylozofických studií v Praze. Po dvou letech působení u kočovné divadelní společnosti se věnoval hlavně divadlu a spisovatelské činnosti.
Těžiště Tylovy literární tvorby je v divadelních hrách, které lze podle námětu rozdělit do tří skupin: na dramatické báchorky, historické hry a dramata ze současnosti.
Dramatické báchorky přes svou pohádkovost promlouvají k palčivým otázkám tehdejší doby (Nejznámější je STRAKONICKÝ DUDÁK - polopohádkový příběh o našem člověku v cizině, JIŘÍKOVO VIDĚNÍ, TVRDOHLAVÁ ŽENA, LESNÍ PANNA).
Teď se budeme blíže věnovat Strakonickému dudákovi.
Příběh vypráví o lásce Švandy a Dorotky. Této lásce vša nepřeje Dorotčin otec, protože dudák je velmi chudý. Voják Šavlička prozradí Švandovi, že se teď ve světě vydělávají muzikou velké peníze. A tak náš muzikant odchází do světa za štěstím. Na kraji lesa ho přemůže sen, Švandova matka, víla Rosava, touží, aby družky víly poznaly jejího syna, a protože " kdo pod korunou právem sedí, rád si prosem lidu svého hledí ", dostanou Švandovy dudy kouzelnou moc. Švanda má úspěchy až v neznámých zemích, proto má rozveselit i princeznu Zuliku. To už se do jeho přízně vlísal jako sekretář Vocílka, přičinlivý jen pro sebe.
Úspěch Švandu div nezkazí. Když se osm neděl nevrací, vydá se ho milá se starým Kalafunou hledat. Její kroky vede Rosava. Zastihnou Švandu bez peněz. Švanda hraje u dvora před Zulikou tak, že její srdce naplní radostí. Zulika dostane nápad, vzít si dudáka za muže. Král nemůže dceři nic odmítnout, i Vocílka se přičiňuje, div že Švanda nekončí ve zlaté klícce. Statečná Dorotka proniká s Kalafunou až na hrad, ale když jsou chyceni stráží Švanda se jich nezastává. Zasáhne Zuličin ženich Alamir a dudák končí ve vězení. Tam se mu zjeví jeho matka Rosava a pomůže mu ven za cenu toho,že se sama stává divoženkou. V jedné z nejpůsobivějších scén se domů vrací dobrák Kalafuna. Žena Kordula o něm nechce ani slyšet, ale když zacinká pytlíčkem tolárků, udobří si ji.
Švanda pochodí hůř. Dorotka ho nechce ani vidět a tak dudák odejde zahrát divoženkám na šibeniční vrch. Naneštěstí oblomí Rosava ušlechtilou, ale hrdou dívku a ta dudáka " ve jménu páně " vyvleče z kola duchů.
Zatímco Vocílka krade dudy, které už ztratily čarovnou moc, obejmou se Švanda s Dorotkou a matkou. Jejich veliká láska dojme i královnu víl Lesanu, která z Rosavy snímá prokletí.

Postavy z dvojího světa- protikladnost:
a) české prostředí a lidové typy
KALAFUNA-Prostý český člověk a muzikant , neschopný zradit přítele, kladný typ postavy.
DOROTKA-Prostá venkovská dívka , statečná a obětavá .Šla pro Švandu na popraviště i do ciziny.Dcera hajného Trnky.
KORDULA-Kalafunova žena ,starostlivá a pečlivá matka,moudrá a dobrosrdečná,ale i svárlivá a žárlivá.
ŠVANDA-Ústřední postava s vlastnostmi dobrými i špatnými(jeho charakter se v průběhu hry vyvíjí směrem k dobrému) je mladý a důvěřivý , v touze po penězích zapomíná na Dorotku.Je ale také dobrosrdečný a obětavý.

b) cizí svět:
PANTALEON VOCILKA – typ zcela záporný, bezcharakterní člověk,vychytralý a zbabělý .Příživník a darebák.
VOJÁK ŠAVLIČKA- Stejný jako Pan.(touha po penězích)
pohádkový svět:
princezna Zulika,král Alenoros,princ Alamír-rozmarnost bezohlednost bezcitnost (člověk je zdroj zábavy)

c) svět víl:
Švandova matka ROSAVA,královna víl LESAVA
Myšlenky:
peníze porušují vztahy mezi lidmi
kritika příživnictví
oslava mateřské lásky
oslava domova a českého lidu
Jazyk-prostředek charakteristiky postav-světácký(komolení slov) Vocilka/neživotný a strojený-Zulinka Alenoros Alamír/jadrný český lidový-Kalafuna ,Švanda ,Dorotka/poetický-víly mluví ve verších
písně-Na tom našem dvoře , Peníze jsou pány světa

Hodnocení čtenářského deníku Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. listopad 2008
  12 298×
  578 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák