Jde o humoristický román Karla Poláčka, ve kterém je hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem Petr Bajza. Malý Petr vypráví o jednotlivých příhodách a dobrodružstvích, které zažívá v malém městě spolu s partou čtyř kamarádů. Knihu autor napsal v roce 1942 těsně před svou deportací do nacistického koncentračního tábora (kde později zemřel), vyšla až rok po válce. V románu se Karel Poláček ohlíží za svým dětstvím, které strávil podobně jako Petr. Děj je tedy časově zasazen na přelom 19. a 20. století.
Dílo je psané převážně nespisovnou řečí Petrovou, který se však snaží, aby se vyjadřoval spisovně. Vzniká tak kontrast spisovných a nespisovných slov, jenž z části dělá román humorným. Děj je vyprávěn chronologicky. Často jsou užity zkomoleniny přejatých (ancvaj, policajt, študije, …) i českých (kládynet, jednospán, hamba, …) slov a také slova nářeční (svarba, nýčko, kverlačka, …). Často se v díle objevuje přímá řeč.
Petr Bajza – Je vypravěčem. Veselý, nápaditý, bystrý kluk, který občas vyvede pěknou rošťárnu, občas je zase až přehnaně hodný, protože si myslí, že za svou „hodnost“ bude rodiči nějak odměněn.
Bejval Antonín – Petrův spolužák. Říká si vynálezce, ale jeho „vynálezy“ spočívají ve výmyslu nějaké nezbednosti, která obvykle končí pro partu špatně a vina nakonec ještě padne na Petra. Myslí si o sobě hodně a je lakomý.
Čenda Jirsák – Další člen party pěti kamarádů, nábožný, zapisuje si hříchy do zvláštního sešitu. Chodí ministrantovat do místního kostela a když nese křížek stává se velmi hrdým. Otec je čepičářem.
Pepek Zilvar – Kouří, chodí otrhaný a nemytý, protože má tatínka v chudobinci. Je ale statečný a má srdce na pravém místě.
Tatínek Bajza – Vede obchod se smíšeným zbožím. Přísný, ale spravedlivý, hodný a starostlivý. Rád by, aby se synek dostal dál než on.
Eva Svobodová – Dcera místního cukráře. Občas chodí s Petrem a ostatními kluky. Petr se jí líbí a dává mu to najevo. Jemu se Eva taky líbí, ale stydí se to před kluky přiznat.
Petr žije v malém městě, přes které každé ráno chodí do školy. Někdy jde sám, jindy s kamarády. Jeho tatínek dělá v obchodě se smíšeným zbožím. Kamarádí se s kluky: Antonínem Bejvalem, Čendou Jirsákem, Pepkem Zilvarem z chudobince a Édou Kemlinkem. Společně vyvádějí různé rošťárny. Snaží se například ochočit si vosy kvůli medu (Tondův vynález). Zkouší je vykouřit, ale jsou příšerně pobodáni a nápad je rychle přejde. Petrovi se narodí malá sestřička Mančinka. Ve městě je biograf, do kterého kluci rádi chodí, ale platit nemají čím. Tak k nelibosti trhače vstupenek lezou dovnitř oknem. Neustále jsou pod dozorem pana Fajsta, který se zlobí, když ho nepozdraví a kontroluje jim uši, zda jsou řádně vymyté. Jednoho dne se kluci rozhodnou poznat svět a chtějí odjet do Itálie. Střádají na cestu dokonce peníze, ale tento nový vynález Antonínův nakonec neuskuteční.
Když má do města přijet cirkus, začne být Petr neobyčejně hodný. Myslí si totiž, že když bude dostatečně hodný, koupí mu rodiče lístky na všechna představení v cirkuse. Do třídy k Petrovi též přibude nový žák, který v cirkuse vystupuje. Tatínek však lístky nechce za žádnou cenu koupit, ale nakonec je přemluven maminkou a Petrem a celá rodina jde do cirkusu.
V závěru románu Petr onemocní spálou a má sny (halucinace), že mu rodiče koupili slona Jumba, kterého viděl v cirkuse a že s ním a s ostatními kamarády odjel vlakem do Indie, kde se setkal s maharadžou a kde se také Zilvar oženil s maharadžovou dcerou - princeznou. Mezi jednotlivými sny se Petr probouzí a buď je u něho doktor anebo maminka s tatínkem a malý Petr ztrácí pojem o tom, co je sen a co realita. Nakonec je ale vyléčen.
Kniha se mi líbila, ačkoliv se mi špatně četla. Bylo to způsobeno častým používáním archaických, nářečních a různých zkomolených výrazů, na které se mi špatně zvykalo. Také v některých částech knihy mluvil Petr takřka páté přes deváté (zvláště pokud se jednalo o sny, které se mu zdály, když onemocněl). Líbilo se mi ale, jak autor popsal tehdejší život malého chlapce na venkově a v některých příhodách jsem se sám poznal :).
Matouš Pilný
30. květen 2013
90 984×
695 slov
Učitel je spoko.