Majerová, Marie - Havířská balada

I. Základní údaje a vlastní názor

Kniha Havířská balada národní umělkyně Marie Majerové, byla vydána v Malé řadě - Slunovrat edice české klasické prózy a poezie. Medailón o autorce napsala Ludmila lantová, portrét autorky od Karla Teissiga, typografie Oldřich Hlavsa. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1972 jako svou 3385 publikaci. Odpovědná redaktorka Marie Syrovátková, výtvarný redaktor Miroslav Váša a technický redaktor Václav Oulík.

Tato kniha mě zaujala líčením života českých lidí konkrétně havířů v cizině a jejich touze vrátit se do jejich vlasti. Nejvíce na mě zapůsobilo líčení havárie v dole, kde zahynulo mnoho havířů, mezi nimi i Hudcův nejstarší syn.

II. Vysvětli název knihy

Marie Majerová nazvala knihu Havířkou baladou, protože je to smutně končící příběh životních osudů horníka (havíře) Rudolfa Hudce a jeho rodiny. Celý osud je zasazen do chmurného prostředí I. světové války a období po ní, zachycuje život celé společnosti v této době.

III. Napiš charakteristiku

1) Rudolf Hudec

Rudolf Hudec je hlavní postava Havířské balady. Doma v Čechách, nemohl sehnat práci, neboť se ocitl na černé listině. Odchází z Kladna pracovat do ciziny pod falešným jménem Jan Zvonař.
Rudolf byl štíhlé postavy. Někdy mu říkali čahoun, a to tehdy pokud zrovna nebyl ve společnosti svého kamaráda Milfaita. Miloval přírodu, kam také často se svou ženou chodil na procházky.

Hned po příjezdu do Saska (Elsnic) přesvědčil každého o své pracovitosti. V dolech spolu se svým parťákem Milfaitem patřil k nejlepším. Práci v dole měl rád.
Miloval svou rodinu a věděl, že se musí obejít bez cizí pomoci a uživit ji. Bral každou práci i tu která ho nebavila.
Ve stáří, kdy nemohl díky svému zranění pracovat v dole, chodil žebrat. Svůj osud nesl těžce, stýskalo se mu po dolu.


3) Milka Hudcová

Milka Hudcová byla štíhlé postavy, modrých očí a velmi citlivé povahy. Milovala přírodu a každé její poškození velmi těžce nesla.
Hned po příjezdu do Saska přesvědčila každého jak dobrá je hospodyně. Sasky se k ní chodily učit vařit česká jídla a ony se ji odvděčovaly tím, že jí nosili kůzlátka, protože v Sasku se kůzlata nejedla.
Milka milovala rodinu a svou pracovitostí si pomohla v mnohé nouzi. Byla také velmi šikovná, dokázala svým chlapcům opravit i boty. Svou silnou povahou dodávala Hudcovi, hlavně ve válečných hrůzách, důvěru a duševní rovnováhu. Také v době, kdy se Hudcům vedlo špatně a jejich prvorozený syn zůstal zasypán v dole, snažila se Milka být svému muži pomocníkem při uživení početné rodiny.
I ve stáří se Hudcova žena snažila udržet rodinu stále pohromadě. V době, kdy chodil Hudec po žebrotě, což on velmi těžce nesl, snažila se ho udržet v dobré pohodě a jeho chmury obracet v žert.

3) Tonda Novák - Milfait

Milfait pravým jménem Tonda Novák byl parťákem v dolech a kamarádem Rudolfa Hudce.
Milfait byl vysoké postavy. Tělo měl vypracované, že se na něm vzdouval každý sval. Bylo v něm něco mohutného, panovačného, že se před ním každý cítil jak David před Goliášem.
Neměl nikdy od slov daleko k činům. Byl dobrý kamarád. O sebe se nestaral tolik jako o jiné. Jeho neklidná krev nedala nikdy pokoje, často měnil místa, vždy se s někým hádal.
Často se stěhoval, v Anglii se stal řezníkem a dařilo se mu celkem dobře. Nakonec se podobně jako Hudcovi vrátil zpět do Čech.

IV. Vyprávěj osud hlavní postavy

V této knize se objevuje baladické napětí kontrastů domova a ciziny, práce a nezaměstnanosti, světa přátelství a nelidskosti.

Kniha vypráví o osudech kladenského havíře Rudolfa Hudce. Doma v Čechách, nemohl sehnat práci, neboť se ocitl na černé listině, protože byl členem stávkového výboru. Jakmile vzali do rukou jeho pracovní knížku, vždy odešel s nepořízenou. Od několika havířů, kteří podobně jako on nemohli sehnat práci, se dozvěděl, že se chystají za prací do ciziny. A tak se i on rozhodl zkusit štěstí za hranicemi své vlasti, pod falešným jménem Jan Zvonař.

Do ciziny odjel nejprve sám a teprve později za ním přijela jeho nastávající žena Milka. V Elsnicích, kde se usadil po odchodu z vlasti, bydleli ještě tři Češi, kteří ho přívětivě přivítali v jeho novém domově a hned mu poradili, aby si v hostinci, kde i oni bydleli, pronajal volný pokoj s kuchyní.
Hudec nastoupil v místních dolech do práce, kde se seznámil se svým parťákem a později i nejlepším kamarádem Milfaitem. Na jaře za ním přijela Milka. Ve svém novém domově byli spokojeni, Hudec pracoval na šachtě, Milka hospodařila v domácnosti, chodili spolu do přírody, byli šťastní a bez starostí. Jejich radost neznala mezí, když se jim narodil prvorozený syn.
Zpočátku se jim dařilo dobře, ale přišla krize. Parťáky chtěli rozhodit od sebe. Milfait se postavil na odpor a díky němu je oba vyhodili. Milfait si uvědomoval svou chybu a proto sehnal svému kamarádovi alespoň práci na povrchu a sám odjel do Vestfálska.
V té době začal Hudcův nejstarší syn chodit do školy, ve které je učil, poněmčený Polák, který jeho syna fyzicky trestal. Hudec nemohl snést jak jeho syn trpí a zrovna v té době přišel dopis od Milfaita, aby se Hudcovi za Milfaitovými přestěhovali. Hudec se rozhodl odjet do Vestfálska.
Ve Vestfálsku žili Hudcovi v nedostatku, neboť měli pět synů, které nebylo snadné uživit. Hudcovo falešné jméno bylo odhaleno a on musel nastoupit do boje, začala I. světová válka. Později byl z fronty stažen a i za války dělal na šachtě. Uhlí bylo potřeba, všeho bylo nedostatek. Milfait chtěl odjet do Ameriky, ale díky válce dojel jen do Anglie kam za ním později odjela i jeho žena, stal se řezníkem a vedlo se mu celkem dobře. Při důlním neštěstí přišli o prvorozeného syna. Hudec pomáhal při záchraných akcích. Narodila se jim dcera. Skončila válka a práce bylo nedostatek, při práci v dole se Hudec zachránil před smrtí tím, že obětoval dva prsty, za úraz dostal odškodné, kterém si nechali jako rezervu. Poněvadž práce ubývalo, rozhodli se pro návrat zpět do vlasti.
Zpočátku se jim vedlo dobře, Hudec dostal práci. Postavil dům, ale během sedmi let o něj přišli, vysoké úroky. Aby zahnali smutek, odstěhovali se z rakovnické krajiny.

Ale i v Čechách došlo ke krizi, nebyla práce a když tak jen pro zdravé a mladé. Rozhodl se tedy zažádat o licenci na žebrotu a dostal ji na pět okresů: Rakovník, Lounsko, Hořovice, Podbořany a Žatec. Všichni syni se oženili kromě nejmladšího a dcery, kteří se oba snažili pracovat.

Jakmile dostal povolení k žebrotě, hned jim zastavili stravovací podporu pro nezaměstnané. Chodil žebrat s gramofonem, Milka se mu snažila pomáhat. Nakonec chodil sám, protože nechtěl, aby ho Milka viděla poníženého. Svůj osud nesl těžce, stýskalo se mu po havířské práci. Milfaitovi (Novákovi) se vrátili z Anglie zpět do Čech.

V. Napiš dobu a místa konání děje

Z Čech (kladenska) odjeli do Saska (Elsnic). Hudec nemohl najít práci, byl na černé listině, protože byl ve stávkovém výboru. V Elsnicích se jim zpočátku dařilo dobře, ale potom Hudec ztratil práci, a jeho nejstarší syn se trápil ve škole, odjeli do Vestfálska.
Po I. světové válce se vrátili zpět do Čech, kde se často stěhovali kvůli práci(okres Rakovník, Lounsko, Hořovice, Podbořany a Žatec).

VI. Jmenuj tři vypravěče knihy

První část knihy vypráví hlavní hrdina sám (Rudolf Hudec), druhou autor (Marie Majerová) a třetí Hudcova žena Milka.

Hodnocení čtenářského deníku Majerová, Marie - Havířská balada

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. srpen 2007
  2 491×
  1192 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Majerová, Marie - Havířská balada