Němcová, Božena - V zámku a podzámčí

Božena Němcová je považována za zakladatelku české moderní prózy. Rodné jméno spisovatelky je Barbora Panklová. Otázky kolem jejího narození a pravých rodičů jsou opředeny tajemstvím. Narodila se kolem roku 1820. Dětství strávila v Ratibořicích u České Skalice na panství vévodkyně Zaháňské. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Mohla tak poznat i jiné kraje. S manželem a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, Litomyšli, Polné, Domažlicích, Uherských Ďařmotech a Praze. Při svém prvním pobytu v Praze mezi lety 1842–1845 pronikla mezi vlasteneckou inteligenci. Po manželově přeložení do Uher se do Prahy přistěhovala natrvalo. Zde žila velmi nuzně. Zemřela 21. ledna 1862 na vyčerpání a podlomené zdraví.

Je autorkou mnoha děl. Výchovu a literární činnost ovlivnila řada faktorů. Na její výchovu měla vliv zejména babička Magdalena Novotná a pobyt u německého správce ve Chvalkovicích. V díle se odrazily všechny zkušenosti spisovatelky. Rodina zažívala ponižující bídu, což byla jedna z příčin vzniku velmi citlivého vztahu Němcové k sociálním otázkám a touha po spravedlivějším světě. Projevuje se to například v novele V zámku a podzámčí. Dostalo se jí minimálního vzdělání. Její postavení bylo o to ztíženo, že byla ženou. Žena té doby směla znát jen povinnosti svého těla, svého ducha, svého citu, ale nesměla znát práva těla, práva ducha, práva citu. Byla jen doplňkem muže bez vlastního života. Němcová chce právo přímé účasti ženy na budování světa a rovné právo s mužem. Ukázkou je povídka Divá Bára, kde představuje Báru jako ženu nového typu – ženu průbojnou. Z českých osobností na ni působili pánové Tyl, Havlíček a Klácel. Obdivovala i německého básníka Heinricha Heina, skotského spisovatele Waltra Scotta, ale především ji ovlivnili francouzská spisovatelka George Sandová, při psaní povídky Chyže pod horami, a anglický spisovatel Charles Dickens. Jeho román Oliver Twist působil na vznik Babičky.

Dílo Boženy Němcové bylo zpočátku nechápáno v důsledku vlivu biedermeieru na měšťanskou vrstvu. Nelíbila se jim hlavně jazyková stránka. Už to nebyla vymiškovaná řeč, násilím deformovaná a ochuzená o živá slova, ale řeč životná, neodvozená, přímá, schopná neopakovat se a vyslovit, co dosud řečeno nebylo. Novela V zámku a podzámčí vznikla roku 1857. Byla to doba, kdy v Čechách převládal bachovský absolutismus, tedy tvrdá cenzura a policejní dohled. Objevují se také počátky utopického socialismu, což Boženu Němcovou ovlivnilo nejvíce. V próze rozvíjí myšlenku porozumění mezi lidmi, dobra a sociální spravedlnosti.

Je to realistické dílo. Němcová se zde snaží zachytit lidovou a bohatou vrstvu v pravém světle. Nejlépe se jí to podařilo při charakterizování podzámčí. Dává zde jasně najevo, jak fungují vztahy mezi lidmi nižších vrstev – např. vaření polévky pro chudé. Život na zámku je často dáván do protikladu s podzámčím. Je to velmi působivé, místy až absurdní. V podzámčí umírají lidé na choleru v důsledku špatné hygieny. Navíc je nedostatek potravin. Naproti tomu jsou v zámku pořádány veliké hostiny a lovy. Zámecká paní si pořizuje velmi drahého psa. Péče o něj je až přehnaná. Jí samé libové maso, smí ležet jen na polštářcích apod. Z toho ho „vyléčí“ Vojtíšek. Naučí ho jíst jídlo nižších vrstev a chodí s ním na procházky. Dalším příkladem může být rodina krejčího Sýkory, který se ujme Vojtíška, když mu umře maminka na choleru. On sám má kupu dětí a těžko je živí, ale nemůže nechat malého chlapce svému osudu. V kontrastu s tím na zámku intrikuje komorná paní Skočdopolové Sára, která se snaží uškodit všude, kde může. Konec je ale idealizovaný. Paní Skočdopolová náhodou zaslechne hovor Sáry s jejím nápadníkem a všechno prohlédne. Navíc krátce na to pak onemocní cholerou. Po vyléčení z nemoci se stává „lidumilkou“. Nechává stavit nemocnici a opatrovnu. Vojtíškovi umožňuje vzdělání, a dokonce přijímá i nemanželského syna svého muže Emila na zámek a stává se jeho matkou. V návaznosti na předchozí události to působí jako pohádka. Zlá paní se mávnutím kouzelného proutku mění v tu nejmilejší a nejhodnější. V této části to do realismu má hodně daleko. Projevuje se zde touha Němcové po dokonalejším světě.

Z formálního hlediska se dílo řadí k epickému žánru. Je to novela, tedy epická forma, neboť zachycuje osudy většího počtu hrdinů, ale časový úsek, ve kterém se příběh odehrává je krátký. Božena Němcová měla velmi bohatou slovní zásobu. Dnešní čtenáři ovšem pocítí zastaralé výrazy, dnes již méně používané předložkové vazby a přechodníky. Němcová používá velmi dlouhá a složitá souvětí. Ta se starou češtinou občas ztěžují čtenáři srozumitelnost textu.

V Babičce i V zámku a podzámčí se objevuje základní motiv - vzájemný vztah mezi dvěma společenskými vrstvami, lidovou a panskou. V Babičce je tento vztah velmi pozitivní. Kněžna Zaháňská je hodná, stýká se s obyčejnými lidmi a snaží se jim pomáhat. Kdežto u novely V zámku a podzámčí vyšší šlechta zpočátku nejeví o chudší velký zájem. Jsou to dva oddělené světy, které se propojí, až když si zámecká paní v průběhu nemoci uvědomí, že by si lidé měli pomáhat. Babička je psaná jako vzpomínky z idealizovaného dětství spisovatelky. Němcová se snaží zachytit život vesnických lidí, jejich obyčeje a zvyky. V zámku a podzámčí nastiňuje přímo sociální problém – chudobu. Nabízí i možné řešení. Podle autorčina názoru by bylo po problémech, kdyby bohatší lidé pomáhali chudým. V této próze představuje základy utopického socialismu.

Použitá literatura

Povídky – Božena Němcová
Česká literatura ve zkratce – Bohumil Svozil, Blanka Nesvadbová
Božena Němcová bojující – Julius Fučík
Božena Němcová – Václav Tille

Hodnocení čtenářského deníku Němcová, Božena - V zámku a podzámčí

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  2. leden 2008
  11 831×
  887 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Němcová, Božena - V zámku a podzámčí