Ota Pavel (1930-1973), vlastním jménem Popper
Prozaik a publicista.Byl sportovním redaktorem. Vynikl v žánru sportovní reportáže a povídky (Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syn celerového krále, Pohádka o Raškovi). Vrchol jeho tvorby tvoří autobiografické povídky (Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby).
Hlavní postavy: Leo Popper, strejda Prošek a pes Holan.
Je to kniha povídek, ve kterých Ota Pavel vzpomíná na šťastné dětství před válkou i během ní. Hlavní postavou je autorův povedený otec Leo Popper se smyslem pro humor a láskou k rybám a vodě. Další postavou je tolerantní maminka. Další z postav je strejda Prošek z Luhu pod Bánovem, král pytláků v přírodě u Křivoklátu a Berounky. V první povídce "Nejdražší ve střední Evropě" tatínek naletěl a koupil rybník pouze s jednou rybou. Když to zjistil, nelíbilo se mu to a pomstil se tím,že bývalému majiteli rybníka prodal tu nejdražší bednu na králíky v celé Evropě. Druhá povídka "Ve službách Švédska" ukazuje tatínkovu podnikavost u firmy Elektrolux. V prodeji vysavačů a ledniček se stal mistrem světa, hlavně díky paní Irmě, do které byl tajně zamilován. Povídka "Smrt krásných srnců" je asi nejznámější a byla zfilmována. Vypráví o tom, jak si odvážný otec dojel s Davidovou hvězdou na rozvrzaném kole pro srnce, aby jím nasytil své syny, kteří měli odejít do koncentračního tábora. Povídka "Kapři pro Wehrmacht" byla také zfilmována a odehrává se za války. Tatínkovi seberou jeho milovaný rybník, on to nemůže přenést přes srdce. Až do výlovu chodí své kapříky krmit. Jednou v noci je pak tajně všechny vyloví. Pak přijedou ten rybník lovit sítěmi rybáři v uniformách. Zpočátku velká sláva, ale v rybníce kupodivu nic není a nikdo si to nedokáže vysvětlit. Otec s Davidovou hvězdou na kabátě vypálil Němcům rybník. "Jak jsme se střetli s Vlky" je krátká povídka o tom, jak Vlkové převezli Oty Pavla i s jeho tatínkem. Šestou povídkou je "Otázka hmyzu vyřešena" a vypráví o tatínkových poválečných obchodech. Začne s prodejem mucholapek Bomba-chemik. Do svých obchodů zapojí také svého syna. Ale jak rychle uspěl, stejně tak rychle o svou slávu přišel. O pár let později tu samou mucholapku začali vyrábět Holanďané a zaplavili tím Evropu. V poslední povídce "Králíci s moudrýma očima", prodali Popperovi chatu a koupili si domeček U Radotína. Byla to jejich poslední štace a byla šťastná. Tatínek si zavedl zvláštní chov králíků šampanů a maminka zatím úspěšně pěstovala krocany, slepice a prodávala vajíčka. Takhle to táhli skoro deset let. Tatínek své králíky bral na výlety a jednou i na výstavu.Z té jel dotčený, že nevyhrál. Pak je všechny pustil na pasece. Domů se vrátil až ráno v tak hrozném stavu, že se maminka lekla a zavolala sanitku. Před odjezdem ještě pověsil na vrátka cedulku s nápisem PŘIJDU HNED a už nikdy nepřišel.
Ukázka z děje: "Holane, pojď se mnou. Ty se přece pamatuješ na ty buřtíky, co jsem ti vozil. Pojď, kamaráde”
15. prosinec 2007
17 898×
512 slov