Remarque, Erich Maria - Čas žít, čas umírat

Děj románu Čas žít, čas umírat je zasazen do období druhé světové války. Odehrává se zčásti na ruské frontě a zčásti v Německu.
S hrdinou románu Ernstem Graeberem a s jeho kamarády se setkáváme na ruské frontě začátkem jara. V době, kdy jsou německá vojska nucena ustupovat zpět do vlasti, dostává Graeber tolik očekávanou dovolenou. Avšak věci se neodehrávaly tak, jak očekával. Brzy po příjezdu do svého rodného města Werdenu zjišťuje, že celé Německo je bombardováno. Místo domu svých rodičů v Obloukové ulici nachází jen ruiny. Věří, že jeho rodiče se zachránili a snaží se proto ujistit, jestli jsou naživu. Nikdo mu však není schopen poskytnout tuto informaci. Seznamuje se s poddůstojníkem Bottcherem, kterého potkal podobný osud - ztratila se mu žena. Domluvili se, že tam, kde se bude Bottcher ptát na ženu, se zeptá i na Graeberovy rodiče a naopak. Během svého pátrání po svých nezvěstných rodičích se shledává se svou spolužačkou z gymnázia Alžbětou Kruseovou, jejíž otec musel do koncentračního tábora. Nalézá v ní svou přítelkyni a člověka, který mu pomáhá odpoutat se od strašlivé reality války. Graeber se ubytoval v kasárnách na světnici číslo 48, na marodce pro lehčí nemocné, jak mu poradil Bottcher. Tam se setkává s kamarádem ze školy Alfonsem Bindingem, toho času okresním velitelem. Binding nechal poslat do koncentračního tábora svého učitele matematiky Burmeistera, který před lety způsobil, že Binding nedokončil školu. Alžběta a Graeber se pod tlakem končící Graeberovy dovolené vezmou. O několik dní později musel Graeber opět na frontu. Svůj pluk našel o sto dvacet kilometrů dál na západ. Znamenalo to, že ustupování pokračuje. Zjišťuje, že několik jeho kamarádů je již po smrti. Jejich pluk dostává posilu nováčků, kteří jsou však nezkušení, a proto rychle umírají. Byli donuceni se stáhnout až k druhé linii. Později přišel rozkaz stáhnout se ještě dál. O pár dnů později přivedli čtyři ruské partyzány, dva muže a dvě ženy. Graeber je měl přes noc hlídat, aby je mohli následujícího dne popravit. Ale tomu, že jsou to partyzáni, moc nevěřil. Během jeho hlídky se nejstarší z vězňů pokoušel přemluvit ho, aby je pustil a aby odešel s nimi. Graeber o tom přemýšlel, uvažoval, že kdyby je pustil, zachránil by pár nevinných lidí. Druhý den ráno, když se probudil, zjistil, že fronta se valí přes zbytky vesnice, z které se stal jejich tábor. Musel zastřelit kamaráda Steinbrennera, který se pokoušel bez povolení Rusy popravit. Poté, co se vzpamatoval, viděl, že už je všechno ztraceno. Nechal Rusy odejít, ti ho však zabili, protože to skutečně byli partyzáni.

Hodnocení čtenářského deníku Remarque, Erich Maria - Čas žít, čas umírat

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  24. srpen 2007
  2 195×
  416 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Remarque, Erich Maria - Čas žít, čas umírat