Shaw, G. B. - Svatá Jana

George Bernard Shaw
- Ir, originální, inspirující, humorista, vegetarián
- desítky dramat, romány, povídky eseje, články,
- narodil se 26. července 1856
- velice veřejně činný – spolky, kroužky, diskuse
- hlásil se k socialismu (Marx), Rusku
- začal jako neúspěšný romanopisec, poté kritik, dramatik
- díla cenzurována (nemorální) – vydávána knižně – diskuse
- smysl pro technické vynálezy – motocykl, balón,
- Pygmalión – dokončen v r. 1912, uveden ve Vídni, Berlíně, New Yorku, Praze,... a teprve pak v Londýně – 11. dubna 1914
- Nobelova cena 1925
- zemřel v r. 1976 v 94 letech- zlomil si nohu

Svatá Jana
- návrh napsat tuto hru od Shawové
- realizován krátce poté co byla svatořečena (1920)
- její osud ho zajímal již dříve
- nejvroucnější hra a vrchol tvorby
- premiéra 26. března 1924 v Anglii
- kronikářská hra s epilogem
- Francie – r. 1429

1) Sv. Jana v mužských šatech jde prosit o koně a vojsko k Robertovi de Baudricourt, aby mohla osvobodit Orleans od Angličanů a korunovala krále. Tvrdí, že jí to nařídil bůh pomocí hlasů sv. Markéty a Kateřiny. Přesvědčí skeptického Roberta i vojáky a dostane koně, brnění i vojsko.
2) Na hradě dosud nekorunovaného krále Karla VII., mladý, neduživý, všichni ho ovládají(arcibiskup, komoří,..). Jana mu oznamuje svůj úmysl a žádá o požehnání. Karel ji pověřuje velením armády.
3) Útok na Orleans – vojsko ji nadšeně následuje – přítel Dunois
4) Anglický šlechtic, kaplan, biskup a hrabě se hádají o Janě – prohlašují ji za čarodějnici,protestantku kacířku,nebezpečí pro církev, zmínka o Husově upálení. Bojí se také o své. Biskup se chce přičinit o její spásu a hrabě ji chce ušetřit. Ostatní žádají upálení.
5) Po korunovaci krále. Jana chce ještě dobýt Paříž. Mluví se svým přítelem Dunoisem, Karlem i arcibiskupem. Ti se bojí, že příliš riskuje.
6) R. 1431. Soud Jany za účasti inkvizice. Inkvizitor i ostatní soudci se jí snaží zachránit, chtějí po ní aby odvolala, že slyšela hlasy, přiznala se že se rouhala nošením mužských šatů, hřešila, byla kacířkou. Jana pod nátlakem podepíše, ale když se dozví, že by se tímto sice zachránila od smrti, ale zůstala stejně doživotně uvězněná, své přiznání roztrhá. Prohlašuje, že její hlasy měly pravdu. Je upálena. V rukou drží dva klacíky jako kříž. Její srdce neshořelo.
7) Epilog. R. 1456. Král Karel je nyní Král Vítězný. Upadá do spánku, ve kterém k němu přichází kněz Ladvenau, který mu oznamuje, že Jana byla ospravedlněna, že bylo slavnostně vyhlášeno, že soudcové byli úplatní, úskoční a zaujatí. Rozsudek byl zrušen, zlikvidován. V tom se mu zjevuje také Jana, dozvídá se o zrušení rozsudku, o současné situaci ve Francii. Zjevuje se též Dunois, Jany přítel a voják, který dal Janě v hodinu upálení dva svázané klacíky jako kříž. Ten mluví o tom, že je v pekle, a že za svůj čin dostává jeden den volna za rok. Přichází další postavy a mluví s Janou. Jako poslední přichází Pán ve zvláštním oblečení (r.1920) a slavnostně oznamuje, že Jana byla prohlášena za svatou 16. května 1920. Zjevují se Janiny sochy které jsou postaveny ve Francii. Postavy postupně odcházejí a loučí se. Jako poslední zbývá Jana, odbíjejí hodiny. Mluví k bohu.