Smith, Wilbur - Řeka bohů (I. a II. díl)

Z anglického originálu River god (1993, 1995), vydalo nakladatelství Alpress roku 1999.

Wilbur Smith se narodil ve střední Africe v roce 1933. V roce 1964 vydal první úspěšný román Když se krmí lvi a poté se začal plně věnovat spisovatelské činnosti . Dosud napsal dvacet dobrodružných románů, k nimž si vždy pečlivě opatřuje podklady na svých četných expedicích. Je jedním z nejuznávanějších a nejpopulárnějších autorů dobrodružného žánru.

Děj prvního dílu knihy se odehrává ve Starověkém Egyptě. Za vlády faraona Mamose VIII. a jeho manželky, regentky nezletilého budoucího faraona Tamose, Lostris.
Celý příběh je vyprávěn mimořádně nadaným a inteligentním otrokem Taitou.
Taita byl od malička vychovatelem Lostris. Lostris byla jedinou a velice krásnou dcerou vezíra Horního Egypta, pána Intefa. Dolní Egypt byl již v této době odtržen od jednotného celku a v jeho čele stál samozvaný a nepravý faraon.Ani politická a ekonomická situace na tom nebyli v Egyptě zrovna nejlépe. Sám vezír Horního království nebyl nijak čestný člověk. Druhým Taitovým chráněncem byl Tanus, pán Harab. Tanus byl nekonečným obdivovatelem paní Lostris – jejich náklonnost byla vzájemná.
Jejich lásce nepřál pán Intef. Pouhé Tanovo požádání o ruku jeho dcery ho neskutečně naštvalo. Přicházelo období svátků Osirise. Na tyto svátky, jednou za dva roky, faraon s celým svým dvorem přijížděl ze svého paláce ve městě Elefantina do Théb (města dvojčat – Luxoru a Karnaku), kde měl své sídlo velkovezír. Při těchto svátcích se faraonovi zalíbila Lostris. Oženil se s ní, za velké podpory velkovezíra, a odvedl si ji do Elefantiny. Spolu s ní si přivedl i Taitu. V tomto období se ke královskému dvoru poprvé donesla zpráva o neznámém kmenu – Hyksósů (Hyksós – Král pastýřů), který se blížil k hranicím Dolního Egypta. Nikdo mu nevěnoval nějakou větší pozornost až do doby, kdy vtrhl do Dolního Egypta a naprosto bez obtíží ho zruinoval..a pokračoval dál na jih. Celá mohutná armáda Horního Egypta včele s faraonem a vrchním velitelem vojsk Tanem, se dala sebevědomě na pochod s cílem zastavit pronikání Hyksósů po toku Nilu do vnitrozemí. Došlo k bitvě u Abnubu. Faraon byl zabit a z egyptské armády zbyly jen trosky. Hyksósové přišeli s novými zbraněmi a vozy taženými koňmi. Egypťané tyto věci doposud nepoznali. Taitovi však stačilo pár pohledů a všechny konstruktérské podrobnosti kopíroval do své bystré hlavy. Nastupujícím panovníkem, po dosavadním faraonovi, byla Lostris (první manželka – jelikož mu jako jediná dala syna-následníka). Byla ustanovena regentkou nezletilého panovníka Memona (až po svém nástupu na trůn dostal jméno Tamos). Nikdo se ovšem nikdy nedozvěděl, že pravým otcem Memona není faraon Mamos ale vrchní velitel královských vojsk Tanus. Lostris rozhodla o evakuaci národa směrem na jih, po toku Nilu. Dopravním prostředkem se staly loďe – galéry. Měli před sebou dlouhou cestu proti proudu a museli překonat šestery vodopády. S sebou vezli tělo faraona Mamose, které již absolvovalo 70-ti denní proces mumifikace. Lostris slíbila svému manželovi těsně před smrtí, že se postará, aby jeho tělo spolu s veškerými poklady bylo uloženo do bezpečí před bezbožnými vykradači hrobů. Jejich cesta skončila až v místě, kde se Nil dělí na dva toky – na Bílý a Modrý Nil. To místo královna Lostris pojmenovala Qebui (místo severního větru – jelikož je tam severní vítr zavál). Dnešní název tohoto města je Chartúm. Toto území patřilo zemi Cush – dnešní Súdán. V těchto místech si podrobili tamější obyvatelstvo – kmeny Shilluků, Dinků a Mandariů, ze kterých se stali otroci. Další poklad, který jim poskytlo toto území bylo zlato a spoustu nové zvěře a rostlin, které Egypťané neznali. Poslední věcí, bylo nalezení příslušného místa pro hrobku faraona Mamose. Výprava v čele s Taitou, tehdy 14-ti letým princem Memonem a Tanem vyrazila hledat po Modrém Nilu to pravé místo. Šli cestou podél řeky, až narazily na zvedající se vysoké hory. Neodvážili se dále než na úpatí těchto hor. Tam, v jednom údolí princ rozhodl o vybudování hrobky. Tanus se vydal na jednu výpravu, která pro něj byla smrtelná. Takže vedle hrobu faraonova, se začal stavět menší a skromnější hrob pro Tana. V předvečer samotného pohřbu se Taita rozhodl provést menší podvod. Vždy Tana miloval jako svého vlastního syna, a měl pocit, že mu stále něco dluží. Vyměnil faraonovu mumii, za Tanovu (po 40-ti denní mumifikaci). Tanova mumie tedy spočinula v nádherném zlatém sarkofágu, obklopena nesmírným bohatstvím, nashromážděným faraonem Mamosem za doby jeho života. Hrobky leží na dnešním území Etiopie. Až tam byli Egypťané vyhnáni Hyksósy. Spolu s Tanovým úmrtím začala pomalu slábnout i královna Lostris, onemocněla. Princ Memon se stal již plnoletým a tak mu matka předala těžké břemeno vlády. Byl nejvyšší čas, aby se flotila dala opět na cestu. Pluli zpět – směr Egypt. Když dorazili do Théb, podařilo se faraonovi Tamosovi a jeho armádě vyhnat Hyksóse pryč, více na sever. Avšak totální vítězství nad Hyksósy přišlo až za 200 let. Královna Lostris zemřela. Taita, k uctění její památky popsal za 70 dní královnina balzamování svitky, které uložil do deseti alabastrových nádob. Ty pak skryl do její hrobky, kterou vlastnoručně vymaloval. Tím se zachoval příběh.

Příběh je doplňován jednotlivými postavami božstev – Amon-Ra, Hapi, Osiris, Seth, Isis, Nephys, Horus, atd. a dalšími historickými událostmi.

 

5.ledna 1988 doktor Duraid ibn al Simma z Egyptského institutu antiky otevřel hrobku v Údolí králů na západním břehu Nilu.Okamžitě po vstupu ho ohromily krásné nástěnné malby. Objevil královskou kartuši neznámé královny, o které se dřívější záznamy nikdy nezmiňovali. Hrobka byla nepochybně vyloupena, přesto hrobku datoval do doby kolem roku 1780 př. n. l. Téměř rok po otevření hrobu asistent al Simmy (jeho manželka Royana) dokumentoval výzdobu stěn a kus opadlé omítky odhalil malý výklenek, ukrývající deset alabastrových nádob.
Svitky byly popsány hieratickým písmem a kniha Řeka bohů I. je jejich přepisem.

 

Druhý díl knihy se přesunul téměř o 4000 let dopředu. Vyprávění začíná v domu v oáze, kde Duraid al Simma se svoji krásnou, mladou a vzdělanou manželkou Royanou, luští jeden z nejdůležitějších svitků. Zabývají se problémem, kde a jak najít hrobku faraona Mamose a Tana. Dům je přepaden, Duraid zavražděn, sedmý svitek ukraden a zbytek podpálen. Royaně se podaří jen o vlásek uniknout smrtelnému nebezpečí. Posledním přáním Duraida bylo, aby Royana zašla za jedním ze sběratelů – archeologů – sponsorů ( Nicholas Quenton-Harper) a s jeho pomocí se vydala po stopách Taity do Etiopie. Kniha popisuje jejich úsilí, které bude nakonec i přes všechny neuvěřitelné potíže odměněno úspěchem. Odehrává se v roce 1994. Nalezené předměty z hrobu faraona Mamose jsou uloženy ve zvláštním pavilonu muzea starověku v Luxoru.

 

Tuto knihu jsem si vybrala na doporučení jednoho mého přítele. Doslechla jsem se, že má také ještě třetí díl, ale ten mě již nijak nepřitahuje, neboť je smyšlený.
První dva díly se mi však velice líbily. Bylo neuvěřitelné, že to není fikce, ale je a byla to realita. Postavy jak z prvního, tak i z druhého dílu jsou skutečné. Je až k neuvěření, co vše se může stát. Velice mi to přiblížilo jak tehdejší starověký egyptský život, tak i současné archeologické výpravy. Také jsem se dozvěděla spoustu nových věcí o Etiopii, její krajině a politice.

Celkově bych hodnotila tuto knihu, jako velice přínosnou, ale zároveň zábavnou. Je přeplněna dějem.

Její kvality dosvědčují i úryvky z kritik celosvětových novin a časopisů:
„…bohatě vykreslené… přecpané dějem…perfektní“ Daily Telegraph
„Fantastický námět…jednotlivé postavy proplouvají příběhem nenuceně jako samotná Isis.“ Times Literary Supplement
„Superlativní ztvárnění minulosti…Řeka bohů má hypnotizující atmosféru dávnověku.“ Observer

Hodnocení čtenářského deníku Smith, Wilbur - Řeka bohů (I. a II. díl)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. březen 2008
  2 734×
  1210 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Smith, Wilbur - Řeka bohů (I. a II. díl)