Steinbeck, John - O myších a lidech

Novela úspěšného amerického spisovatele Johna Steinbecka O myších a lidech se odehrává v období krize. Je příběhem dvou mužů, námezdních dělníků, kteří putují za prací z jednoho místa na druhé. Jeden z nich, Lennie Small, je mentálně zaostalý. Úroveň jeho myšlení se rovná malému dítěti. Vyrůstal u tety Kláry, která se o něj vždy láskyplně starala. Přála si, aby po její smrti převzal péči o Lennieho jejich přítel John Milton.
Přes své postižení je Lennie velmi pracovitý a hlavně silný, což je příčinou nemalých problémů. Má obrovské potěšení z toho, když může hladit něco příjemného na omak. Z tohoto důvodu zbožňoval myši a podobná zvířátka. Neuvědomuje si však svou sílu a myši vždy nakonec zlomí vaz.

Měli společný sen. Chtěli se usadit a zbavit potulného života. George jim vyhlédnul malou farmu, kterou vlastnili staří manželé a byli ji ochotni prodat. Byli u vytržení z představy, že by byla jen jejich, nikdo by je odtamtud nemohl vyhodit, pracovali by, kdy a jak by sami chtěli. Měli by vše, co hrdlo ráčí. Snili o zvířatech, co by chovali, o kamnech, u kterých by se hřáli, o své vlastní střeše, pod kterou by se schovávali před deštěm. Lennie měl přímo dětinskou radost z toho, že mu George dovolí starat se o králíky, které by si pořídili.
Jednoho dne spolu přicházejí na ranč v Soledadu. Setkávají se zde hned s několika typy lidí. Přirozenou a uznávanou autoritu představoval koňák Slim. Nemusel si úctu sjednávat násilím a výhružkami jako majitelův syn Curley. Ten se nosil jako pán a snažil se sobě i všem kolem ukazovat svou sílu tak, že vyvolával spory a rvačky především s těmi, kteří oplývali značnou fyzickou silou. Proto se hned od začátku navážel do Lennieho. Problémem byla také jeho krásná, ale záletná manželka, která se snažila poblouznit každého muže na ranči. Chodila pečlivě učesaná, provokativně nalíčená a vyzývavě oblečená. Curley na ni také chorobně žárlil, neustále rozčílený obcházel ranč a hledal ji. Ona se zas pod záminkou, že hledá jeho, všem vnucovala. George z ní hned zpočátku neměl dobrý pocit a měl neblahé tušení, že ona nikomu štěstí nepřinese. Ve skutečnosti byla zklamaná svým dosavadním životem. Chtěla se dostat k filmu nebo divadlu, ale místo toho skončila s mužem, kterého ve skutečnosti ani nemá ráda. U ostatních mužů hledala obdiv a rozptýlení a snad toužila i po někom, komu by se mohla vypovídat. Dalším obyvatelem ranče byl černoch Crooks. Bydlel sám, oddělený od ostatních ve své sednici. Důvodem byla barva jeho pleti. Zachovával si od bílých odstup. Obrnil se svou černošskou hrdostí a náplní jeho života byly knihy a práce, ale nebyl vůbec šťastný, cítil se opuštěný a sám. Zvykl si ale na tento způsob života a stal se mu jakýmsi pravidlem. Když se s ním Lennie jednou zkoušel spřátelit, odháněl ho od sebe a choval se k němu nevrle. Nakonec byl rád, že si aspoň na chvíli může s někým povídat, aspoň na chvíli ho někdo vytrhne ze samoty, ale nepřiznal to. Další neméně důležitou postavou příběhu je Candy, který kdysi přišel o část ruky. Připadá si zbytečný a tuší, že ho z ranče brzy vyhodí. Už mu zastřelili i milovaného psa, se kterým vyrůstal. Zaslechl o Georgově a Lennieho vysněném hospodářství. Představa, že by byl svým vlastním pánem a odešel by z ranče, ho tak nadchla, že jim nabídl své naspořené peníze, které činily polovinu potřebné sumy a sliboval, že když ho tam nechají také žít, bude jím rád pomáhat a svůj podíl jim odkáže. Zatím dost nerealistický sen se tak stal dosažitelným, což všechny tři naplnilo optimismem a vírou v lepší budoucnost.

Jednoho dne se Lennie naprosto nevinně dostal do křížku s Curleyem a rozdrtil mu ruku. Ten ho od té chvíle nenávidí. Večer si Lennie hrál se štěňátkem, které dostal. Hladil ho a mazlil se s ním. Opět ale neodhadnul svou sílu a zlomil mu vaz. Byl z toho nešťastný, ale jediné, čeho se bál, je to, že mu George nedovolí starat se o králíčky. Náhle se u něho objeví Curleyho žena. Chce si s ním povídat. Lennie ji odmítá, protože mu to George rázně zakázal, ale jí je to jedno. Začne mu vyprávět o svém zpackaném životě, zatímco on mluví o svých králíčcích, jak je rád hladí a mazlí se s nimi. Ona se začne pyšnit svými vlasy a pobídne ho, aby ji pohladil. Mu se to zalíbí a hladí ji stále silněji a silněji a ona začne křičet. Ucpe jí ústa a drží hlavu. Když ji prosí, aby přestala křičet, zlomí jí vaz. Uvědomí si, že provedl něco špatného. George mu jednou řekl, že v takové situaci má utíkat k vrbám, kde nedávno nocovali, a čekat na něho. Tak taky udělal.

Seděl mezi vrbami a chvíli se bál, že mu George nedovolí starat se o králíky, chvíli zas, že už o něj George nestojí a nepřijde. Byl hrozně nešťastný. Ale George přišel. Lennie se divil, že se nezlobí. A on se opravdu nezlobil. Sváděl vnitřní boj sám se sebou. Řekl Lenniemu, ať se otočí a představuje si jejich malou farmu, o které mu začal vyprávět. Zatím vytáhl pušku a Lennieho zastřelil. Ušetřil ho tak kruté smrti, kterou by mu jinak dopřál vzteklý Curley. Tak Lennie zemřel a sním i jejich krásný sen.

Lennie byl velkým dítětem, pro něhož George představoval otce i přítele, někoho, jehož slovo bylo skoro zákonem, někoho, na koho se mohl spolehnout, komu věřil, koho poslouchal, kdo měl vždycky pravdu, na kom závisel jeho život i smrt.
Lennie pro George znamenal přítěž. Často se na něj osočoval a vyčítal mu jeho existenci, snil o tom, jak by se měl skvěle, kdyby nebylo Lennieho. Ale přesto všechno mu Lennie přirostl k srdci. Miloval ho jako vlastního syna a nikdy, i když to tolikrát opakoval, by ho neopustil. To vše potvrzuje jeho poslední čin. Zabil ho pro jeho vlastní dobro. I když mu to rvalo srdce, nebylo jiného východiska. Nechal ho zemřít naivně zasněného a šťastného s vidinou toho po čem vždy toužil. George byl dobrý člověk a s Lenniem zemřela i část jeho samého..
Jazyk díla je spisovný s výjimkou dialogů, které jsou psané v běžné hovorové řeči. Tématem jsou společenské poměry v prostředí venkova tehdejší Ameriky a osudy Goeorge, Lennieho i dalších postav. Uspořádání v čase je chronologické s výjimkou vzpomínání na události z ranče, na kterém původně pracovali..
Podle mého názoru je to poutavý, dojemný příběh nepostrádající dějovost, napětí, ani náhlé zvraty. Realisticky zobrazuje poměry tehdejší Ameriky. Postavy jsou skvěle vykreslené. Věrně popisuje zvláštní druh přátelství a lásky. Je čtivý a myslím, že svým způsobem bude vždy aktuální a oblíbený.

Hodnocení čtenářského deníku Steinbeck, John - O myších a lidech

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  24. srpen 2007
  8 872×
  1089 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Steinbeck, John - O myších a lidech

morceb
Výborně zpracované až na jednu důležitou věc. V knížce se neuvádí Lennie a George, ale Lenda a Jiří.