Diúv chrám v Olympii

Pyramidy v Gíze, Babylónské hradby, Visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Mausóleion v Halikarnássu, Rhódský kolos a Diův chrám v Olympii, to je Sedm legendárních divů světa. Jsou to stavby nebývalé velikosti a krásy, jsou nákladné a jedinečné. Byly postaveny s vynaložením ohromného množství lidské práce pomocí jednoduchých prostředků, a přece s neobvyklým důvtipem, a to v dobách tak minulých, že nebýt práce archeologů a nejrůznějších vědců, ani ve snu bychom si nepomysleli, že bylo něco takového možné.

Já se nyní zaměřím na jeden z těchto divů, a to na Diův chrám v Olympii. Nejdříve ale několik slov o samotné osobě. Kdo to vlastně Zeus byl? Byl to syn boha Krona. Řekové ho

považovali za nejvyššího boha, otce bohů a lidí.Zeus je znám jako postava vrhající oštěp,
válečnický bůh dórských kmenů, jenž metaje blesk se povznáší na vládce Olympie. Byl také zobrazován jako stojící postava v plášti jak se objevuje na východním štítu Diova chrámu.

Samotný chrám byl vybudován v letech 468 až 456 před naším letopočtem, po chrámu bohyně Héry, což byla Diova žena. Diův chrám svou výškou 20,13 metrů a půdorysem 64,12 metrů krát 27,68 metrů byl současně největším chrámem na Peloponéském poloostrově. V období rané klasiky tak vznikla kamenná stavba se štukovou omítkou. Protože se v Élidě netěžil mramor, byl chrám postaven z domácího vápence, pouze střecha a sochařská výzdoba byly vyhotoveny z mramoru.

Stavitelem byl Libon Élidský. Ten při stavbě využil všechny základní klasické architektonické principy. Stavba měla šest sloupů na průčelích a třináct sloupů na bočních stranách. Ozdoby štítů a metop, což jsou ozdobné desky na koncích trámů, měly modrou a červenou barvu. Figurální vlys byl umístěn uvnitř na čelní a zadní stěně celly, což je vlastně vnitřní prostor chrámu, kam byl později umístěn Feidiův Zeus.

Řecký spisovatel Pausaniás, který tuto sochu detailně popsal, líčí i výzdobu obou štítů a metop v celle, které zobrazují dvanáct činů poloboha Héraklea (Římany nazýván Herkules). Tato díla byla později silně poškozena a rekonstruována mohla být jen na papír, což je velká škoda.

Diův chrám stál až do 6. století v olympijské Altidě a nebyl téměř poškozen. Při jednom zemětřesení se pak ale zřítil a pohřbil ve svých troskách i části sochařské výzdoby. Dodnes leží spousta sloupů ve stejné poloze, do které je tenkrát svrhlo ono osudné zemětřesení.

Hodnocení referátu Diúv chrám v Olympii

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 511×
  384 slov

Komentáře k referátu Diúv chrám v Olympii