Eduard I
Narodil se roku 1243 v londýně. Byl synem anglického krále Jindřicha III. vládl mezi roky 1272-1307. oženil se s Eleonorou Kastilskou. Měl syna edurda II(následovník trůnu).
Byl na svou dobu nadprůměrně vysoký(měřil 2 metry) proto dostal přízvisko Longshanks=Dlouhán. Vládl velice silnou rukou(měl přezdívku:kladivo Skotů) a byl velmi neústupný při jednání. Jeho syn byl naopak velmi slabý(možná homosexuál) a právě díky tomu přišla Anglie o Skotsko. Eduard se také úšastnil 8. křížové výpravy kterou vedl poměrně úspěšně(dostal se až do nazarethu).
William Wallace
William se narodil pravděpodobně v lednu 1272 jako druhý ze tří synů sira Malcolma Wallace ve Skotsku ve městě Erleslie.Jeho otec byl zemanem. Stejnětak jako Eduard I byl velmi vysoký(okolo 2 metrů) a proto byl velmi zdatný v boji. Byl velmi statečný a bitvách vždy bojoval v první linii. Byl vzděláván u svého strýce a dlouho se připravoval na kariéru kněze ovšem potom co Eduard I nechal zabít jeho otce pozvedl meč proti anglické nadvládě. Byl tajně ženat s Marion Braidfuteovou. Dalším důvodem proč William nenáviděl Angličany bylo to že správce města Lanark nechal popravit jeho ženu protože se stýkala s psancem Williamem Wallacem.
Spor
Prapůvod jejich sporu sahá až do roku 1286 kdy zemřel skotský král Alexander III který neměl žádného potomka. Na uvolněný skotský trůn si dělalo nároky asi 13 skotských šlechticů. Mezi ty nejvýznamnější patřili John Balliol a Robert De Bruce. Původně se Skotským králem měl stát syn Eduarda I Eduard II který by si vzal norskou princeznu Margaret(děvčátko z Norska) která byla neteří Alexandra III ovšem cestu do Skotska nepřežila a tak se od tohoto plánu muselo odstoupit. Skotové kteří se nemohli dohodnout na tom kdo bude králem si pozvali Anglického krále Eduarda I aby spor vyřešil. Eduard I neváhal a v roce 1291 pozval všechny uchazeče o trůn na jednání do Berwicku. Ovšem než začalo samotné jednání tak se Eduard I prohlásil nejvyšším pánem Skotska a pod hrozbou války přinutil skotské šlechtice aby mu přísahali poslušnost. Tímto skutkem Eduard I umožnil aby do Skotska přišli anglické vojenské posádky které hlídaly veškeré možné protianglické povstání. V roce 1292 jmenoval Eduard I skotským králem Johna Balliola který mu přisahal věrnost. Ovšem ta byla značně narušena hádkou mezi oběma králi v anglickém parlamentu. Skotsko bylo proto postiženo pokutou a to znamenalo že Skotsko musí vydat 3 velmi významné hrady. Skotská šlechta se však těchto hradů nechtěla vzdát a proto se o tyto hrady bojovalo což pro Skoty znamenalo obrovské ztráty. Spor mezi Johnem Balliolem a Eduardem I vyvrcholil v bitvě u Dunbaru roku 1296 kde John Balliol a jeho vojsko utrpělo těžkou porážku a john Balliol byl sesazen z trůnu a odvlečen do Francie kde roku 1315 zemřel. Poprvé se William postavil proti angličanům na Loudon Hillu kde se svými přívrženci pobil celou anglickou posádku včetně vraha jeho otce Anglického šlechtice Fenwicka. Další mstu provedl V lanarku kde také pobil celou anglickou posádku včetně vraha jeho manželky. Tímto činem se dostal poprvé do povědomí Eduarda I. Od této chvíle začala partyzánská válka Williama a jeho přivrženců. William se schovával po lesích a stále se k němu přídávali noví a noví muži připravení bojovat za svobodu Skotska. První velká bitva proti Angličanům se odehrála u Stirlingského Mostu roku 1297 kde se svými 40000 lehce ozbrojenými bojovníky pozazil William lstí 60000 angličanů. Eduard I se do této bitvy příliš neangažoval a nechal Skotskou otázku na svého syna Eduarda II.Zatímco se Eduardu II nepodařilo potlačit Wallaceho povstání tak Eduard I řešil spor s Francií. Nakonec podepsal s Francouzským králem Filiem IV podepsal mír což mu zajistilo že se Skoti nespojí s Francouzi. Po bitvě u Stirlingského mostu začal William Wallace vytlačovat Angličany ze Skotska. Po úplném osvobození Skotska byl pasován na ochránce Skotska a začal obnovovat obchodní styky s ostatními národy tak jak tomu bylo za krále Alexandra III. Tyto styky ovšem sabotoval Eduard I, to Williama naštvalo a tak se svou armádou vtrhl do severní Anglie kde vyplenil několik významných měst. To ovšem rozhněvalo Eduarda I a ten se svou armádou vydal směrem k městu Falkirk kde už na něj William čekal se svou armádou. Tuto bitvu roku 1298 u Falkirku william prohrál především díky zradě skotské šlechty v čele s Robertem de Brucem která tvořila jízdu. Po této zradě se William uchýlil do ústraní a dokonce se dostal až do říma kde žádal o pomoc u papeže. Po svých cestách se William roku 1304 opět vrátil do Skotska kde se zatím více a více Skotských šlechticů podřizovalo Eduardovi I. Nakonec byl William díky zradě jednoho z přátel zajat Angličany. Potom byl odvezen do Londýna kde byl souzen za velezradu přestože nikdy nepřísahal věrnost EduardoviI. Byl odsouzen k smrti, roku 1305 popraven a jeho tělo bylo rozčtvrceno a rozesláno do 4 Skotských měst. Po Williamově popravě doufal Eduard I že národní hrdost skotů opadne. Ovšem opak byl pravdou. Robert De Bruce který zradil Williama u Falkirku začal zpytovat svědomí a několikrát se anglické armádě postavil se svou armádou. Vítězství a prohry se střídali na obou stranách. Roku 1307 ovšem umřel Eduard I a anglický trůn nastoupil jeho syn Eduard II. Ten byl ve svých válečných taženích daleko slabší než jeho otec a tak nakonec roku 1314 v rozhodující bitvě u Bannockburnu Eduard prohrál a Skotsko bylo definitivně osvobozeno. Jeho nezávislost ovšem přiznal až Eduard III roku 1328 který se stal králem roku 1327 po tom co byl Eduard II zavražděn. Tato válka ovšem nebyla poslední a Skotsko muselo o svou nezávislost stále bojovat
28. prosinec 2012
4 432×
916 slov
