Indie na počátku 19. století

Hospodářství
Po upevnění pozic průmyslové buržoazie ve V.B se hospodářský vývoj Indie stále více řídil pokyny buržoazie. Celní politika V.B pomocí nízkých cen napomáhala britskému exportu do Indie a vysokými cly bránila importu Ind. řemeslných výrobků do V.B. Indie se tak zněnila ze země vyvážející látky na zemi dovážející je. Totéž proběhlo i u dalších druhů zboží např. oceli, a zanikla i stavba lodí v Kalkatě, protože lodě zde postavené mohly konkurovat britským. Jen v Bombaji kvetly loděnice v rukou pársů až do pol 19. st a sloužily k obchodu s Čínou. Tím, že indičtí řemeslníci museli prodávat své zboží za stejnou cenu jako měly britské tovární výrobky, se prudce snížila životní úroveň řemeslníků.
Angličané mohli získat suroviny od malých rolnických hospodářství bez jakékoliv předběžné investice kapitálu. Při vykupování indiga a opia byl využíván systém vynucených smluv, který v podstatě znevolňoval rolníky, pěstující tyto kultury na svém pozemku. Tzv. indigový plantážníci si zavazovali rolníky zálohami a potom jim vybírali celou úrodu za libovolně stanovenou a tak nízkou cenu, že se nikdy nemohli vyplatit. Odpovědí na tyto nezákonné a násilné metody byla neustálá indigová povstání probíhající od 80. let 18. st. Do konce 19. století, která byla občas i úspěšná. Vynález chemických barev však učinil výrobu indiga nerentabilní.
Koncem 20. let byla snaha ze strany V.B: učinit Indii do role vysoce kvalitních surovin, dovezen i bourec morušoví, větší produkce cukr. třtiny….neúspěšné vzhledem k nízké životní úrovni, stále vyšší daně, platilo se i obilím --) v 1. pol 19. stol. Četné hladomory.
V polovině 19. století- růst přístavních měst, stavba prvních železnic, telegrafu, opravy zavodňovacích kanálů……
Konečné dobytí Indie
Ve 2. pol. 18. stol byl Pandžáb stranou událostí, které určily další osud Indie. Tehdy zde existovalo 12 sikhských knížectví v nichž vládli sardárové, bývalí vojenští velitelé sikhů v době válek s Mughaly a afghánskými obyvateli. V letech 1765-1799 v Pandžábu proběhli kruté boje sardárů o moc a rozšíření panství na úkor ostatních knížectví. Během tohoto soupeření zmohutněl misl (knížectví) Šukárčádkaj v jehož čele stál od r. 1797 Randžít Sinh. Ten opanoval Láhaur, přijal titul maharádži a vedl boj za sjednocení. Rolníci se ochotně přidávali.
Ve 20. letech vznikl v Pandžábu silný sikhský stát Randžíta Sinha, který rozšířil svou moc i na Kašmír a část afghánských území. Zmírnil daňe, reorganizace armády podle evropského vzoru, rozvoj řemesel a obchodu.
Po Randžínově smrti se začal stát rozpadat – Kašmír se snaží odtrhnout a v centru boje feudálních skupin. Roku 1844 na trůn dosazen nedospělý Randžítův syn Dalíph Sinh. Vlády se ujala armáda – válka s angličany- zhoršení postavení rolnictva, růst vlivu lichvářů, ale Sikhští feudálové si polepšili a stali se oporou britských kolonizátorů
Protikoloniální bouře
Zavedeny doktrýny vymřelých statků – neměl-li kníže přímého mužského potomka, připadlo knížectví kolonizátorovi. Ostatní knížectví likvidována pod záminkou špatné vlády. Sesazení panovníků na roveň prostých britských poddaných se dotklo národního cítění Indů. Během celé 1. pol 19. stol. Probíhaly protikoloniální bouře rolnictva, kmenů a uraženýchfeudálů.
- r. 1801-1805 boje feudálů zv. Palaijakové v Severních sarkárech, potlačeno, ale vypuklo znova v letech 1813-1814 a r. 1831.
- .r. 1807 povstání v celé dillíské oblasti
- r. 1814 v Tápa Maníru- zrušení prodeje vesnic cizincům
- v letech 1817-1818 v Uríse rolníci pod vedením feudála proti uvalení daně na rolnické vojenské úděly
- v letech 1826-1829 povstání kmene Rámosiů, k němuž se přidali vojáci maráthských armád, úřady jim přidělily méně zdaněné pozemky
- v letech 1830-1831 potlačení povstání v Bendúru
- současně probíhají i nepokoje mezi kmeny- angličané musí vést i tzv. malé války
- bouře i ve městecjh vyvolané zavedením nových daní
- sekta vahhábíů- zakladatel: Sajjid Ahmad z Barélí, vyhlásil svatou válku nevěřícím- angličanům, přidali se k nim i rolníci a řemeslníci ale r. 1820 vyhnáni, r. 31. vytáhli na Kalkatu a museli být rozprášeni dělostřelectvem
- od vahhábiů se odtrhla nová sekta v čele Hádží Šaríjatulláha nazývána farází, vystupovali za očistu islámu a rovnost lidí před bohem, půda patří bohu a nikdo nemá právo za ni vybírat daně, r. 1852 ve městě Patna vyhlásili válku Angličanům

Hodnocení referátu Indie na počátku 19. století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 640×
  662 slov

Komentáře k referátu Indie na počátku 19. století