Ivan IV. Hrozný

Dětství Ivana IV. Hrozného
Otec Ivana IV. Hrozného Vasilij III. velkokníže moskevský zemřel v roce 1533. Ivanovi byly pouhé tři roky. Vlády se ujala jeho matka Jelena Glinská jako regentka (regent = zástupce panovníka, správce státu). V roce 1538 umírá zřejmě na otravu. Během vlády dala řadu lidí zabít, mimo jiné také Ivanova strýce, aby nemohl vznášet nároky na trůn. Po smrti se ujala vlády bojarská rada v čele s rodem Šujskich, kteří vedli boj o trůn s rodem Bělskich. O Ivana se nikdo nestaral. Byl hladový, špatně oblečený, chodil bos. Většinu času trávil u knih. Četl zejména náboženské a historické knihy. Z nedůvěry a intrik v paláci zůstal v Ivanovi zakořeněný až chorobný strach ze zrady. Po celý život všem a všemu nedůvěřoval. Někteří psychologové dnes vysvětlují carovo kruté a sadistické chování právě jeho dětstvím , i když k tomu přispěly zřejmě i genetické předpoklady a choroby, které prodělal.

Nástup na trůn
V roce 1546 se Ivan IV. rozhodl skoncovat s mocí bojarů Chtěl nastolit absolutistický centralismus (neomezená vládní moc jedince řízená z jednoho centra). 16. ledna 1547 byl Ivan IV. Hrozný korunován carem veškeré Rusi. Korunovaci provedl metropolita Makarius.
Bojaři se na svých statcích těšili absolutní nezávislosti. Vykonávali spravedlnost, měli vlastní armády. Korunovace byla proto významným krokem proti bojarům.

Panování Ivana IV.
První léta Ivanova panování patří v historii Ruska k těm nejlepším. Ivan poprvé svolal Zemský sněm. Reformoval a modernizoval armádu, v níž založil elitní jednotky Střelců. Vypracoval legislativní kodex (zákoník) Sudebnik platný pro celé Rusko a v kodexu Stoglav reformoval církev. Omezil korupci a moc bojarů. Podařilo se mu rozšířit vliv Ruska na východ . V roce 1552 dobyl kazaňský chanát, v roce 1556 astrachaňský chanát. Pod nadvládu Ruska přešlo Povolží a země západně od Uralu. V livonské válce (1558-1583) zničil Livonský řád, protože byl přesvědčen, že Rusko potřebuje přístup k moři. Válka skončila nezdarem, proti Rusku se spojilo Švédsko a Polsko.
V roce 1558 dobyl baltská města Narvu. Rusko začalo přes Bílé moře obchodovat s Anglií a jinými evropskými státy. Významným činem byla kolonizace Sibiře. Osídlení provedla rodina Stroganovů, které udělil car roku 1558 vlastnické právo na Sibiř pod podmínkou, že ji osídlí. V roce 1581 proběhla první expedice, která překročila Ural a dostala se až k Irtyši. Vedl ji kozácký ataman ve službě Stroganovů Timofejevič Jermak. Rusko se stalo obrovským a silným impériem.

Abdikace
Kvůli hluboké osobní krizi Ivan IV. před Vánocemi roku 1564 rezignoval na státnickou funkci a uchýlil se s rodinou do nevelké Alexandrovské slobody. V obavách z anarchie jej bojarové a celý národ prosili, aby se na trůn vrátil. V únoru roku 1565 se vrací do Moskvy. Svolává Zemský sněm a klade si dvě podmínky:
1.Požaduje, aby sám mohl soudit ty, které považoval za zrádce.
2. Vyčleňuje 20 měst a postupně téměř polovinu Moskevské Rusi jako vlastní úděl, takzvanou opričninu.
To vedlo ke vzniku jakéhosi státu ve státě. Země se rozdělila na výlučně carovu opričninu a společnou půdu, takzvanou zemštinu.
Ke své ochraně na opričnině zřídil Ivan IV. elitu několika tisíc policistů, opričniků, kteří poslouchali jenom jeho. Nosili černé oděvy a jezdili na černých koních. Ve znaku měli psí hlavu a košťata. Psí hlavy znamenaly absolutní věrnost carovy a jejich povinnost pronásledovat carovi nepřátele. Košťata symbolizovala úkol vymést zradu ze země. Postupně se z opričniků vyvinulo něco jako satanův mnišský řád. Pořádali bohoslužby a po mši pak následovaly sexuální a sadistické orgie, kterých se car pravidelně účastnil. Během vlády opričniků bylo proti bojarům krutě zasahováno. Neexistoval prý jediný rod, který by Ivana IV. přežil bez ztráty na životě svých členů.

Zkáza Novgorodu
Ivan IV. zasahoval krutě nejen proti bojarům, ale i proti městům. Car dal v roce 1570 obklíčit Novgorod, které prý chtělo přejít na stranu Polska. Podle tehdejších letopisů bylo 60 tisíc Novgorodců umučeno, utopeno v řece Něvě, popraveno nebo veřejně upáleno. Děti a ženy přivázat k saním a zavést do ledové řeky. Podle tehdejších kronikářů v ní bylo tolik mrtvých těl, že se voda vylila z břehů. Novgoroského arcibiskupa dal zašít do medvědí kůže a uštvat psy.
Podobný osud potkalo o něco později město Pskov.

Druhá abdikace
V letech 1568-1569 byla velmi špatná úroda a lidé umírali hladem. Následoval mor, který zachvátil celé Rusko. Krymští Tataři, Turci, Litevci a Švédové ohrožovali ruské hranice. Ivan IV. ztratil Narvu, ale tatarskou invazi se mu podařilo odvrátit. V roce 1572 rozpouští opričniky a podruhé oznamuje svou abdikaci. Po roce se opět vrací.

Ženy Ivana IV.
1. Anastázie - žil s ní 13 let a velmi ji miloval
- vybral si ji za ženu v soutěži, která připomíná dnešní klání o královnu krásy
- zemřela v roce 1560
Po smrti Anastázie upadá do depresí, je ještě více brutálnější. Krev se pro něj stala drogou. Vraždil pro potěšení. Moskevští mladíci v čele s Ivane IV. se toulali po nocích, pili do němoty a znásilňovali ženy a dívky, utloukli chodce k smrti pro potěšení. Říká se, že znásilnil nejméně tisíc žen.
Nešlo o nic nového. Vědělo se, že rozřezával ptáky zaživa. Z kremelských věží shazoval psy a kočky a díval se, jak umírají. Mluví se, že krutost Ivana IV. vyvolala syfilis, kterou trpěl nebo měl psychologické poruchy genetického typu, které byly zaznamenány již u jeho předků.
2. Marie Termjukovova – čerkeská krasavice, oženil se s ní v roce 1561
- brzy jej unavila
3. Marta Sobakinova – sňatek roku 1569
- z kupecké rodiny
- zemřela za tajemných okolností dva týdny po svatbě
4. Anna Koltovskaja – skončila v klášteře v roce 1575
5. Anna x
6. Vasilisa x- obviněna z nevěry, poslána do kláštera
7. Marie Dolgoruká – utopena druhý den po svatbě, protože nebyla panna
8. Marie x- sňatek roku 1581
Výčet žen není přesný, mohlo jich být i více.

Vražda vlastního syna
V roce 1581 Ivan IV. Hrozný zabil svého syna- následníka trůnu- Ivana. Vždy s ním vycházel velmi dobře. Ivan IV. prý začal nadávat a bít svou těhotnou snachu, protože se mu nelíbili její šaty. Ta na místě potratila. Došlo k prudké hádce se synem, který ženu bránil. V záchvatu zběsilosti mu car rozbil hlavu okovanou holí, kterou měl vždy po ruce a ztloukl a zabil už mnoho lidí. Syn zranění po několika dnech v kómatu podlehl.
Když Ivan IV.Hrozný v roce 1584 (18. března- Moskva) zemřel, nezůstal po něm žádný schopný nástupce. Fjodor I., který trůn zdědil, byl mentálně postižený. Vlády se místo něj ujal Ivanův oblíbenec Boris Godunov.

Narození Ivana IV.: 25.8.1530

Hodnocení referátu Ivan IV. Hrozný

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 225×
  1042 slov

Komentáře k referátu Ivan IV. Hrozný

lolik