Spisovatel, překladatel a radikální český náboženský myslitel
Kritizoval feudalismus, klerikalizaci církve,náboženské zdůvodňování válek, tresty smrti
Díla:
O boji duchovním - odmítá jakékoli násilí, kritizuje jej
O trojím lidu - kritizuje rozdělení společnosti
O církvi
Řeč o základu zákonů lidských
Sieť viery pravé - popisuje ideální církev
Postilla - kritika násilí v kázáních
Jednota bratrská
Konfese založená roku 1457 v Kunvaldu bratrem Řehořem Krajčím na základě učení Petra Chelčického.
Vytvořili zcela samostatné náboženské společenství s vlastní duchovní správou
Na rozdíl od husitů, usilujících o autonomní postavení v rámci katolické církve
Odmítali jakékoli násilí, ale i vzdělání, státní moc a některá povolání
výrobu zbraní, vojenskou službu, podíl na státní správě...
Největší důraz byl kladen na kázeň a řád.
Po reformě provedené na konci 15. století Lukášem Pražským upustila Jednota od některých původních strohých zásad v oblasti věroučné, liturgické a mravní (včetně učení o hříšnosti vzdělání)
Otevřela se rovněž inteligenci (Jan Blahoslav, Jan Ámos Komenský) a šlechtě (Karel st. ze Žerotína).
Český stát za vlády Jagellonské dynastie
Nástupem Vladislava Jagellonského (1471 - 1516) na český trůn došlo opět k poklesu panovnické moci ve prospěch šlechty.
Král po svém zvolení uherským vládcem (1490) přesídlil do Budína.
Přijetím Vladislavského zemského zřízení roku 1500 se aristokracie pokoušela upevnit své pozice i na úkor měst.
Dlouhodobé spory, které tím byly vyvolány, skončily až za vlády Ludvíka Jagellonského (1516 - 1526) kompromisní Smlouvou svatováclavskou.
Ponechala městům právo účasti na zasedáních zemského sněmu.
Učinila průlom do jejich hospodářských privilegií, jež dosud omezovala podnikatelskou činnost aristokracie (zrušení mílového práva, rozšíření práva várečného i na šlechtu a pod.).
Jagellonská éra je obdobím velkého kulturního rozkvětu.
Ve stylu pozdní (vladislavské) gotiky vznikla významná díla architektonická ale i malířská a sochařská.
Vladislavský sál, Prašná brána, chrám sv. Barbory
Rybníkářství bylo výhodné vzhledem k velkému počtu postních dní.
Začala proslulost českého kapra.
Rozsáhlá síť rybníků vznikla na V statcích (Pardubicko) pánů z Pernštejna – poté je napodobili i páni z Rožmberka (Třeboň).
Josef Štěpánek Netolický
zakladatel Zlaté stoky (45km dlouhý kanál z Lužnice k Třeboni)
Jakub Krčín z Jelčan
rybník Svět a Rožmberk (vznik na bahnité půdě, pokud něco zatopily - náhrada)
pivovarnictví se rozvíjelo na přelomu 15. a 16. století
