Johannes Gutenberg

Vynález tisku odlévanými posuvnými literami je oceňován jako rozhodující příspěvek k osvobození člověka od nevědomosti a duševní nezralosti. O vynálezci samém víme málo, ačkoli jeho jméno se v tehdejších dokumentech vyskytuje často – v berních rejstřících, v genealogiích, především pak v soudních spisech. Jeho otec se jmenoval Friele Gensfleisch. Byl to patricij, který spolu se svou ženou vlastnil dvůr „Zum Gutenberg“ v Mohuči, podle něhož rodiče pojmenovali své tři děti. Nejmladší z nich Johannes se narodil v roce 1379. V tu dobu byla v Evropě doba objevů a vynálezů. Patří k nim různé řemeslnické techniky, například zlevnění výroby papíru díky pohonu vodního kola. Patří k nim však první střelné zbraně. S věděním roste potřeba jeho šíření, ale to byl pro tehdejší dobu právě problém. Šíření poznatků bylo pomalé, těžkopádné. Knihy vznikaly stále ještě opisováním v klášterech a právě proto byly neobyčejně drahé – tak třeba za dílo římského básníka Livia bylo nutno zaplatit celými vinicemi. Už před Gutenbergem sice existovaly tiskařské techniky, jenže všechny postupy měli podstatnou nevýhodu: materiál nebyl dostatečně odolný a stačil pouze k produkci nepatrných nákladů. Zdálo se, že vývoj je ve slepé uličce. Cíl znali všichni, postrádali ale nápad. Z jednotlivých poznatků stále nevznikal celistvý postup. Snahou po jeho vytvoření byl veden i Gutenberg. Ne náhodou. Mohuč byla už tehdy proslulá výrobou razítek a pečetí. Gutenbergův otec k nim dodával kov. Malý Johannes, byl nadaný řemeslník. Stal se zlatníkem a vyráběl i zrcadla. Jeho technický talent se přímo snoubil s uměleckou tvůrčí schopností. Byl ale také svérázný a konfliktní. Když řemeslnické stavy chtěli patricijům diktovat, jaké budou daňové sazby, opustil Mohuč. V letech 1434 – 1444 byl ve Štrasburku častou postavou soudních spisů. Nejdříve proces o urážku na cti, potom soudí spor o údajné porušení manželského slibu, soudil se s rodným městem i se svými partnery. Pro práci potřeboval mnoho peněz a stále hledal nové mecenáše. Když se vrátil do Mohuče, dostal 800 zlatých od advokáta Johannese Fausta. To byly peníze, za které tehdy mohl koupit několik statků. Zřejmě si leckdo mnoho sliboval od jeho objevitelské činnosti. Lidé se tenkrát rádi pouštěli do smělých obchodů. Protože tady už tehdy byl „trh“ a jeho rodící se potřeby. Avšak ani s Faustem se nakonec nepohodl, když od něho požadoval další investice. Části Gutenbergových dílen byly posléze prodány, nebo skončily v zastavárnách. Tím však nechtěně vcházelo ve známost jeho střežené tajemství. Přesto se právě tehdy podařil Gutenbergovi přímo revoluční skok. Dokázal odlévat jednotlivé pohyblivé litery a vyvinul způsob, jak je vyrábět ve velkém. Konečně tisk, který byl kdykoliv k dispozici. Nejstarší Gutenbergovo dílo bylo vytištěno v r. 1445 a jmenuje se Fragment o posledním soudu.
O deset let později byla dokončena proslulá Gutenbergova bible. Má 1282 stran, na každé z nich 42 řádek. Dnes existuje již jen 48 exemplářů tohoto díla. Johann Gutenberg zemřel chudý a opuštěný ve svém rodném městě v roce 1468.