Keltové

Úvod:

Téma Keltové jsem si vybral záměrně, poněvadž mě keltská civilizace velmi zajímá. Keltové patřili mezi zakladatele evropské civilizace a já se budu snažit popsat jejich osídlení Evropy o jejich odkazy co zde zanechali. Dočtete se zde o tom jak Keltové žili, jak bydleli ,o umění, řemeslech a nádherně vypracovaných nástrojích, o mohylách a pohřebištích, o keltských knězích – Druidech a jejich učení, o bojích a zbraních, atd..

Kdo byli Keltové:

Vědci je řadí k Indoevropanům, kteří ve 3. tis. před Kristem sídlili v oblasti kolem Karpat. V Čechách se začali objevovat kolem roku 800 před Kristem. Sídlil zde převážně kmen Bójů, podle něhož se naše vlast jmenuje – Boiohemum, Bohemia.

Keltové se pokládali za potomky bohů, nápady, někdy se inspirovali antikou, rozvinuli do takové dokonalosti, že některé, aniž to víme, používáme i dnes.

O Keltech se dnes hovoří jako o zakladatelích evropské civilizace. Řada umělců dnes ztvárňuje keltské motivy do svých děl a jsou dokonce i hudební skupiny hrající výhradně keltskou hudbu. Obdivují se i jejich znalosti přírody, léčitelství a astrologie.

Počátky keltské kultury byly, jak už jsem uvedl kolem roku 800 před Kristem. Tehdy k nám začaly pronikat znalosti ohledně zpracovávání železa, začala se lépe rozvíjet řemesla a rostla životní úroveň. Začala starší doba železná nazývaná též dobou halštatskou, podle naleziště u rakouského Hallstattu, města na břehu jezera, kde bylo velmi početné osídlení. Těžila se zde sůl a železo, se kterým se obchodovalo.

Doba halštatská znamenala prudký rozvoj kultury a umění. Pro tuto dobu jsou typická mohutná hradiště (ve své době to byly skoro nedobytné pevnosti). Keltské kmeny měli vládce-mocné krále. Králové byli bohatí podle možností kmene a jejich smrt znamenala velmi slavný a okázalý pohřeb. Velký zlatem zdobený vůz naložený bohatstvím, obětmi, a uměleckými předměty, na hrob byla navršena obrovská mohyla. Lidé, kteří normálně žily ve vesnicích a osadách (zemědělci, řemeslníci) se v nebezpečných dobách přesunuli do hradišť. Tato hradiště, oppida jak to latinsky píšící autoři nazývali, měla rozlohu středověkých měst a byli centrem mocenským i duchovním.

O hmotné kultuře Keltů vydává svědectví řada archeologických výzkumů, množství nálezů. Keltové zde však nezanechali jen hmotné, ale také duchovní dědictví. Náleží k němu evropské mýty, báje a pohádky – to vše patří neoddělitelně k pramenům evropské literatury.

Keltské dědictví existuje i v naší národní kultuře, v umělecké tradici a v prastarých zvycích. V názvosloví nám Keltové nezanechali je název naší země a Česká krajina, i když velmi měněná stále nese stopy keltského osídlení. Keltská kultura nám zanechala i řadu svátků a obyčejů, například počátkem listopadu vzpomínka na zemřelé (Dušičky), nebo pálení velkých ohňů v předvečer prvního května, zdobení příbytků posvátným jmelím v době okolo zimního slunovratu a řadu dalších.


Keltská společnost:

Tak hlavně, Keltové se ve své době ještě dělili do kmenů (V Českých zemích hlavně Bójové), jelikož, jak je známo, nikdy nevytvořili souvislý státní útvar. V rámci jednoho kmene pak můžeme mluvit o několika společenských stupních. Je samozřejmé, že hlavou kmene je král. Nejde však o absolutistického vládce, neboť významný podíl na vládě má rada starších. Samozřejmou součástí společnosti je šlechta, neboli lidé vlastnící větší počet pozemků a k tomu odvozující svůj původ od nějakého všeobecně uznávaného urozeného člověka. No a pak již existuje vlastně jen prostý lid, kterýžto se zabývá porůznu zemědělstvím, obchodem, řemesly a podobnými věcmi.

V předchozím odstavci jsem se zmínil o tom, že kmeni vládl král, ale jak takový král zvládl vládnout xy lidem, roztroušeným na uzemí o velikosti středních Čech, je v některých případech záhadou. Můžeme ale konstatovat, že na to už tehdy měli byrokracii, vybírali daně, existovalo něco jako veřejně prospěšné projekty, měli trestní řád a podobně.

Co se daní týče, měli to s nimi Keltové přinejmenším tak složité, jako to s nimi máme my dnes. Neměli sice žádnou daň z přidané hodnoty, ale jinak se platily daně téměř ze všeho. Na příklad z hlavy, komínu, oken, půdy, ale i z dováženého zboží a jiných, dnes bychom řekli, nadstandardů.

Co se pak keltského práva týče, o tom nemáme příliš mnoho souhrnných informací, zato se nám zachovaly poměrně zajímavé kuriozity. Jednou z těch nejzajímavějších bylo vymáhání dluhů. Věřitel se totiž prostě posadil před dveře dlužníkova domu a odmítal se odtamtud hnout. Navíc ještě zahájil hladovku. Dlužník se tak dostával do nepříjemné situace. Nejen že mu věřitel překáží přede dveřmi, ale navíc ještě dlužník přejímá odpovědnost za věřitelovu smrt hladem. Co se týče ostatních zločinů, měli Keltové ne zas tak pestrý rejstřík trestů. Většinou šlo o, dnes bychom řekli, pokuty, kteréžto se měnily s závažností provinění. Druhým pólem trestů byly tresty tělesné a samozřejmě také trest smrti.

S keltskou ekonomikou v první řadě souvisí způsob obživy, neboli v podstatě primární sféra hospodářství - zemědělství.

To však samozřejmě není všechno, i když se tím zabývá většina lidí. U Keltů totiž pozorujeme i rozvoj sekundární sféry hospodářství, neboli průmyslu. O službách samozřejmě moc nemluvíme, i když to není tak zcela na místě, jelikož kupříkladu služby finanční byly na značné úrovni. Nyní však zpět k onomu průmyslu.

O Keltech máme poměrně významné zprávy jako o zpracovatelích kovů. Zpracovávali nejen klasické železo a bronz, ale také se vrhli na barevné kovy. Co se podrobností k zpracování týče, lze poznamenat že používali emailéřské postupy a že oblíbené bylo tepání kovu za studena. Práci s kovem pak dovedli na takovou úroveň, že se o t

Hodnocení referátu Keltové

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Jan Sokolovský
  28. prosinec 2012
  2 893×
  872 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Keltové