Paleografie

pomocná věda historická
termín PALEOGRAFIE řeckého původu (palaios = starý, grafein = psát) a označuje vědu, která studuje stará písma
paleografie usiluje o správné čtení, místní a chronologické zařazení písemných památek bez ohledu na jejich charakter
paleogrefické materiály a) STAROVĚKÉ (téměř výlučně památky epigrafické- tj. ryté nebo tesané)
b) STŘEDOVĚKÉ (různé rukopisy-hl. úředního a literár. charakteru, objeven knihtisk)
c) NOVOVĚKÉ (produkty diplamatického charakteru, popř. texty osobního charakteru)
látky, na které se psalo 1) archeologické (přírodní)-např.kůra stromů, dřevo, kámen, hlína
2) paleografické (stvořeno přímo k těmto účelům) –např. papyrus, pergamen, papír
(přechod mezi nimi dřevěné desky vylité voskem, KODEX-špalíček těchto tabulek)
datování nedatovaných textů – jeden z hlavních úkolů paleografie (s přesností 30, někdy i méně let)
HISTORIE PALEOGRAFIE
- základy paleograf. Studia položil Jean Mabillon, v 1. A 5. knize svých De re diplomatica libri (vyd 1681), rozdělil písmo na knihové a listinné
- Scipione Maffei (1675 – 1755) rozdělil písmo na majuskuly, miniskuly a kurzívy
- 18.stol. rozvoj nepozorujeme
- 19. stol. oživení (1827 založena pařížská Škola listin)
- přelom 19. A 20. stol. :
Ludwig Traube – hlubší proniknutí do funkce písma, hodně se věnoval i studiu zkratek
Jean Mallon
HISTORIE PÍSMA
počátky písma : zvláštně sestavované shluky kamenů, uzly na šňůrách, vruby na hůlkách, tetování apod.
- uzlové písmo (ve staré Číně, také Mexičané a Peruánci) –význam vazby, jejich vzájemná vzdálenost , barva a jejich spojení s hlavním motouzem
- vroubování hůlek – stvrzenky o zaplacených daních
obrázkové písmo (tzv. piktogram)
- 5000 př.n.l. – Egyptské hieroglyfy, Mezopotámie (také Čína a Indiáni)
- častým opakováním a zjednodušováním vzniklo PÍSMO POJMOVÉ (každé slovo = 1 znak)
- časem si Sumerové, Babyloňané apod. vytvořili znaky pro jednotl. slabiky  SLABIKOVÉ PÍSMO
¨písmo slabikové – v Mezopotámii staří Sumerové psali do hlíny dřevěnou tyčinkou (špatní kreslíři) –
- KLÍNOVÉ PÍSMO, místo do sloupců se začalo psát zleva doprava
Egypt + Středomoří
- hieroglyfy – psané ve sloupcích nebo zprava doleva, asi 3 000 znaků
- obrázky později znamenaly jen počáteční hlásky (měli 25 zvuk. znaků)
- z hieroglyfického písma vznikla i jiná písma (např. Krétské – nerozluštěno) a nepřímo je převzaly národy kolem Stř.moře (např. Židé, Iberové, Féničané – neměli samohlásky, některá bísmena převzali z klín. písma)
Řecká abeceda – převzali ji pravděpodobně od Féničanů (upravili si ji a přidali sabohlásky)
- psali zleva doprava i zprava doleva (byly obrácené i tvary písmen)
- dlouhý vývoj (různé typy)
Římské písmo
- Etruské písmo (jihoitalští osadníci, původně z řeckých ostrovů)
- Stará římská abeceda (skládá se z MAJUSKULÍ – vel. písmen, a to ve tvaru kapitály)
- Rustika – nápadně zúžená, psaly se jí básnické knihy
- Starší římská kurzíva majuskulní – vznik v 1.stol.n.l., zjednodušená (psaní listin, rychlá sdělení, poznámky)
- Uniciála – vznik v 3.stol. n.l., , krásné tvary, ale není dobře čitelná
- Polounciála – vznik pod vlivem ml. římské kurzívy , psaly se jí křesťanské rukopisy, vznik MINUSKULÍ
Minuskule se úplně dotvořily za vlády K. Velikého – bylo potřeba písma pro snadné psaní i čtení
 KAROLINSKÁ MINUSKULE – až dodnes se změnila jen v podřadných jednotlivostech
13. stol . – písmo GOTICKÉ – vznik stejně jako karolinské ve Francii, lomené oblouky
v pol. 15. stol. opět karolinská minuskule vzkříšena  HUMANISTICKÁ MINUSKULE
  u nás vzniklo písmo SLOVANSKÉ (bylo r. 855 upraveno Konstantinem z kurzívního, šikmého písma řeckého a latinského písma) – přinesl je k nám do Velkomoravské říše  HLAHOLICE špatně čitelná,ozdobná, hodně kliček
CYRILICE – vznik asi o půl století později- upravena podle řeckého písma unciálního, později vytlačena latinkou
ORIENTÁLNÍ PÍSMA – vznik z Fénického – Indické písmo, Arabské písmo
TISKOVÉ PÍSMO – vynález knihtisku r. 1450 – Johannes Gutenberg
- ke konci 15. st. Již bylo v Německu 30 tiskáren (v Evropě 900)
- zpočátku se tiskla hlavně gotická písma, v renesanci návrat k minuskulím
- 17.+18. st. – krasopisecké dílny
- 18. + začátek 19.st. – humanistická kancelářská majeskula
ČÍSLICE – naše (arabské) – Arabové je převzali z i Indie, za vlády Arabů ve Španělsku se rozšířily po celé Evropě
- římské číslice (Mile, Centum)
- Čína – svoje znaky
- Babyloňané a Peršané – svoje klínové znaky
- Egypťané – obrázky

Hodnocení referátu Paleografie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 040×
  628 slov

Komentáře k referátu Paleografie