Pohřbívání mrtvých ve starém Egyptě-Mumifikace

Staří Egypťané věřili v život po smrti a proto věnovali dlouhý čas k přípravě na onen svět. Tím měla být šťastná a bezstarostná země kdesi na západě ozn. Jako
,, Západní království ,, kde vládl Usír.
Prvořadou podmínkou, aby duše mrtvého onoho světa dosáhla, bylo vést řádný život. O tom zda zemřelý je hoden vést věčný posmrtný život rozhodl poslední soud. Důležitou součástí tohoto posledního soudu bylo vážení srdce na vahách boha Anupa. Jako protizávaží sloužilo pštrosí pero bohyně pravdy a spravedlnosti.
Egypťané spojovali s každým jednotlivcem BA a KA.
*BA byl životní duši člověka
*KA jeho ,, duševní dvojník ,, byl to ochranný duch, který zajišťoval duševní energii a sílu člověka. Podle víry starých Egypťanů BA a KA umožňovaly posmrtný život. Po smrti člověka mrtvého opouštěli. Aby se mohli svou tělesnou schránku opět najít = aby se mohli vrátit k tomu člověku, musela zůstat zachovalá. Proto byla těla významných zemřelých MUMIFIKOVÁNA.

MUMIFIKACE

Při mumifikace byly přítomni nejméně 4 lidi – 2 knězi a balzamovači. Nejvýznamnější kněz byl ANUP – měl na starosti celý průběh mumifikace, nosil šakalí masku boha Anupa-(bůh zamřelých). 2. kněz držel kadidlo v němž se pálily ---vonné pryskyřice, kůry stromů a byliny. Mumifikaci prováděli jen zruční balzamovači.
*Nejprve provedli krátký řez v levé dolní části břicha a vybrali : střeva, žaludek, játra a plíce. Potom byl zamřelému nosními dírkami vybrán mozek. Vyjmuté orgány balzamovali a ukládali do speciálních nádob zv. KANOPY – tato nádoba byla zdobená a pohřbívána společně s tělem.
Protože 75% těla tvoří voda, bylo třeba něco, co by vysálo tekutiny. Nejdříve používali písek, ale při jeho použití byla kůže mrtvých přiliž napnutá a ti si nebyli moc podobní. Později se začal používat uhličitan sodný – díky němu se zachoval vzhled jako zaživa. Celé sušení trvalo 40 dní.
Když bylo tělo vysušené, naplnilo se směsí pilin bláta a plátna. Potom to tělo pomazali posvátným olejem a potupně balili do obinadel (plátna). Mumie byla zabalena do stovek m plátna, které bylo kladeno až ve 20ti vrstvách. Pro přiblížení plocha obvazů se rovnala ploše basketbalového hřiště (376m2). Mezi jednotlivé vrstvi vkládali šperky a amulety pro štěstí. Vrchní vrstvy byly napouštěny včelím voskem, nebo se namáčely v sádře, aby po uschnutí zatvrdly. Celý proces trval i s vysoušením 70 dní.
Tělo se ukládalo do dřevěné rakve, ta byla zhotovena ve tvaru těla. Byla nádherně pomalována a někdy byla opatřena i portrétem zamřelého. Celá rakev se uložila ještě do jakési kamenné rakve, která byla umístěna v hrobce. Čím byl Egypťan bohatší, tím měl nádhernější rakev a hrobku.

HROBKY

Největší hrobky byly výsadou faraónů. Panovníci byly zpočátku pohřbíváni do velkých hrobek ve tvaru pyramidy. Později, aby odradili vykradače hrobů je staří Egypťané pohřbívali v podzemních komorách, vytesaných hluboko do skály v údolí poblíž Théb.
Egypťané své hrobky vybavovali předměty a veškerým majetkem, který faraoni mohli na onom světě potřebovat . Např.: jídlo, pití, oblečení, nábytek. Spolu s tělem faraóna zůstali v hrobce i jeho služebníci, aby mu mohli sloužit i v posmrtném životě. Viz. – TUTANCHAMON.
Stěny hrobek byly překrásně vyzdobeny scénami z každodenního života, věřilo se, že vládce mrtvých Usír tyto scény magickými slovy oživí.

Postupem času získávali Egypťané stále větší poznatky o lidském těle a především o vnitřních orgánech.
Když se Egypťané stali křesťany a později muslimi, přestali věřet, že člověk potřebuje své pozemské tělo pro existenci v posmrtném životě, takže se už napotřebovali dávat mumifikovat.

Hodnocení referátu Pohřbívání mrtvých ve starém Egyptě-Mumifikace

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 316×
  548 slov

Komentáře k referátu Pohřbívání mrtvých ve starém Egyptě-Mumifikace

blbá škola
Jooo a máme to
baba jaga egypťanka
božíííí
domrab
referat do školy uvidime doufam ze za1
peťula
good měla jsem to jako referát do školy
Anča
Je to celkem dobrý :)