Populační růst

Polulační růst byl označen za jeden z prvořadých globálních problémů. Téměř můžeme říci, že je to jeden z nejzákladnějších problémů, z něhož se vyvýjejí další.

Roku 1850 dosáhl počet obyvatel po několikatisícileté historii poprvé jedné miliardy. K dosažení druhé miliardy stačilo pouze 75 let. O další miliardu vzrost počet obyvatel Země za 35 let a čtyř miliard dosáhl opět ve zkráceném časovém úseku, tentokrát za 25 let (už v roce 1980). V roce 2000 to bude při nezměněném trendu 6 miliard obyvatel. Kdyby tento enormní růst pokračoval, podle demografů by se počet obyvatel do r. 2003 zdvojnásobil a tvořil by 12 miliard, v r. 2066 dokonce 24 miliard a v r. 2100 ne méně než 48 miliard. Rufus E. Miles, vydavatel populačního buletinu, který vychází ve Washingtonu, napsal: „Podle názorů expertů na zásoby surovin nemůže Země v žádném případě poskytnout 48 miliardám obyvatel přijatelný životní standart. Pravděpodobně by nevydržela zátěž tak velkého počtu obyvatelstva.“ Collin Clark zašel až do extrému a věří, že planeta uživí 140 miliard lidí, bude-li důsledně využita všechna úrodná půda a lidstvo přejde na vegetariánskou stravu. Podle něj by při smíšené stravě na úrovni dnešní spotřeby Spojených států planeta uživila 70 miliard lidí. Do svého odhadu přitom nezapočítal zdroje moří a oceánů.

Hlavní příčinu přelidnění vidí dr. Waloszczyk v přirozeném pudu rozmnožovat vlastní rod. Dále má na tomto stavu podíl chybějící sexuální osvěta, špatná dostupnost antikoncepce, nezaměstnanost. Frances Moore Lappe a Joseph Collins zastávají názor, že nejvýznamějšími příčinami jsou chudoba a nesvoboda žen v mnohých zemích světa. Autoři říkají: „Nemá-li žena možnost volby, je-li existence závislá na svém muži, pak je bezmocná a nemůže sama rozhodovat o počtu dětí. Pokud nemá dostatečnou osobní svobodu, pak se mnohdy ani neodváží zeptat manžela, zda by souhlasil s používáním antikoncepce.“ Taková situace je typická pro všechny země tzv. Třetího světa. Druhá příčina je chudoba. Lidé v chudých regionech se nemohou spoléhat na sociální zajištění ve stáří či při dlouhodobé pracovní neschopnosti. jejich šancí jsou pak děti. V zemědělství dětská práci (levná pracovní síla) nahrazuje práci finančně dostupnou.
Jak je tedy možné „dobrovolně zabrzdit schopnost reprodukce“, abychom se vyhnuli válce a hladu?
Především je to osvěta a výchova k plánovanému rodičovství. V chudých regionech však není dostatečně systematická a trvalá. Kromě toho lidé pod břemenem každodenních starostí těžko mění svůj způsob jednání. Využívat např. metody neplodných dnů je pro ně příliš komplikované a tudíž málo spolehlivé. U jiných druhů antikoncepce k tomu přistupují problémy náboženské (i katolická církev „nepřirozenou“ ochranu před početím neuznává), neochota (především mužů) něco takového praktikovat a také obtížná a nepravidelná dostupnost těchto prostředků. Zlepšená a zjednodušená ochrana před oplodněním se bude podle amerického úřadu Office of Technology Assessment v následujících letech používat na celém světě. Z dvaceti nových metod ochrany jsou vzpomenuty například injekce s dlouhodobou působností pro ženy i muže, nosní spreje, lehce nasazovatelné pesary, „měsíční pilulka“ nebo zjednodušená sterilizace s možností obnovy plodnosti. Některé státy (např. Indie) zkusily programy, kdy mužům a ženám podstoupivší sterilizaci byla poskytnuta finanční odměna. V Číně rodiče, kteří mají více než dvě děti, byli ekonomicky citelně znevýhodněni. A v Singapuru zaručují rodinám se dvěma dětmi přednostní přidělení bytu.
Dále je to potrat (např. Japonsko). Potraty bylo v některých zemích dosaženo zmírnění populačního růstu. Je tu však zásadní morální otázka-kdy začíná život člověka. Devátým měsícem tětotenství a porodem či spojením spermie a vajíčka připočetí? Pro mnoho lidí na světě je potrat nepřijatelný, což je podpořeno tím, že stejný názor prosazují všechna významná světová náboženství. Přesto jsou potraty velmi rozšířené a snad především v rozvinutých zemích přístupné i legislativě (potratu se legislativně brání v Evropě jen v Irsku a v Polsku). Na světě každoročně připadá na 120 miliónů porodů 30 miliónů potratů.

Země, které dosáhnou ročního hrubého domácího produktu ve výši asi 1000 amerických dolarů na obyvatele (někdy jsou uváděni nižší hodnoty) si mohou dovolit sociální zajištění pro staré lidi, obyvatelé zpravidla gramotní a svým dětem chtějí dopřát vzdělání. Společnost se dostává do stádia pozitivních očekávání. Rodiče touží mít méně dětí, aby jim mohli dopřát slušné materiální zajištění a vzdělání. Většina obyvatelstva nepracuje v zemědělství a ti, kteří zde zaměstnáni jsou, nemusí využívat levnou pracovní sílu svých dětí (počet dětí v rodině klesá na dvě až tři v průměru), polulace se stabilizuje. Tento způsob v minulosti fungoval spolehlivě.
Otázkou, na kterou nedokážeme odpovědět je, jak to provést, aby chudé státy a regiony při nedokonalém politickém a ekonomickém systému při zhoršujícím se životním prostředí a omezených zdrojích mohly dosáhnout uspokojivé ekonomické úrovně a materiální zajištěnosti svých obyvatel?

Témeř všichni prognostici předpokládají, že kdybychom k tomuto fenoménu přistupovali nadále jako dusud, jen s polovičatým opatřením, čeká nás „nová doba temna“: rostoucí nedostatek surovin, hlad v rozsáhlých částech světa, přeplněná města s vysokým počtem nezaměstnaných a bezdomovců, zvyšující se zločinnost. V důsledku přelidnění dochází také k ničení jiných mechanismů, které mají za úkol omezovat další růst lidské populace. Před nimi nemůžeme uniknout, protože jsme neoddělitelnou součástí přírody. Hlavními činiteli omezujícími populaci jakéhokoliv živočisného druhu jsou hlad, přirození predátoři a nemoci. Pokud přesto dochází k dalšímu nárustu počtu jedinců danéhu druhu, pak se spuštějí fyziologiscké mechanismy-snižuje se plodnost, zvyšuje se počet potratů a úmrtí novorozeňat a také dochází k nárustu vzájemné nevraždivosti a nepřátelství mezi jedinci daného druhu, což vede k sebezničujícímu chování. To vše souvisí se stresem, který narůstá spolu se zvyšujícím se přemnožením daného druhu a to platí bez rozdílu jak u myší, tak i u lidí.

Použitá literatura

Ohrožená planeta na prahu 21. století - Pavel Nováček, Mikuláš Huba, Peter Mederly, Olomouc 1998
Kronika lidstva - Čtvrté, doplněné české vydání -Fortuna Print Praha, spol. s r. o., Praha 1995 Koncepci českého vydání zpracovali a realizaci vedli: Ing. Karol Biermann a Ing. František Hanus

Hodnocení referátu Populační růst

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 435×
  943 slov

Komentáře k referátu Populační růst