Pravěk

1.) Předgeologické období ( prekambrium, trvala 4 miliardy let )
- vznik prvotní zemské kůry
- prvotní atmosféra z plynů zemského nitra
- prvotní hydrosféra – vznik srážením vodních par
- období bez života – chemický vývoj ( z látek anorganických vznikají stále složitější látky
až k organickým sloučeninám)

2.) Prahory ( archeozikum , před 4.600 milióny let )
- vznik bílkovin a koloidních systémů
- vznik života
- biologický vývoj
- první primitivní organismy
- primitivní buněčné organismy ( koacerváty: ohraničené organické sloučeniny, prvotní nedokonalé
buňky (předchůdci buněk)
- primitivní rostliny - bakterie a sinice
- koncem prahor vznik buněk s typickým jádrem (řasy)
- prvotní fotosyntéza (O2 dává podmínky pro rozvoj života, vzniká ozónosféra)

3.) Starohory (proterozoikum, trvalo asi 2.600 mil.let. )
- bakterie, sinice, řasy
- ke konci starohor se vyvíjí mnohobuněčné organismy ( mnohobuněčné řasy, láčkovci, kroužkovci,
členovci, červi )
- stopy primitivních bezobratlých
- zkameněliny: tvarově zachované zbytky organismů, paleontologie = věda, kt.studuje zkameněliny
a) nezměněné zbytky organismů – mamuti zamrzlí v Sibiři
b) látkově změněné zbytky – otisky, jádra
- zjišťování stáří hornin:
a) poměrné stáří – vrstvy které obsahují stejné zkameněliny nebo stejné společenstvo
zkamenělin jsou stejně staré
- vůdčí zkameněliny = zbytky organismů, kteří se na Zemi vyskytovaly
na velké ploše, ale žili poměrně krátce a vyhynuly
b) skutečné stáří (absolutní) – zjistíme podle převahy některých radioaktivních prvků
v horninách (uran = olovo, draslík = aragon, …)

4.) Prvohory ( paleozoikum )
dělení: starší – kambrium ( před 570 mil.let)
- ordovik ( před 500 mil.let)
- silur ( před 445 mil.let)

mladší – devon ( před 395 mil.let)
- karbon ( před 345 mil.let)
- perm ( před 280 mil.let)

Prvohory starší:
- vznik kaledonského vrásnění

Kambrium
- rozvoj řas
- první doklady cévnatých rostlin (v siluru přešly na souš)
- rozvoj bezobratlích
- rozvoj trilobitů a ostnokožců
- první obratlovci
Ordovik
- rozvoj bezčelistnatých
- rozvoj graptolitů, láčkovců
- rozvoj členovců, hlavonožců

Silur
- četné korálové útesy
- první hojnější suchozemské rostliny
- první suchozemští živočichové (členovci)
- první čelistnaté ryby, paryby

Prvohory mladší:
- počátek variského vrásnění

Devon
- rozvoj pokročilejších rostlin (plavuní, přesliček, kapradin)
- první lesy
- první hmyz
- rozvoj ryb
- vznik obojživelníků

Karbon
- první pralesy
- rozvoj obojživelníků (z lalokoploutvých ryb)
- první okřídlený hmyz
- rozvoj mlžů
- vznik plazů
- koncem prvohor začaly cévnaté rostliny ustupovat nahosemenným, vzniká zde černé uhlí

Perm
- rozvoj savcovitých plazů
- vymírání primitivních korálů a jiných skupin
- vymírání trilobitů

5.) Druhohory ( mezozoikum)
dělení: - trias ( před 225 mil.let)
- jura ( před 195 mil.let)
- křída ( před 136 mil.let)

Trias
- klidný vývoj, usazování mocných souvrství usazenin
- rozvoj nahosemenných rostlin
- přesličky, plavuně, kapradiny jen jako byliny
- rozvoj moderních korálů
- rozvoj amonitů, belemnitů
- rozvoj hlavonožců dvoužábrých
- rozvoj plazů, savců
- první žáby

 

 

 

Jura
- klidný vývoj, usazování mocných souvrství usazenin
- značný rozvoj dinosaurů - éra veleještěrů, Tyranosaourus, Brontosaurus, Diplodocus
- první obojživelníci ocasatí
- první praptáci
- první hadi
- rozvoj létajících plazů

Křída
- počátek alpinského vrásnění ( vzniká pásemná pohoří Alp, Karpat, Kavkazu, Himalájí,
And, Kordiler )
- rozvoj ptáků - z drobných plazů - Archeopteryx
- rozvoj rohatých veleještěrů
- rozvoj krytosemenných rostlin
- rozvoj primitivních savců - z drobných plazů
- vymření amonitů
- vymření primitivních ryb
- vymření dinosaurů

6.) Třetihory ( terciér )
dělení: starší - paleogén ( před 65 mil.let)
mladší – neogén ( před 26 mil.let)

Paleogén
- značný rozvoj kvetoucích rostlin
- rozvoj dírkovců
- rozvoj sépií, chobotnic
- rozvoj ježovek, krabů, raků
- rozvoj hmyzu
- z plazů vývoj krokodýlů, želv, hadů
- značný rozvoj ptáků
- rozvoj placentálních savců
- první primitivní koně
- první nosorožci, velbloudi, tapíři
- první chobotnatci
- první primáti

Neogén
- hnědouhelné močály a pralesy
- rozvoj žab, a ocasatých obojživelníků
- mohutný rozvoj savců
- rozvoj šelem
- rozvoj turovitých a chobotnatců
- první předkové člověka

7.) Čtvrtohory ( kvartér )
dělení: starší – pleistocén ( před 2 mil.let)
mladší – holocén ( před 10 tisíci lety , geologická současnost)

Pleistocén
- rozvoj hlodavců
- rozvoj hominidů
- Australopithecus
- Homo erectus
- Šavlozubí tygři
- rosomák
- obrovití jeleni
- mamut, kůň, sob, zubr
- srstnatý nosorožec
- jeskynní lev
- jeskynní medvěd
- člověk neandrtálský
- lovci mamutů

Holocén
- moderní člověk

Vývoj ve čtvrtohorách plynule navazuje na třetihory ve složení rostlinstva a živočišstva nedošlo k podstatným změnám. Z geologického hlediska tvoří třetihory a čtvrtohory jeden celek. V geologickém období se střídají ledová a meziledová období. V době, kdy ledovce zasahovaly až na naše území (k horní Odře) organismy se stěhovaly do jižních oblastí. podél ledovců se rozkládaly bezlesé tundry a dál se rozkládala oblast stepí, která přecházela v lesostepní útvary. Ve stepích byli především mamuti a srstnatí nosorožci. V jeskyních žili lvi, medvědi. U nás také polární zajíc, sněžná liška, sob, jelen obrovský.
Čtvrtohory jsou érou vývoje člověka. (Už koncem třetihor žili první živočišní předchůdci člověka, ze kterých se vyvíjely představitelé rodu HOMO. )

Hodnocení referátu Pravěk

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  7 262×
  694 slov

Komentáře k referátu Pravěk