Starověká Čína

ČÍNA-přír.pod.-v. č. dnešní Čín. rep., v obl. při stř. a dolním toku řek Cuang-che(Žlutá ř.)na s., a Čchang-ťiangu(Dlouhá ř,=Jang-ć-ťiang)na j. Velké nížiny při dolních tocích uvedených řek na v jsou obklopeny pohořími(často obtížně schůdnými). Podnebí j Č: bylo vlhčí a teplejší než na s. Na s Č:mirné klima, časté srážky. Nejstarší stopy pěstování plodin a domestikace zvířat: na j. Č z 9.tis.pnl. u dlouhé ř. žili nejstarší zemědělci v 5.tis.pnl. Pěstovali rýži. Ze s., zpovodí Žlut. ř., pocházejí neolit. nálezy z 6.tis. Pěstovali proso, sóju, zelenina.. Keramika, od 3.tis zhotovovaná na hrnč. kruhu. Nejstarší čín. památky- růst sídlišť(přelom3. a 2. tis),počátky výroby z bronzu. Vynálezy:pluh, stavba lodí, obydlí,.. POLOHISTORICKÁ dyn. SIA(2100-1600), dynastie ŠANG (1600-1025) a její pozdější fáze JIN (od14.st), veliké bohatství vládců dynastie Jin (chrámy, paláce, bohaté hroby objevené v okolí An-jangu). Na konci 11. st. Jiny svrhli Čouové. Dyn. Čou (1025-221pnl)- celý čin. sever. Centrální moc oslabovaly útoky kočovníků ze západu (Žungové). Od pol. 8.st.-3.st. v období Jar a podzimů(722-481), zvaného tak podle kroniky státu Lu a v období Válčících států (480-221)-byli sice Čouové formálně uznáváni za svrchované vládce a nezastupitelné prostředníky s Nebesy, ale jejich říše se rozpadla na řadu samostatných států, které spolu vedly časté války. Sjednocení Číny-dyn. Čchin- (221-207) – do bojů zasahovaly státy vytvoř.naJ v pov.Dlouhé ř.a na Z stát Čchin. –vytvoření 7 moc.říší, ty si ve 3.st podmanil JING ČENG, vládce státu Čchin, který od r.221 vládl jako Čchin Š´-chuang-ti (1.svrchovany cisař Čchinů). Ten pokračoval v expanzi: na S porazil koč.km. a k zabezpeč.říše dal postavit Velkou čínskou zeď(vys-7m a dl5tis km; vznik.215-213) –Vznik pevné centrálně org. správy- sjednoceno zákonodárství, měna, písmo, míry,váhy. Dynastie Chan- (206pnl-220nl) –vrcholný rozkvět: CHAN-WO-TIHO(140-87). –ve2.st vedl vzrůst moci aristokrat.rodin v jednotliv obl k postup oslabování a nakonec k zániku centrální císař.moci. Území Č pak bylo od3.-k6.st rozděleno na více států s výjimkou let265-317, kdy celé Č vládla dynastie Západní Ťin. Správa Č států- v čele byl panovník(císař či král), měl veškerou pol i voj moc. Ve starší době spravovali zem i rodinní příslušníci a aristokraté. Později se více uplatňovali lide z nižších vrstev jako vysocí statní úředníci. –Státní zkoušky pro výběr úředníků-od r165. –vybírání vys.st.uř. z řad lidí při císař dvoře. –Všichni úředníci byli finančně závislí na státu a císař je mohl kdykoliv odvolat. Obyvatelstvo venkova-nejpočetnější skupinou byli rolníci, patřila jim zem půda. Ve starším období odváděli z 1/9 půdy daně. –někteří obyvatelé pro dluhy upadli do otroctví. Otroky se stávali také zločinci a rodiny popravených. Města-centra řemesel a obchodu-města byla plánovitě zakládána obklopována hradbami. Byla správními středisky jednotli.obl. i řemesel a obchodu. –Odlévání bronzu, vyroba keramiky, tkaní hedváb.látek, hutnictví, vyroba papíru. –Rozvoj obchodu, lodní doprava po řekách i mořích. –Budování kanálů spojujících různe č. Č. –Vývoz hedvábí (po Velké hedvábné cestě až do římské ř.) . –Mince-měděné,zlaté a stříbrné. –Vyspělé zeměděl.->železné nastroje, umělé zavlažování. Na S: proso, pšenice, ječmen, luštěniny, zelenina a ovoce. Na J:rýže, cukrová třtina, čajovník. –Význam byl chov housenek bource morušového. Náboženství- -oběti a obřady. –Představa vzniku světa:potopa. –Svrchovaný vládce nebes i země byl Šang-ti. –Císař byl pokládán za syna nebes a ztělesňoval ve své osobě božský řad na zemi. –Číňané měli úctu k duším zemřelých->vyvinul se Kult předků-příbuzní vkládali do hrobů obětiny. –na věštebných destičkách z doby Jin se dochovaly nejstarší doklady čín.písma. Filozofické školy- Období Sta škol- v období Jar a podzimů a Válčících států se vytvořila řada filozofických směrů. –Úcta k starobylým tradicím tvořila důležitou hodnotu života č. spol. –Škola jin a jang (jin-země, ženský prvek, tma, smrt, sever; jang-nebe, muž.pr., světlo, život, jih). Vzájemným působením a prolínáním jin a jang se vše děje a tooto dění se nazývá tao(cesta). Taoismus- zakladatel byl Lao-ć (Napsal asi „Kniha o tao a ctnosti“). –hlásal návrat k životu v souladu s přírodním děním, k nenarušování řádu světa takovým činěním, které je s ním v rozporu.
-Tao je důležitým pojmem i v konfucianismu. Konfucius-zakladatel-Kchung-fu-ć(551-479pnl). –Dodržování morál.zásad. –Vdobě dynastie Chan se konfucianismus stal oficiální státní ideologií. Legisté-(z lat.sl. lex- zákon). –Legismus kladl nejvýše zájmy státu a stal se základem posílení neomezené panov.moci. Buddhismus- začal se šířit od 4.st.nl. –Jediný cizí nabožensko-filozofický proud, který tam zapustil kořeny. Poezie a hudba, histografie: -„Pět klasických knih“: 1,kniha písní (11.-7.st.pnl), 2,K. proměn, 3,K. obřadů, 4,K. dokumentů, 5,Letopisy jar a podzimů. –V době Chan vznikly „Zápisky historika“, v nich Ś-ma Čchien (145-87pnl) se svým otcem vypsal č. děj. Od poč. 3.tis až po svou dobu. –Zřízen císařský úřad pro hudbu (shromažďoval lidové písně). Výtvarné umění- bronzové obřadní nádoby různých tvarů, velikostí a funkcí (až 875kg); bronzové zbraně, zrcadla, zvonky, ozdoby; sochy vojáků a koní v mírně nadživotní vel.; keramika zdobená glazurou či malbami.

Hodnocení referátu Starověká Čína

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  10 287×
  875 slov

Komentáře k referátu Starověká Čína

Terka
Kdo se v tom má vyznat? Chtělo by to víc odstavců, míň zkratek apod.
Nikča
Je to dobrý, ale používá setu až moc zkratek
Tomík
Je to dobrý ,ale nemáte tu co jsem hledal.
Ondra
Dobre:-)
e
supr no
Megi
no je to hustý
Karolína
Veronika Dirbáková: Souhlasím.
Nemohl by mi, prosím, někdo "přeložit" alespoň tu první řádku...
dominika mafiexh(zavináč)seznam.cz
nevite jaky je v cine nabozenstvi??
Pavel Fejfar fejfarpavlik(zavináč)seznam.cz
nevíte někdo co bylo první platidlo v číně?
Veronika Dirbáková kika.la(zavináč)seznam.cz
moc zkratek tomu nerozumím