Dějiny staroorientálních despocií

(Objasněte pojem „městská revoluce“ = teorie vzniku prvních městských států. Podejte charakteristiku blízko-orientálních s dálně-orientálních despocií. Stručně promluvte o vývoji jednotlivých států. O jednom státu či oblasti promluvte podrobněji. Zmiňte se také o kultuře, klimatických podmínkách, hospodářství, náboženství…)

- podmínky pro vznik prvních starověkých států:
* příznivé klima (srážkové bohaté obl., velké řeky ð Sýrie, obl. Středozemí, Mezopotámie, Persie…)
* znalost kovů; určitý stupeň organizace práce (hl. při stavbě zavodňovacích kanálů, pyramid…)
* majetková diferenciace
- v průběhu 4/3tis.př.n.l. se utvářejí státy s jediným vládcem - v rukách svrchovanou moc = despotická vláda (despocie) ð opírá se o vojsko, úředníky, kněžstvo
- kněží se vydávají zvěstovatele boží vůle, mají i praktické znalosti ð určovali dobu záplav, čas setby, sklizně… ð všechny tyto záznamy o vědění se soustřeďovaly v chrámech

Orientální státy:
- orient = vše na Východ od Středozemního moře
- nejstarší civilizační centra: Mezopotámie (mezi Eufratem a Tigridem) a Egypt (údolí Nilu)
- společenská dělba práce ð oddělení řemesla od zemědělství, rozvoj obchodu
- vznik prvních měst ð stát s řídícími, úřednickým aparátem a panovníkem - určoval práva a povinnosti příslušníků
- státy: městské a říše (při moři ð rozvoj obchodu (Sýrie, Středozemí); náhorní plošiny ð pastevectví, koč.zp.života (Persie, Mezopotámie, Malá Asie)
- 2 jazykové sk. obyvatel: semito-hamitské (V ð akkadština, babylónština, asyrština; Z ð egyptština) a indoevropské (chetitština (Bedřich Hrozný); indické a íránské; Z Středomoří ð italické)

Kultura doby bronzové:
- rozvoj zemědělství: orební nářadí (rádla, jha), zavodňovací systémy (kanály, hráze)
- metalurgie: výroba kovů z rud, bronz (slitina Cu a Sn); hrnčířství: kruh, glazury (poč. sklářství)
- textilní výroba: plátenictví (Egypt), vlnařství (Mez.), bavlnářství (Ind ie), hedvábnictví (Čína); barvení vláken a vlny
- potravinářství: úprava a konzervace potravin - obilné placky, kvašený pivní chléb
- mumifikace: = dehydratace těla zesnulého suchým větrem, pomocí přírod. sody
- stavebnictví: cihly, sádrová malta, asfalt, dřevo a kámen (Mez. ð zikkurat; Egypt ð pyramidy)
- doprava - čluny, vozy, káry, tažná zvěř; rozvoj matematiky (E- desítková; Mez. - šedesátková soustava) a astronomie (kalendáře zemědělských prací, sluneční); náboženství: poly (Egypt) i monotheismus (Mez.)

Vznik písma a písemných systémů:
- 4./3.tis.př.Kr. vznik prvních písem; 4 nejdůležitější starověké systémy:
§ klínopis - v Mezopotámii, 1. piktografické písmo
§ staroegyptské.: hieroglyfické (posvátné), hieratické (kněžské), démotické (lidové) ð všechny 3 piktografický základ (později vznik zvuku = fonogramu); koptské - zákl. řecké majuskuly + 7 vlastních písmen
§ protoindické (harappské) p. - psaní zprava doleva, nerozluštěno - neznámý jazyk, málo památek
§ čínské p. - piktografické, použití dodnes
DĚJINY MEZOPOTÁMIE:
= není stát ð pouze název území; dělí se na: * S: Asýrie
* J: Babylónie: a) Akkad (S) b) Sumer (J)
- osídlení: 8500 př.Kr.; kultura: chassenská (neolit) a obsidská (eneolit) - „městská revoluce“
1) Predynastické období (3500-3000) - 1.městs. státy
* Babylónie ð kultura urucká (Ur, Uruk, Nippur) a džemhet-nasrská (Džemhet Nasr) ð výroba keramiky na hrnč. kruhu, rozvoj 1. států, písma, kamenných staveb a velkoměst
* Asýrie ð gaurská kultura (Tepe, Tell) ð málo vyspělá, pevnostní města (uvnitř svatyně)
2) Ranědynastické obd. (3000-2350)
- občina: chrámové a palácové hospodářství
- politické uspořádání: * primitivní demokracie = vláda lid. shrom., chrám. hosp., velekněz
* monarchie - palác. hosp., v čele lugal (zajištění úrody ð bezpečností, zavlažovací systémy, naklonit si bohy)
- boj jednotlivých městských států o hegemonii (nadvládu) v různých obdobích:
* nejprve ji získává město Kiš (Sumer) - napětí mezi centralismem (Kiš) a partikularismem (jiné státy) + 1. písemný pramen: Sumerský královský seznam (před = starší a po potopě = mladší lugal)
* o hegemonii soutěží Kiš, Ur a Uruk; náboženským centrem Nippur; královský hřbitov v Uru (z 1. urské dynastie) ð královna Pu-abi s družinou
* o hegemonii Lagaš a Umma - ukončení procesu despotizace král., prohloubení soc. diferenciace; kultura za hranice Mez. (Elam, Sýrie, Eufrat); Lagaš - EANNATUM (nejslavnější panovník) = boj s Elamity a Ummy ð Supí stéla (později náhrobek) vítězí ð ale po smrti zisk nadvlády Umma (LUGALZAGEZI) ð sjednotil Sumer

3) Staroakkadské obd. (2340-2198)
- pronikání kočovných Semitů (ze Z) do Sumeru ð pan. SARGON vystavěl hl.m. Sumeru Akkad; ð porazil Ummu ð stal se panovníkem Sumeru a Akkadu ðpo smrti až jeho vnuk NARÁMSÍN (znovu zisk ztracených uzemí; nechal se jako 1. prohlásit za boha; budování pevností: Tell Brak, Ninive) ð po smrti boje o trůn
4) Obd. gutejské nadvlády (2198-2124)
- kočovní Gutejci zpustošili Asýrii a ovládli celou J Mezopotámii kromě Lagaše
- UTUCHENGAL z Uruku vyhnal Gutejce a sjednotil říši
5) Vláda 3. dynastie z Uru (2111-2003)
- pan.: URNAMU; ŠULGI ð za boha; nepřátele trestal výpravami + za manželky sumerské princezny; rozšířil území, rituál „svatá svatba“ (pan. se každý rok ženil s bohyní Inannou); ð za následníků říše dobyta Amority a Elamity (IBBIIN - poslední pan.)
6) Starobabylónské obd. (1894-1594)
- rozpad Babylónie na malé městs. státy: Isin (Lipitištar), Larsa (Rímsán), Mari (Jachdunlim, Zimrilin), Babylón
- CHAMMURAPI z BABYLÓNU - porazil ostatní panovníky ð sjednotil Babylónii; Chammurapiho zákoník - vytesán na stéle, nalezen v Súsách v Elamu, dnes v Louvru; zákony pro 3 druhy obyv.:
* awílum - nejmocnější ð největší trest, tresty za přestupky se řídili právem odvety
* muškénum - zem., řemesl., vojáci platili pokuty
* otroci - mohli se ženit, vdávat a mít majetek; ochrana zákonem, ale nemohli dědit, kupovat.
7) Staroasyrské obd. (2000-1800)
- samostatná Asýrie vznikla za pan. IBBISÍNA - hl.m. Aššur; rozkvět za IRUŠUMA I., SARGONA I. (obchodnické osady ð přístavy = kárum; vabatum = obch.stanice) a ŠAMŠI-ADADA I. (založil nové hl.m. Šubat-Enlil)
8) Středoasyrské a středobabylónské obd. (1500-1000)
- Egypt, Mitanni a Chetité bojovali o území Sýrie
- kočovný národ Churité založili stát v Mitanni
- Kassitský stát v Babylónii - rozvoj za KADAŠMAN-CHARBE, BURNABURIÁŠ II.
- asyrské výboje proti Babylónii ð spojení všech částí v Novoasyrskou říši (knihovna v Nivie ð Epos o Gilgamešovi)
9) Novoasyrské a novobabylónské obd. (1.pol.1.tis.)
* Asýrie ð vojáci expanze do S Sýrie ð mírová smlouva s Babylónií; ale později připojení k Babylónii; dobyto Izraelské království; v 7.st.př.n.l. zánik celé říše
* Babylónie získala asyrské provincie - NABÚKADNESAR II. ovládl Sýrii a Judské král.; v 6.st.př.n.l. říše dobyta Peršany ð konec Babylónské říše (nikdy samostatnost, jen autonomie)

STAROVĚKÝ EGYPT:
- území: Středozemní moře (S), Rudé m. (V), pás sahars. oáz (Z), 1.nilské peřeje (J) + Núbie=Vóvet; Súdán=Kuš
- podnebí: v paleolitu dešťové a mezidešťové doby; na konci: teplé a suché ð vznik závlahosrážkový systém etiops. hor ð jarní záplavy

1) Archaická doba (3000-2635)
- spojení Horního a Dolního Egypta ð zakl. Meni (z 1.dynastie)
* 1. dynastie = cínevská (město Cínev v Horním E.); * 2. dynastie - jednotné daně = horova jízda
- panovníci považováni za sokolího boha Hora, čemuž odpovídali hrobky (z cihel) ve městech Abydos, Sakkára
= faraóni - do jmen vsunovali boha Hora, jména paní: Nechbeta (HE podoba supice) a Vadžeta (kobra, D.E.)

2) Stará říše (2635-2135); 3.-6. dynastie
* 3.dynastie: - NEBKA položil základy 1. egyptské pyramidy v Sakkaře, dokončil DŽOSER ð Džoserova pyramida (6 stupňů, 60m) - architekt Imhotep; nevyšší; HUNI postavil první jehlancovou pyramidu v Medúmu
* 4.dynastie: - SNOFRU - pyr. v Dahšúru; CHUFU (= Cheops) založil král. pohřebiště v Gíze, Velká Cheopsova pyr. (150m), jeho synové Radžedef a Rachef po jeho smrti bojovali o trůn ð RACHEF (= Chefren) vyhrál a nechal si postavit sochu Velká sfinga; Hardžedef - mudrc, spisovatel (moudré rady do života); Menkaure (Mykerinos) - nechal si postavit menší pyr. v Gíze
Stavba pyramid: - stavěli je námezdní dělníci (dostávali zaplaceno); v době od Staré do Střední říše, na záp. břehu Nilu v pouštích; celý komplex staveb (Údolí Králů), uctívání panovníka v zádušním chrámu; 2 komory: klenotnice a pohřební komora
Mumifikace: - mrtvé tělo zbaveno vnitřností - ukládány do kanop ð tělo vyplněno pryskyřicemi, místo srdce drahokam ð máčeno v olejových látkách, obaleno a uloženo do sarkofágů
* 5. dynastie: far. USERKAF vystavěl „sluneční chrám“ v Abusíru - v centru chrámu obrovský sloup = obelisk (každé ráno se rodil Ré (bůh slunce); konec dynastie (i faraónů), když moc získává provinciální šlechta
- památky 5.dyn.: * Abusírské papyry - z doby pan. DŽEDKAREA, nejstarší papyry, psány hieratic. písmem
* Texty pyramid - nejstarší ucelený soubor nábož. textů v Egyptě, hieroglyfy na vnitř. stěně
* 6.dynastie: centrální moc pan. upadá, největší moc Nomarchů = dědiční správci krajů
PEPI I. - vybudoval nové hl.m. Egypta Menofer (Memfis)
PEPI II. - hosp. úpadek Egypta
3) První přechodné období (2134-1991);
* 7. a 8. dyn. ð úplný rozpad Egypta
* 9. a 10.dynastie = herakleopolská - přesun hl.m. z Memphisu do Nennisutu (Herakleopolis)
* první část 11.dynastie (pochází z Véset (Théby) pokus o sjednocení (zabránili předchozím ve sjednocení)
4) Střední říše (2061-1785)
* druhá část 11. dyn. sjednocení Egypta za panovníka MENTUHOTEP II. (následníci III.,IV.)
* 12. dyn.: AMENEMHET I. založil systém pevností na S Egypta, zavedl titul spoluvládce (po smrti faraóna sám na jeho místo); následníci (SENVOSRET II.,III.) dokončení kolonizace Núbie; zahájen 1.dálkový obchod se světem; budování zavlažovacích systémů; III. ðreforma ve státní správě: omezil moc Nomarchů + upevnil moc Egypta; SOBEKNOFRU = první žena na egypts. trůně
- nárůst počtu otroků (hl. z Asie); různá náboženská centra ð nejdůležitějším bohem Amon ð Véset + dále: Re ð Heliopolis; Ptah ð Memphis
5) Druhé přechodné období (1785-1552)
* 13. a 14. dyn. - mnoho panovníků, moc získali vezíři, rozdělení Egypta na Dolní a Horní; ze S semitské kočovné kmeny; nová vlna přistěhovalců z Foinýkie a Palestiny = (přistěhoovalci = hekan-chasut) = Hyksósové - ovládli nilskou deltu a založili vlastní stát ð 15. a 16. dyn. = hyksóské
* 17.dynastie - far. AHMOS z thébské dyn. vytlačil Hyksósy (+ sjednocení Egypta)
6) Nová říše (1552-1000)
* 19. a 20. dyn. = ramessovské; největší kulturní a územní rozkvět Egypta; pan.: THUTMOSE III., AMENHOTEP II. ð udržení území sňatkovou politikou, převýchova zajatých synů; vedou obranné války X Chetitům. Lybijcům, „mořským národům“ ð větší moc kněží a šlechta
- far. AMENHOTEP IV. provedl náboženskou reformu ð zavedl monoteismus (jediný bůh Aton ð znázorněn jako sluneční kotouč, z něhož vycházejí paprsky jako ruce) = bůh lásky a míru, znak tzv. Atonův kříž; podřídil Bohu své jméno a přejmenoval se na ACHNATONA; vybudoval hl.m. Achetaton, manželka ð krásná Nefertiiti; po jeho smrti polyteismus (bůh Amon), král. dvůr do Vésetu
- TUTANCHAMON - jeho nevykradenou hrobku objevil H. Carter, skalní hrob v údolí Králů; v 7.st.př.Kr. Egypt dobyt Asyřany; 525 př.Kr. dobytí a připojení Peršany; 332 př.Kr. dobytí Alexandrem Makedonským; 1.st.př.Kr. připojení k Římské říši ð posledním faraónem: KLEOPATRA PTOLEMAISKÁ

DĚJINY MALÉ ASIE:
= Malá Asie = Asia Minor; polostr. nejednotným územím ð mnoho malých států
- přírodní podmínky: * dostatek stavebních mat. (dřevo, kámen) a nerost. sur. (železo)
* nedostatek zeměděls. půdy ð hl. pastevectví
* v neolitu a chalkolitu neolitická revoluce ð pomalejší rozvoj ð neproběhla městská revoluce (pouze osady; revoluce až v době bronzové)
- 2.tis.př.Kr. nové obyvatelstvo z Evropy (indoevr. jazyky) - nejvýzn. Chetité
- 19st.př.Kr. pronikání Asyřanů - budují obchod. osady, přinášejí kulturu ð rozvoj Asie
CHETITSKÁ ŘÍŠE:
- 17.st.př.Kr. vzniká Chetitská říše (klínové písmo ð rozluštil Bedřich Hrozný)
- Chetité vynikající bojovníci (silní, krutí), válečné vozy, kruté zákony proti výstupu na panov.
1) Starochetitské obd. (17.-15.st.př.Kr.)
- hl.m. Chattušaš; zakladatel Labarnaš (později titul panovníků); 1.pan. CHATTUŠILIŠ I. - expanzivní politika do Sýrie; MURŠIUŠ I. - expanze až do Babylóna; TELIPINUŠ - ztratil část území, sestavil nástupnic. řád, sestavil lid. shrom. = pankuš (nepřežilo)
2) Novochetitské obd. (15.-13.st.př.Kr.)
- ŠUPPILULIUMAŠ I. získal Sýrii a Mitanni (v Egyptě Achnaton ð neválčil);
- MURŠILIŠ II. pokračuje v expanzích; zisk území diplomacií (sňatky); za MUVATALLIŠE v Egyptě změna faraóna ð Ramesse II.
- 1285 př.Kr. střet Chetitského státu a Egypta v Sýrii v Kadeši ð Chetitové vítězí ð mírová jednání 1270př.Kr. ð smlouva = nejstarší známá spojenecká: * nesmí si navzájem vpadnout do říše
* spojenectví proti nepřátelům (vnitřní i vnější)
* výměna uprchlíků
- 1200 př.Kr. vpád mořských národů za posledního chetitského panovníka ŠUPILULIUMAŠE II. ð pád říše

SYRO-PALESTINSKÁ OBLAST:
- území mezi Cheticií, Mezopotámií, Egyptem ð křižovatka obchodních cest ð bohatne + boje o toto území
- ve 3.tis.př.Kr. - 3 nejvýzn. městs. státy: Ebla, Ugarit, Byblos
* Ebla - ovládala území Sýrie, Palestinu a S Mezop., poražena panovníkem NARÁMSÍNEM (z Akkadu), i nadále obchodní centrum
* Ugarit, Byblos - velké přístavy a obchodní střediska (obchody s Egyptem)
- konec 3.tis. - státy zničeny nájezdem kočovníků ð zastavení vývoje
- 2.tis.: státy: Fénície = Foinýkie, Palestina = Kanuán; Sýrie
FOINÝKIE - hl.m. Ugarit, námořní obchody (pluli kolem pobřeží = kabotáž; neznali kompas); stavby lodí, budování osad ve Středomoří (Kartágo); žádný stát
SÝRIE - neustálé ohrožení Chetitů, Egypťanů; městs. státy spojeny do svazu = Jamchad - centrum: Aleppo, rozbití Chetity; 1468 př.Kr. bitva u Megiddo Syropalestinská vojska poražena Egyptem ð Sýrie zničena vpádem „mořských národů“
PALESTINA - městs. stát Jeruzalém; původní obyv. Kanaánci; 13.st.př.Kr. příchod Pelešetů (= Filištíni; mořské národy) ð nový název území: Palestina; 12.st.př.Kr. kočovní Hebrejci ovládají území Palestiny (Kniha soudců ð hebrejské kmeny v čele soudce) + monoteismus (bůh Jahve)
- za zakl. Hebrejského království považován SAUL
- 10/11.st.př.Kr. vznik 1. hebr.státu (král DAVID; hl.m. Hebron přesunul do Jeruzaléma; 1. chrám)
- syn ŠALAMOUN - vystavěl nový chrám (Zeď nářků); po smrti rozdělení král.
* Izraelské král. (S) - hl.m. Samaří; výhodné postavení ð útok aramejských kmenů (z obl.Damašku); míšení obyv.; později sekta samaritáni
* Judské král. (J) - hl.m. Jeruzalém; EZECHIÁŠ, JOZIÁŠ ð v bojích X Asýrii zvítězili ð svoboda; JOJACHYM ð 597Př.Kr. zaútočení novobabylónského panovníka Nabukadnesara II. ð odvlečení bohatých židů ð 587 nový útok ð odvlekli zbytek židů ð 587-532 - Babylónské zajetí Židů; 532 Peršané dobyli Palestinu ð povolili jejich návrat do Palestiny ð pouze autonom. stát

STAROVĚKÁ EGEJDA (EGEJSKÁ OBLAST):
- S Středozemního moře: * Řecká pevnina (rozvoj heladské kultury ð Mykénská civilizace)
* Kréta (krétská = minojská kultura)
* Kyklady (kykladská kultura)
* egejské pobřeží malé Asie a přilehlé ostrovy (Lesbos, Chios, Lemnos)
- do 19.st. domněnky, že dějiny začínají 776 př.Kr., ale když Heinrich Schliemann objevil Tróju a Mykény + Arthur Evans palác v Krétě ð obl. staří ð tvoří mezičlánek k řeckým kulturám; vzniká působením předo-orientálních civilizací
- hosp. podmínky: * zemědělství - hornatý povrch ð nedostatek zeměd. půdy; pěstování: fíky, luštěniny, ovoce, olivy, vinná réva; chov: kozy, osli, prasata, ovce; rybolov; NS.: zpočátku dostatek dřeva (později dovoz), mramor, keramická hlína; nedostatek kovů (dovoz)
* Krétská (minojská) kultura
- 4.-3.tis.př.Kr. - předpalácové období; od 2.tis. - palácové obd.:
* vznik státu ð centrum palác, neomezený vládce, vznik písma
- hl. centra: Knóssos - pan. MÍNÓS - vybudoval přepychový palác Labyrinthos (název labyrys=sekera; fresky, šperky, gemy=řezy z drahých kamenů); Faistos, Mallia
- 15.st. - krétská civilizace zničena zemětřesením a nájezdy Achájů
* Heladská kultura (viz otázka č. 5)

STAROVĚKÁ INDIE:
- přírodní podm.: * velmi členitý povrch (velehory, nížiny) ð několik teplot. pásem
* SZ - SV hory, J moře ð izolovaný celek
- 1. civilizace kolem veletoků - Indus a Ganga; neolitická revoluce ve 4tis.př.Kr.

1) Harrapské obd. (2300-1600)
- 3.tis. - vznik 1. indické civilizace městs. typu v údolí Indu; centra: Harrapa, Mohendžo-daro
- vznik velkých opevněných měst - vyspělá kultura, v centru města citadela (hrad); rozvinuté řemeslo
- 2.tis. - úpadek civilizace

2) Doba védská (1200-600)
- původní obyv. Drávidové ð pol.2.tis. - příchod Árijských kmenů; vznik památek psané sánskrtem = Védy
- védy: * starší obd. ð rgvédy (chvalozpěvy), atharvavédy (zaklínadla), jadžurvédy (obětní návody), sámavédy (zpěvy)
* mladší obd. ð upanišady - o tajemství lidské existence ð dozvídáme se z nich o životě Árijců (+ bráhmány o rituálech; áranjaky o tajemství lid.existence)
= literární, historický pramen, kde se dozvídáme o Árijských kmenech
- žili nejprve u Indu (Pandžáb)- starší obd., později u Gangy (Doáb) - mladší obd.; přechod z kočovného zp.života (pastevectví) na usedlý (dobytkářství); ve starším obd. tzv. varna (rozdělení obyv. na dásavarna (otroci) a arijvarna; v mladším védském obd. vznik kast ð rozdělení obyv. do skupin (dědičné): * kšátriové (vojáci), * bráhmani (kněží), * vaišjové (zeměd., řemesl.) a * šúdrové (chudina) - rozdělení z hlediska moci
- polyteismus - základ v přírodních jevech, víra v reinkarnaci

3) Magadhská říše (700-400) - vytvářejí Arijci
- 5/6st.př.Kr. BIMBISÁRA - největší rozkvět, připojil území (tažení, svatby); jeho syn ADŽATAŠATRU ð krutý; snaha podmanit i Košálsko, kde vládl strýc Prasínadžit + 36 zemí ð spojení v Veddžíjskou konfederaci
- vrchol za 9 Nandů - ovládnutí celého Indic. Subkontinentu, ale 328př.Kr. vpád vojsk Alexandra M. ð získal území (po smrti zase ztráta) ð vznik liter. památky: eposy Rámajána a Máhabharáta
- filozofické systémy: * budhismus (Budha ð Probuzený; východiskem kastovního systému; původně bez obětí, textů, velkých obřadů ð učí člověka střídmosti, strádání vychází z lidské touhy ð cílem: vymanění z nekonečného koloběhu života ð dosáhnout nirvány)
* džinismus (Džin ð Vítěz; bez obětí, kastðvyvážený zp. životaðdosáhnout blaženosti)

4) Maurijská říše (400 př.Kr.-100 po Kr.)
- ovládána Magadhskem; ČANDRAGUPTA utvořil armádu ð svrhl vládu Nandů, + boje X Seleukovcům
- AŠÓKA - 1. indic. pan., který přijal buddhismus a šířil ho i za hranice své země politikou (= dharma = mravnost) ð láska a tolerance k jiným náboženstvím; budoval cesty, studny, útulky pro poustevníky, buddhist. kláštery; Ašókovy súpy (podobné chrámům) a stély (sloupy, desky s nábož.nápisy)
- po jeho smrti rozpad říše, boje o moc ð usazení kmene, který založil:
5) Kušánská říše (100-300)
- založena číns. kmenem Jüe-č´ - pan. KANIŠKA - obch. styky, vznik máhajánového bud. (Budha = božská bytost; rituály, náboženské obřady ð původní buddhismus v Indii zmizel ð hl. v Číně); rozpad pod nájezdníky
6) Guptovská říše (400-700)
- liter. památky: Šúdraka - Hliněný vozíček, Vátsájana - Kámásútra (poučení o rozkoši)
- Guptovci sjednotili celou Indii; za zakl. považován Samudragupta; rozkvět za ČANDRAGUPTA II.(ovládl celý indic. subkontinent, podporoval umění) a syna KUMÁRAGUPTA
- upadání buddhismu v Indii - spojení s hinduismem; proměna otrokářské společnosti ve feudální
- musí čelit nájezdům býlích Hunů ð rozpad v 6st. (7st.sjednocení Rharšou z rodu Pušjábútiové ð rozpad; 12st. sjednocení pod muslimskými kmeny; v Indii budhismus upadá ð spojení s hinduismem; vznik teorií o učení, zlepšení, koncentraci = jóga; postupně z otrokářské spol. vznik feudální spol.)

STAROVĚKÁ ČÍNA:
- přírodní podmínky: * sever: rozvoj civilizace v povodí Chuang-che, zeměď.: proso, sója, konopí
* jih: mnoho jezer, civ. v povodí Jang-ce-tiang, bažinaté obl.: rýže, čaj
RANÝ ČÍNSKÝ STAROVĚK:
1) Obd. rozkladu rodové spol. a vzniku prvotních států (2100-800)
- v neolitické revoluci vznik prvních civilizací ð protostáty: Sia, Šang-Jin, Z a V Čou
- společnost: panovník = wang, hodnostáři, svobodné obyv., otroci
- znaky protostátu: soc. diferenciace, území pod správou stát. aparátu, rozděl. obyv. do administrativ. jednotek, vytv. veřejné moci, společná ozbrojená moc = armáda
- wang = neomezený vládce,současně i kněží; uděloval půdu = údělní vládci + ti dále poddaním tzv. udělní systém; placení daní v naturáliích od poddaných, lidé do armády; považován za boha
2) Obd. raných států (800-400)
- omezení centrální moci wanga ð vzrůst moci územních vládců
- vzáj. boj oddělených států o hegemonii pan., který ji získal = Pa (hegemon) - wang nábožensky nadřazený nad Pa
- nová filozof. učení: konfucianismus, taoismus, legalismus (neomezená moc pan.)
- rozvoj hospodářství - hl. zeměď.: chov bource morušového pro hedvábí, vývoz brokátu, damašku a saténu ð rozvoj obchodu
CENTRALIZOVANÉ STÁTY:
1) Obd. státu Čchin (300)
- Čchin vojensky sjednotil ostatní státy
- 221 př.Kr. - JING-ČENG sjednotil Čínu a prohlásil se císařem, centralizační reformy
- památky: * Wan li čchang čcheng - zeď proti nájezdům ze severu, délka 6000 km
* hrobka na řece Chuang che - podzemní prostory, sochy = terakoty
- po jeho smrti rozpad říše

3) Obd. státu Chan (300 př.Kr.-200 po Kr.)
- 202 - vůdce povstání LIOU PANG se stal císařem ð počátek říše Chan
- největší rozkvět za SIAO WU-TI - zavedl konfucianismus jako st. nábož., obch. styky se stř. Asií a Římem = tzv. „hedvábná cesta“
3) Obd. postchanských států (200-600 po Kr.)
- rolnická povstání, vznik povstaleckých oddílů: Rudá obočí, Žluté turbany
- 3.st.n.l. - rozpad říše na V a Z Chan; hl. nábož. se stává buddhismus

Hodnocení referátu Dějiny staroorientálních despocií

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 516×
  3140 slov

Komentáře k referátu Dějiny staroorientálních despocií

Saša Fíla
Fakt dobrý.. víc podrobně bz to neuškodilo