Vrcholný středověk

(13.st.-15.st.)

v Obecná charakteristika vrcholného středověku:
- přetrvává zemědělský charakter společnosti – trojpolní sys. (střídání ozimu, jaře a úhoru)
- dokonalejší typy zemědělského nářadí- pluh (hlubší orba, obracení půdy), zapřahání (chomout)
- kolonizace vnitřní (domácí) - příchod zemědělců z nížin - hromadné osídlování oblastí i výše
položených
- kolonizace vnější - příchod obyvatel cizího původu z přelidněných zemí, např. německých
osadníků do střední Evropy
- zákupové (emfyteutické) právo – smlouva mezi feudálem a lokátorem – půda postoupena do
dědičného nájmu poddaným za placení pevných úroků; zaplacený pozemek – dědičný nájem půdy, trvalá držba;
výhody: po určitou dobu osvobození od placení nájmu a od roboty (12-20 let), tj. ulehčení =lhůta (názvy vsí Lhota, Lhotka)

v Křížové výpravy za osvobození Svaté země
- cesty věřících k poutním místům do Svaté země (Palestiny), za vlády Arabů snášenlivost - za cenu zisků z obchodu, poplatků aj.
- v pol. 11.st. příchod Turků – r. 1076 dobyli Jeruzalém (město s Božím hrobem, pro křesťany posvátné) a Palestinu, vláda Arabů vystřídána Turky a zhoršení podmínek pro křesťanské poutníky avýzva papeže Urbana II. k válečné výpravě, svaté válce proti „nevěřícím“, tj. muslimům
- cíl: osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářské a politické cíle
- obecně: vojenská tažení evropských panovníků a šlechty do pohanských oblastí proti muslimům či kacířům; vyhlašovány papežem; motivy náboženské + mocenské a kořistnické
- bojovníci označeni červeným křížem na oděvu – křižáci
- celkem 8 křížových výprav na východní břehy Středozemního moře (1096-1291) + 1 dětská

1. křížová výprava (1095-1096)
- nejprve houfy chudých rolníků, neorganizováni a neúspěch; pobiti, či do otroctví
- 2.část výpravy – 1099 dobyt Jeruzalém (až do r. 1187)
- na dobytém území zřízeny křižácké státy, vznik rytířských řádů

2. křížová výprava (1147-1148)
- neúspěšný pokus dobýt Damašek a rozšířit křižácké území

3. křížová výprava (1189-1192)
- v čele něm. císař Fridrich I. Barbarossa a angl. král Richard Lví Srdce, jen částečný úspěch

4. křížová výprava (1202-1204)
- na popud Benátčanů zaměřena (místo proti nevěřícím) proti křesťanům adobyt Cařihrad (obchodní konkurent Benátek), na dobytém území vzniklo Latinské království

5. křížová výprava (1216-1221)
- neúspěšný pokus dobýt Káhiru

6. křížová výprava (1228-1229)
- Jeruzalém získán smlouvou, ale jen do r.1244

7. a 8. křížová výprava (1248-1254,1270)
- nepříliš úspěšná
Poslední křižácká pevnost Akkon dobyta 1291, pak postupný zánik křesťanského panství v Palestině.
- důsledky křížových výprav:
- vzrůst moci a bohatství církve
- rozvoj měst (Janov, Benátky)
- nové plodiny (rýže, mák, špenát, broskve, citrony, pomeranče, třtina, koření)
- zdokonalení výroby (stavění větrných mlýnů, zavodňování polí, tkaní koberců, výroba skla, hedvábí, sametu)
- vznik rytířských řádů (johanité, templáři, řád německých rytířů)

v Stoletá válka, vliv na vývoj ve Francii a Anglii
- Anglie a Francie – 2 nejvýznamnější státy v západní Evropě – spojitost vývoje (území angl. krále ve Francii, francouzský původ angl. královského rodu Plantagenetů); vzájemné mocenské soupeření a stoletá válka

- Příčiny soupeření:
- od r. 1066 v Anglii vládl Vilém Dobyvatel z Normandie =angl. král, ale i leník francouzského krále
- Jindřich II. Plantagenet – upevnil moc v Anglii
- Richard Lví Srdce – oslabení královské moci, dlouho v Anglii nepřítomen, vládl za něj bratr Jan II. Bezzemek, posílena moc šlechty, církve a měst
=vynucena r.1215 Velká listina svobod (Magna charta libertatum) a
- oslabení královské moci
- vznik stavovské monarchie
- potvrzena Velká královská rada =základ pozdějšího parlamentu
- vývoj ve Francii: za vlády Filipa IV. Sličného růst centralizace státu: boj o moc s církví konflikt s papežem (papežem dán do klatby, Filip nechal papeže zajmout; nový papež přinucen přesídlit z Říma do Avignonu = avignonské zajetí papežů)

Stoletá válka
(1337-1453)
- záminka: vymření Kapetovců ve Francii a nároky angl. krále Eduarda III. na fr. trůn, ale
zvolen Filip IV. z vedlejší větve Kapetovců (Valois)
- 1. etapa války: převaha Anglie – vítězná bitva r.1346 u Kresčaku, 1356 u Poitiers
- 2. etapa války: převaha Francie – dobyta většina ztracených míst, boje dočasně ustaly (i vliv epidemie moru)
- 3. etapa války: Francie oslabena, Jindřich V. Lancaster vyhrál bitvu u Azincourtu alidový odpor proti Angličanům, v čele vlasteneckého vojska Jeanne ď Arc aFrancie vítězí, Anglii zůstal přístav Calais

Lidová povstání ve Francii a Anglii
- válečné útrapy, hospodářské škody, bída, opakovaná epidemie dýmějového moru (oběti asi polovina lidstva ahospodářská krize a nespokojenost
a) ve Francii
- 1358 povstání v Paříži vedené bohatým kupcem Étiennem Marcelem a povstání jacquérie (sedláci), nakonec porážka obou
b) v Anglii
- kritika bohatství a přepychu duchovního panstva – oxfordský mistr John Wyclif
- 1380 po vypsání daně z hlavy povstání v čele s Watem Tylerem – vypalování panských sídel, tažení na Londýn, odboj krvavě potlačen

Po stoleté válce – vznik jednotných států (kon.15.st)
a) vývoj Francie
- Ludvík XI., politické sjednocení, vznik silné centralizované monarchie, stálé vojsko, hospodářský rozkvět: vznik novodobého francouzského národa, nad nářečími převládla
b) vývoj Anglie
- boje o trůn mezi dvěma mocnými rody – z jihu Yorkové (znak bílé růže) X ze severu Lancasterové, znak červené růže) =válka růží (1455-1485)
- vrchol krize: Richard III.(York) X Jindřich Tudor (potomek Lancasterů) – zvítězil a král Jindřich VII. anová dynastie Tudorovců – upevnění moci, hospodářský rozkvět: vznik novodobého anglického národa, společný jazyk – angličtina
v Svatá říše římská národa německého
- ovládala střední Evropu
- ve 12. a 13. st. zde vládla dynastie štaufská
- ve 13. st. politická roztříštěnost (partikularismus)
- změna ve způsobu volby německého krále; 7 nejmocnějších knížat – kurfiřtů: 3 duchovní a 4 světští, mezi nimi i český král
- po vymření dynastie Štaufů (1254) v říši 20 let sled králů bez skutečné moci, růst moci šlechty (snaha zvolit za římského krále nepříliš významného uchazeče; Rudolf Habsburský X Přemysl Otakar II.), vláda bezvýznamného jihoněmeckého hraběte Rudolfa Habsburského (1273-1291)
- po smrti jeho syna, římského krále Albrechta Habsburského ve 14.st. nástup Lucemburků:
- císař Jindřich VII. (1308-1311)
- po jeho smrti získal trůn Ludvík Bavor
- po něm Jindřichův vnuk Karel IV. (1346-1378)– 1356 vydal Zlatou bulu; zajistil Českému státu výsadní postavení ve Svaté říši římské, mezi kurfiřty zaujímal 1. místo český král
- zajistil nástupnictví svému synovi Václav IV. – slabý panovník, nucen vzdát se koruny
- 2. Karlův syn Zikmund – definitivní rozklad jednoty římskoněmecké říše
- německé výboje ve 13.st. na východ: poněmčování Slovanů (smíšení sasského a slovanského lidu =Prusové), řád německých rytířů – silný křižácký stát (od Pomořan k Finskému zálivu),
jejich postup zastaven r.1410 vítězstvím polsko-litevských vojsk u Grunwaldu
- rozkvět obchodních měst – hanzovní města

v Vznik Španělské monarchie
- původně vizigótská říše na Pyrenejském poloostrově ovládnuta 711-718 Araby
- boj za znovudobytí poloostrova křesťany =reconquista; trvalí účastníci bojů–hidalgové (Cid)
1212 bitva u Las Navas de Tolosa – vítězství nad Araby (zůstal jim jen emirát Granada; dobyt 1492 =konec reconquisty)
pronásledování nevěřících pomocí inkvizice (původně proti Arabům)
- vznik Španělska: obava za selských válek, odpor proti znevolňování a spojení Kastilie a
Aragonie – sňatek Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského 1469 apersonální unie,
společná vláda v obou královstvích 1479- jednotná národní monarchie (církev-opora
jednotné monarchie)
- stále boje s Maury, inkvizice – podezírání, pronásledování a vyhánění Arabů a Židů
- vedle Španělska zůstalo samostatné Portugalsko

v Vznik polsko-litevského státu
- rozdrobenost, pokusy o obnovení jednoty znemožněny mongolským vpádem 1241, vnější nebezpečí okolních států (Přemyslovský stát, řád německých rytířů)
- sjednocení Polska: polský král Vladislav I. Lokýtek a nástupce Kazimír III. Veliký + podpora části šlechty, mírové dohody za území; Kazimírem vymřeli Piastovci
- proti expanzi řádu německých rytířů vznik polsko-litevské personální unie (po vymření Piastovců); 1386 nástup dynastie litevského původu Jagellonců na polský trůn
1410 bitva u Grunwaldu – vítězství nad řádem německých rytířů

v Sjednocení ruských zemí
- po rozpadu kyjevské Rusi řada jednotlivých znesvářených knížectví, nebezpečí Mongolů (Zlatá horda); závislost většiny knížectví, krutá tatarská nadvláda
- koncem 13.st. vzestup Moskevského knížectví
- kníže Kvan I. Kalita – získal právo od všech knížat vybírat daň pro Zlatou hordu; zbavil zemi krutých tatarských výběrčích, zabránil ničivým nájezdům
- velkokníže Dimitrij Ivanovič Donský porazil r.1380 Tatary na Kulikovském poli na Donu
- car Ivan III. Vasiljevič – daně už neplatí, spojením ruských knížat se podařilo svrhnout mongolsko-tatarské jho, vláda samoděržavý
- bojaři - šlechta, kt. neomezeně vládla na dědičné půdě

v Zánik byzantské říše
- 4. křížová výprava – 1204 dobytí a vyplenění Konstantinopolu křižáckými vojsky a vznik Latinského císařství (1204-1261)
- po vyhnání Latinů pokus o obnovu byzantského císařství X už nikdy nedosáhla takové úrovně jako v minulosti
- 1453 dobytí Konstantinopole, zánik byzantské říše, nadvláda Turků, Konstantinopol přejmenován na Istanbul

v Uherský stát
- ve 13.st. spory o královskou moc mezi Arpádovci, po jejich vymření (Ondřej III. – 1301) papežem dosazen neapolský Karel Robert z Anjou a Anjouovci, od r.1387 Lucemburkové – sňatkem Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále, panstvo ho nepodpořilo proti Turkům – poražen u Nikopole

Hodnocení referátu Vrcholný středověk

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  6 602×
  1363 slov

Komentáře k referátu Vrcholný středověk