Vylodění v Normandii

O invazi do Evropy jednali Churchill a Roosevelt již na konferenci v Casablance v lednu 1943, ale v tomto roce ji ještě nebylo možné uskutečnit: potřebné prostředky nebyly k dispozici. Po vzájemné dohodě však jmenovali britského generálporučíka Fredericka Morgana náčelníkem generálního štábu, pověřili ho vypracováním podrobného plánu invaze do okupované Francie. Morganův plán s kódovým názvem“Overlord“, počítající s útokem přes Normandii, který měl být zahájen 1. května 1944, byl schválen na plánovací konferenci konané v srpnu 1943 v Quebecu.

Vrchní velitel spojeneckých expedičních sil byl však jmenován až v prosinci . Byl jím generál Dwight D. Eisenhower, který velel úspěšným spojeneckým vyloďovacím operacím v severní Africe a Itálii. Zbytek lidí v operaci Overload byli Britové ( např. zástupce vrchního velitele-letecký maršál Sir Arthur Tedder, velitel pozemních sil generál Sir Bernard Law Montgomery,…)

Tempo příprav na invazi se nyní dramaticky zrychlilo.Eisenhower i Montgomery přidali k pěti plánovaným původním divizím ještě tři, dvě po moři a jednu vzdušnou výsadkovou.Rozšíření plánu však vyvolalo další problém: nebyl dostatek výsadkových plavidel. Eisenhower své loďstvo doplnil na úkor generála Sira Harolda Alexandera operujícího v Itálii a posunul datum invaze z května na červen, aby do ní mohl začlenit i výsadková plavidla vyrobená v tomto měsíci.

V měsících předcházejících invazi bylo normandské pobřeží podrobně prozkoumáváno.Informace poskytnuté piloty průzkumných letounů byly doplňovány občasnými tajnými návštěvami na pobřeží, které měli prověřit terénní podmínky a stav německé obrany. „Díky“ úsilí polního maršála Erwina Rommela, jehož Hitler v listopadu 1943 jmenoval velitelem skupiny armád B ve Francii, šel z německých obranných zařízení čím dál tím větší strach (Rommel např. zpevnil železo-betonové bunkry a pozice děl, na pláže dal různé překážky , některé výbušné,…)
Pobřeží v jižní Francii a od francouzsko-španělských hranic až do Holandska střežilo celkem 38 divizí; 7 záložních bylo soustředěno v oblasti Pas-de-Calais a tři další v Normandii, 10 tankových divizí. Luftwaffe měla ve Francii pouze 160 bojeschopných strojů (70 stíhaček a 90 bombardérů).

Proti těmto německým silám nasadili spojenci celkem 39 divizí (20 amerických, 3 kanadské, 14 britských, 1 divizi Svobodných Francouzů a 1 polskou), téměř 11000 bojových letounů (z toho 5000 stíhaček), 2300 dopravních letounů, 2600 kluzáků a více než 6000 válečných a dopravních lodí a výsadkových plavidel.
V čele útoku měly být pro tento účel speciálně vyvinuté plovoucí tanky a jiná důmyslná obrněná vozidla. Pohonné hmoty bude přímo do Normandie dopravovat podmořské potrubí nesoucí označení Pluto ( zkratka angl. PipeLine Under The Ocean, tzn. podmořské potrubí).

Němci si uvědomovali, že v létě 1944 pravděpodobně dojde k invazi, ale její přesné datum a místo zůstávali nejlépe utajovanými skutečnostmi z celé války. Spojenci navíc prováděli složitou a úspěšnou dezinformační kampaň, která měla nepřítele přesvědčit, že se vylodění uskuteční v oblasti Pas-de-Calais.
Po odložení operace „Overlord“ z původně plánovaného květnového termínu připadalo příští období , které splňovalo potřebné požadavky – tj. noc ozářenou měsíčním svitem a nejnižší příliv těsně po úsvitu – na 5., 6. a 7. června. Eisenhower se rozhodl pro 5. červen. Na počátku června se však počasí zhoršilo do té míry, že generál operaci odložil o dalších 24 hodin.

V noci z 5. na 6. červen Němci na obrazovkách radarů zaznamenali zvýšenou aktivitu leteckých a námořních sil v oblasti Boulogne a Dieppe. Přišla i hlášení o seskocích parašutistů. Byla to však pouze část promyšleného spojeneckého plánu na odvedení protivníkovi pozornosti nesprávným směrem.
Zatím se blížilo k normandským břehům ohromné loďstvo válečných a transportních lodí , britští a američtí parašutisté přisávali za nepřátelskou obranou na pobřeží, aby zajistili pět úseků pláží invaze – Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword.

Podle plánu se všechny výsadky měli uskutečnit hodinu po nejnižším odlivu: vzhledem k tomu, že na některém místě začínal příliv dříve, Američané se měli začít vyloďovat na plážích Utah a Omaha v 6:30, kdežto Britové na úsecích Gold, Juno a Sword museli čekat až do 7:25.

Na pláži Utah americká 4. pěší divize, v jejímž čele postupovaly obojživelné tanky Sherman, prorazila německý val celkem bez problémů. Také protože byl v tomto úseku obsazen podřadnými německými jednotkami. 6. června Američané postoupili do hloubky 10 km do vnitrozemí.

Na pláži Omaha přivítala americkou 1. pěší divizi, která byla podporovaná jen 5 obojživelnými tanky, dobře mířená palba jediné německé jednotky . Americké pěšáky, kteří přežili nebezpečný sprint po pláži, přibila německá palba k zemi a přinutila je vyhledat úkryt za pásem naplaveného štěrku. Generál Omar Bradley, který velel americkým jednotkám z válečné lodi u pobřeží, vzhledem k těžkým ztrátám vážně uvažoval o ústupu z úseku Omaha. V 11:00 se již jeho pěchota probojovala německými postaveními.

Britské jednotky, které se v 7:25 začali vyloďovat na úseku Gold, se skládali z 50. pěší divize a 8 obrněné brigády. Poměrně rychle až do hloubky 13 km.

Na úseku Juno narazila 3. kanadská divize při postupu ke břehu na prudký odpor, ale třebaže neměli podporu tanků,smetli nepřátelskou obranu a postoupili 11 km do vnitrozemí.
Na pláži Sword, posledním úseku spojeneckého vylodění, překonala britská 3. divize všechny nepřátelské opěrné body a odrazila německý protiútok.

Na sklonku 6. června měli spojenci ve Francii více než 150 000 vojáků s výzbrojí a podařilo se jim zmocnit více než 200 km2 území okupované Francie.Vzhledem k rozsahu operace byli ztráty poměrně nízké – Američané měli přibližně 6000 padlých a raněných, Britové a Kanaďané 3500.

Němci neměli na své straně prakticky žádné výhody: v době útoku nebyli na frontě přítomni žádní vyšší velitelé, včetně Rommela; nedostatek dopravních prostředků bránil rychlému nasazení pěchoty.

Přes důkazy svědčící o opaku byli Hitler, Rommel a celé německé vrchní velení přesvědčeni, že výsadek v Normandii je pouze pomocnou operací hlavního úderu na pobřeží Pas-de-Calais. S rozšiřováním spojenecké invaze v Normandii si však Němci brzy uvědomili svůj omyl.

Dál pak postupovali spojenci jen pomalu. 9. července Britové a Kanaďané konečně dobyli Caen, jeden z hlavních cílů invaze.

Hodnocení referátu Vylodění v Normandii

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. květen 2008
  3 003×
  958 slov

Komentáře k referátu Vylodění v Normandii

soch
jestli tento referát psal maturant, tak by měl vrátit maturitní vysvědčení z českého jazyka,protože tento se hrubicemi jen hemží. Např jen namátkou: návštěvy měli,datum a místo zůstávali,výsadky měli,jednotky se začalivyloďovat... se skládali a dále jsem raději nečetl.