Vznik Československého státu (úvaha)

14.říjen 1918
Měl dvě fronty: na jedné se bojovalo proti Rakousku, a na druhé byl zahájen svár o vliv v budoucím státě.Vláda v říjnu patrně chtěla využít posledních chvil, které jí zbývaly. Válečný Obilní ústav vyvážel podle rozkazu poslední zásoby potravin z Čech. Žádné intervence ani protesty u úřadu nemohly tomu zabránit. Byly odváženy vagóny a lokomotivy, což vzbuzovalo dojem, že naše země je úmyslně ochuzována. Úmysl byl pravděpodobný, protože nebylo v zájmu vídeňských politických stratégů, aby budoucí federativní stát Český byl silný. Čím chudší bude, tím víc bude potřebovat od Vídně pomoc a udržovat tak styky s říší.

Ochuzená, sama bídou trpící země, sledovala toto stupňování vývozu potravin s přirozenou nenávistí. Českým politikům se zdálo, že otřes rakouské moci do té míry pokročil, že není třeba tuto potravinovou perzekuci mlčky snášet.Ačkoliv 14.říjen nakonec dopadl jako socialistická akce, první iniciativa vyšla z Národního výboru. 14.říjen nebyl myšlen původně jako nic jiného, než manifestace proti vývozu potravin, uhlí a vagónů, která měla být doprovozena obvyklou rezolucí o národních cílech, aby vláda nevyšla ze zvyku poslouchat to.Instrukce akčního výboru obsahovaly i příkaz vyhlašovat republiku. Ale tento příkaz je vysloven tak zběžně (je do té míry bez souvislosti s instrukcemi ostatními a tak nepodepřen přípravami, které k tomu bylo třeba, aby se opravdu vyhlásila republika proti monarchistické státní moci), že mu nelze přikládat větší cenu než slovní a lze jej pokládat za lehkomyslný.Za slovy o vyhlášení republiky nebyl připraven žádný čin. Byla to slova, jež byla vysílána do vzduchu s tajnou nadějí, že se to toho dne povede. Jestliže se vyhlašovala republika a vůbec nic se přitom nepodniklo, aby byly převzaty úřady a uchvácena moc, jestliže všichni představitelé císařské moci, od místodržitele až do posledního četníka, byli ponecháni na svých místech, pak to bylo jen obvyklé deklamátorské potýkání s Rakouskem. Větší význam měl ten den jako vnitřní, česká politická událost, jako přestřelka mezi socialistickou a občanskou frontou.

Národní výbor zakročil 13.října, kdy Rašín ukázal na přípravy vojska a úřadů a ptal se, má-li být vyvoláno krveprolití a za jakým cílem. Ještě 13.října rozeslal Národní výbor na všechny strany vzkazy, že vyhlašování republiky, které se bude dít druhého dne, se děje bez souhlasu Národního výboru, projev že nemá být ničím jiným, než manifestem proti vývozu potravin. 14.října se pak ukázalo, že Rakousko ještě nehodlalo kapitulovat. Došlo k soustřeďování vojska, což zapůsobilo na Socialistickou radu a ta na kapitulaci rázem netrvala. Stáhla se zpět s pocitem, že ji nepotkalo to štěstí, ve které doufala.
V Praze bylo ticho, ale po venkově bloudilo plno zpráv, že se blíží převrat. Z informací, které poslala Socialistická rada se usuzovalo, že Národní výbor se dohodl se Socialistickou radou, aby podnikla výpad. Oběžníky socialistické rady o vyhlašování samostatnosti republiky způsobily na venkově zmatek. Ten se stupňoval tím, že se tvrdilo, že je to akce s vědomím Národního výboru. Ale už 13.října začaly docházet vzkazy, že Národní výbor s akcí nesouhlasí. V některých venkovských městech se vyhlašování zadrželo, ale jinde sesadili okresní hejtmany. Řečníci tvrdili, že právě v té chvíli se také v Praze vyhlašuje republika. Netušili, jak se velice mýlí. Kdekoliv na venkově se staly takové pokusy, byly hladce potlačeny vojskem a vůdcové zatčeni. Pro řadu lidí mohlo mít těžké osobní důsledky, že vzali doslova nadsázku Socialistické rady. I když vládl chaos ve věcech politických, zamýšlená jednodenní stávka byla provedena.

Jako protest proti vývozu potravin se 14.říjen podařil Pro vývoj dalších událostí měl 14.říjen ten význam, že zesílil strach a podezření rakouské vlády v určitém směru a přispěl k tomu, aby byla vláda ještě nejistější a povolnější. Onen určitý směr strachu byl z bolševismu. 14.říjen prospěl národní revoluci tím, že zvýšil tuto rakouskou úzkost. Pokud akce měla za cíl znemožnit vývoz potravin, zdařila se úplně. Železniční zřízenci zorganizovali tak důkladnou pasivní rezistenci, že vlaky s potravinami se nedostaly ven. Nádraží byla úmyslně zablokována. Vláda uznala dosti brzo, že zápolit s touto pasivní rezistencí je nesmírně obtížné.

Hodnocení referátu Vznik Československého státu (úvaha)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 336×
  661 slov

Komentáře k referátu Vznik Československého státu (úvaha)