Zámořské objevy a jejich vliv na vznik renesance

Zeměpisné objevy mají několik příčin: - hospodářské – v Evropě je nedostatek drahých kovů. Utrácelo se za zboží z Orientu = koření, ovoce, látky. Hmotné bylo považováno za nejjistější majetek. Začaly se ale vystavovat papírové peníze, které ještě více podpořily rozvíjející se obchod. Stále větší výroba spotřebovává velké množství surovin, které se dováží (drahé kovy). Jednou z příčin hledání nových cest bylo dobytí Cařihradu, město bylo ovládnuto Turky. Turci přerušili obchodní cesty z Evropy do Asie, tak Evropané hledají novou cestu do Asie do Indie a Číny hlavně. Podmínky: Začala se výrazně rozvíjet technika, přibývala řada vědeckých poznatků, rozvíjely se též přírodní vědy. Objevuje se nový životní styl – renesance, která navázala na antiku – země je kulatá, z čehož vycházel především Kolumbus a další objevitelé. Existují lepší mapy. Stavějí se větší lodě – větší tonáž a lépe ovladatelné, používají se kompasy. Objevné plavby pořádali hlavně Španělé a Portugalci. Španělé měli problém s Araby na konci 15. století – 1492 padla poslední arabská pevnost Granada. Mnoho příslušníků drobné šlechty hledá nový způsob obživy – na lodích. Španělsko bylo sjednoceno sňatkem Izabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Objevné plavby zahájili Portugalci – znali dobře pobřeží severní Afriky, měli zájem o její vnitrozemí, doufali, že tam získají zlato. Uvědomili si, že do Asie se dostanou tím, že obeplují Afriku. V Portugalsku vládl princ Jindřich Mořeplavec – podporoval tyto výpravy. Největší úspěch 1498 – Vasco de Gama obeplul Afriku a dostal se do Indie. 1488 Bartolomeo Diaz prozkoumal pobřeží Afriky až po Mys dobré naděje. Kryštof Kolumbus – pocházel z Janova, nejprve ve službách Portugalců – nepodpořili ho. Odešel do Španělska – 3. Srpna 1492 z přístavu Palos vypluly lodě Santa Maria, Nińa a Pinta, které 12. 10. Dopluli k americkému pobřeží – k ostrovům v Karibském moři. Kuba, San Salvador, Haiti. Později několik dalších výprav – 1502, 1504. Na jedné uvězněn a eskortován do Španělska, kde zemřel. Chudák do své smrti netušil, že objevil Ameriku a ne Indii. Ameriku pojmenoval Amerigo Vespucci –italský obchodní a mořeplavec. Vasco de Balboa objevil Tichý oceán, přešel Panamskou šíji – nebyl tu průplav. Fernando Magalhäes (Portugalec) obeplul roku 1522 (rok návratu) svět. Objevil průliv mezi Atlantským a Tichým oceánem – po něm pojmenován. Byl zabit domorodci na Filipínách, z posádky se vrátili ale zbylí námořníci. Dobývání Ameriky: Hlavně jižní a střední části kontinentu. Byli to opět Španělé a Portugalci = conquistador = dobyvatel. 1519 – 21 Mexiko – žili tu Aztékové, jejich říši dobyl Hernando Cortes – Španěl. Dobyl říši Aztéků – poslední vládce Montezuma. 1535 říše Inků – v dnešním Peru – Španělé i Portugalci hledali zlato. Zavraždili posledního inckého panovníka Utahualpu. (Machu Picchu – město Inků – nejvíce archeologických památek objeveno 1911.) Zámořské objevy znamenaly hospodářský rozmach řady zemí. Začal se rozvíjet obchod s drahými kovy – šperky. Lidé se seznámili s kulturou jiných národů Dováželo se ovoce, koření, zvířata. Objevení kratších námořních cest – mapy. Vyvstaly další vědecké otázky.
Renesance: Kolébkou je Itálie. Znamená znovuzrození, obrození antiky. Studia humana = vědy a umění zabývající se člověkem, souvisí s tím humanismus – víra v lidské síly. Periodizace renesance: 1. Raná renesance – 14. století, Florencie. 2. Vrcholná renesance – 15. století, celá Itálie. 3. Pozdní renesance – od konce 15. století – proniká i do zaalpských zemí.

Raná renesance: Hlavním centrem je Florencie – hospodářsky velmi vyspělá. Žila z textilní výroby. Objevuje se zde manufaktura – řemeslník nevyrábí sám celý výrobek, každý se specializuje na svou dílčí činnost – vyšší kvalita. Florencie byla feudální republikou. V 15. století se moci chopil rod Medici. Vládl sice jeden panovník, ale podporoval kulturu. Významní představitelé: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Govanni Boccacio. Jejich díla viz. literatura. Výtvarné umění: Giotto di Bondone – Polibek Jidášův, výzdoba Baziliky v Assisi. Architektura: Filippo Brunelleschi – projektoval Florentský dóm. Vrcholná renesance: Po celé Itálii. Zakládány vládnoucí dynastie (rod Sforzů). Papež je jeden a sídlí v Římě, negativní jevy-intriky, vraždy, morální rozklad = několik papežů na trůně – př. Alexandr VI. z rodu Borgiů – několik milenek a dětí – prosazoval je do různých funkcí – trávili se, vraždili, brali úplatky. Výtvarné umění: Donatello – socha Davida, Sandro Botticelli – Zrození Venuše, Primavera; Leonardo da Vinci – vynálezce, malíř, anatom - Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře; Rafaelo Santi – Sixtinská madona; Michelangelo Buonarroti – malíř, sochař, architekt – výzdoba Sixtinské kaple, Chrám sv. Petra v Římě, David, Mojžíš. Literatura, umění: - humanistická latina, Erasmus Rotterdamský, Francois Rabelais. Renesanční drama viz. literatura. Albrecht Dürer – Růžencová slavnost, Klanění Tří králů. Architektura: francouzské zámky na Loiře, španělské sídlo Escorial, u nás Belveder – Letohrádek královny Anny, Litomyšl, Velké Losiny. Znaky: antický vzor, nádvoří zdobené arkádami, v rozích stavby jsou nárožní věže. Princip nadřazenosti – dole jsou nejtěžší a nejméně zdobené pilíře, nad nimi sloupy, kuželková balustráda. Pilastry – zdobné prvky vystupující ze stavby, sgrafita, bosáž (hrubě opracované kameny). Stavěli se šlechtické zámky, paláce, měšťanské domy.

Reformace a Německá selská válka: Snaha o změnu v církvi. K důležitým změnám došlo ve vědě, rychleji se šíří informace, protože již existuje knihtisk – v Evropě objeven asi v roce 1445 J. Gutenbergem. Nejstarší známou česky tištěnou knihou je Kronika trojánská (1468). Názor, že Země je středem vesmíru upadá – Mikuláš Koperník – heliocentrismus. V 17. století vystupuje Kepler s Galileiem se stejným názorem. Roku 1600 za své názory upálen G. Bruno. Vznikly tyto díla: Angličan Thomas More – Utopie; Ital Thomas Campanell – Sluneční stát – kritický pohled na společnost a církev. Bible se již čte v národních jazycích. Mluvčím nespokojených lidí se tehdy stal teolog, zakladatel světové reformace – Martin Luther. Roku 1517 přibil na dveře kostela 95 tezí proti odpustkům = počátek boje s katolickou církví. Jediným pramenem víry je písmo svaté. Prohlásil, že názory Jana Husa jsou pravdivé, zavedl přijímání pod obojí. 1520 papež posílá do Wittenburgu bulu, ve které nařizuje spálit Lutherovy spisy a Luther musí do dvou měsíců odvolat své názory. Tuto bulu Luther spálil. Světská moc se rozhodla zasáhnout – císař Karel V. pozval Luthera na sněm do Wormsu – měl tu odvolat své názory, neudělal to, byl na něj vydán Říšský acht – kdokoliv ho může zabít, je to nepřítel. Luthera ukryli jeho příznivci, stal se zakladatelem protestantismu. Lutherovi žáci spojili reformaci s bojem proti útisku – Thomas Müntzer Dnes je protestantství široký proud – luteráni, kalvinisté….V letech 1524 – 26 se odehrály největší boje s vrchností = Německá selská válka. 1555 Augšpurský mír – císař se dohodl se šlechtici na: „čí je vláda, toho je i víra“, tzn. každý vévoda si určoval náboženství ve své zemi.

Hodnocení referátu Zámořské objevy a jejich vliv na vznik renesance

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 481×
  1015 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Zámořské objevy a jejich vliv na vznik renesance