ČNB-Bankovní dohled

Obsah
Úvod do ČNB - Zákon České národní rady č. 6/1993
ČÁST PRVNÍ, ČÁST DRUHÁ (neúplná znění)
Úvod do bankovního dohledu - Zákon České národní rady č. 6/1993
ČÁST DEVÁTA (neúplné znění)
1. Úkoly Bankovního dohledu
2. Praktický výkon bankovního dohledu
2. 1 Dohled na místě
2. 2 Dohled na dálku
3. Bankovní regulace a Centrální registr úvěrů
4. Mezinárodní spolupráce.
Zajímavosti z bankovní sféry
Rozhovor s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou
Přehled bank působících v ČR a jejich rozdělení
Základní ukazatelé měnového a hospodářského vývoje v ČR

Zdroje:
Zákon České národní rady č. 6/1993
Inernetové stránky ČNB
Hospodářské noviny
Martin Mandel – Centrální banka v otevřené ekonomice

Téma mé seminární práce je bankovní dohled České národní banky. Je pravda, že na začátku 3. ročníku jsme se o České národní bance učili, ale vzhledem k mediálnímu zájmu o tuto instituci, který byl spojen s jmenováním nového guvernéra České národní banky, kterým se stal Zdeněk Tůma a jeho rozhodnutím zvýšit v 1. polovině 2002 diskontní sazbu o 0, 5 %, jsem se začala více zajímat o činnosti České národní banky.
Je jasné, že nelze v seminární práci podrobně vysvětlit všechny funkce České národní banky. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jednu z jejích nejdůležitějších úloh – BANKOVNÍ DOHLED. Zároveň bych úvodem do tématiky chtěla zařadit přehled základních činností České národní banky.
K tomu mi byl nápomocný Zákon České národní rady č. 6/1993
ze dne 17. Prosince 1992
o České národní bance, který nabyl platnosti 1. 5. 2002.

ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení

§1

(1)Česká národní banka je ústřední bankou České republiky.
(2)Česká národní banka je právnickou osobou, která má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze, nezapisuje se do obchodního rejstříku.
(3)České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
(4)Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem.
§2

(1)Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.
(2)V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka
a) určuje měnovou politiku,
b) vydává bankovky a mince,
c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji
d) vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice,
e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních předpisů.

§3

(1) Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně Parlamentu nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. …
(2) Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.
(3)
(4)
(5) Česká národní banka je povinna informovat nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji veřejnost.

Některé odstavce jsem zde necitovala. Jejich důležitost k záměru této práce se mi nejeví podstatnou.

ČÁST DRUHÁ
Organizace České národní banky

§4

Českou národní banku tvoří
a) ústředí se sídlem v Praze,
b) pobočky
c) účelové organizační jednotky.
§5

(1)Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky.
(2)Bankovní rada dále zejména
a) stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky,
b) schvaluje rozpočet České národní banky,
c) stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky,
d) stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití,
e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky, Těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,
f) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky.
g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra, mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér.

§6

(1)Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.

Zákon pokračuje.

Toto bylo stručné shrnutí činností a orgánů České národní banky zákonem. Nyní se zaměří na hlavní téma této práce.

BANKOVNÍ DOHLED

Úvodem do tématu uvedu výňatek ze zákona (viz. zákon na straně 2)

ČÁST DEVÁTÁ
Dohled

§44

(1)Česká národní banka vykonává dohled nad
a) činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a nad bezpečným fungováním bankovního systému,
b) činností jiných osob než bank, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů,
c) bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů.

(2)Dohled zahrnuje
a) posuzování žádostí o udělení licencí a povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními
c) kontrolou dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou,
d) ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

Zákon pokračuje

Ve zpracování tématu – Bankovní dohled se zaměřím na současné cíle, které navazují na dosavadní činnost a dále rozvíjejí základní principy efektivní regulace, výkonu bankovního dohledu, spolupráce s regulátory a vztahů k veřejnosti.
V roce 2001 se bankovní dohled soustředil zejména na další zdokonalování regulace bankovního sektoru v zájmu harmonizace s evropským právem a na prohlubování a zkvalitňování výkonu bankovního dohledu.

1. Úkoly bankovního dohledu

Základní cíl efektivního bankovního dohledu, kterým jsou podřízeny konkrétní úkoly jsou

podpora zdravého rozvoje tržní disciplíny a konkurenceschopnosti bank
Bankovní dohled svojí činností podporuje zdraví rozvoj bankovního systému, tj. takový stav, kdy banku řídí kvalitní management, který zná rizika vyplývající z činnosti banky, umí je měřit a řídit, banka je dostatečně vybavena kapitálem, který slouží k zachycení případných ztrát bez dopadu na klienty bank.

předcházení systémovým krizím
Pouze stabilní bankovní systém může účelně alokovat zdroje do ekonomiky. Destabilizace systému znamená vážné narušení chodu hospodářství a velké finanční ztráty. Bankovní dohled analyzuje vývoj bankovního sektoru, změny v makroekonomickém prostředí, trendy v bankovnictví a v regulaci a reaguje na tento vývoj svými nástroji regulace a výkonu bankovního dohledu.

posilování důvěry veřejnosti v bankovní systém
Veřejnosti musí být jasně a srozumitelným způsobem informována o finanční situaci a zdraví jednotlivých bank a bankovního sektoru, musí chápat odpovědnost managementu bank a jejich akcionářů, poslání, které má bankovní dohled v bankovním systému, a jeho reálné možnosti v případě problému bank.

Domnívám se, že ke splnění tohoto cíle musí být vyvolán zájem veřejnosti. Bohužel ne každý má zájem o tuto tématiku, který nepřímo souvisí i s její složitostí.

ochrana drobných klientů bank
Hlavní část finančních zdrojů vkládá do bank obyvatelstvo. Úloha bankovního dohledu spočívá v nastavení pravidel, které omezují nadměrná rizika bank, a v systematické kontrole bank nad jejich dodržováním. Pokud se banka přesto dostane do platební neschopnosti, musí existovat systém, který zajistí vkladatelům přiměřenou náhradu jejich vkladů.

Úkoly bankovního dohledu jsou objektivně určeny trendy probíhajícími v oblasti bankovnictví a finančních služeb a vývojem pravidel obezřetného podnikání na mezinárodní úrovni. Bankovní dohled musí reagovat na nové směry rozvoje v regulaci bankovního podnikání, změny v bankovním sektoru a nové trendy ve vlastním výkonu bankovního dohledu.

2. Praktický výkon bankovního dohledu

Dvě nejpodstatnější součásti bankovního dohledu jsou dohled na dálku a na místě.

2. 1 Dohled na místě

V oblasti praktického výkonu se bankovní dohled ČNB zaměřil zejména na posílení kontrol na místě (kontrola na dálku bude vysvětlena později) . Jejich cílem je na místě v bankách posoudit systémy řízení rizik podstupovaných bankami, zejména kreditního rizika a tržních rizik, vnitřní kontrolní systémy bank, zhodnotit finanční pozici bank a ověřit jejich systémy pro vykazování pro bankovní dohled.

V oblasti řízení rizik je zjišťováno, zda banky identifikují všechna rizika, která podstupují, zda mají odpovídající metody měření výše podstupovaných rizik, zda výsledky měření rizik sledují a vyhodnocují a zda včas přijímají potřebná korekční rozhodnutí.

V oblasti vnitřních kontrolních systémů bank je hodnocena zejména jejich úplnost a dostatečnost pro danou banku a příslušný rozsah bankovních činností.

V rámci hodnocení finační pozice jsou hodnoceny systémy oceňování aktiv bank, přičemž je postup banky ověřován na určitém omezeném vzorku aktiv.

Účelem ověřování systémů pro vykazování pro bankovní dohled je posoudit věrnost, přesnost a spolehlivost těchto systémů, a tím získat informaci o kvalitě dat předávaných bankami bankovnímu dohledu.

Pro efektivní průběh dohlídky na místě je samozřejmě nutná kvalita metodiky, která se nejen týká průběhu dohlídky, ale i přípravy na ní a nakonec jejího závěrečného protokolu a zhodnocení postavení banky z hlediska pravidel obezřetného podnikání i její finanční pozice v bankovním sektoru.

2. 2 Dohled na dálku

Základem dohledu na dálku je analýza informací z obezřetnostních výkazů (m.j. sledování dodržování obezřetnostních pravidel a limitů ze strany bank), informačních návštěv, dohlídek na místě, auditorských zpráv a ostatních informací získaných ať už z banky či z veřejných zdrojů.

Součástí dohledu na dálku je i vydávání příslušných rozhodnutí a souhlasů ve vztahu k bankám, které vyplývají z platného zákona o bankách.

V rámci dohledu na dálku probíhají rovněž pravidelná jednání s externími auditory bank, na nichž jsou diskutovány metodické otázky či zjištění auditora v bankách. V případě zjištění rozdílů mezi hodnocením auditora a bankovního dohledu u konkrétní banky probíhají jednání směřující k vysvětlení rozdílných výsledků.

Významným nástrojem dohledu na dálku, jak už dříve zmíněno, jsou informační návštěvy, které na rozdíl od dohlídek na místě neprobíhají v režimu zákona o státní kontrole. Informační návštěvu zpravidla řídí ředitel odboru bankovní inspekce.
Informační návštěvy jsou zaměřeny zejména na strategii a hospodářské výsledky bank apod.
V roce 2001 se uskutečnila alespoň jedna informační návštěva u 30 bank.

Bankovní dohled se rovněž zabývá problematikou kriminality ve finanční oblasti jako je např. praní špinavých peněz a.j.

3. Bankovní regulace a Centrální registr úvěrů

Bankovní regulace na individuálním základě dosáhla prakticky úplné kompatibility s evropským právem a ostatními důležitými mezinárodními standardy. Avšak v oblasti dohledu na konsolidovaném základě tomu tak není. Je třeba rozšířit konsolidovaný dohled i na finanční a smíšené holdingy. Česká národní banka začne provádět konsolidovaný dohled od roku 2003.

Úvěrové riziko patří mezi nejvýznamnější rizika bankovního podnikání ve všech zemích. V České republice je toto riziko, vzhledem k převažujícím aktivitám bank v této oblasti a kvůli dosud plně nerozvinutému tržnímu prostředí, obzvlášť významné.
Proto byla v červnu 2000 zahájena příprava na budování centrálního registru podnikatelských úvěrů. Příprava probíhá v úzké spolupráci s Bankovní asociací i jednotlivými bankami, kterým bude tento registr sloužit. Banky tak mohou aktivně ovlivňovat vlastní obsah registru.
Do centrálního registru budou povinně přispívat všechny banky a pobočky zahraničních bank. Banky budou ze své vnitrní evidence poskytovat údaje o všech pohledávkách bez ohledu na jejich velikost vůči všem právnickým osobám a fyzickým osobám. ČNB bude zodpovídat za správnost a včasnost zpracování předaných údajů.

Výhradními uživateli centrálního registru budou banky a pobočky zahraničních bank, jiné subjekty nebudou mít k databázi údajů přístup.

Centrální registr úvěrů je v současné době v ověřovacím provozu a bude moci být spuštěn po schválení novely zákona o bankách, která právně zajistí možnost jeho provozování v ČNB.

4. Mezinárodní spolupráce

V minulém roce (2001) se uskutečnil tzv. Peer review. Tento program zabezpečovali experti evropské komise a byl zaměřen jednak na ověření a hodnocení pokroku v harmonizaci českého práva s evropským právem v oblasti bankovnictví, finančních trhů a transakci, jednak na to, nakolik se daří právo prosadit do výkonu bankovního dohledu i dohledu nad ostatními subsystémy finančního systému našeho státu. Program mohl navázat na výsledky programu FSAP (Financial Sector Assesment Program) realizovaného společnou misí MMF a Světové banky.

Byl oceněn pokrok, který bankovní dohled v dosavadním období učinil a doporučeno zaměřit se především na rozšíření konsolidovaného dohledu na skupiny řízené finančními a smíšenými holdingy, na další rozvoj spolupráce s domácími i zahraničními regulátory, posílení rizikového přístupu v hodnocení bank a dalších opatření, resp. vyhlášek.
V roce 2001 byl dokončen tzv. twinning, v rámci kterého experti z Německa a Řecka pomáhali zlepšit současnou praxi bankovního dohledu v oblastech řízení tržního rizika, dohledu na konsolidovaném základě, rizikového profilu banky, finančních analýz a provádění dohlídek na místě.

Bankovní dohled se rovněž aktivně zapojil do přípravy nového konceptu kapitálové přiměřenosti (New Basle Capital Accord). Tento koncept staví na principech starého. V upravené verzi se však poprvé zabývají operačními riziky. Naproti tomu v oblasti tržních rizik podstatné změny nepřinášejí. K dalším novinkám patří kromě jiného využívání ratingů od ratingových agentur pro účely přiřazování rizikové váhy pohledávkám, individualizovaný přístup regulatorních orgánů k jednotlivým bankám a zvýšení požadavků na zveřejňování informací bankami a na stanovování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě. Vcelku jde o komplexní systém pravidel, který by měl zlepšit způsob měření rizika bankovního podnikání.

Spolupráce s regulátory z ostatních zemí je založena na dohodách (tzv. Memorandum of Understanding), které vymezují základní okruhy spolupráce, zejména výměnu informací, předpoklady společného postupu vůči dceřiným společnostem a pobočkám zahraničních bank při vlastním výkonu bankovního dohledu apod.

Jak je vidět úloha České národní banky není jednoduchá. Krok po kroku se vytváří dokonalejší, dalo by se říci služby, bankám a tím i nám občanům. Avšak není jedinou, protože na celém světě vytváří centrální banky „společnou řeč“ pro lepší ochranu bank.